Fluktuace hmotnosti a žlučník

Každý z nás zná od vidění spoustu lidí. Někteří z nich jsou štíhlí. I když je vidíme jen občas, působí na nás vždy stejným dojmem. Nehubnou ani nepřibírají. Jiní jsou více či méně obtloustlí. Pokud je vidíme po delší době, působí na nás stejným dojmem. Nehubnou ani nepřibírají. Pak jsou lidé, u nichž delší dobu sledujeme pozvolný vzestup hmotnosti. Každý měsíc nebo kvartál naberou nějaké to kilo. Tloustnou. Jejich hmotnost vzroste o pět, deset, patnáct nebo i více kilogramů. Ale jednoho dne si všimneme, že se nárůst hmotnosti u nich zastavil a naopak se nám zdá, že hubnou. Někdo o pět, jiný o deset, patnáct nebo i více kilogramů. Pak se ale pokles hmotnosti zastaví a my vidíme, že se kilogramy opět šplhají soustavně směrem nahoru. U někoho zaznamenáme jeden, u jiného dva nebo i více takových hmotnostních výkyvů za rok. Odborníci hovoří o cyklických výkyvech neboli o fluktuaci hmotnosti.

Již jsme na stránkách fitnet.cz a fitnet.eu upozorňovali na skutečnost, že fluktuace hmotnosti je spojována s negativními změnami úrovně zdraví a zdatnosti. Některé výzkumy prokázaly, že z pohledu zdraví je méně škodlivá dlouhodobě stabilní vyšší tělesná hmotnost než když se na váze ukazuje jednou nižší a jindy opět vyšší hmotnost. Podle teorie jo-jo syndromu při každém poklesu hmotnosti dochází ke ztrátám aktivní tělesné hmoty, především hmoty svalové, naopak každý nechtěný vzestup hmotnosti navozuje výrazný nárůst množství zásobního tuku. Výkyvy hmotnosti směrem nahoru a dolu mění negativně kompozici těla.

Pokles množství aktivní tělesné hmoty vyvolává snížení hodnoty bazálního výdeje energie. Dietující se stává redukovaným energetickým systémem, kterému stačí k udržení podstatně nižší množství energie v porovnání s osobami, u nichž nenastal pokles množství aktivní tělesné hmoty. Snížení hmotnosti se tak s rostoucím počtem absolvovaných cyklů stává nesnadnější, naopak vzestup hmotnosti je rychlejší a nekontrolovatelnější. Ztrácíme kontrolu nad vlastní hmotností.

Nyní vědci z University v Kentucky, spolu s odborníky z University v Harvardu a z organizace “the National Cancer Institute”, prokázali u mužů úzký vztah mezi fluktuací hmotnosti a výskytem kamenů ve žlučníku. Riziko vzniku žlučníkových kamenů ve vyšším věku se u mužů, kteří snížili svoji hmotnost alespoň jednou o více jak 9 kg, zvyšuje až o 50%! Toto zjištění je alarmující. Podle statistiky se v USA pokouší každoročně o snížení hmotnosti zhruba 30% dospělých mužů. Výskyt žlučníkových kamenů není přitom ovlivněn hodnotou Body Mass Indexu (BMI), ale především výkyvy hmotnosti během života.

Vědci již delší dobu ví o tom, že množství kilogramů, o které dietující snížili svoji hmotnost, představuje nezávislý ukazatel (prediktor) následného zvýšení hmotnosti po ukončení diety. Nevědělo se toho však příliš o vztahu mezi cyklováním hmotnosti a rizikem vzniku kamenů ve žlučníku. Proto analyzovali zdravotní stav 51.529 mužů ve věku 40-75 let, mezi nimi objevili 17.286 mužů, jejichž hmotnost nebyla stálá, tj. u nichž po záměrně navozeném hubnutí došlo k opětnému vzestupu hmotnosti. Kontrolní skupinu tvořilo 7.443 mužů, jejichž hmotnost byla dlouhodobě stabilní (pohybovala se trvale v rozpětí plus-minus 2,25 kg). Výzkum probíhal v letech 1992-2002, poté byly získané údaje zpracovávány. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise “the Archives of Internal Medicine”.

Výsledky prokázaly,  že pravděpodobnost vzniku žlučníkových kamenů byla přibližně o 40% vyšší u mužů, u nichž byl během deseti let zaznamenán jeden nebo více výkyvů hmotnosti nahoru a dolů o více jak 9 kg. Celkem bylo diagnostikováno 1.222 případů onemocnění žlučníku (kameny). Čím více výkyvů hmotnosti bylo u mužů zaznamenáno, tím vyšší bylo u nich i riziko vzniku kamenů. Dva a více výkyvů o 4,5-9,0 kg zvyšovalo riziko vzniku onemocnění o 30%, u mužů, jejichž výkyvy hmotnosti byly vyšší jak 9,0 kg, se pak pravděpodobnost onemocnění zvýšila až o 45%. Tento efekt nijak nesouvisel s hodnotou BMI a dalšími známými faktory vzniku žlučníkových kamenů.

V další fázi výzkumu byli muži s nestabilní hmotností rozděleni do tří skupin:
  1. malé rozdíly - maximální záměrné výkyvy hmotnosti se pohybovaly v rozpětí 2,25-4,0 kg (n=10.027)
  2. střední rozdíly - maximální záměrné výkyvy hmotnosti se pohybovaly v rozpětí 4,5-9,0 kg   (n=5.185)
  3. velké rozdíly - maximální záměrné výkyvy hmotnosti se pohybovaly nad 9,0 kg   (n=2.074)
Riziko vzniku žlučníkových kamenů
 U malých rozdílů  1,11
 U středních rozdílů 1,18
 U velkých rozdílů  1,42

Čím více bylo u konkrétních mužů zaznamenáno hmotnostních výkyvů, tím vyšší bylo i riziko vzniku kamenů ve žlučníku. Muži, zařazeni do skupiny “s velkými výkyvy”, vykazovali vyšší hmotnost, byli pohybově pasivnější, více kouřili a vyšší byla i jejich spotřeba nasycených a mononenasycených mastných kyselin a kávy.

Vědci upozorňují, že vznik kamenů v žlučníku je multifaktoriální proces, na němž se podílí řada dosud nepoznaných mechanismů. Zdá se ale, že dietou navozená ztráta tělesné hmotnosti vyvolává po návratu k tradičnímu stravování tzv. “zvýšený lipogenetický efekt stravy”. Tělo po předchozím ohrožení nedostatkem potravy vytváří větší tukové zásoby. Jeden ze současně probíhajících výzkumů prokázal, že pokud se hmotnost mužů vrátila po předchozím zhubnutí k výchozí hodnotě, byl celý hmotnostní nárůst výlučně způsoben vzestupem množství tukových zásob. Více tuku v těle vede ke vzniku metabolického syndromu a na něj navazujících metabolických abnormalit. Jednou z nich je i vyšší výskyt žlučníkových kamenů.

Na stránce fitnet opakovaně upozorňujeme čtenáře na rizika, spojená s neodbornými zásahy do běhu organismu. Snahu kontrolovat hmotnost pomocí snížení příjmu energie považujeme za jeden z nejamatérštějších a nejnebezpečnějších zásahů do běhu organismu. Samozřejmě, pokud chceme udržet stálou hmotnost, nesmíme se přejídat. To ale neznamená, že musíme méně jíst. Znamená to, že musíme zvýšit výdej energie. Pokud nechceme tloustnout, musíme udržovat energetický výdej dlouhodobě na vysoké úrovni. A zde hraje klíčovou roli množství aktivní tělesné hmoty, protože zásadně ovlivňuje hladinu bazálního výdeje energie.

Více aktivní tělesné hmoty získáme cvičením ve fitcentru, konkrétně cvičením, které přinutí naše svaly pracovat v rozpětí 70-90% jejich aktuálních možností. Cvičit ve fitcentru se musíme naučit. Odhaduji, že 90% populace neví, jak ve fitcentru efektivně cvičit. Každý člověk se v dnešní době má snažit tyto informace získat. Nejlépe jim je mohou předat osobní trenéři, fitness konzultanti nebo instruktoři fitcenter. Tito “odborníci v otázkách cvičení” nejen dokáží posoudit aktuální stav zájemce o cvičení a sestavit mu optimální cvičební program, ale předají svým klientům obsáhlé informace o stravě, odpočinku a dalších souvisejících oblastech.

Ohromující počet mužů a žen, procházejících depresivně působícími cykly poklesu a následného nárůstu hmotnosti, názorně dokazují, že většina populace se v otázkách kontroly hmotnosti a pozitivního ovlivňování úrovně zdatnosti a zdraví absolutně nevyzná.  Stejně se dnes většina lidí nevyzná v motoru svého vozu. Proto s autem jezdí do specializovaných opraven. Naše těla jsou složitější než všechny motory světa dohromady.

Při snaze ovlivnit pozitivně svoje tělo bychom se měli obrátit na specialisty - na odborníky v otázkách cvičení.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

  1. GROCH, J. (2006): Gallstone Disease in Men Built on Weight Cycling. In.: MedPage Today.
  2. TSAI, C-J, et al. (2006): Weight Cycling and Risk of Gallstone Disease in Men. In.: Arch Intern Med; 166:2369-2374.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

 

Mohlo by vás zajímat

Málo se namáháme

Člověk má přirozenou tendenci “přibližovat se k věcem příjemným a vzdalovat se od věcí nepříjemných”, přičemž je výběr zařazení jednotlivých činností do konkrétní kategorie v dnešním světě ponecháván…

Více informací

Cvičení a hustota kostí

Žijeme ve světě, z nějž se rychlým tempem ztrácí námaha. To je jistě dobrá zpráva. Nemusíme zdroje obživy získávat v potu tváře, chodit domů z práce ztrhaní a vyčerpaní, jak bylo obvyklé ještě poměrně nedávno.…

Více informací

Smrt z pohodlnosti - Sedentary Death Syndrome (SeDS)

Sedentarismus, česky řečeno “způsob života charakterizovaný pohodlností a výrazným nedostatkem pohybu”, představuje pro současné lidstvo jednu z největších a nejzákeřnějších hrozeb. Tendence využít každou vhodnou…

Více informací