Jedna z pěti Američanek posiluje
Když jsem se rozhodl v roce 1983 založit při TJ Favorit Brno oddíl kulturistiky žen, pohlíželi na mne nejen významní tělovýchovní pracovníci, ale i mnozí z mých známých, příznivců a přátel, jako na blázna. Byl jsem tehdy metodik krajského výboru ČSTV, současně jsem zastával funkci předsedy trenérsko-metodické komise Svazu kulturistiky ÚV ČSTV. Pravidelně jsem četl americké verze časopisu „Muscle and Fitness“, v nichž se objevovaly první články o posilování a kulturistice žen. To mne inspirovalo a chtěl jsem moravským ženám tuto aktivitu zprostředkovat. Vybudovali jsme ve spolupráci s Vladimírem Vačkářem, mistrem světa v cyklistice a metodikem TJ Favorit, novou posilovnu a v ní zahájili cvičení. Zájem byl značný a cvičení se zdárně rozvíjelo.
Protože jsem šel do poněkud nejisté a neprobádané oblasti, chtěl jsem se ujistit, že cvičení, které brněnským ženám nabídnu, jim nejen neuškodí, ale bude pro ně prospěšné. Sehnal jsem veškeré dostupné materiály k silové zátěži sportovkyň, prozkoumal jsem znovu podrobně učebnice anatomie, fysiologie a kinesiologie, sjednal si schůzku s významnými odborníky. Navštívil jsem vedoucí tělovýchovného lékařství v Brně MUDr. Jarmilu Matějkovou a známou pražskou odbornici v otázkách cvičení žen Ludmilu Mojžíšovou. U obou jsem se setkal s pochopením a podporou a získal od nich cenné rady. Nakonec se mi podařilo zajistit si téměř hodinovou konzultaci k posilování žen s významným odborníkem prof. Vladimírem Jandou. I on moje aktivity se ženami podpořil a doporučil mi skvělý studijní materiál (Janda, 1984). Cenné rady mi poskytl i špičkový odborník, šéf tělovýchovného lékařství Jihomoravského kraje doc. MUDr.Vladimír Dražil, CSc.
V roce 1985 vedla Lenka Kolouchová v Bratislavě federální seminář, na němž se sešli odborníci Svazu kulturistiky. Měli posoudit, zda je posilování pro ženy vhodnou pohybovou aktivitou a zda mají ženy v tomto sportu i soutěžit. Výsledkem semináře bylo doporučení pro oddíly kulturistiky otevřít svoje brány ženám a vytvořit vhodné podmínky pro jejich pravidelné cvičení v posilovnách. Na semináři jsem již přednesl příspěvek, v němž jsem hodnotil zkušenosti, získané v oddíle kulturistiky žen v TJ Favorit Brno.
Ty byly velmi pozitivní a povzbudivé. Věnovali jsme se výhradně kondičnímu cvičení, zaměřenému k dosažení příznivých změn kompozice těla. Členkou našeho oddílu se brzy stala i MUDr. Matějková a úzká spolupráce s ní nám umožnila vyhnout se při cvičení řadě chyb. Byli jsme navíc schopni sestavovat programy cvičení i pro ženy starší nebo poradit ženám, jejichž zdravotní stav byl oslaben předchozí nemocí nebo zraněním. Zkušenosti, získané spoluprácí s MUDr. Matějkovou, nám umožnily uvědomit si plně možnosti posilování při ovlivňování zdraví a zdatnosti žen.
Trvalo však dlouho, než se informace o vhodnosti posilování pro ženy dostaly do obecného povědomí. Vystoupili jsme několikrát v televizi, napsali knihy, organizovali semináře. Výsledek bohužel neodpovídá našim představám. Musím smutně konstatovat, že stále se této prospěšné aktivitě věnuje nesmírně málo žen. Snad je to způsobeno přežívající nevhodnou koncepcí ženy jako slabého a submisivního stvoření, snad přežívá hloupá věta jednoho významného funkcionáře bývalého ÚV ČSTV „ženy si mrzačit nedáme“, kterou reagoval na oznámení svazu kulturistiky o podpoře posilování žen. Fakt je, že potenciálu posilování využívá jen hrstka žen, navíc spíše žen mladších a výkonnějších. Ženy, kterým tento typ cvičení může přinést nejvíce prospěchu, sedí doma u televizorů nebo se věnuje neúčinným formám cvičení.
Posilování má mnoho pozitivních dopadů na zdraví a vzhled žen. Zabraňuje ztrátám svalové hmoty (sarcopenii), které v dospělosti dosahují u ženy, žijící klasickým způsobem života, přibližně 1% za rok. Mezi 25 až 55 lety tak většina žen přijde o 30 a více procent svalstva, což představuje zhruba 5–10 kg svalů. Tento propad metabolicky činné svalové tkáně je obvykle kompenzován vzestupem množství tukových zásob. Mění se negativně kompozice těla a to má velmi neblahý dopad na tvar těla ženy. Mizí pevný podklad pro podkožní tuk a množství tuku se navíc zvětšuje. To, spolu s nedostatečným množstvím pohybu, přispívá ke vzniku celulitidy a nepěkných „pneumatik“ v oblasti pasu.
Závažnější jsou ale dopady změn kompozice těla na metabolismus a fysiologické pochody v organismu. Sarcopenia urychluje rozvoj metabolického syndromu, diabetu typu 2, přispívá k nepříznivým změnám složení cholesterolových frakcí a tím k rozvoji nemocí srdce a cév. Navíc odsuzuje ženu k obezitě. Pokles množství svalů má za následek snížení bazálního výdeje energie. Tělu stačí k zajištění „volnoběhu“ méně energie. Pokud se žena stravuje stejně jako před ztrátou svalstva, tloustne. Pokud množství stravy omezí, není schopna do systému dodat dostatek biologicky cenných složek (vitaminů, minerálů). To přispívá ke vzniku výše zmíněných metabolických maladaptací.
Nedostatek svalstva má negativní vliv na schopnost žen i mužů provádět běžné denní činnosti a ve vyšším věku se svalově ochablí stávají dříve závislými na pomoci okolí, případně musí být umístěni do nějakého ústavu. Slabé svaly nevyžadují silné kosti. Proto se ztrátou síly svalů řídnou rychle i kosti. Osteoporotická kost se snadněji láme. Zlomenina vyžaduje klid na lůžku, při němž se ztráty svalů a kostí zrychlují. Jsme v bludném kruhu. Na jeho konci číhá nesamostatnost, závislost na pomoci ostatních, zvýšené riziko vzniku nemocí srdce a nádorových chorob, nízká kvalita života a předčasná smrt.
Všem stručně a velmi zkratkovitě popsaným negativním dopadům sarcopenie může zabránit cvičení ve fitcentru. Posilování. Cvičení s činkami, na kladkách a přístrojích s měnitelnou zátěží. To si stále jasněji uvědomují soudní lidé na celém světě. Proto roste počet pravidelně posilujících žen.
Ve Spojených státech dnes posiluje jedna z pěti žen. Přibližně 20% všech Američanek si dvakrát až třikrát v týdnu zajde do fitcentra a zde se přibližně hodinu věnuje cvičení se zátěžemi. V roce 1988 přitom počet cvičících žen dosahoval pouhých 14,5%, v roce 2004 se toto číslo zvýšilo na 17,5%. Je tedy vidět strmý vzestup zájmu žen o cvičení ve fitcentrech. O posilování. Stále více žen si uvědomuje výše popsané důsledky nepříznivých změn kompozice těla a je ochotno investovat do svého zdraví a vzhledu čas a peníze.
Dlouhá desetiletí byly posilovny doménou mužů. Zatímco počet cvičících žen se ve fitcentrech a posilovnách strmě zvyšuje, zůstává počet posilujících mužů stabilní – do posiloven si jich najde pravidelně cestu zhruba 21,5%. Spojené státy si daly ve své iniciativě „Healthy people 2010“ za cíl dosáhnout do konce desetiletí 30% pravidelně posilujících dospělých občanů. Zdá se, že jeho dosažení nebude snadné. Příliš mnoho lidí se nechalo chytit do pasti pasivního trávení volného času (televize, kina, divadla, obecně současné patologické pojetí kultury).
Skvělý odborník prof. William J. Evans konstatoval v jednom ze svých článků: „Staří lidé jsou skupinou populace, která může mít z posilování největší prospěch“. Jeho slova však většina stárnoucích Američanů zatím plně nevzala na vědomí. Přesto se počet posilujících seniorů zvyšuje. V roce 1998 posilovalo 11% mužů, starších 65 let, v roce 2004 jejich počet vzrostl na 14%. V roce 1998 si cestu do posiloven a fitcenter našlo pouhých 7% žen ve věku nad 65 let. V roce 2004 se počet posilujících seniorek zvýšil na 11%. Je to sice smutně málo, ale je zde vidět pozitivní trend.
Starší lidé si snad konečně začínají uvědomovat závažnost osteoporosy, která činí kosti zranitelnější a náchylnější ke zlomeninám. K nejzávažnějším patří zlomeniny krčku femuru, které mají doslova devastující dopad na postižené. Podle statistik vedou u zhruba 25% postižených tyto zlomeniny do jednoho roku k úmrtí a polovina postižených již není schopna dále vést život bez pomoci okolí. Zvýšený počet posilujících žen je snad vyvolán mimo jiné i poznáním, že svým chováním mohou riziko těchto zlomenin velmi podstatně snížit.
Posilování k ženám patří. Zlepšuje jejich vzhled, brání vzniku obezity, snižuje riziko vzniku osteoporosy, udržuje vysokou hladinu bazálního metabolismu, zlepšuje spánek, snižuje pravděpodobnost vzniku depresí a Alzheimerovy choroby. Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži a proto pozitivní vlivy cvičení déle ovlivňují jejich život. Je smutné, že výhod posilování využívá velmi málo žen.
Snad je na vině fakt, že ženy neví, jak si posilovací program sestavit a jak správně provádět jednotlivé cviky. Dnes je ale možné si zaplatit služby osobních trenérů nebo fitness konzultantů. Několik společných cvičení s odbornicí zasvětí ženu dostatečně do tajů posilování. Pak je pro cvičící ženy dokořán otevřena brána k pozitivnímu ovlivňování tvaru těla, zdatnosti a zdraví.
Řídíme se tím, co se děje v USA, v řadě oblastí života. V televizi jsou neustále americké filmy, v rozhlase se hrají americké písničky, oblékáme se do džínsů a čteme knihy amerických autorů. To je vhodné, ale postradatelné. Měli bychom si vzít příklad ze zvyšujícího se zájmu Američanů o cvičení ve fitcentrech. Protože tento pozitivní prvek může nesmírně pozitivně ovlivnit náš život.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- BOHÁČKOVÁ, L, KOLOUCH, V. (1991): Kulturistika žen. Brno, Saprint.
- EVANS, WJ, ROSENBERG, IH. (1991): Biomarkers. The 10 Determinant of Aging You Can Control. New York, Simon and Schuster.
- JANDA, V. (1984): Základy kliniky funkčních (neparetických) hybných poruch. Brno, Ústav pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (skripta).
- KOLOUCH, V, KOLOUCHOVÁ, L. (1991): Kondiční kulturistika. Praha, Olympia.
- LEPIER, J, KOLOUCH, V. (1991): Cvičíme ve fitcentrech. Brno, Saprint.
- The Associated Press (2006): Sculpted trend spurs women to pump iron. Report: Nearly 1 in 5 taking up weights to tone muscles, bolster bones.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Kolektivní posilování?
Snad každý soudný člověk si dnes uvědomuje, že je nutné cvičit. Současný svět na nás působí jako sádra na celém těle. Když má člověk měsíc nebo dva sádru na dejme tomu levé noze, je imobilizovaná končetina…
Více informací„Normální hmotnost“ neznamená automaticky „zdravá hmotnost“
Setrvačnost myšlení v oblasti zdraví a zdatnosti je ohromná a na začátku třetího tisíciletí ohrožuje stále více občanů. Přestože se na spoustě webových stránek dají najít správné informace, převažují…
Více informacíJsem velmi hubený
Otázka: Je mi 15 let, chodím 3x týdně závodně plavat a můj trenér mi řekl, že mám doma cvičit (kliky, sedy-lehy...), protože jsem velmi vyrostl (jsem velmi hubený, dlouhé končetiny, skoro žádné svalstvo). Když jsem tedy…
Více informací