• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Pro koho jsou fitcentra?

Když jsem koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let cvičil v posilovně TJ Tesla Brno, patřil jsem k nejstarším cvičencům, i když mi v tu dobu bylo něco málo přes 25 let. Průměrný věk cvičících se pohyboval kolem 18 let a tak jsem si v tomto prostředí nejednou připadal jako senior. Cvičení mi vyhovovalo a tak jsem je nechtěl opustit. Stal jsem se trenérem, věnoval se přípravě mladších a starších dorostenců na kulturistické soutěže, získal jsem kvalifikaci „rozhodčí kulturistiky“ a začal se věnovat funkcionářské práci nejprve na úrovni okresu a kraje, později ve federálním předsednictvu svazu kulturistiky.

Posilovnu jsem přitom neopouštěl. Cvičil jsem pravidelně se svými svěřenci, sháněl o posilování nové informace a získával trenérskou praxí cenné zkušenosti. Jak léta běžela, připadal jsem si v posilovně čím dál starší. Mnozí z těch, s nimiž jsem se léta v posilovně pravidelně setkával, po čase ztratili o cvičení zájem nebo jim pracovní a společenské povinnosti pravidelné cvičení neumožňovaly. Jejich místa okamžitě obsadili noví, obvykle velmi mladí zájemci o kulturistiku.

Časem se stalo cvičení ve fitcentru mým zaměstnáním. Opět jsem pracoval v mladém kolektivu. Byl jsem nejstarší. Jako odborný asistent katedry tělesné výchovy na VUT v Brně jsem byl v každodenním kontaktu se studenty ve věku 18-24 let. V tu dobu se již začala objevovat první fitcentra a při jejich návštěvě jsem opět zaznamenal, že většinu cvičících představují mladší ročníky. Při své první návštěvě ve Velké Británii v roce 1994 mne proto doslova ohromilo, když jsem ve fitcentrech organizací FitnessFirst, David Lloyd Company, Next Generation nebo Holmes Place zaznamenal, že větší polovina cvíčících je ve věku nad 40 let.

Dodnes ve fitcentru pravidelně cvičím. A je mi skutečně velmi líto, že opět patřím k těm nejstarším. I když se věkový průměr cvičících v posledních letech přece jen o něco zvýšil, stále ještě navštěvuje fitcentra zlomek lidí, kterým může právě tento typ fyzické zátěže významně prospět. Ve fitcentrech chybí ti, jimž může posilování zásadně zvýšit kvalitu života. Chybí zde lidé ve věku nad 60 let. Chybí zde lidé, kteří prodělali nějaké závažné ochoření nebo museli podstoupit těžkou operaci. Chybí zde lidé, kteří chtějí do vysokého věku zůstat samostatní a nezávislí na pomoci okolí.

V posledních letech se neustále zvyšuje počet osob, u nich se rozvinulo nádorové ochoření. Díky pokrokům lékařské vědy stále více takto postižených základní atak nemoci překonají. Zvyšuje se počet osob, které se v zahraničí označují termínem „cancer survivor“. Rakovina přesto zůstává závažnou  nemocí a postižené nejednou značně poznamená. Mnozí musí podstoupit náročné operace a projít vyčerpávající chemoterapií. V průběhu ataku nemoci i její léčby je výrazně omezena pohybová aktivita pacientů. Během této doby dochází k podstatným ztrátám aktivní tělesné hmoty. Tyto ztráty negativně ovlivňují imunitu organismu a zvyšují riziko recidivy onemocnění, případně vytváří prostředí pro vznik jiné choroby. Podobná situace nastává u většiny závažných chorob, například nemocí srdce, ledvin a dalších orgánů.

Důvodem návštěvy fitcentra v mládí je zábava, setkávání se s kamarády, snaha být úspěšný v soutěžích. Ve středním věku je hlavním důvodem k zahájení cvičení snaha ovlivnit pozitivně tvar těla. Pokud žijeme klasickým způsobem života dneška, připomíná  naše postava uprostřed života spíše tajícího sněhuláka. Cvičení ve fitcentru má na tvar těla nepopiratelně pozitivní vliv a proto jej do svého programu zařazuje stále více osob středního věku. Ve věku nad 60 let je pak hlavním důvodem, proč vzít kabelu s cvičebním oblečením a zamířit k fitcentru, jednoznačně funkce. Organismus osob ve vyšším věku, zvláště pokud není přiměřeně vnějším prostředím stimulován, stárne velmi rychle. Ztráta svalů startuje metabolické adaptace, které vedou ke vzniku řady poruch, například hypertenze, metabolickému syndromu nebo diabetu typu 2. Jakmile tyto poruchy jednou vzniknou, je nemožné je plně vyléčit. Dají se pouze dlouhodobě kontrolovat pomocí léků. Léky mají negativní vedlejší účinky. Dostáváme se do bludného kruhu, který soustavně snižuje kvalitu našeho života.

Cestou z tohoto bludného kruhu není více operací a léků. Cvičení je lék bez negativních vedlejších účinků. Tvrdí to mimo jiné i ACSM (American College of Sports Medicine). Tato významná lékařská organizace prokázala na základě výzkumů, že posilování vede u osob, které se uzdravily z rakoviny, k rozvoji síly, zvýšení množství aktivní tělesné hmoty a zlepšení kompozice těla. To umožňuje zvládat nezbytné denní úkoly, snižuje riziko pádů a zvyšuje kvalitu života. Dr.  Catherine Jankowski se svým týmem sledovala po dobu čtyř měsíců 8 posilujících mužů a žen ve věku nad 65 let. Kontrolní skupinu tvořilo 9 seniorů , kteří prováděli standardní denní činnosti a neposilovali. Před zahájením výzkumu  žádný z účastníků pravidelně necvičil. Jednalo se o osoby, které se zotavily z rakoviny (cancer survivors).

Cvičící skupina měla při hodnocení výsledků intervence významně vyšší výkony v leg pressu a benchpressu v porovnání s kontrolami. Také další měření tělesných funkcí a výkonnosti ukázaly na podstatné zlepšení u posilujících. Byli schopni provádět efektivněji, s menším vynaložením sil, veškeré denní činnosti jako oblékání, nákupy, vysávání, vstávání ze židle nebo chůzi do schodů. Cvičení tak může výrazně prodloužit dobu, po kterou je stárnoucí osoba schopna žít samostatně a nemusí být přesunuta do domova důchodců nebo nějakého lůžkového zařízení. Posilování přitom cvičící nevyčerpávalo nebo nijak neomezovalo jejich ostatní denní aktivity. U posilujících žen došlo k mírnému vzestupu množství svalové hmoty a u mužů k poklesu množství zásobního tuku. Cvičící uváděli, že se cítí mnohem lépe, byli aktivnější a pozitivnější a více věřili svým silám.

Sledovaný vzorek byl příliš malý na to, aby se daly uvedené výsledky zobecnit. Dr. Jankowski  proto připravuje rozsáhlejší výzkum který má upřesnit získané údaje. Většina účastníků prodělala onemocnění v průměru 7 let před zahájením výzkumu. V připravované studii chtějí lékaři pracovat s lidmi těsně po ukončení základní léčby. Výzkum má zacelit mezeru v současných znalostech lékařů a vědců. Zatímco každoročně přežije rakovinu vyšší počet Američanů, nikdo se nezabývá problematikou jejich plného zapojení do života (Silver, 2006). Cvičení ve fitcentrech může podle názoru amerických vědců sehrát při rekuperaci po nemoci a při návratu k plnohodnotnému životu významnou roli. ACSM doporučuje seniorům alespoň 30 minut denní pohybové aktivity střední intenzity. Aerobní aktivita má být doplněna alespoň dvakrát v týdnu posilovacími cviky.

Cvičím v posilovnách a fitcentrech již více jak 40 let. Moje silové výkony se zatím podstatně nesnižují. Cvičení mi výrazně pomohlo při zotavování z nemoci. V porovnání s normou mám stabilně o více jak 6 kg vyšší množství aktivní tělesné hmoty (norma pro moji výšku a věk je 51-62 kg, mám obvykle 68,5 kg), množství tuku se pohybuje stabilně kolem 12,5%. Zvládám všechny standardní úkoly dne a neustále intenzivně pracuji. Jsou to dobré výsledky. Jsem rád, že jsem ve svých dvaceti letech našel cestu do posilovny. Jsem rád, že jsem z této cesty nikdy nesešel.

Mrzí mne, že jsem ve většině fitcenter nejstarší. Divím se, proč necvičí více seniorů. Podle mého přesvědčení nejsou fitcentra pouze pro mladé lidi. Pro mladé lidi je cvičení v nich vhodné. Pro seniory je nezbytné. Fitcentra mají být plná starších lidí. Lidí, kteří díky pravidelném cvičení zpomalují proces stárnutí, udržují vysokou kvalitu života a zpomalují nástup nemocí.

Z hovorů s lidmi mého věku usuzuji, že jim cvičení ve fitcentru připadá příliš namáhavé a komplikované. V tomto směru je snadná pomoc. Doporučuji všem seniorům spolupráci s osobními trenéry. Ti je během 5-10 hodin společného cvičení, tj. zhruba během jednoho měsíce, naučí bezpečně a účelně cvičit ve fitcentru. Pro soudného seniora představuje v dnešní době investice do služeb osobního trenéra nejvýhodnější investici.

LITERATURA:

1. Medical News Today (2008): Resistance Training Improves Quality Of Life In Older Cancer Survivors. Medical News Today, 29 May.
2. SILVER, JK. (2006): After Cancer Treatment. Heal Faster, Better, Stronger. Baltimore, The Johns Hopkins University Press.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat