• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Jak bojovat proti anorexii

Nedávno jsem náhodně shlédl v televizi program o problémech, které s anorexií prožívala jedna bývalá Miss České republiky. Bylo zřejmé, že daný patologický stav značně poznamenal nejen uvedenou pohlednou dívku, ale velmi silně i osoby jí blízké. Její matka, která se viditelně snažila ovládat svoje emoce, měla téměř neustále v očích slzy, když popisovala jednotlivé fáze nemoci své dcery. Dívka se nakonec z nemoci zotavila a zdá se, že ji v budoucnosti již nebude ohrožovat. Program jistě sledovala spousta diváků, mezi nimi mnoho adolescentů a mladých lidí. Měli být programem upozorněni na rizika, spojená s nadměrným soustředěním se na vlastní hmotnost a vzhled.

Jak na ně ale program skutečně zapůsobil? Zvýšil jejich znalosti o nemoci a upozornil je na rizika jejího vzniku a rozvoje, nebo se v jejích očích stala s nemocí bojující dívka přitažlivým vzorem? Vedou podobné programy ke snížení nebo ke zvýšení rizika vzniku této nesmírně závažné nemoci u mládeže? Tyto otázky zajímají lékaře, psychology a psychiatry. V Evropě i Americe se zvyšuje počet onemocnění dysmorfofóbií. Anorexie je jednou z forem dysmorfofóbie. Trpí jí stále více mladých žen, objevuje se i u mladých mužů, žen středního a dokonce i staršího věku. Navíc nemoc ohrožuje stále mladší ročníky. Nepřiměřené formy kontroly tělesné hmotnosti byly zaznamenány již u dívek ve věku kolem 8 let.

Vědci z University v Yale zjistili, že pokud jsou mladým studentkám promítány videozáznamy o anorexii nebo bulimii, zvyšuje se u nich množství znalostí o těchto poruchách. S tím vědci počítali, to byl skutečný cíl jejich intervence. Objevil se ale nečekaně další aspekt. Pro mnohé dívky se anorektičky staly pozitivním vzorem, který je nejen neodpuzoval, ale který měly tendenci napodobit. Vyjádřily to slovy: „Ženy na videu mi připadaly krásné a bylo by pěkné se jim podobat“!

Vědci ve shrnutí závěrů výzkumů upozornili v časopise „the International Journal of Eating Disorders”, že před spuštěním celostátních nebo celoplošných kampaní proti anorexii resp. bulimii je nutné zvážit i nezamýšlené aspekty takových akcí. Na první pohled se může zdát být přitažlivé postavit pohlednou uzdravenou anorektičku před mladé lidi a nechat ji vyprávět o potížích s touto hrozivou nemocí. Pokud se ale jedná o pohlednou, přitažlivou mladou ženu, může takové vystoupení v očích přítomných nechtěně problém romantizovat, učinit jej atraktivním. Žádoucím a následováníhodným.

Dr. Schwarz a jeho tým výzkumníků promítl 376 studentkám gymnázií jedno ze dvou videí. Na jednom vyprávěla příběh o léčbě anorektičky lékařka, na druhém mladá pohledná žena, která byla uvedena jako vyléčená anorektička. Studentky vyplnily dotazník před a po shlédnutí videa. Vědci následně výstupy vyhodnotili. Zjistili, že shlédnutí obou videí zvýšilo znalosti studentek o poruchách stravování. Současně se ale objevil i nečekaný výstup. Dívky uvedly, že „není tak těžké se z anorexie uzdravit“. A u skupiny, která shlédla video s vyléčenou anorektičkou, se objevila výrazná sympatie k ženám, trpícím touto chorobou. Dívky je zvýšeně označily za „silné osobnosti“.

Sympatie k anorektičkám představuje ovšem dvousečnou zbraň. Minimalizuje stigma, lpící na této chorobě. To je žádoucí a chvályhodné. Na druhé straně vytváří paradoxně sympatií k anorektičkám, tuto závažnou chorobu idealizuje a romantizuje. Činí osud anorektiček přitažlivým. A tím přispívá k šíření nemoci u mladé generace.

Proto Dr. Schwarz doporučuje, aby se školy namísto promítání videí a pořádání jednorázových akcí soustředily spíše na vytváření zdravého školního prostředí – podporovaly dlouhodobě a koncepčně zdravý přístup k jídlu, vytvářely zdravou vizi optimálního vzhledu dívek, zajišťovaly pro studentky optimální prostředí pro cvičení.

Po shlédnutí programu v televizi se i já domnívám, že namísto různých formálních postupů, které se po provedení „zafajfkují“ a tím je úkol bojovat proti anorexii považován za splněný, je lepší vytvářet v každé škole prostředí, automaticky navozující zdravé vzory chování žáků. K těmto vzorům patří i pravidelné cvičení ve fitcentru.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. ADA Report (2001): Position of the American Dietetic Association: Nutrition intervention in the treatment of anorexia nervosa, bulimia nervosa, and eating disorders not otherwise specified (EDNOS). In.: July, Volume 101 Number 7
2. NORTON, A. (2009): Eating-disorder education shows unintended effects. In.: New York, Reuters Health, Friday, March 9.
3. POWEL, J. (2005): Anorexia nervosa. In.: NetDoctor co.uk  
4. U.S. Department of Health and Human Services (1999): The BodyWise Eating Disorders Information Packet for Middle School Personnel. Washington, DC: September. 2nd ed. July 2000.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat