• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Pohyb v boji s dětskou obezitou

Počet obézních dětí se ve všech průmyslově rozvinutých zemích v posledních desetiletích soustavně zvyšuje. Obezita prokazatelně přispívá ke vzniku řady závažných onemocnění. Čím dříve se obezita rozvine, tím dříve se projevují i tyto nemoci. Rodiče jistě milují své děti. Chtějí, aby jejich život byl šťastný a spokojený. Mnohdy ale nedokáží odepřít svému dítěti nějakou tu laskominu nebo dítě naopak přinutit k zvýšené pohybové činnosti. A tak stále více dnešních dětí  přijímá více energie než vydává. Přebytečná energie se ukládá v tukových zásobárnách. Čím větší jsou tyto zásobárny, tím více je zdraví dítěte ohroženo. A ohrožena je i jeho budoucnost.

V televizi v těchto týdnech můžeme sledovat program, věnující se problematice obezity. Jeho název je příznačný: „Jste to, co jíte“. Když pořad sledujete, hovoří se v něm neustále o jídle. Toto je zdravé, toto nezdravé. Toto nesmíte, toto můžete. Hovoří se i o pohybu. Ale čas, věnovaný stravě, je v poměru k času věnovanému pohybu, zhruba v poměru 95:5. Strava hraje při kontrole hmotnosti jistě významnou roli. Osobně ale při kontrole hmotnosti význam stravy v poměru k významu pohybu odhaduji na 30:70. Pohyb je jednoznačně při kontrole tělesné hmotnosti rozhodující. Jenže pro většinu obézních je pohodlnější experimentovat se stravou než učinit rozhodující účinný krok: zvýšit množství aktivní tělesné hmoty.

Odborníci v otázkách obezity jsou nejednotní a neustále se přou, co je příčinou současné pandemie této choroby. Odborníci na výživu preferují léčbu obezity úpravami příjmu energie. Tělovýchovní odborníci zase hledají způsoby eliminace obezity spíše ve výdeji energie. A tak se v literatuře můžeme setkat s články, které se při posuzování významu stravy a pohybu v kontrole hmotnosti radikálně odlišují. Každý autor přitom opírá svoje názory o výsledky konkrétního výzkumu. Komu a čemu věřit?

Nedávno jsem na stránkách fitnet kritizoval článek s názvem „Cvičení obézním dětem zhubnout nepomůže“. Dalo se z něj vyvodit, že je jedno, zda se děti hýbou nebo ne. Autor článku napsal zhruba toto:„U obézních jedinců (dětí předškolního věku s průměrným stářím 4,2 roku) sledovali skotští vědci vliv zvýšené fyzické zátěže a pohybu na hubnutí a dosažení správného BMI. Ani častější cvičení a vyšší zátěž neměly na redukci obezity výrazný vliv. U malých dětí je nejdůležitější výživa. Skladba jídelníčku ovlivňuje obezitu v ranném věku významněji než míra pohybu“.

Nemám podobné články rád. Odporují zdravému selskému rozumu. Pokud při stálém přívodu energie zvýším její výdej, logicky musí zbývat méně energie na ukládání. Nebo mohu dokonce navodit negativní energetickou bilanci, která vede k využívání zásobních tuků pro energetické potřeby organismu. Napsat, že více pohybu je z pohledu kontroly hmotnosti bezvýznamné je totéž, jak tvrdit, že voda teče do kopce. Podobné články nahrávají lidem, kteří se neradi pohybují. Utvrzují je v tom, že při snaze o udržení optimální hmotnosti těla stačí omezovat příjem potravy.

Dnes mne zaujal článek, publikovaný na stránkách PLOS Medicine. Přináší výsledky výzkumu, realizovaném na Universitě v Bristolu pod vedením Dr. Andy Nesse (viz literatura). Vědci sledovali 5.000 dvanáctiletých dětí a posuzovali, jak ovlivňuje jejich úroveň pohybové aktivity riziko vzniku obezity. Výsledky jsou jednoznačné. U chlapců pouhých 15 minut zvýšené pohybové aktivity denně (běhání, skákání, kopání do míče) bylo spojeno  s poklesem rizika vzniku obezity o 50-75%. U dívek byly výsledky méně přesvědčivé. Patnáctiminutové zvýšení pohybové aktivity denně u nich vedlo k poklesu rizika vzniku a rozvoje obezity o zhruba 40%.

Autoři svoji studii uzavírají doporučením zvýšit v prevenci vzniku obezity a na ni navazujících nemocí u dětí především množství pohybu. Uznávají i význam regulace množství a kvality stravy. Na první místo, ve shodě s mým názorem, však jednoznačně staví pohyb. Podle vyjádření vědců se ukázala být asociace mezi množstvím pohybu a pravděpodobností vzniku obezity velmi silná. I poměrně malé zvýšení každodenní (habituální) pohybové zátěže dnešních dětí je může uchránit před obezitou a na ni navazujícími nemocemi.

Výzkum, který komentuji, je součástí rozsáhlého výzkumu s názvem „Avon Longitudinal Study of Parents and Children”. Při tomto výzkumu oslovili vědci v letech 1991 a 1992 celkem 14.000 těhotných žen a od těch dob sledují fysiologické parametry jak matek, tak i jejich děti. Při výzkumu vztahu mezi pohybem a obezitou bylo vybráno 6.622 dětí, které byly ochotny určité období nosit na těle přístroj, registrující jejich pohyby (Actigraph). Z této skupiny 5.500 dětí splnilo všechny podmínky výzkumu a jejich záznamy byly vyhodnoceny. Zároveň byla pomocí techniky DXA zjištěna kompozice těla sledovaných dětí, tj. jejich množství aktivní tělesné hmoty (ATH) a množství zásobního tuku. Výsledky jednoznačně prokázaly „silnou negativní korelaci mezi objektivně zjištěnými měřeními množství pohybové aktivity a množstvím tuku". Naopak se prokázala silná pozitivní korelace mezi množstvm pohybu a množstvím aktivní tělesné hmoty.

V televizním programu, o kterém se zmiňuji výše, byla posuzována kompozice těla 140 kg vážící ženy ve věku 52 let. Zjistili u ní 63 kg aktivní tělesné hmoty. Množství tuku u ní dosahovalo neuvěřitelných 55%. To znamená, že na sobě daná žena nosí 77 kg tuku! Nedávno jsem zjišťoval kompozici těla jednoho 63letého muže. Jeho celková hmotnost byla 78,1 kg, z toho měl 10,1 kg tuku a 68 kg aktivní tělesné hmoty. Množství tuku u tohoto muže v procentech dosahovalo necelých 13%. Daný muž byl celý život pohybově značně aktivní. Při programu o tlusté ženě byla zdůrazněna její dlouholetá omezená pohyblivost (bolesti kolen, zad a kyčelních kloubů).

Vraťme se ale k dětem. Každý dnes ví, že se jejich stav dramaticky zhoršuje. Dnešní mládež se v porovnání s dětmi v minulých desetiletích méně pohybuje a přijímá více potravy. Výsledkem je obezita. Na obezitu navazuje metabolický syndrom, na něj zase diabetes a nemoci srdce a cév. Abdominální obezita je dnes lékaři považována za přesnější ukazatel úrovně rizika vzniku nemocí srdce a diabetu typu 2 než známý index BMI.

O tom, jak vážně jsou dnešní děti ohroženy, svědčí nejnovější údaje z USA:

• Výskyt abdominální obezity se v letech 2003-2004, v porovnání s výsledky rozsáhlého výzkumu NHANES z let 1988-1994, zvýšil  u chlapců o 65,4% (z 10,5% na 17,4%) a u dívek o 69,4% (z 10,5% na 17,8%). Tyto výsledky jsou statisticky významné na hladině P<0.0001.
• Obvod pasu chlapců ve věku 2-5 let se zvýšil z 50,7 cm na 51,9 cm, ve věku 6-11 let z 61,9 cm na 64,5 cm, ve věku 12-17 let ze 76,8 cm na 79,8 cm a ve věku 18-19 let z 81,3 cm na 86,6 cm.
• Obvod pasu dívek ve věku 2-5 let se zvýšil z 51,0 cm na 51,8 cm, ve věku 6-11 let z 61,7 cm na 64,7 cm, ve věku 12-17 let ze 75,0 cm na 78,9 cm a ve věku 18-19 let ze 77,7 cm na 83,9 cm.

Co k těmto údajům dodat? Jsou nesmírně smutné. Doslova děsivé! Navíc se zdá, že se stav mládeže bude dále zhoršovat. Zvláště, pokud budou v novinách a časopisech vycházet články o tom, jak pohyb nemá na množství tuku u dětí žádný význam. Pohyb je pro děti naprosto nezbytný a jeho nedostatek je nesmírně ohrožuje.

Pohyb ale není nějaká jednolitá entita. Musím do omrzení opakovat, že ze života dětí i dospělých zmizelo nejúčinnější spektrum pohybu. Jeho část v rozmezí 70-90% maxima okamžité kapacity daného svalu. Toto spektrum z běžného života nenávratně zmizelo. Pokud je chceme vrátit, musíme navštívit zařízení, které umožňuje cvičit skutečně efektivně. Těmito zařízeními jsou fitcentra.

Obézní lidé, děti i dospělí, musí především zvýšit množství aktivní tělesné hmoty. Tím zvýší bazální výdej energie a nastolí v těle podmínky pro účinnou celoživotní kontrolu hmotnosti. Množství aktivní tělesné hmoty zvyšuje posilování. Jak správně posilovat, jak účinně využít zařízení fitcentra, se nejlépe naučíte u osobních trenérů a fitness konzultantů.

V úvodu jsem napsal, že rodiče milují své děti a snaží se je dobře připravit do života. Dobře připravit své dítě do života dnes neznamená jen dát mu dobré vychování a dobré vzdělání. Rodiče dnes snad nejvíce musí dohlížet na to, aby jejich dítě vstupovalo do života štíhlé a zdatné. Aby mělo dostatek aktivní tělesné hmoty, pevné svaly a optimální množství tuku.

Na můj vkus je dnes vážně ohroženo zdraví příliš velkého množství dětí již při vstupu do života !

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mohlo by vás zajímat