• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Postavte se nazí před zrcadlo plné délky

V roce 1979 vyšla v New Yorku kniha autora Buda Getchella s názvem “Physical Fitness. A Way of Life”. Bylo to již druhé vydání této publikace, která výrazně ovlivnila pohled na oblast fitness nejen v Americe, ale na celém světě (první vydání vyšlo v roce 1976, páté vydání v roce 1998). Kniha vyšla v době, kdy vědci jasně definovali vztah mezi pohybovou pasivitou a neustále se zvyšujícím počtem nemocí srdce a cév v USA. Tyto nemoci začaly vážně ohrožovat zdraví obyvatel nejbohatší a nejvlivnější země světa. Sedmdesátá léta se do historie lidstva zapíší jako období, kdy se prudce zvýšila životní úroveň obyvatel průmyslově rozvinutých zemí. Tento trend byl doprovázen zvýšením příjmu potravy, změnami struktury stravování, prudkým poklesem fyzické zátěže a soustavným zvyšováním množství povolání, které nutily zaměstnance strávit většinu pracovní doby sezením. Výsledkem byla epidemie infarktů. Vědci a lékaři začali hledat příčiny tohoto stavu a způsoby nefarmakologické prevence nemocí srdce a cév.

Knihu jsem získal v roce 1980 a byla pro mne nesmírně objevná a přínosná. Od těch dob uplynulo více jak 30 let. Pohledy na zdraví a zdatnost se posunuly, ale kniha Dr. Getchella je stále moderní a aktuální. Předběhla prostě svoji dobu. Našel jsem v ní na samém počátku “fitness boomu” solidní informace o posilování, joggingu, protahování, kontrole hmotnosti a dalších oblastech, které dnes zařazujeme pod termín “fitness”. Díky informacím od Dr. Getchella jsem se dokázal správně orientovat v informacích té doby a pomáhají mi ve správné orientaci v oblasti fitness dodnes.

Na snímku vlevo Dr. Bud Getchell z Ball State University ve fysiologické laboratoři.

Jednou z takových oblastí je i problematika nadváhy a obezity. Již před více jak třiceti lety jsem v komentované knize četl o tom, že se nadváha a obezita posuzují pomocí kritéria BMI. Jako kulturista jsem věděl, že je toto kritérium nepřesné. Přesto jsem se neustále setkával s jeho aplikací. Ostatně jsem je sám použil i ve své disertační práci. Bez něj bych asi práci neobhájil, protože bylo považované za “nedotknutelné”. V jedné televizní debatě o obezitě vystupovala lékařka, která neustále mluvila o “kouzelném kolečku”, pomůcce, která umožňovala rychlý výpočet BMI. Ptala se žen ve studiu na jejich výšku a tělesnou hmotnost, zatočila kolečkem a vynesla “rozsudek”. Jste v normě, máte nadváhu, jste obézní. Byla naprosto suverénní, určitě přesvědčila ženy ve studiu i doma u televizních obrazovek. Přitom předávala informace, které ženám spíše škodily, než prospívaly.

Při přednáškách na školeních a seminářích trenérů jsem již v sedmdesátých letech upozorňoval na skutečnost, že celková hmotnost je zavádějící údaj, který nic nevypovídá o množství prospěšné aktivní tělesné hmoty a o množství problematické tukové tkáně v těle. O kompozici těla. Vynikající kulturisté té doby - Dantlinger, Stach, Pek, MVDr.Minařík, PaedDr. Tlapák, CSc., Jablonický a další spadali při výpočtu BMI do kategorií “s nadváhou” nebo dokonce “obézní”, i když jim na tělovýchovném lékařství naměřili 5 až 7 procent tuku. Na druhé straně jsem již tehdy znal ženy, jejichž BMI je řadil do kategorie “normální”, tedy štíhlá, přitom ale na jejich těle bylo prokazatelně nadměrné množství tukové tkáně a trpěly sarcopenií (nezdravým poklesem množství svalové hmoty).

V knize Dr. Getchella jsem našel dostatek argumentů, které jasně a srozumitelně vysvětlovaly, proč je kompozice těla významná. Jako jeden z prvních odborníků si Dr.Getchell jasně uvědomoval význam “svalové zdatnosti” a tím i nutnosti až nenahraditelnosti posilování v kondičních programech pro běžné občany. Většina knih, které vycházely v sedmdesátých a osmdesátých letech, nekriticky zastávaly jako jedinou vhodnou pohybovou aktivitu pro rozvoj “zdatnosti zaměřené ke zdraví” jogging. Shovívaví byli autoři té doby také ke stretchingu (protahování). Posilování bylo považováno za vhodné pouze pro rozvoj tzv. “zdatnosti zaměřené k výkonnosti”. Kondičně cvičící od něj byli spíše odrazováni.

Dr. Getchell jako jeden z prvních odborníků upozorňoval na to, že přibývá “latentně obézních” Američanů. Osob, které jsou na první pohled štíhlé. Pokud jsou oblečené. Jakmile je ale uvidíme svlečené, vidíme ochablé, slabé svalstvo a nadbytek tuku. Takové osoby působí “měkkým” dojmem, mají špatné držení těla a nízkou úroveň silových schopností. Jsou ze zdravotního hlediska ohroženy stejně jako lidé “manifestně” obézní. Tady neplatí hodnocení, stanovené “kouzelným kolečkem” ani jakýmikoli jinými výpočty (Verdonck, Brock, Rohrer atd.). Lidé latentně obézní musí zvýšit množství aktivní tělesné hmoty. Musí zvýšit množství svalstva a velikost silových schopností. Pokud podlehnou dobové histerii a začnou držet nějakou dietu, dostanou se do bludného kruhu, který jejich zdraví poškodí více než obezita.

Názory, jasně vyjádřené Dr. Getchellem již před více jak třiceti lety, se v posledních letech potvrzují a ukazuje se stále jasněji jejich významnost a závažnost. Na rizika, spojená se sarcopenií, dnes upozorňuje stále více odborníků. Pro popis stavu propadu množství svalů a nárůstu množství tukové tkáně se používají různé výrazy, například TOFI (thin outside, fat inside), sarcopenická obezita nebo latentní obezita. Vědci upozorňují, že tento stav, bez ohledu na to jak jej pojmenujeme, je pro zdraví, zdatnost a vzhled podstatně horší než sama standardní nadváha nebo obezita.

Potvrzuje to i zjištění, publikované v časopise “Obstetrics and Gynecology”. Vědci sledovali vzorek žen ve věku 20-33 let, tj. žen, které uvažují o koncepci a těhotenství. Jak ukázaly předchozí výzkumy, obezita má na zdraví těhotné ženy, na zdraví plodu a průběh porodu prokazatelně značně negativní vliv. Lékaři získali údaje o výšce a tělesné hmotnosti žen a z nich vypočítali odpovídající hodnotu BMI. Mimo to ale současně použili metodu magnetické resonance k určení kompozice těla a přesnějšího odhadu množství zásobního tuku. Obě získané hodnoty vzájemně porovnali. Výsledky byly šokující. V praxi nejčastěji používané kritérium BMI hodnotilo polovinu žen, které přesná metoda magnetické resonance zařadila do kategorie “obézní”, jako “normální”, tj. ve zdravém spektru množství zásobního tuku. Podle kritéria BMI spadalo do kategorie “obézní” 37 procent mladých žen, podle přesnějšího postupu MRi bylo ze sledovaného vzorku skutečně obézních 63 procent žen! Přitom jsou latentně obézní ženy zdravotně ohroženy stejně (a podle některých názorů i více) jak ženy manifestně obézní!

Při hodnocení podle BMI trpí v české republice 68% žen a 72% mužů nadváhou nebo obezitou. Zdůrazňuji, že tato čísla vyšla při hodnocení pomocí BMI. Pokud vezmeme v úvahu výsledek výše uvedeného výzkumu, můžeme předpokládat, že realita je ještě podstatně horší. Občanů se správnou kompozicí těla a zdravou hmotností může pak v naší zemi žít jen 10-15 procent. Ostatní jsou postiženi buď manifestní, nebo latentní obezitou. Tím jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku a rozvoje hypertenze, diabetu mellitus typu 2, kloubních poruch, infarktu, mozkové příhody a dalších chronických neinfekčních onemocnění. Čím více občanů není v dobrém zdravotním stavu, tím méně se udělá práce a tím více peněz se musí vydat do zdravotnictví. Když k tomu připočteme fakt, že 20% dětí je dnes považováno za příliš tlusté, tj. jedno dítě z pěti, jsou vyhlídky naší země na šťastnou budoucnost velmi malé.

Vrátím se ke knize Dr. Getchella. V části věnované kompozici těla jsem našel obrázek, který se mi velmi líbil a který jsem používal při přednáškách o nutnosti posilovat v prevenci manifestní i latentní obezity (vidíte jej vpravo). Pod obrázkem nahé dívky sledující svoje tělo v zrcadle je napsáno: “Podívejte se na své nahé tělo v zrcadle plné délky. Pokud vypadáte tlustí, jste tlustí” (Look at your naked body in front of a full-length mirror. If you look fat, you are fat). A to je asi nejlepší rada, jakou jsem v oblasti prevence obezity četl. Není důležité, co vám někdy někdo někde nějak vypočítá. Kdo nemá poruchu zraku, může sám včas poznat, že tloustne a že je nejvyšší čas s tím něco dělat.

LITERATURA:

1. GETCHELL, B. (1979): Physical Fitness. A Way of Life. Somerset, New Jersey, John Wiley & Sons, Inc. Druhé vydání.
2. GETCHELL, B, GETCHELL, A, MIKESKY, KN. (1998): Physical Fitness. A Way of Life. Boston, Allyn & Bacon. Páté vydání.
3. NELSON, J, ZERATSKY, K. (2010): BMI may underestimate obesity in women. Attention young ladies — you’re fatter than you think. In.: mayoclinic.com, May 8.
4. ROCHE, AF, HEYMSFIELD, SB, LOHMAN, TG. (1996): Human Body Composition. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat