• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Ženy nemusí mít tlusté břicho

Byly časy, kdy žili v běžné vesnici jen dva tlustí lidé - pan učitelský a pan farář. Byli to jediní lidé, kteří se uživili duševní prací. Pro získání prostředků k zajištění živobytí nemuseli používat své svalstvo. Ostatní obyvatelé dané vesnice se od nich lišili vzhledem. Byli štíhlí až hubení, šlachovití. Utahaní z těžké, každodenní práce až dřiny. Učitelé byli mírněji buclatí, protože moc peněz nevydělali. Zato faráři časem získali téměř uniformní vzhled. Malí, kulatí, s velkým břichem. Zvědavci se zamýšleli nad tím, co takové břicho, mnohdy velkostí překonávající bříško ženy v devátém měsíci těhotenství, vlastně obsahuje. Až moderní výzkumy potvrdily očekávané. Břicho nadouvá tuk, uložený kolem střev. Proto je také označován termínem “viscerální” (z latinského označení vnitřností “viscera”).

Tuk v oblasti pasu má však nejen estetický, ale především zdravotní dopad na náš život. Je krajně nezdravý. Je uložen v místech bohatého průtoku krve a tak se snadno dostávají jednotlivé složky v něm uložené do krevního oběhu. Tuk pak má tendenci ukládat se do stěn cév a vést k jejich tvrdnutí. Výsledný stav, aterosklerosa, vede k nemocem srdce, infarktům a mozkovým příhodám. Lékaři již delší dobu poukazují na to, že obvod pasu větší jak 102 cm u mužů a 88 cm u žen představuje samostatný rizikový faktor vzniku řady chorob.

Ženy jsou většinou v dětství a mládí “jako proutek”. S rostoucím věkem se však jejich pas zdánlivě nezastavitelně rozšiřuje. V anglosaském světě se používá termín “middle-age spread”, čili volně přeloženo “rozšiřování středního věku”. Kolem menopausy se pak postava značné části žen doslova bortí a blíží se tvaru tajícího sněhuláka. Obezita, zvláště pokud je viscerálního typu, má devastující dopad na zdraví. Zvyšuje riziko vzniku nemocí srdce, některých rakovin a diabetu. Jakmile tlusté ženy onemocní, berou nemoc jako vysvětlení své pohybové pasivity. “Jsem přece nemocná, musím se šetřit” omlouvají své posedávání a polehávání.

Nemají ale pravdu. Pro zdravého člověka je cvičení volitelnou formou trávení času. Pro nemocné je povinností. Čím více je naše zdraví ohroženo, tím více se máme zatěžovat. Cvičit. Všimněte si sportovců a sportovkyň. Třeba kulturistek. Mají pevné svaly a pas uzounký. Kolem střev nemají uložen ani gram tuku. Zvýšené množství svalů vede k vzestupu hodnoty bazálního výdeje energie. Celkový výdej energie, skládající se z bazálního výdeje a výdeje prostřednictvím pohybu, pak udržuje ideální tvar těla. Nehyzděný vystouplým břichem, nacpaným tukem.

Jak se zbavit nehezkého a hlavně ze zdravotního pohledu nesmírně nebezpečného tuku kolem střev? Cvičením. Prokázal to výzkum, jehož výsledky byly presentovány  na stránkách prestižního časopisu “The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism” (Giannopoulou et al, 2005). Účastnilo se jej třicet tři obézních postmenopausálních žen (průměrný věk 57 let), které se léčily s diabetem typu 2 nejméně jeden rok. Žádná z nich před zahájením studie nedržela dietu ani pravidelně necvičila nejméně jeden rok. Ženy byly rozděleny do tří skupin.

• První skupina obdržela jen konzultaci k výživě, vzorový návrh týdenní stravy a ženy v této skupině se mohly setkávat s výzkumníky jednou týdně pro udržení motivace. Doporučena jim byla dieta o nízkém příjmu tuků, většinu tuku zajišťoval olivový olej s vhodným složením nenasycených mastných kyselin.
• Druhá skupina pravidelně  cvičila třikrát týdně zhruba 50 minut (chůze, občasná změna cvičení pro zvýšení jeho zajímavosti)
• Třetí skupina kombinovala cvičení a omezení stravy

Před zahájením intervencí a po 14 týdnech bylo provedeno měření množství viscerálního tuku pomocí magnetické resonance. Výsledky byly jednoznačné a naprosto přesvědčivé. Skupina, která provedla zásahy pouze do struktury stravy neztratila ani gram tuku kolem střev. Naopak obě zbývající skupiny zaznamenaly pokles množství nebezpečného viscerálního tuku. Jinak řečeno, riziko pro jejich zdraví se podstatně snížilo. A pozitivní byl i dopad na jejich postavu. Vědci v závěru studie uvádí, že při snaze o kontrolu diabetu a snížení rizika vzniku nemocí srdce postmenopausálních žen hraje nejvýznamnější roli zvýšení množství pohybové aktivity.

Často se v hovorech s ženami kolem přechodu setkáváme s povzdechem: “Cvičila bych, ale nevím jak”. Souhlasíme s tím, že je lepší necvičit vůbec, než cvičit špatně. Jenže cvičení je pro ženy, a zvláště po padesátce, nesmírně prospěšné. Proto se vyplatí zaplatit si službu odborníka či odbornice na cvičení (osobního trenéra, fitness konzultanta) a jistou dobu cvičit pod jeho nebo jejím dohledem. Odborník vás vyšetří, sestaví vám vhodný trénink, doporučí změny stravování resp. navrhne další zásahy do životního stylu, vhodné právě pro vás. Investice do těchto služeb je dnes naprosto nevyhnutelná a z hlediska kvality dalšího života nesmírně výhodná.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. Giannopoulou, I , Ploutz-Snyder, LL,  Carhart, R , Weinstock, RS,  Fernhall,  B,  Goulopoulou,  S,  Kanaley, JA. (2005): Exercise Is Required for Visceral Fat Loss in Postmenopausal Women with Type 2 Diabetes. In.: The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 90(3):1511–1518.
2. Hitti, M. (2006): Exercise a Must for Losing Deep Belly Fat. In. WebMD Medical News.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat