• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Obesita a spánek

Svět obchází strašidlo obesity. Zatímco většinu historie ohrožoval život člověka především nedostatek potravy, označují dnes vědci za největší hrozbu civilizace zvyšující se zásoby energie, uložené v oblasti pasu. Dlouhá staletí byla obesita omezena na nesmírně úzkou skupinku starších movitých občanů. Dnes vidíme nepřiměřené a doslova nevyužitelné zásoby energie na těle dvou třetin populace světa. A u stále se zvyšujícího segmentu dětí a adolescentů. Počet osob s nadváhou a osob obézních přesáhl v celém světě počet osob, trpících nedostatkem potravy. Svět dnes zatěžuje více jak miliarda tlusťochů. Osob, jejichž přívod energie dlouhodobě převyšuje energetický výdej.

Nadbytečná energie zatěžuje nejen obézní. Jak jednoznačně prokázaly výsledky výzkumů, obesita zvyšuje riziko poškození kolenních kloubů, navozuje vznik metabolického syndromu, diabetu a nemocí srdce, zvyšuje pravděpodobnost vzniku mozkových příhod a některých typů nádorových nemocí, snižuje podstatně kvalitu života. Obézní trpí častěji různými nemocemi, mají obvykle nižší úroveň zdatnosti a výkonnosti. Stojí zdravotní pojišťovny více peněz a vzhledem k vyšší nemocnosti do nich méně peněz vkládají. Rostoucí výdaje ve zdravotnictví jsou varující a většina zemí světa hledá řešení nevyhnutelné krize péče o nemocné.

Představa tlouštíka je spojena s pohodlností až leností, poleháváním za pecí, pozdním ranním vstáváním, pospáváním po dobrém obědě. Naopak osoby pozdě ulehající a časně vstávající si spíše spojujeme se štíhlým vzhledem, vyšší pracovitostí, aktivitou a podnikavostí. Obecně se soudí, že čím déle člověk spí, tím méně se pohybuje, tím déle je jeho výdej energie na nejnižší, bazální úrovní. Naopak jakmile vyskočíme z postele, pouštíme se brzy do nějaké smysluplné práce, která automaticky zvyšuje náš výdej energie. Čím déle jsme „na nohou“, tím více energie vydáme a tím méně jí tedy zůstává na uložení do zásob.

Vědci z „Columbia University's Mailman School of Public Health and the Obesity Research Center“ si ale všimli, že mnozí obézní jsou špatnými spáči. Zaujal je paradox mezi krátkým spánkem a zvýšenými zásobami tuku v lidském těle. Proto se zaměřili na zkoumání vztahu mezi množstvím spánku a hmotností u skupiny osob ve věku 32 až 59 let. Dospěli přitom k nečekaným závěrům. Výzkum jasně prokázal spojitost mezi délkou spánku a množstvím uložených tukových zásob. A to i poté, co byl vyloučen vliv depresivních stavů, množství tělesné aktivity, konzumace alkoholu, etnického původu, úrovně vzdělání, věku a pohlaví na zjištěné výsledky.

Spojení bylo ale opačné než vědci stanovili v pracovní hypotéze. Ukázalo se, že čím kratší délka spánku, tím vyšší výskyt obezity. Konkrétně studie prokázala, že osoby, jejichž délka spánku se pohybovala pod čtyřmi hodinami denně, vykazovaly o 73% vyšší pravděpodobnost nárůstu hmotnosti v porovnání s osobami, které spaly 7-9 hodin denně. Jedinci, kteří spali v průměru 5 hodin denně měli o 50% vyšší riziko vzniku obezity než ti, co strávili spánkem celou noc. Kdo spal jen 6 hodin denně, zvyšoval svoje riziko obesity o 23ˇ%. Stručně – čím kratší spánek, tím větší pravděpodobnost tloušťky!

Člen výzkumného týmu James Gangwisch z Kolumbijské University konstatoval, že udržování konstantní hmotnosti má zjevně i jiné, zatím nepříliš probádané aspekty. Nevíme například, co se v těle děje, když je podstatně zkrácena délka spánku. Prokázány byly změny kolujících hormonů v krvi. Některé studie ukazují, že při spánkové deprivaci dochází k poklesu produkce leptinu a zvýšené produkci ghrelinu. To v praxi vede ke zvýšení chuti k jídlu a vyšší konzumaci potravy.

Při snaze pochopit některé děje se vědci stále častěji obrací k minulosti. Analyzují život našich předků a snaží se z odhalených odlišností odvodit příčiny některých současných jevů. Metabolický regulační systém je zaměřen k přežití. Přežít v minulosti nebylo až tak snadné jako dnes. Na každém rohu nebyl supermarket, pizzu si naši předci nemohli objednat mobilem. Období nedostatku až hladu byla častá a jejich důsledky tragické. Vymíraly celé rody nebo celé generace. Zásoby tuku v těle v minulosti znamenaly rozdíl mezi přežitím a smrtí hladem.

Dostatek potravy a tedy i možnost uložit případný nadbytek energie do zásob, byl v létě. V době, kdy dny jsou dlouhé a noci krátké. Spánek je v létě přirozeně kratší než v zimních měsících, kdy je déle tma, kdy jsou dny krátké a noci dlouhé. Mechanismus přežití je možná geneticky provázán s délkou spánku v tom smyslu, že kratší spánek automaticky spouští procesy zvýšeného ukládání tuku do zásob, na nehostinné zimní měsíce.

Pokud podle výše uvedených informací chceme dlouhodobě úspěšně kontrolovat svoji hmotnost, měli bychom si možná namísto dietních knih zakoupit budík a ten nastavit na devátou hodinu večerní. Po jeho zazvonění pak zahájit přípravu ke spánku a úderem desáté zalehnout v dobře vyvětrané ložnici do natřepaných peřin. Vytvořit si na celou noc příjemné prostředí, zajišťující klidný, nerušený spánek. A spát až do rána, osm a více hodin denně.

Plně uznávám, že spánek hraje v našem životě značnou roli a že bychom měli vytvoření podmínek pro nerušený noční odpočinek věnovat odpovídající pozornost. Je až s podivem, kolik drobných chyb lidé z pohledu kvality spánku dělají. Spánku nesvědčí cvičení krátce před ulehnutím, pozdní jídlo, pití kávy a čaje v odpoledních hodinách, různé světelné budíky v ložnici, přílišné teplo, nevhodné postele a polštáře. Věnujeme svému spánku málo pozornosti, zvláště pokud bereme v potaz skutečnost, že třetinu života strávíme v posteli.

Na druhé straně se domnívám, že štíhlou postavu si „nevyspíme“. Za základ celoživotní kontroly hmotnosti považuji habituální výdej energie. Ten má být natolik velký, aby nám umožnil dostatečně se během dne najíst. Je nutné neustále zdůrazňovat, že největší částí denního výdeje energie je bazální metabolismus. Tedy stav „volnoběhu“, v němž tělo obstarává jen své nejzákladnější funkce (dýchání, činnost srdce, udržování teploty těla atd.). Bazální výdej energie udržuje tělo i během spánku. Hodnota bazálního metabolismu je dána především množstvím aktivní tělesné hmoty (ATH). Ovlivnitelnou částí ATH je svalstvo. Čím více svalů máme, tím vyšší je i bazální výdej energie. Tím více energie vydáváme v době, kdy sedíme u počítače, na poradách, za volantem automobilu. A v noci, když spíme.

Sval je interaktivní. Pokud jej užíváme, zvětšuje se, zesiluje, zvyšuje svoji spotřebu energie. Když posedáváme a poleháváme, sval atrofuje, zmenšuje se, ztrácí sílu a snižuje svoji spotřebu energie. V dnešních podmínkách života je jediným spolehlivým prostředím, v němž lze bezpečně a účinně ovlivňovat množství svalů, kvalitně vybavené fitcentrum. A nejjistějším způsobem, jak se naučit toto prostředí využívat ve svůj prospěch, ke zlepšení zdraví, zdatnosti a výkonnosti, ke kontrole hmotnosti a snížení rizika vzniku nemocí, je zaplatit si konzultace u odborníků na cvičení.

Obézních přibývá. Zvyšuje se i počet výzkumů, zaměřených na odhalení příčin doslova raketového nárůstu počtu obézních v posledních desetiletích. Objevují se nové a nové teorie vzniku a rozvoje obesity. Mnohé podivné až úsměvné. Například, že se obezitě vyhneme, pokud si budeme pečlivěji umývat ruce. Nebo déle spát. Tyto koncepce jsou podle mého názoru kontraproduktivní. Odvádějí pozornost lidí od ověřených a jistých principů kontroly hmotnosti.

Je nutné hlasitě a důrazně opakovat: klíč k celoživotní kontrole množství zásobního tuku v těle je vysoká hodnota výdeje energie. V ní hraje významnou roli bazální energetický výdej, Ten je dán množstvím svalů.

Závěr  je jasný: Současná populace mužů i žen má málo svalů. Proto tloustne!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. EVANS, WJ. (2004): Protein Nutrition, Exercise and Aging. In.: Journal of the American College of Nutrition, Vol. 23, No. 6, 601S – 609S.
2. OLEN, L. (2004): New Weight Loss Rx: Hit the Pillow. In.: Health Daily News.
3. YOU, T, RYAN, AS, NICKLAS, BJ. (2004): Effects of Hypocaloric Diet and Exercise Training on Inflammation and Adipocyte Lipolysis in Obese Postmenopausal Women. In.: J Clin Endocrinol Metab 89: 1739–1746.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat