• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Můžeme hovořit o “epidemii obezity”?

Jistě jste již slyšeli větu “Za vším hledej ženu nebo peníze”. Někdy se nám zdá chování lidí kolem nás divné a nepochopitelné. V takovém případě je dobré se řídit výše uvedeným pokynem. Pokud motivem k divnému chování není žena, jsou jim určitě peníze. Ostatně jiné rčení tvrdí, že “O peníze jde vždy až na prvním místě”. A tak porozhlédnutí se po finanční motivaci může objasnit jinak naprosto nepochopitelné jednání a chování mnoha lidí kolem nás. Především politiků a obchodníků.

K těmto úvahám mne přivedlo několik článků, které jsem v poslední době našel na Internetu. Světová síť je dosud vzorem čisté demokracie. Může si na ní tvrdit každý z nás doslova, co chce. Většina webových stránek se věnuje nějaké solidní oblasti vědění a poznání a snaží se potencionálním čtenářům přinést sumu praxí ověřených poznatků v dané oblasti. Z nichž jsme obvykle mnohé již někdy ve stejném nebo podobném znění zaznamenali. Někdy ale narazíme na články, které popírají vše, co jsme o dané problematice do té doby četli. Staví se doslova proti zdravému rozumu. Pokud jsou ale dobře napsány, pokud jsou nezvyklá tvrzení podložena odkazy na odborné zdroje, zaváháme a velmi často se jimi necháme ovlivnit. Mnohdy ke své škodě. Na to ale většinou přijdeme příliš pozdě.

Články, o nichž se zmiňuji, autoritativně tvrdily, že veškeré informace o současné epidemii obezity jsou nepravdivé a úmyslně zkreslené. Jinak řečeno, žádná epidemie obezity neexistuje, lidé jsou z pohledu tělesné hmotnosti normální, to jen pár vyzáblých bláznů chce čtenáře pomást a nutí je do zbytečných diet a nesmyslného cvičení. Články se hemžily výrazy jako “tyranie hubenosti”, “diskriminace tělnatých”, “výchova k anorexii” a podobně. Připomnělo mi to knihu, kterou jsem koupil někdy po roce 1989, jejíž autorka bojovala za práva tlouštíků se zaujetím, které by si zasloužilo důležitější téma. Zde jsem se poprvé dozvěděl, že jsem to já, osoba zdatná a štíhlá, kdo není normální. Při výšce 182 cm jsem v tu dobu vážil přibližně 82 kg a autorkou jsem byl zařazen mezi osoby nevhodně hubené až vyzáblé. Tyranizující a segregující osoby tělnatější.

Normální je podle definice to, co je “časté, často se vyskytující”. Na základě této definice mají popírači teorie “epidemie obezity” pravdu v tom, že osoby štíhlé nejsou normální. Neustále jich totiž ubývá. Naopak stále se zvyšujícím tempem přibývá osob, které index tělesné hmotnosti (BMI) zařazuje do kategorie “robustní” nebo “obézní”. Lidé dneška jsou prostě mohutnější, prostornější. Donedávna se bujnější tvary těla daly shlédnout hlavně v průmyslově vyspělých zemích. Již koncem minulého tisíciletí však Světová zdravotnická organizace WHO konstatovala, že v zemích, v nichž donedávna byl největším problémem nedostatek potravy, se stává hlavní hrozbou pro zdraví obyvatel obezita. Tempo nárůstu obézních v rozvojových zemích bylo v tu dobu závratné.

Nedávno jsem našel na webu kreslený vtip. Malý chlapec říká s pláčem své matce: “Děcka se mi stále posmívají, protože jsem fit". V povzdálí se pošklebuje skupinka obézních dětí. Je to, na můj vkus, trochu smutný vtip. Dnes se svět v mnoha směrech zvrátil natolik, že patologické stavy nejsou výjimečně, začínají být normální. Pokud se tedy chováme, jak bylo v historii běžné, stáváme se nenormálními.

V praxi se ukazuje, že pokud jsme štíhlí a chceme si koupit kalhoty, oblek nebo sako, musíme dlouho hledat, než najdeme něco, co nám sedí. Šaty, kalhoty a saka se dnes šijí na osoby, které mají větší břicho než hrudník, velké zadky a tenké nohy nebo jsou jinak životem a stravou deformované. Je jich více než těch dříve “normálních”. Dříve normální jsou dnes nenormální. Kdo má široká ramena, klenutý hrudník a úzký obvod pasu, má problémy. Nic na sebe nesežene, protože se vymyká normě.

Situace je to divná, snad dokonce směšná. Podle popíračů krize vzhledu člověka se nic neděje, žádná epidemie obezity se nekoná. Ale stačí se dívat kolem sebe. A umět číst. Statistiky jasně prokazují, že dnes spadají dva ze tří občanů do kategorie “s nadváhou”, jednu třetinu lze označit za obézní. Pokud se situace nezmění, bude nadváha ohrožovat v roce 2015 již více jak 75% populace, tj. jen jedna čtvrtina osob si dokáže uhlídat v dosavadní historii lidstva normální, tedy správnou tělesnou hmotnost.

Donedávna statistiky dokazovaly, že největší vzestup tělesné hmotnosti postihoval muže i ženy ve věku 30-40 let. To je fáze života, kdy člověk buduje svoji rodinu a profesní karieru. Ubylo času na sportování, jezdí se autem, více se sedí u televize. U osob starších, nad 60 let, pak docházelo spíše k mírnému poklesu hmotnosti. Starší lidé již nemají tak velkou chuť k jídlu a proto u nich nejen hmotnost nenarůstala, ale spíše se snižovala. Nejnovější statistické údaje z USA však přišly s tvrzením, že největší nárůst hmotnosti se posunul jak u žen, tak i u mužů do věku nad 60 let (Yahoo News, July 18, 2007).

Obezita nemá dopad jen na tvar těla. Podle materiálu “American Cancer Society” se stávají nedostatek pohybu a nadměrná hmotnost hlavní příčinou vzniku rakoviny. Zhruba 90% osob, trpících diabetem typu 2, spadá do kategorie “s nadváhou” nebo “obézní”. Obezita se podílí na vzniku a rozvoji nemocí srdce a dalších závažných poruch zdraví. Pokud se nepodaří zastavit šíření epidemie obezity, dojde zanedlouho ke zhroucení dosud funkčních zdravotních a sociálních systémů. Nebudou prostě peníze. Bude více těch, kteří nemohou pracovat než těch, kteří pracují. Bude více těch, co budou potřebovat pomoc než těch, kteří ji budou schopni poskytnout. Zkrátí se průměrná délka života. Děti budou umírat v mladším věku než umírali jejich rodiče.

Tomuto katastrofickému scénáři se dá zabránit. Řešení ale není v nějakých státem organizovaných kampaních a akcích. Je nutné nastolit stav, kdy každý plně ponese důsledky svého chování. Pokud se někdo svým přístupem k životu dostane do svízelné situace, bude žít skutečně na hladině životního minima. Současné štědré sociální programy většinu národa nemotivují k plné zodpovědnosti za stav své zdatnosti, výkonnosti a zdraví. Nejzřejmějším důkazem tohoto tvrzení je počet osob s nadváhou a osob obézních. Podle společného prohlášení špičkových světových odborníků nedostatek pohybu a nesprávný přístup ke stravě, navenek demonstrovaný nadváhou a obezitou, vystřídal kouření na prvním místě příčin nemocnosti a předčasných úmrtí. Popírat tuto skutečnost je projevem naivity nebo nesoudnosti.

Internet je možné považovat za zdroj informací, které nemohou být cenzurovány. Má své výhody i nevýhody. Kromě kvalitních a spolehlivých informací běhá na webu stále více nesmyslů až hloupostí. Pokud se jimi necháme ovlivnit, můžeme za svoji naivitu či nesoudnost tvrdě zaplatit. Žijeme v době nadbytku potravy a nedostatku pohybu. Tuto netradiční situací musíme vědomě kompenzovat svým chováním. Musíme rozumně omezit lákavé jídlo a rozumně do svého života dosadit takovou strukturu tělesné zátěže, která vystaví náš pohybový systém a další tělesné systémy podnětům, které jsou nezbytně potřebné pro jejich optimální funkci. Musíme celoživotně usilovat o zajištění energetické rovnováhy. Pokud budeme v této snaze neúspěšní, vystavujeme se závažným zdravotním problémům.

Nedávno jsem na Internetu našel zajímavý článek. Ten přičítal vznik sarcopenie (ztráty svalové hmoty) nejen nedostatku stimulace svalů, ale i nedostatečnému příjmu energie. Autor tvrdil, že pokud podstatněji omezíme příjem energie, tělo se domnívá, že přišlo období nedostatku zdrojů potravy a ve snaze snížit hodnotu bazálního metabolismu přeměňuje na energii vlastní bílkoviny. Tím jednak získává energii na zajištění nejzákladnějších fysiologických funkcí, jednak snižuje z dlouhodobého hlediska potřeby energie (méně metabolicky náročných tkání potřebuje méně energie). Za optimální příjem energie považoval autor článku 15 kcal na jednu libru tělesné hmotnosti, tj. asi 33 kcal na kilogram hmotnosti. Podle tohoto odhadu by měla 60 kg vážící žena přijímat denně nejméně 2000 kcal a 75 kg vážící muž nejméně 2500 kcal. Snížení množství potravy pod tuto hodnotu startuje v těle katabolické procesy, vedoucí k likvidaci aktivní tělesné hmoty.

Aby se náš denní příjem potravy mohl pohybovat v bezpečném rozpětí 2-3 tisíc kilokalorií, musíme zajistit zhruba stejný denní výdej energie. Protože až 70% výdeje energie v dnešních podmínkách představuje bazální metabolismus, musíme udržet jeho vysokou hodnotu. Nesmíme proto ztrácet svalovou hmotu, naopak musíme se aktivně snažit o její zvýšení, zvláště ve věku nad 50 let. Jediným ověřeným způsobem stimulace svalstva je posilování - cvičení se zátěžemi. Ideálním prostředím pro posilování je solidně vybavené fitcentrum.

Dostatečné množství svalů je v dnešní době jedinou spolehlivou prevenci vzniku obezity a tím i prevencí vzniku většiny chronických neinfekčních nemocí, největších zabijáků dneška. Kdo uvěří báchorkám o tom, že být tlustý je normální, může vážně ohrozit svoje zdraví.

Za popíráním obezity můžeme hledat peníze. Na naší slabosti k tučnému a sladkému jídlu vydělávají výrobci „energie na cestu“, tedy různých tyčinek, hranolků a připravených pokrmů. Čím více lidí jejich produkty kupuje, tím vyšší jsou jejich příjmy. Také osoby, těžící z naší lenosti, neochoty se pohybovat a tendence konzumovat současnou pokleslou televizní a filmovou produkci, mají eminentní zájem na tom, abychom neměnili současný sebevražedný přístup ke stravě a pohybu. Neplaťte svým zdravím vyšší životní úroveň skupin, vydělávajících na naší pohodlnosti a tendenci k přejídání!

LITERATURA:

1. BOOTH, FW, GORDON, SE, CARLSON, ChJ, HAMILTON, MT. (2000): Waging war on modern chronic deseases: primary prevention through exercise biology. J.Appl. Physiol. 88:774-787.
2. Booth, FW, Chakravarthy, MV, Gordon, SE, Spangenburg, EE. (2002): Waging war on physical inactivity: using modern molecular ammunition against an ancient enemy. J Appl Physiol 93: 3–30, 2002.
3. ELRICK, H. (1996): Exercise - The Best Prescription. In.: Physic Sportmed, 24:2,  February 96.
4. MARDIAN, J. (2007): Really - There’s No Obesity Crisis!  In.: CPT,  August 8.
5. NIEMAN, DC. (1998): The Exercise-Health Connection. Champaign, Human Kinetics.
6. PAFFENBERGER, RS, OLSEN, E. (1996): LifeFit. Champaign, Humen Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat