• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Chvála cenzury

Žil jsem většinu života v „socialismu“. S hromadou jevů té doby jsem velmi silně nesouhlasil. Nebyl jsem ale žádný disident. Snažil jsem se žít jak to šlo. Získat nějakou solidní práci, postavit pěkný byt, oženit se, vychovat děti, zvyšovat své vzdělání, naučit se pracovat s výpočetní technikou, zvládnout  cizí jazyky. A mít nějakého koníčka. Žít se dalo i v nevlídné kulise „budování socialismu a komunismu“. Stačilo nevšímat si jistých jevů a soustředit se na jevy podstatné.

Cenzuru jsem nesnášel. Omezovala svobodu vyjadřování. A svobodu volby zdrojů informací či forem trávení volného času. Nemohli jsme číst anglicky psané odborné knihy, protože se nedaly na našem trhu koupit. A „ven“ jsme se bez valutového příslibu nedostali. Nemohli jsem poslouchat písničky, které zpívali Elvis Presley, Bill Haley a další hvězdy „rock and rollu“. V kinech převládaly filmy o hrdinství sovětské armády a o budování světlých zítřků. Jen čas od času se objevila nějaká detektivka či dokonce „západní“ film. Obvykle takový, který měl dokázat, že lidé na západě trpí hlady a jsou vykořisťovaní. Cenzura nás svazovala a proto jsme ji nesnášeli.

Jenže dnes měním na cenzuru názor. Filmy a seriály, které na nás valí „ze západu“ jsou stupidní. V televizi i rozhlase se prosazují úchylné názory menšin, které se snaží agresivně parazitovat na většině. Reklamy na léky, doplňky výživy, krášlící krémy a hubnoucí prostředky prokazatelně zneužívají neznalosti běžného občana. Snaží se z něj vylákat peníze. Přitom jej jasně okrádají. Slibují nesplnitelné. Laik se diví, odborník žasne. Jde ale o „podnikání“. A to je v dnešní době stejně svaté a nedotknutelné, jako za socialismu odporné heslo „se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak“. Pomohla by cenzura. Odborníci by měli zakazovat prokazatelně lživé reklamy, trapně hloupé filmy, neodborně napsané publikace a články v neuvěřitelně drzých, agresivních plátcích. Těmi se trh jen hemží.

Již několikrát jsem na stránce fitnet napsal, že přibývá obézních. Čím více tlouštíků se v populaci vyskytuje, tím více chytráků se na jejich neradostném stavu chce přiživit. Každý nedouk dnes ví přesně, jak zhubnout, nejlépe o deset kilogramů za týden. Na takové triky obézní nejlépe slyší. Čím drzeji jim lžete, tím nábožněji naslouchají. Tím snadněji se dostanete do jejich peněženek. Charakteristické pro všechny parazity na potížích tlouštíků je agresivní snaha odradit tukem postižené od chování, které jako jediné skutečně může jejich situaci zlepšit. Odrazují je od pohybu. Od cvičení. Nebo alespoň od účinných forem cvičení. Tvrdí bezostyšně, že cvičení škodí!

Nedávno jsem našel na webu článek, jehož nadpis je důkazem neznalosti a jisté naivity nejen autora, ale i vydavatele. Zní: „Chcete zhubnout? Radši necvičte“. Zpočátku jsem myslel, že jde o nějaký trik, jímž se autor snaží přitáhnout pozornost čtenářů. Je jistým pravidlem, že čím hloupější je obsah knihy nebo článku, tím provokativnější název pro něj autor vymýšlí. Po přečtení onoho trapného paskvilu jsem jen smutně konstatoval: „Škoda, že již neexistuje cenzura“. Protože autoři a vydavatelé se nechovají soudně. Svými výplody škodí značné části populace této země. Ohrožují jejich zdraví.

Nejprve autor opisuje zastaralé údaje o prevalenci obezity v naší zemi. Jsme podle odborných zdrojů čtvrtým nejtlustším národem na celém světě. V USA udávají, že obezita a nadváha ohrožuje 65% populace. Autor článku udává, že u nás žije „52% lidí“ resp. „46% žen“ s vyšší než „zdravou váhou“. To je absolutní nesmysl. Za zdravou hmotnost se považuje BMI 19,0-25,0 kg.m^-2. Již údaje z roku 1979 udávají, že nadváhou a obezitou trpí 79% žen ve věku 50-60 let.  Stačí se ostatně pozorně podívat na dnešní muže i ženy a vidíme ve všech věkových skupinách povolené svalstvo, nadbytek tuku, nesprávné pohybové stereotypy základních pohybových vzorců, jakým je například chůze. Tyto negativní změny jsou výsledkem nedostatku pohybu.

V další části přináší autor zajímavá data, která stojí za to přečíst a posoudit: „Podle zjištění prosincového dotazníkového výzkumu je 71 % Češek ochotných upravit svůj jídelníček, 59 % je ochotných sportovat dvakrát týdně hodinu, 27% žen je ochotných mazat se zeštíhlujícími kosmetickými prostředky, 20 % je ochotno držet redukční dietu, 19 % užívat prostředky na hubnutí. Dalších 17 procent chodí na zeštíhlující kůry do kosmetických salónů a 10 % je ochotno nosit stahovací spodní prádlo, 9 % lepit si zeštíhlující náplasti a pouhá 4 % nejsou ochotná udělat vůbec nic“ (Aktuálně.cz, 2007). Autor dodává, že většina žen kombinuje jednotlivé uvedené postupy ovlivňování vzhledu a tvaru těla.

I další část textu je soudná. Autor cituje Pavla Suchánka, odborníka na výživu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jeho slova stojí za zvážení: „Největších úspěchů se shazováním kil dosahují ty ženy, které se přihlásí do nějakého cvičebního programu. Většina žen totiž aktivně spolupracuje a hned tak se nevzdává. Muži jsou v tomhle mnohem méně disciplinovaní. Přesto se ženy nejvíce podrobují redukčním dietám. Představují pro ně totiž nejmenší "nutné zlo". "Jakmile mají tyto ženy zařadit do svého plánu pravidelné cvičení, 20 až 30 % z nich to okamžitě odradí. Mají totiž strach z fitness center, stydí se a bojí, že to jim nepůjde, že budou mezi samými vysportovanými 'miss'. Spousta žen si navíc nepřeje, aby kdokoliv věděl, že chtějí zhubnout, aby se jich na to okolí stále neptalo" (Aktuálně.cz, 2007).

Další část je ale důkazem toho, že autor článku absolutně nepochopil základů fysiologie tělesných cvičení. Autor doslova uvádí: „Vhodné je jakékoli aerobní cvičení, které vydržíte provádět nejméně 45 minut třikrát týdně. Cokoli pod tyto limity nemá smysl. Můžete cvičit denně půl hodiny třeba po celý rok a změny na svém těle se nedočkáte“ (Aktuálně.cz, 2007). Žasnu nad suverenitou, s jakou autor presentuje tuto naprostou hloupost. Všechna doporučení nejvýznamnějších tělovýchovně lékařských organizací se shodují, že „z pohledu prevence vzniku chronických neinfekčních nemocí a zlepšení zdraví je nejúčinnější intervencí půl hodiny pohybové aktivity, nejlépe každý den v týdnu“ (Surgeon General, 1996). Tento závěr je opakován v nejvýznamnějších doporučeních pro veřejnost, například v iniciativě „Healthy People 2010“ (viz literatura) Autor mnou komentovaného článku smete závěry tisíců výzkumů a pečlivých meta-analýz jednou suverénní větou. Větou, kterou ovlivňuje lidi s ohroženým zdravím a zvyšuje tak riziko jejich předčasné smrti. Opět mohu jen litovat, že články podobných „autorů“ nemusí projít přes cenzora s odpovídajícím vzděláním. Ubylo by článků, šířících totální hlouposti!

Článek zakončuje autor nesmyslným tvrzením o tom, jak je pro obézní výhodná tři čtvrtě hodinová zrychlená chůze. Při sledování obézních jsme zaznamenali, zvláště u žen, zvýšený výskyt distálního zkříženého syndromu. Pánev těchto obézních je v anteverzi (přetočena směrem dopředu). Tím je zvýšena lordoza a znemožněno správné zapojování hýžďových svalů do stereotypu chůze. Práci hýžďových svalů v takovém případě přebírají vzpřimovače páteře a svaly ischiokrurální. Výsledkem je zhoršování distálního zkříženého syndromu, jeho distoproximálního šíření, vznik nejprve funkční a později somatické poruchy páteře. Doporučovat obézním 45 minut chůze je nebezpečný, zdraví ohrožující nesmysl.

Další nesmyslné tvrzení autora zní: „Lapání po dechu tukové buňky také neohrozí“ (Aktuálně.cz, 2007). Snaží se jím odrazovat obézní od intenzivních forem cvičení – od spinningu a posilování. Je jasné, že nepochopil základy fysiologie svalů, že nikdy neslyšel nic o červených a bílých svalových vláknech, o rozdílech v jejich metabolismu a principech jejich nervového řízení (zapojování do pohybu). Na stránkách fitnet.cz a fitnet.eu již dlouho vysvětlujeme cvičícím, že je z pohledu kontroly hmotnosti a dopadu cvičení na zdraví nejvýznamnějším úkolem zabránit sarcopenii (ubývání svalů). Pokud do svého denního nebo týdenního režimu nezařadíme aktivity, které uvedou do činnosti bílá svalová vlákna, dochází k jejich atrofii, a to i v situaci, kdy denně 45 minut chodíme a omezujeme stravu. Ztráta svalových vláken vede k poklesu hodnoty bazálního metabolismu a tím se vytváří podmínky k nabírání hmotnosti.

Článek vyvolal živou diskusi. I v ní však převládaly naivní názory na řešení problému s obezitou. Korunu všemu nasadil příspěvek, uvedený jako názor lékaře: „Autor článku má plnou pravdu. Na spalování tuků je potřeba kyslík. Nesmí tedy v žádném případě jít o tzv. "anaerobní" pohybovou aktivitu, která je z hlediska spalování tuků nanic. Cvičit zvolna, žádné lapání po dechu“. Na to mohu reagovat jediným způsobem. Pokud je autor tohoto příspěvku skutečně lékař, mělo by se Ministerstvo zdravotnictví zamyslet nad svým systémem kontinuálního vzdělávání lékařů. Citovaná věta je nesmyslná a dokazuje, že daný příspěvek napsal člověk, jehož znalosti fysiologie jsou trapně nízké. Jsem rád, že se neléčím u tohoto „lékaře“. Lidem, kteří se u něj léčí mohu jen doporučit, aby si co nejrychleji našli jiného lékaře.

Závěr má být optimistický. Na konci článku mne zaujala věta „Odborníci varují před bezmyšlenkovitým cvičením, které na úbytek hmotnosti ani nemá vliv“ I my varujeme před bezmyšlenkovitým cvičením. Proto každému zájemci o snížení hmotnosti, zlepšení tvaru těla, úrovně zdatnosti a zdraví, doporučujeme konzultovat svůj problém s odborníkem. Těmito odborníky nejsou lékaři ani pisálci různých plátků. Odborníky v otázkách cvičení jsou osobní trenéři, fitness konzultanti, instruktoři fitcenter. Jejich znalosti, alespoň pokud byli vyškoleni v našem vzdělávacím centru, jsou zárukou bezpečného a účinného cvičení.

Knihy, časopisy a Internet nám dodávají informace. Informace, na jejichž základě se rozhodujeme. Mám pocit, že správných informací ubývá, naopak se špatnými informacemi se roztrhl pytel. Cenzura se snad již nevrátí. Proto musíme informace předtím, než se jimi začneme řídit, pečlivě ověřovat.

Poznámka nakonec. V redakci "Aktuálně.cz" musí pracovat nějaký divný člověk. Většina států se snaží na základě ověřených výsledků výzkumů podněcovat své občany ke cvičení. Česká republika je na tom z pohledu zdraví populace velmi špatně. Přesto "Aktuálně.cz" zavaluje české čtenáře nekvalitními, neodbornými, záměrně zkreslenými  články o tom, že nejlepší je necvičit. Šéfredaktor tohoto internetového media by si měl uvědomit svoji zodpovědnost za vydávané články. Tyto články poškozují čtenáře. Po přečtení přihlouplých článků v plátcích, jakým je Aktuálně.cz, si říkám, že cenzura nebyla zase tak špatná a škodlivá, jak se mi v mládí zdálo.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. GRAVES, JE., FRANKLIN, BA. (2002): Resistance Training for Health and Rehabilitation. Champaign, Human Kinetics.
2. U.S. Department of Health and Human Services (1996):. Physical Activity and Health:A Report of the Surgeon General. Atlanta, GA: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Chronic Disease Prevention and Health Promotion.
3. U.S. Department of Health and Human Services (2000): Healthy People 2010: Understanding and Improving Health. 2nd ed. Washington, DC: U.S. Government Printing Office, November.
4. Aktuálně.cz (2007): Chcete zhubnout? Radši necvičte. In.: Aktuálně.cz
5. Aktuálně.cz (2007): Moc necvičte! Zblázníte se! In.: Aktuálně.cz
6. WARBURTON, DER, WHITNEY, C, SHANNON, N, BREDIN, SD. (2006): Health benefits of physical activity: the evidence. In.: CMAJ, March 14, 174(6), 801.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat