Obezita a zdatnost

Před zhruba 25 lety jsem se na strahovském stadionu připravoval na skok o tyči, který představoval jednu z disciplín desetiboje. Desetiboj pak byl nezbytnou součástí zkoušky z atletiky v rámci studia na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy. Současně s naší zkouškou probíhala na témže stadionu i praktická část přijímacích zkoušek na fakultu. Pamatuji si, jak se na startovní čáru běžecké dráhy postavila skupina přibližně devatenáctiletých dívek. A zaujalo mne, že jedna z nich vykazovala viditelnou nadváhu. Oproti ostatním dívkám působila silným až mohutným dojmem. Ozval se startovní výstřel a dívky vyrazily na trať. K mému překvapení silnější uchazečka o studium v daném běhu nejen nezaostávala, ale po krátké době se dostala do čela závodu a s přehledem k úžasu přihlížejících vyhrála. Hravě porazila mnoho běžkyň s ideální atletickou postavou. Dívek štíhlých až hubených.

Obvykle spojujeme nadváhu a obezitu s pohybovou pasivitou a jistou motorickou neobratností či nešikovností. A také se zvýšeným rizikem vzniku diabetu, nemocí srdce, některých nádorových onemocnění a dalších poruch zdraví. Jaksi automaticky předpokládáme, že lidé obézní musí být současně i málo zdatní a výkonní. Nadměrné zásoby tuku se v posledních desetiletích objevují na těle stále vyššího počtu obyvatel většiny evropských zemí. Lékaři jsou vedeni k tomu, aby své pacienty upozorňovali na rizika, spojená s nadměrným nakupením tuku, zvláště v oblasti pasu.

V učebních textech, které používají studenti našich kurzů k získání kvalifikace „Instruktor fitcentra“, dělíme obezitu na manifestní a latentní. Manifestně obézní působí vizuálně mohutnějším dojmem a nadměrné zásoby tuku jsou na jejich těle jasně rozpoznatelné. Vyznačují se současně i značným rozvojem svalstva. V minulosti se pro tyto jedince používal termín „statná osoba“. Latentní obezita není obvykle na první pohled rozpoznatelná. Latentně obézní se v normálním oblečení příliš neliší od ostatních. Jakmile se ale svléknou, je nápadná ochablost jejich těl, jsou viditelné vrstvy tukové tkáně pod kůží. Hmotnost latentně obézních může být stejná nebo dokonce nižší jak hmotnost jejich vrstevníků. Významně změněná je však jejich kompozice těla. Mají málo aktivní tělesné hmoty a nadměrné zásoby tuků.

V minulých generacích nebyli lidé žádné „houžvičky“. Sedláci na Hané a v dalších úrodných částech země byli, zdvořile řečeno, statní. Z dnešního pohledu se nesmírně nadřeli. Proto měli mohutně vyvinuté svalstvo. Protože se jim dařilo, nemuseli šetřit na jídle. A tak měli hodně jak aktivní tělesné hmoty, tak i tuku. Protože měli dostatek až nadbytek pohybu, byli přes svoji vysokou hmotnost zdatní a výkonní. Také selky nebyly žádné modelky. Spíše se při jejich popisu dal použít výraz „krev a mléko“. Tyto selky ale se za den nachodily možná více, než dnešní tvrdě trénující sportovci. I ony byly zdatné a výkonné.

Zdůrazňuji svým studentům, že případů manifestní obezity ubývá a naopak rychle se zvyšuje výskyt obezity latentní. Manifestní obezita se dá řešit omezováním příjmu potravy. Latentní obezita jednoznačně vyžaduje zvýšení množství pohybu a především zvýšení množství svalové hmoty. Pokud latentně obézní omezí příjem potravy, může navodit metabolické poruchy, pokles úrovně zdatnosti a výkonnosti, ztráty svalové hmoty a pokles hodnoty bazálního metabolismu. Tím vytvoří podmínky pro další nárůst tukové tkáně.

Lékaři v řadě článků v odborných časopisech upozorňovali na skutečnost, že ne každý obézní je automaticky ohrožen nemocemi srdce. A současně poukazovali na fakt, že těmito nemocemi je ohrožena řada osob s normální hmotností a dokonce i lidé hubení. V posledních letech se zvyšuje počet žen, trpících nemocemi srdce a cév. Přitom právě ženy se snaží udržovat za každou cenu „tabulkovou“ hmotnost. Protože je denní výdej energie většiny současných žen velmi nízký, snaží se udržet energetickou rovnováhu omezováním příjmu potravy. Nedostatek pohybu v kombinaci s nízkým přívodem biologicky cenných látek (vitaminů a minerálů) je jasnou cestou k latentní obezitě a poklesu úrovně zdatnosti.

Vědci se koncem minulého století rozhodli posoudit, zda má na zdraví populace negativnější dopad obezita nebo nízká tělesná zdatnost. Protože nemoci srdce nejvíce postihují seniory, sledoval Dr. Xuemei Sui z „University of South Carolina“ se svými spolupracovníky po dobu 12 let osoby starší jak 60 let, jejichž hodnota BMI se pohybovala v rozmezí 30.0 až 34.9 kg/m2.  Na začátku výzkumu byla u všech účastníků přesně posouzena úroveň tělesné zdatnosti, změřena celková hmotnost, zjištěno množství tuku a množství abdominálního tuku (uloženého v oblasti břišní dutiny).

Výsledky jasně ukázaly, že úmrtnost obézních, ale tělesně zdatných účastníků výzkumu, byla podstatně nižší v porovnání s lidmi štíhlejšími, jejichž úroveň zdatnosti však byla nízká. V porovnání s nezdatnými štíhlými lidmi byli méně zdravotně ohroženi i ti účastníci výzkumu, kteří měli nejen zvýšené množství tuku, ale u nichž bylo významně zvýšeno i množství tuku abdominálního. Riziko úmrtí bylo pro zdatné obézní méně jak poloviční v porovnání se štíhlejšími, ale fyzicky oslabenými jedinci.

Výzkum probíhal v letech 1979 až 2001 a účastnilo se jej 2603 seniorů. Průměrný věk účastníků byl 64,4 let, 20% účastníků tvořily ženy.  Zdatnost byla zjišťována pomocí testů aerobní a svalové zdatnosti, množství tuku bylo posuzováno pomocí Body Mass Indexu (BMI), měřením obvodu pasu a zjištěním procenta tuku. Během výzkumu zemřelo 450 sledovaných. Jednalo se o takové jedince, kteří vykazovali nejnižší úroveň zdatnosti a více rizikových faktorů srdečního onemocnění (hypertenze, zvýšená hladina cholesterolu, diabetes). Zdatní účastníci výzkumu měli nižší množství úmrtí a to bez ohledu na to, zda byli obézní, měli větší objem pasu nebo vyšší procento tuku.

Problémem dnešní doby je nedostatek pohybu. Vydáváme málo energie, a protože nechceme tloustnout, omezujeme stravu. Nedostatek podnětů pro svaly, v kombinaci s nedostatkem biologicky  cenných složek stravy (vitaminů a minerálů), vede k poklesu svalové síly a ztrátám svalové tkáně (sarcopenii). Ztráta svalů navozuje pokles úrovně tělesné zdatnosti a zvyšuje riziko vzniku řady nemocí a předčasné smrti. 

Pokud chceme ve svém životě, a zvláště ve vyšším věku, snížit riziko vzniku nemocí a udržet do vysokého věku odpovídající kvalitu života, musíme cvičit. Cvičení přitom musí zajistit udržení co nejvyššího množství svalové hmoty. Pokud zabráníme ztrátám svalů, udržíme vysokou hodnotu bazálního výdeje energie a to nám umožní přijímat dostatek potravy. Cvičení udrží nebo zvýší naši zdatnost a tím sníží riziko vzniku nemocí a předčasné smrti.

Naše zdraví a život neohrožuje ani tak obezita, jako spíše pokles úrovně zdatnosti. Proto je nesmyslné omezovat příjem potravy nebo držet nějaké diety. Kdo chce mít slušnou postavu, zabránit vzniku obezity, udržet přiměřenou úroveň zdatnosti, musí cvičit. Nejlepší podmínky pro udržení zdatnosti a výkonnosti nabízí cvičení ve fitcentru


LITERATURA:

  1. GROCH, J. (2007): Cardiorespiratory Fitness Outdoes BMI as Mortality Predictor. In.: MedPage Today, Dec. 4. 
  2. SUI, X,  et al. (2007): Cardiorespiratory Fitness and Adiposity as Mortality Predictors in Older Adults. In.: JAMA. 2007;298(21):2507-2516.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno

Mohlo by vás zajímat

Strečink a cvičení ve fitcentru

Teorie sportu dělí pohybové činnosti do tří základních okruhů: aerobní aktivity, posilování a strečink. V každém sportu je význam těchto složek pro dosažení optimální formy jiný. Také každý trenér přistupuje…

Více informací

Jak reagovat na obezitu?

Obezitu si nevolíme dobrovolně. Obvykle nás “postihne”, zaskočí, překvapí, přihodí se nám. Náhle máme nadbytečné záhyby tuků na břiše nebo nepěkně důlkovanou kůži na stehnech, nevejdeme se do šatů, které jsme si…

Více informací

Lékaři mění pohled na svaly. Změňte jej také!

Lékaři se o stav svalů nikdy příliš nezajímali. Snad jen v případech, kdy byly u pacientů nějakým způsobem poškozeny nebo postiženy. Obvykle se praktičtí lékaři soustředili na odhalení příčin akutních potíží, se…

Více informací