Držátka lásky

Poprvé jsem se s termínem “love handles” setkal při čtení článků v amerických verzích časopisu Muscle and Fitness někdy v osmdesátých letech minulého století. Věděl jsem, že slovíčko “handle” má význam “ovládat, uchopit”. Spojení mi proto nedávalo smysl. Ve slovníku jsem si tedy našel další významy daného slova. Zněla “držátko, držadlo, ucho nádoby, ouško šálku, rukověť, madlo”. Z větné souvislosti jsem pak dospěl k závěru, že “love handles” jsou valy tukové tkáně, které se u obézních nachází v bederní a hrudní části zad ve střední vzdáleností mezi vzpřimovači páteře  a zevním okrajem těla. Volně jsem si tedy tato slova přeložil jako “držátka lásky”. Termín vznikl zřejmě proto, že milencům v jistých situacích umožňují uvedené valy měkké tukové tkáně pevně se zachytit a přitáhnout se tak blíže k milovanému objektu.

Držátka lásky mohou mít jisté uplatnění, jsou však obvykle neestetická a hyzdí postavu. Proto jen málokdo touží ozdobit jimi právě své tělo. Jenže podle odhadů odborníků se mohou držátka lásky stát nedílnou součástí těla většiny současné populace. S rostoucím věkem takto přikrášlených osob přibývá. Podélné valy tuku na zádech se objevují, jakmile na svém těle nahromadíme 5-10 kg přebytečného tuku. Podle odhadů amerických lékařů nabere toto množství tuku při současném životním stylu obyvatel euro-americké civilizace průměrný občan za pouhých deset let. Nárůst hmotnosti o půl kilogramu až jeden kilogram za rok je dnes u dospělých naprosto běžný.

Slovo “normální” je přesněji definováno jako “častý, často se vyskytující”. To, že přibývá lidí s nadměrným nakupením tukové tkáně, však za normální považovat nemůžeme a nesmíme. I když je dnes obezita “častá, často se vyskytující”. Měli bychom proti nárůstu hmotnosti ve středním věku důsledně bojovat. Každý kilogram tuku, který na našem těle naroste, zvyšuje riziko vzniku nemoci srdce v následujících deseti letech o 7 procent. Nárůst obvodu pasu o 2,5 cm pak zvyšuje riziko rozvoje diabetu během následujících deseti let o ohromujících 20 procent. Nadměrná hmotnost ničí současně i naše klouby. Pokud se posuneme z normální hmotnosti (BMI 21,0-24,9 kg.m2) do nadváhy (BMI 25,0-29,9 kg.m2), naroste riziko vzniku osteoartritidy kolenních kloubů, vedoucí až k operaci, trojnásobně. Nejde tedy jen o estetický dopad nahromaděného tuku. Nejde jen o „držátka lásky“. Jde o zdraví a o život.

Jednotlivé státy pracně vymýšlí postupy prevence vzestupu tělesné hmotnosti svých obyvatel. Podle organizace “American Institute for Cancer Research” se nemá během dospělosti (18-65 let) naše hmotnost zvýšit o více jak 5 kilogramů. Dlouhá léta se zdůrazňoval význam omezování příjmu potravy. Bylo presentováno neuvěřitelné množství různých diet. Ukazuje se však stále jasněji, že omezení stravy pod jistou hranici tělu spíše škodí než prospívá. Omezíme tak sice přívod energie, současně ale dojde k drastickému poklesu přívodu mikroživin. Ty potřebujeme pro tvorbu enzymů, tj. katalyzátorů, urychlujících průběh většiny metabolických procesů v těle. Pokud tělo nemá z čeho vytvářet tyto enzymy, chemické reakce neprobíhají optimálním tempem a to vede ke snížení hodnoty bazálního metabolismu.

Jíme sice málo, ale současně se sníží i náš každodenní základní (bazální) výdej energie. Ten může při dodržování přísných diet klesnout až o 35 procent. Takže i když málo jíme, stejně tloustneme, protože je příjem energie vyšší než její výdej. Tuku v těle přes omezení příjmu potravy přibývá. Je z čeho vytvářet “držátka lásky”. Omezování stravy je při kontrole hmotnosti v dnešních životních podmínkách slepá ulička. Samozřejmě se nesmíme přejídat. Nesmíme ale zásadně snížit příjem mikroživin (vitaminů, minerálů, stopových prvků a dalších biologicky cenných látek).

Klíčem k efektivní kontrole hmotnosti je zvýšení výdeje energie. Pokud čtu články o vlivu cvičení na výdej energie, zdůrazňuje se stále jen jedna složka - aktuální výdej energie. To jest množství energie, které vydám během trvání konkrétní aktivity (běhu, chůze, aerobiku atd.). Na základě tohoto chybného pohledu pak čteme doporučení, že “30 minut svěží chůze třikrát v týdnu může omezit vzestup hmotnosti za rok na zhruba čtvrt kilogramu” (Collins, 2007). Taková tvrzení jsou nesmyslná a nebezpečná. Opomíjí totiž chronickou (trvalou) složku výdeje energie. Pokud žijeme klasickým způsobem života a k tomu přidáme oněch 30 minut svěží chůze třikrát v týdnu, dochází nadále k poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Čím nižší je tato hodnota, tím méně můžeme jíst. Pokud nesnížíme příjem potravy, tloustneme. Pokud snížíme množství přijaté energie, omezíme přívod mikroživin a urychlíme pokles hodnoty bazálního metabolismu. Dostáváme se do slepé uličky. Uličky, na jejímž konci na nás číhají nemoci srdce, diabetes a další nemoci. A “držátka lásky”.

Proč klesá hodnota bazálního výdeje energie i když se snažíme zvýšit výdej energie chůzí? Odpověď je snadná. “Svěží chůze” nevyvolává v těle anabolické prostředí. Vydáme sice o něco více energie, při chůzi však zatěžujeme jen pomalá svalová vlákna svalů dolních končetin. Naprosto se do pohybu nezapojuje další část svalů - jejich rychlá glykolytická vlákna. Pokud tato vlákna nestimulujeme (zátěží na hladině 70-100% kapacity daných svalů), časem odumírají. Čím více svalových vláken ztratíme v procesu sarcopenie, tím nižší je i hodnota bazálního metabolismu. Za třicet let poctivého chození třikrát týdně po dobu 30 minut můžeme přijít až o 30% svalové hmoty. Tento pokles svalstva navodí pokles hodnoty bazálního metabolismu až o několik set kilokalorií za den.

Jak nepřijít o svaly a tím udělat zásadní krok v prevenci vzniku obezity a “držátek lásky”? V dnešních podmínkách je jedinou cestou cvičení ve fitcentru. To umožňuje nastavit zátěž tak, aby byly stimulovány všechny tři základní struktury svalů. Zabráníme tak vzniku sarcopenie (ztrát svalů) a udržíme plamen metabolismu na vysoké úrovni. Jinak řečeno, vydáváme díky vysokému podílu svalů i vysoké množství energie. Můžeme se pořádně najíst. Tím do těla vpravíme nejen energii, ale i mikroživiny. Nenarušíme tak průběh metabolických procesů a zabráníme vzniku a rozvoji chronických neinfekčních nemocí. A naše tělo nebudou hyzdit “držátka lásky”.

Podle prognóz odborníků se do roku 2015 zvýší počet osob s nadváhou a obezitou ve většině průmyslově vyspělých zemích na neuvěřitelných 75 procent. Ze sta dospělých lidí bude mít problémy s hmotností celých 75! Tento stav je výsledkem současného stylu života. Ten však není ve své podstatě špatný. Přináší nám mnoho výhod a prospěchu. Nemá smysl na něj nesmyslně nadávat a odsuzovat jej. Chovali bychom se jako lidé, kteří rozbíjeli textilní stroje, protože se domnívali, že jim berou práci. Musíme v současném stylu života udělat jen nezbytné změny. Jednou z nejdůležitějších změn je zabránit ztrátám svalové hmoty (sarcopenii). Ideální aktivitou je v tomto směru posilování. Cvičení ve fitcentrech!

Cvičení ve fitcentrech však není samospasitelné, není tak snadné, jak se může na první pohled zdát. Musíme umět cvičit. Vědět jaký typ cvičení si zvolit, jak často cvičit, jak dýchat atd. Má-li cvičení prospívat, má-li být efektivní, musí být individualizováno právě pro naše potřeby. Mezi běžnými lidmi je jen málo těch, kteří jsou schopni si sami sestavit optimální cvičební a stravovací strategii k dosažení konkrétních cílů. Proto je nutné, aby se v nejbližší době zvýšil počet odborníků v otázkách cvičení - osobních trenérů, fitness konzultantů, instruktorů fitcenter, výživových poradců atd.. Prostě "poskytovatelů tělovýchovných služeb". Tyto odborníky připravujeme v našich specializovaných kurzech s názvem "Instruktor fitcentra". Věříme, že naši absolventi najdou v nejbližších letech dobré uplatnění v praxi, přispějí ke zvýšení zdatnosti a výkonnosti české populace a současně si svojí odbornou prací zajistí stabilní a solidní finanční příjem.

Jejich zásluhou se jistě sníží i počet osob, jejichž tělo "zdobí" držátka lásky"!


LITERATURA

  1. BOOTH, FW. (1988): Application of molecular biology in exercise physiology. In.: Exerc Sport Sci Rev, 16:1.
  2. COLLINS, K. (2007): No love handles now? Give it a few years. Average American’s lifestyle will add 20 pounds in adulthood, experts say. In.: Newsweek Health, July 20, 2007.
  3. EVANS, WJ. (1996): Reversing sarcopenia: how weight training can build strength and vitality. In.: Geriatrics, May, 51:5, 46-7, 51-3.
  4. EVANS, WJ. (1997): Functional and metabolic consequences of sarcopenia. In.: J.Nutr., May (127 (5 Suppl), str. 998-1003. 
  5. WILMORE, JH, COSTILL, DL. (1999): Physiology of sport and exercise. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Břemeno nedostatku pohybu

“Více lidí dnes onemocní a zemře vinou nedostatku pohybu a chyb stravování než vinou kouření”. K tomuto jednoznačnému závěru došla zpráva organizace ”Swedish Institute for Public Health”, přednesená na výročním…

Více informací

Snídani sněz sám

Jistě jste již slyšeli známou větu: “Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli”. Jenže většina z nás se tímto modelem stravování neřídí. Nevyhovuje nám. Byl optimální v minulých…

Více informací

Nechcete být chudí? Cvičte!

Možná jste se již setkali s názorem, že z pohledu duševní hygieny je vhodné se často usmívat. Někteří odborníci tvrdí, že úsměv na tváři je vnějším projevem optimálního nastavení vnitřního prostředí našeho těla.…

Více informací