• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Pohyb a obezita dětí

Obezita ohrožuje současnou euroamerickou civilizaci více, než dopravní nehody, přírodní katastrofy a politické konflikty dohromady. Podle statistických údajů z USA umírá každoročně v této průmyslově nejvyspělejší zemi světa předčasně vinou obezity 400 tisíc lidí. Donedávna tloustli lidé až ve druhé polovině nebo třetí třetině života. Proto je také ohrožovaly nemoci, způsobené nadměrnými zásobami tuku, až někdy po padesátce. Velkým problémem se v posledním desetiletí stává obezita dětí. Některé děti mají nadměrnou hmotnost již při narození. Nedávno přišel v Mexiku na svět „SuperTonio“, chlapeček, kterému lékaři naměřili při porodu hmotnost více jak 6 a půl kilogramů a jehož velikost chodidel odpovídala  dvouletému dítěti.

Podle zprávy lékařů měl čerstvě narozený hoch „mírné příznaky zvýšené hladiny cukru v krvi.“ Jinak byl zdravý. Pokud se ale jeho hmotnost během prvních let života nenormalizuje, čekají jej problémy a potíže. Nadměrná hmotnost, podle shodného názoru pediatrů, jednoznačně ovlivňuje zdraví dětí negativně. Předseda „Presidentova výboru pro fitness“ Lynn Swann prohlásil před senátním výborem, zabývajícím se problematikou zdraví americké mládeže, že situace je hrozivá. „Dnes není nezvyklé vidět těžce obézní tříleté děti a osmileté děti s rozvinutým diabetem typu 2, tedy s diabetem, který donedávna postihoval až osoby vyššího věku. Pokud se situace zásadně nezlepší, budou zanedlouho děti umírat dříve, než jejich rodiče“. Formulace problému obezity dětí je jasná a srozumitelná!

Hlavní příčinou nadměrného nakupení tuku v těle dětí je nerovnováha mezi příjmem a výdejem energie. Pokud nebude první termodynamický zákon prohlášen za neplatný, musí se většinu života množství energie do lidského organismu vstupující rovnat množství energie tímto organismem využité. Jakýkoli energetický nadbytek musí být uložen ve formě tuku do zásob. Nadměrné nakupení tuku spouští metabolické maladaptace, vedoucí k závažným onemocněním.

Oba konce klasické rovnice regulace hmotnosti mají pevně v rukou rodiče dětí. Musí dbát na to, aby strava jejich potomků odpovídala kvalitativně i kvantitativně jejich věku. Současně musí zajistit, aby mělo dítě dostatek pohybu, a to optimálního jak z pohledu kvantitativního, tak i kvalitativního. Pohyb musí především zajistit optimum vhodných podnětů pro plný rozvoj pohybového systému (svalů, kostí, šlach, vazů).

Rodiče se setkávají při snaze o zajištění vhodné stravy a dostatku pohybu s jinými problémy než jejich předci. Za poslední půlstoletí se od základu změnil životní styl. Zvýšila se extrémně dostupnost stravy. Obchody jsou doslova přecpány donedávna neznámými typy stravy. Značná část z nich zneužívá naší slabosti ke sladkostem a pochutinám (slané brambůrky apod.). A děti jsou v tomto směru zranitelnější než dospělí. Dítě jí společně s rodiči maximálně jedno jídlo denně (večeři). Snídá obvykle samo doma, oběd má ve školní jídelně. Děti dnes mají dostatek peněz na to, aby si během dne mohly koupit svačinu a pití. Přednost dávají sladkostem a slazeným nápojům. Tím se do jejich organismu dostává nadbytek jednoduchých cukrů.

Dramatický je ale u dnešních dětí především pokles množství pohybu. Většina rodin vlastní alespoň jeden automobil a mnohé děti stráví denně více času v bezpečnostních sedadlech auta než pohybem. Situace u nás sice není tak strašná, jako například v Anglii (to jsem si ostře uvědomil při poslední návštěvě v Londýně), ale změna oproti minulosti je zarážející i u nás. Děti téměř nevidíte hrát si a dovádět „před barákem“ nebo na hřištích. Nevidíme ještě nedávno klasické procházky celých rodin, případně výlety do blízkých lesů, pěšky či na kolech.

Jednou z příčin strmého poklesu množství pohybu u mládeže je prudký nárůst přitažlivých pasivních forem trávení volného času. Rozhlas, televize, počítačové hry, video, DVD, knihy, kina, divadla tlačí děti do pohodlných křesel a židlí a drží je dlouhé hodiny v nepřirozených polohách. Výzkumy jednoznačně prokázaly, že se zvyšujícím se časem před televizní obrazovkou se zvyšuje i množství zásob tuků v dětském těle.

Z informací, které se k nám dostanou z médií, si vždy vybíráme spíše ty, které nás uklidňují a nenutí nás měnit zaběhnutý způsob života. Na webu najdete nepřehledné množství článků, upozorňujících na rizika, spojená s obezitou u dětí i dospělých. Většina z nich je ale v angličtině a navíc jsou na stránkách, které běžný občan nečte. Na stránkách českých Internetových novin se občas objeví zkrácená verze nějakého zásadního článku z Anglie nebo USA. Většinou jsou ale základní myšlenky původního článku autorem nějak překrouceny a vychází z nich, že se nemáme moc obezity bát. Pokud z článku vyplyne nějaké ponaučení, většinou se omezí na známé informace o nevhodnosti konzumace slazených nápojů.

Význam pohybu je při úvahách o prevenci a léčbě obezity často opomíjen a znevažován. Svědčí o tom například i článek, který se objevil na stránkách „novinky.cz“ (viz literatura). Již název je provokativní „Cvičení obézním dětem zhubnout nepomůže“. Dá se z něj vyvodit, že je jedno, zda se děti hýbou nebo ne. Ve stejném duchu je veden i vlastní text. Vybral jsem z něj následující odstavec: „U obézních jedinců (dětí předškolního věku s průměrným stářím 4,2 roku) sledovali skotští vědci vliv zvýšené fyzické zátěže a pohybu na hubnutí a dosažení správného BMI. Ani častější cvičení a vyšší zátěž neměly na redukci obezity výrazný vliv. Skotové tvrdí, že u malých dětí je nejdůležitější výživa. Skladba jídelníčku ovlivňuje obezitu v ranném věku významněji než míra pohybu“.

Vzpomínám si, jak jsem před desítkami let na vědeckých konferencích prosazoval posilování jako optimální pohybovou aktivitu pro seniory. Většinou jsem narážel na silný nesouhlas. Měl jsem tehdy poměrně málo argumentů pro podporu svých tvrzení. Naopak moji oponenti citovali výsledky výzkumů, v nichž nevedlo posilování seniorů k nárůstu síly a množství svalové tkáně. V polovině devadesátých let přišly jednoznačné výsledky výzkumů prof. Evanse a Dr. Fiatarone. Od té doby jsem neobjevil jediný výzkum, který by popíral význam posilování v pohybovém režimu starších občanů.

Čím se lišily výzkumy Evanse a Fiatarone od předchozích výzkumů? Poprvé si vědci plně uvědomili skutečnost, že stimulující zátěž pro svalovou hypertrofii je ve spektru 70-90% možnosti daného cvičícího. Chybné výzkumy byly postaveny tak, že se vzal dejme tomu stokilový šedesátník, dala se mu půlkilogramová činka a s ní prováděl dejme tomu deset opakování, dvě série, dvakrát v týdnu a po dobu osmi týdnů. Po ukončení intervence se posoudila změna. Samozřejmě žádná nebyla. Minimální, nestimulující zátěž logicky nemohla ve svalu cvičícího vyvolat žádnou změnu. To ale rádoby-vědcům nebránilo udělat z výstupů nesmyslné závěry.

Nevím, jak vypadal výzkum skotských vědců. Jaké zátěži a jak dlouho byly vystaveny čtyřleté obézní děti. Z dob studií na FTVS UK Praha si pamatuji, že pokud ponecháme zdravé děti v kolektivu ve vhodném prostředí, naběhají při hrách spontánně až 10 kilometrů za den. Jestli vědci nařídili dětem půl hodinovou chůzi dvakrát v týdnu, nedivím se, že došli k nesmyslnému závěru o nevýznamnosti pohybu v prevenci obezity.

Cítím jen velmi intenzivní potřebu upozornit na nebezpečí, které z přijetí závěru výzkumu skotských vědců plyne. Obezita není problém nadměrné konzumace energie. V dnešní době je její hlavní příčinou, a to ve všech věkových skupinách, nedostatek pohybu. Kdo toto nepochopí, skončí dříve nebo později jako tlouštík.

Pohyb navíc nesmí být pouze aerobního charakteru. Dnešní děti jsou okradeny o (pro jejich zdravý vývoj) nejvýznamnější složku pohybu ve spektru 70-90% okamžitých možností jejich svalů. Tyto podněty z přirozeného prostředí totálně vymizely. Dodat je zpět můžeme jen vhodně volenými cviky (u dětí do zhruba 7 let) nebo ve fitcentru (pro děti nad 7 let). Pokud nezajistíme optimální rozvoj pohybového systému dětí, jejich vztah k pohybu bude celý život negativní a zaplatí za něj obezitou a na ni navazujícími nemocem

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. ČTK (2007): Chlapec narozený v Mexiku vážil šest a půl kilogramu. In.: Novinky.cz 
2. Novinky.cz (2007): Cvičení obézním dětem zhubnout nepomůže.
   .---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat