• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Postava >

Ještě jednou o obesitě

O obesitě píši často. Není to náhoda. Obesita se výrazně podílí na vzniku a rozvoji většiny nemocí, ohrožujících současnou společnost. Náklady na její léčbu, a na léčbu na ni navazujících chorob, již dnes dosahují astronomických výšek. A stále rostou. Dříve nebo později způsobí kolaps systémů zdravotního pojištění, které byly nastaveny v minulém století. O obesitě ale píši především proto, že znám způsob, jak jejímu vzniku zabránit. A jak obesitu již vzniklou odstranit. Jenže to není žádný obchodovatelný artikl. Nenabízím lidem „opečovávání“. Zábaly, lázně, masáže, náplasti, pilulky a patáky, které za ně problém s tukem vyřeší. Protože žádný z těchto postupů nemá v boji s obesitou slibovaný účinek. Jediným spolehlivých postupem dlouhodobé kontroly hmotnosti je zajistit si trvalý vysoký výdej energie. Protože v dnešních podmínkách představuje bazální výdej energie 65-75% celkového denního výdeje energie, je nutné stále dbát na jeho vysoké nastavení. Toho lze dosáhnout jen zvýšením množství svalů. Jediný způsob jak zvýšit množství svalů je používat je. V celém spektru jejich kapacity. Toho lze v dnešním světě dosáhnout jen posilováním. Nabízím lidem znalosti a zkušenosti s posilováním. Jediným skutečně spolehlivým prostředkem kontroly hmotnosti v dnešním světě. Ale o ten lidé nemají zájem.

Hodně článků, zabývajících se problematikou kontroly hmotnosti, je pesimistických a vnucuje čtenáři myšlenku, že nemá v boji proti obezitě šanci. Že problém se dá řešit jen s pomocí léků a lékařů. To je pravda jen u zhruba jednoho procenta případů obesity. Pro naprostou většinu současné populace jednoznačně platí: vzniku obesity je především nutné předcházet. Nenechat to dojít až tak daleko! Dnes je velkým problémem růst obesity dětí. Zabránit obesitě u potomků je na prvním místě povinnost rodičů. Jakmile se dítě začíná zaobalovat, je ihned nutné něco dělat. A raději ještě předtím, než se objeví jakékoli náznaky pozitivní energetické bilance.

V dospělosti si musíme uvědomit, že nic není zadarmo. Za vše něčím platíme. Pokud chceme pěknou postavu, pokud nechceme dát obesitě šanci, něco nás to bude stát. Musíme kupovat dražší a kvalitnější stravu. Něco si odepřít. Musíme například omezit energeticky hutné tekutiny (pivo, Cola atd.). Hlavně ale musíme investovat do permanentky v kvalitně vybaveném fitcentru. A do spolupráce s odborníkem na cvičení. Musíme se seznámit se správným postupem při cvičení.

To je ale  jen jeden krok ve snaze o celoživotní kontrolu hmotnosti a udržení vysoké úrovně zdatnosti. V životě se nevyhneme obdobím, kdy z jakýchkoli důvodů nemáme možnost cvičit (nemoci, úrazy, návaly práce, péče o rodinné příslušníky atd.). Po návratu do fitcentra se i zkušení cvičenci dopouští fatálních chyb, které mohou vést k závažných zdravotním obtížím. Po každé nemoci či delší pohybové pasivitě se podstatně mění parametry organismu a stejná zátěž má na něj jiný dopad. Proto je vhodné každý návrat ke cvičení raději konzultovat s odborníkem.

Za jeden z velkých problémů považuji i extrémní zdůrazňování práv člověka. Tato koncepce se v posledních letech doslova zvrhla. Podporuje hlavně lidské slabosti, učí člověka parazitovat na společnosti. Namísto zdůrazňování občanských povinností a zodpovědnosti nabádají obhájci lidských práv lidi k zuřivému vymáhání si patologicky chápaných výhod, nepřirozených práv či spíše úchylek a zvrhlostí, z nichž většina se obvykle nakonec obrátí proti nim. Jeden výzkum prokázal, že obesita je častější u osob, které považují společnost zodpovědnou za zdravotní stav jejich členů.

Česká republika patřila v dobách komunismu k zemím s vysokým výskytem obesity. Stát lidem tvrdil, že se o jejich zdraví postará. A spousta lidí tento nesmysl brala doslova. Důsledky pociťujeme dodnes. Nesmyslný koncept, podle nějž za obesitu nemůže obézní, ale společnost, se bohužel prosazuje v řadě dalších zemí. Proto také dnes obesita představuje stejně závažný problém jako globální oteplování nebo znečišťování životního prostředí. Během krátké doby se finanční nároky léčby nemocí, zapříčiněných obesitou zvýší natolik, že dojde ke kolapsu systémů zdravotních pojištění.

Ve Velké Británii se výskyt obezity za posledních 25 let zvýšil o 400% (the House of Common, 2004). Zhruba dvě třetiny obyvatel této země spadá do kategorií “s nadváhou” nebo “obézní”. Australská vláda označila obezitu za “masový a vražedný problém světa”. Náklady na léčbu nemocí spojených s nadváhou jsou v zemích jako Austrálie, Británie či USA odhadovány na miliardy dolarů ročně a každoročně významně narůstají. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje obezitu jako “zákeřného zabijáka a hlavní příčinu vzniku cukrovky, srdečních a některých nádorových chorob"

O obesitě hovoříme, když konkrétní jedinec zvýší svoji tělesnou hmotnost na úroveň, vážně ohrožující jeho zdraví. Jistí lidé jsou ke zvyšování hmotnosti náchylnější z jistých genetických příčin. Základní příčinou nadměrné hmotnosti je ale přívod energie vyšší než její výdej (The Comptroller and Auditor General, 2001). Tento fakt je nutné neustále opakovat a zdůrazňovat. Za naše pneumatiky v pase nemůže společnost. Můžeme si za ně sami!

O obesitě, příčinách jejího vzniku a rozvoje, bylo napsáno tisíce knih a odborných statí. Web je doslova zaplaven strategickými analýzami na téma prevence a léčby obezity. Ty se staly v USA, Británii a Austrálií doslova módní literaturou. Každý stát, resp. jeho správní úsek, vypracovává vlastní koncepce boje s obesitou. Úředníci sedí, opisují jeden od druhého stejné banality: “ měli bychom méně a kvalitněji jíst a více a kvalitněji se pohybovat”. Jen jim totéž sdělení vyjde na dvě stě stran. Sepsání podobných spisů dobře živí spoustu úředníků celé roky. Parasitují na nich i lékaři a vědci. Přispívají novými a novými výsledky výzkumů, které jen znovu a znovu potvrzují stará známá fakta. Která se stále dokola papouškují. Přitom pokud je lidé neakceptují, jsou k ničemu.

Čtu tyto materiály již zhruba 30 let. Jsou stále obsáhlejší a “odborníci” v nich přináší další a další nesmyslné teoretické koncepce. Za tutéž dobu se ve většině zemí světa zvýšily počty obézních téměř pětinásobně. Cesta k nápravě současného patologického stavu nespočívá v opatrovnictví společnosti. Nikdo za mne můj problém s obesitou nevybojuje. Nemohu svoji vysokou hmotnost svádět ani na potravinářský průmysl, ani na reklamu či televizi.

Je na mém svobodném rozhodnutí, zda večer zapadnu do křesla před obrazovku televize a strávím zde 3 až 5 hodin v totální pasivitě. Nikdo mne nemůže přinutit chovat se tímto nebo podobným sebezničujícím způsobem. Je to moje svobodné rozhodnutí. Je dost možností rozhodnout se jinak. Pokud se rozhodnu špatně, musím za svoji chybu nést následky. Jinak mne nikdy nikdo k jinému chování nepřinutí.

Řešení problematiky obesity je prosté. Je jím zavedení osobní zodpovědnosti za stav tukových zásob v těle. Podstatné, finančně skutečně citelné zvýšení pojistných dávek pro osoby s prokazatelně výrazným zvýšením množství tuku v těle. A pokuty pro rodiče, jejichž dítě je obézní. Je doslova neuvěřitelné a naprosto neudržitelné, aby se zodpovědní členové společnosti museli finančně podílet na léčbě nezodpovědných a líných.

Různé, hlavně nevládní, organizace neustále vymýšlí další a další nesmyslné teorie vzniku obesity. Jejich heslem je: “občane, za nic nemůžeš, jsi jen oběť společnosti, která se o tebe nedokáže postarat. My za tebe budeme bojovat do roztrhání těla”. Bohužel patologicky zaměřených nevládních organizací lavinovitě přibývá. A přibývá i občanů, kteří těmto samozvaným bojovníkům za sebezničení člověka věří. Tyto organizace žijí z hlouposti a lenosti lidí. Jsou jako rodiče, kteří synkovi, který přinesl ze školy pětku nebo poznámku, místo facky dají dárek a jdou si stěžovat na učitele, který si dovolil ublížit jejich miláčkovi. Z dětí podobných rodičů rostou neukáznění spratci. Lidem je potřeba tvrdě a na rovinu říci: “Obesita je u 99% lidí výsledkem pohodlnosti a nedůslednosti. Tečka ”.

Když si na webu zadáte například v Googlu heslo “obesita”, vyvalí se na vás desetitisíce odkazů. Ve zhruba 95% z nich někdo slibuje, že vaše nadbytečné tukové zásoby snadno a lehce odstraní, jen mu musíte poslat tu tisíc, tu více korun. Dostanete paták, budete se dále válet u televize, neuděláte zbytečný krok, dále budete ztrácet svaly a jejich sílu. Zůstává mi rozum stát nad tím, kolik lidí těmto naprosto průhledným lžím uvěří.  Je to jako věřit, že sestavím perpetum mobile. Nic do toho nedám a výsledek - zázrak.

Na obesitu neexistuje žádný dlouhodobě účinný lék. A nikdy žádný existovat nebude. Obesita je osobní problém. Za její vznik v 99,9% může daný jedinec. Měl by také platit veškeré nevýhody, které jeho život v důsledku nadměrného nakupení tuku postihnou. Žijeme ve světě nadbytku informací. Některé z nich jsou správné a jiné nesprávné. Musíme se umět rozhodnout. Pokud se rozhodneme dobře. přinese nám to prospěch. Pokud se rozhodneme špatně, měli bychom splakat nad výsledkem. Neměl by za nás plakat náš štíhlý soused!

Nesmíme svádět vinu za tloušťku či mizernou zdatnost na stát, společnost, sousedy, manželku nebo na svého psa. Musíme si jasně uvědomit: “Každou vteřinu života přijímáme rozhodnutí. Tato rozhodnutí v následujících  dnech, týdnech, měsících a letech ovlivňují náš život. Naši výkonnost a zdraví”. Měli bychom se správně rozhodovat.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. U.S. DEPARTMENT OF HEALTH AND HUMAN SERVICES (2001): The Surgeon General’s Call To Action To Prevent and Decrease Overweight and Obesity.
2. The House of Commons (2004): Obesity. Third Report of Session 2003–04. Volume I Report, together with formal minutes. House of Commons Health Committee.
3. The Comptroller and Auditor General (2001): Tackling Obesity in England. London, Ordered by the House of Commons.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---