• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Ještě jednou o liposukci

Nedávno jsem napsal na stránky fitnet. cz článek o liposukci. Počet těchto lékaři prováděných intervencí do tukové tkáně se v posledních letech prudce zvyšuje. V současnosti se těchto zákroků provádí v USA zhruba 450 tisíc ročně. Není divu. Přibývá osob s nadváhou a obézních. Přes veškerou snahu zastánců “fat studies”, tedy organizací, snažících se nás přesvědčit o tom, že tlustí lidé jsou pohlednější než lidé štíhlí, si každý člověk s nadbytkem tuku uvědomuje, že pneumatiky tuku na těle jeho vzhledu, zdatnosti, výkonnosti a zdraví neprospívají. Bojovníci za práva obézních mluví o diskriminaci ze strany zaměstnavatelů, lékařů a dalších skupin populace. A místo aby se soustředili na znovuzískání přijatelné kompozice těla, bojují zuřivě za své “nezadatelné právo” být tlustí. Připomíná mi to jisté nepřizpůsobivé skupiny obyvatel. Místo aby se přestaly flákat a začaly jako ostatní poctivě pracovat, mluví o diskriminaci a xenofobii.

V lidském těle se může tuk ukládat jen za jednoho základního předpokladu - a to jen když příjem energie dlouhodobě převyšuje její výdej. Člověk, který má nadměrné zásoby tuku, může intervenovat jak na straně příjmu energie, tak na straně jejího výdeje. Může si odpustit slané brambůrky, zákusky po obědě nebo návštěvu cukrárny, omezit jednoduché cukry a potraviny prošpekované tukem. Naši předci jedli střídmě. A vše, co dané roční období nabízelo. Když dozrávala rajčata, jedla se více rajčata, když květák, zelí, špenát či mrkev, upravovaly ženy tyto produkty a předkládaly rodině zdravá zeleninová jídla z čerstvých plodin. Dnes si můžeme v supermarketech koupit v kteroukoli dobu cokoli a tak dáváme přednost připravovaným jídlům, plným tuků a cukrů. Chyba. Velká chyba.

Ale dopouštíme se ještě jedné, a to podstatně vážnější chyby. Nestaráme se aktivně o výdej energie. Miliony let to za člověka dělala matička příroda. Teď se na to vykašlala. A proto lidstvo je tam, kde je. Proto je 33% populace s manifestní nadváhou, 33% pak s manifestní obezitou. Zůstává 33% populace. Je ale chybou si myslet, že tato zbývající třetina je štíhlá. Jak ukazují výsledky výzkumů má minimálně jedna polovina této části populace nevhodnou kompozici těla. Trpí latentní nadváhou. Na jejich těle není příliš vidět nadváha. Mají ale málo svalové hmoty a nadbytek tuku. Z praktického hlediska jsou tedy ohroženi stejně, jako lidé s vysokou hodnotou Body Mass Indexu.

Prostě nestaráme se o výdej energie. Žijeme si pohodlně.Všude jezdíme auty, sedíme v kině, divadle, na koncertech, u televize a počítačů, vysedáváme na poradách a obchodních jednáních. Nevyužíváme své svaly ani na jednu třetinu zátěže, která byla nevyhnutelná ještě v druhé polovině minulého století. Svaly jsou interaktivní. Pokud je dostatečně zatěžujeme, udržují svoji velikost i sílu nebo ji dokonce zvyšují. Pokud je nezatěžujeme (což je náš případ), pomalu ale jistě mizí. Ubývají. Atrofují. Trpíme sarcopenií. A to je stav, který teprve nyní začínají lékaři plně chápat a plně se jím začínají zabývat.

Množství svalů do značné míry rozhoduje o tom, kolik energie za den vydáme. O co méně aktivní během dne a týdne jsme, o to větší význam pro stav našeho těla má klidový výdej energie. Ten představuje až 75% denního výdeje energie. Přitom jeho velikost se může ztrátou aktivní tělesné hmotnosti snížit až o několik stovek kilokalorií. Pokud máme nízkou hodnotu klidového metabolismu, musíme méně jíst. O to vyšší je riziko vzniku a rozvoje obezity. Navíc svaly představují zásobárnu aminokyselin pro mimořádné potřeby organismu. Ztráta svalové tkáně představuje pro tělo vážné ohrožení. Zvyšuje se riziko smrti při operacích, závažných onemocněních a úrazech (Wolfe, 2006).

Tuk se v těle ukládá v adipocytech, tj. v tukových buňkách. Tyto funkční buňky nejsou jen nějakým skladištěm tuku. Zasílají do mozku neustále informace o svém stavu, o množství aktuálních zásob tuku, ovlivňují chuť k jídlu a tendenci k pohybovým činnostem. Dlouho se vědci domnívali, že se tukové buňky formují v dětství a hlavně v období kolem puberty. Růst počtu tukových buněk se s nástupem dospělosti stabilizuje a již se nezvyšuje. Jen se již vzniklé buňky více a více naplňují tukem. Tento pohled na funkci adipocytů vedl k tvrzení, že za obezitu dětí mohou výhradně rodiče tím, že je v dětství překrmovali a tím vytvořili podmínky pro vznik vysokého množství tukových buněk. Protože každá tuková buňka chce plnit svoji roli, zasílají nenaplněné buňky signály do mozku a nutí nás přijímat více potravy. Tlustí lidé tak byli podle této teorie odsouzení k dalšímu a dalšímu ukládání energie.

Koncem dvacátého století prokázaly nové výzkumy vědců, že tato teorie je nesprávná. Významní fysiologové Willmore a Costill ve své učebnici z roku 1999 uvedli, že tukové buňky se v těle množí během tělesného růstu. V dospělosti se v případě pozitivní energetické bilance naplní na své maximum a dále již triglyceridy nepřijímají. Proto tělo vytvoří z kmenových buněk tukové tkáně buňky nové. A ty se při absolutní nebo relativní hyperfagii (přejídání) postupně naplňují triglyceridy (tukem). Tloustneme. Zvyšuje se množství zásobního tuku. A vždy, kdy se adipocyty naplní na své maximum, musí tělo udělat nové adipocity. Tuto koncepci potvrzuje mimo jiné i nejnovější vydání knihy “Understanding Nutrition”, která vyšla před několika měsíci v nakladatelství Wadsworth.

Adipocyty a jejich vývoj (autoři Whitney, E, Rolfes, SR. 2011), kliknutím na tento řádek obrázek zvětšíte

Lidé s nadváhou a obézní nejsou obvykle se svým vzhledem spokojeni a tak se často pokouší o zhubnutí. Podle některých odhadů se o snížení hmotnosti každoročně pokouší 35% mužů a 50% žen. Co se děje s adipocyty při negativní energetické bilanci? Tedy když jídlem dodáme tělu méně energie než potřebuje na zajištění svých potřeb. Tělo si chybějící energii bere z tukových buněk. Ty se postupně zmenšují. Ale stále si nechávají jisté bazální množství tuku. Nezaniknou. Nezmizí. Jsou jen menší. A neustále vysílají do mozku zneklidňující zprávy o nedostatku energie, o hrozbě smrti hladem a nutnosti více jíst. Tomuto soustavnému tlaku nemůže člověk odolat. A dříve nebo později mu podlehne a pořádně se nají. Tím se dostává do bludného kruhu obezity. Ztrácí svalstvo a nabírá tuk.

Vraťme se k liposukci. Po uvedení článku “Zbaví nás liposukce tuků?” mi několik lidí napsalo, že dnes jsou k dispozici nové postupy liposukce, které jsou reklamovány jako “kavitace”. Jedná se o neinvazní postupy, při nichž není nutná hospitalizace, pracovní neschopnost, narkosa, nezůstávají podlitiny atd. Na Internetu najdete desítky pracovišť, které kavitace doporučují a provádí. Je to asi sakra dobrý kšeft. Co ale lidé za svoje peníze dostanou?

Jak jsem již uvedl, tělo je kdykoli v životě schopné si vytvořit (v případě nadměrného přívodu energie) nové tukové buňky. Kavitace údajně adipocyty “rozpouští” a vylučuje z těla. Jenže lidé, kteří se těmito intervencemi živí, nikomu neřeknou, že v případě pozitivní energetické bilance si tělo snadno a rychle “rozpuštěné” buňky zase vytvoří (mám chuť napsat “napustí”). Přitom nikdo neví, pro kterou oblast při tvorbě nových adipocytů se tělo rozhodne. U někoho jsou tukové buňky uloženy proporčně. Takoví lidé jsou “obalení” tukem, jsou “buclatí”. U jiných lidí má tělo své oblíbené místo, kam si ukládá tuk, kde si tvoří adipocyty. U žen jsou to hýždě a stehna, u mužů okolí pupku. Někteří tlustí muži připomínají pavouky. Tenké ručky a nožičky, a tlusté tělo. Mnohé ženy jsou od hlavy do pasu k zulíbání. A většinu tuku mají na zadečku (steatopygia).

Takže je jedno, jestli nás nějaký lékař zbaví tuku normální liposukcí nebo kavitací. Pokud nevyřešíme základní problém - nezajistíme si dlouhodobou energetickou rovnováhu - je zde vysoká pravděpodobnost vzniku situace, kdy do těla vstoupí více energie než tělo potřebuje pro zajištění homeostasy. V takovém případě si můžeme být jisti tím, že si tělo udělá snadno a rychle nové adipocyty. A možná nové adipocyty na nevhodném místě náš vzhled doslova zdeformují. Pokud se někdo rozhoduje pro liposukci nebo kavitaci nebo jakýkoli jiný nepřirozený zásah do svého těla, riskuje! Může přijít o spoustu peněz a vypadat nakonec jako zrůda. Snad může mít liposukce nebo kavitace smysl v případě extremně nesouměrného rozložení tuku v těle. Jako místní intervence. Rozhodně ale nemůže prospět lidem, kteří jsou tlustí a nechce se jim omezovat stravu nebo začít cvičit.

Jak se v dnešním světě bránit před pozitivní energetickou bilancí a tím před tloustnutím? Musíme se soustředit na stranu výdeje energie. Musíme zabránit ztrátě svalové hmoty, poklesu hodnoty klidového výdeje energie. Dostatek pohybu automaticky navodí rovnováhu příjmu a výdeje energie (podle ověřené teorie fysiologického prahu chuťové kontroly).

Názory na kavitaci jsou různé. Já jsem se snažil o pohled fysiologický. A ten mi říká, že jít na kavitaci je totéž, jako vzít pár tisícovek a hodit je do kanálu. Ale každý se musí rozhodnout sám. Na stránce “omlazení.cz” si můžete přečíst různé názory na liposukci a kavitaci. Vybral jsem pro tento článek jeden z nich:
Kattenka: Já teda s žádnou neinvazivní metodou zkušenost nemám, ale od každého, kdo některou z těch neinvazivních metod podstoupil jsem slyšela, tak výsledek žádný nebo malý a ne trvalý. A peníze to stojí nemalé, snad to vyjde nakonec ještě dráž než ta liposukce.

LITERATURA:

1. STERN, JS, KAZAKS, A. (2009): Obesity. A Reference Book. Santa Barbora, ABC-CLIO, LLC.
2. WHITNEY, E, ROLFES, SR. (2011): Understanding Nutrition. Belmont, Wadsworth, Cengage Learning.
3. WILMORE, JH, COSTILL, DL. (1999): Physiology of Sport and Exercise. Champaign, Human Kinetics. Second Edition.
4. WOLFE, RR. (2006): The underappreciated role of muscle in health and disease. In.: Am J Clin Nutr; 84:475–82.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat