Cvičení a kontrola hmotnosti

Již ve starém Řecku lidé říkali “V zdravém těle zdravý duch”. Jenže aby tělo bylo zdravé, musíme je používat. Musíme se pohybovat. Paradoxně, v posledních staletích se lidé pohybují stále méně. Epidemie pohybové pasivity vrcholí v těchto dnech. A má na zdraví jedinců i celé populace doslova devastační účinek. Zhoršuje zdraví tělesné i duševní. My se na stránkách fitnet věnujeme spíše dopadům nedostatečné pohybové zátěže na stránku tělesnou. Na množství aktivní tělesné hmoty, stav svalů, kostí a dalších struktur poybového systému. Je nám ale jasné, že zdraví tělesné je v úzké vazbě se zdravím duševním.

Nedostatek pohybu snižuje množství energie na straně výdeje. Pokud se stravujeme stejně, jako ostatní, vzniká chronická pozitivní energetická bilance. A ta vede ke zvýšenému ukládání energie do zásob. Ve formě tuku. V učebních textech, které při vstupní konzultaci předáváme našim studentům kurzů “Instruktor fitness”, presentujeme i koncept “Fysiologického prahu chuťové kontroly”. Podle něj je chuť k jídlu řízena automaticky vegetativním nervovým systémem a to prostřednictvím množství pohybu. Čím více energie pohybem vydáme, tím větší chuť k jídlu také máme. To ale platí jen do bodu, označovaného termínem “fysiologický práh”. Pod tímto prahem tělo ztrácí schopnost se snižujícím se množstvím pohybové aktivity snižovat i chuť k jídlu a paradoxně navozuje její zvýšení. Zdůrazňujeme studentům, že většina současné populace se pohybuje pod tímto fysiologickým prahem. A to je zřejmě i jedna z příčin pandemického šíření nadváhy a obezity. Otázkami prevence vzniku nadváhy se podrobně věnujeme v našem rozšiřujícím kurzu "Kontrola hmotnosti".

Nyní jsme našli zajímavý názor vědců, který se vztahem pohybu a regulace chuti k jídlu souvisí. Podle něj “cvičení navozuje zdravý přístup k jídlu tím, že stimuluje ty části mozku, které kontrolují impulzivní chování”. Jinak formulováno “cvičení podporuje zdravý příjem energie tím, že mění části mozku, regulující impulzivní chování” (Paddock, 2011). Tvrdí to alespoň vědci za Španělska a Spojených států v časopise “Obesity Reviews”. Podle nich žijeme v prostředí, přeplněné pokušením k jídlu a spouštěči nadspotřeby potravy. Část mozku, zajišťující či zodpovídající za “inhibiční kontrolu” je pod neustálým nelítostným tlakem, který překračuje její kapacitu. Pravidelné cvičení je naopak korigujícím vlivem prostředí, který zvyšuje kapacitu mozku odolávat pokušení přejídat se. Usnadňuje inhibiční kontrolu a kompenzuje nebo potlačuje hedonický tlak k přejídání (hedonický - zaměřený na příjemnosti a požitky života, vyhýbající se aktivně nepříjemnostem; rozkošnický).

Španělé byli celá tisíciletí štíhlý a pohyblivý národ. Jenže vše se dnes mění. V některých částech země je dnes více obézních než jaký je průměr ve Spojených státech. V zemi, jejíž obyvatelé jsou obecně považováni za nejtlustší na světě. Španělsko má také nejvyšší počet obézních dětí a dospívajících v oblasti středomoří. To vnímají španělští vědci jako alarmující zjištění, a proto se problematice vzniku a léčby obezity v posledním desetiletí intenzivně věnují. Podobná negativní změna hmotnosti obyvatel však nastala i v Řecku, na Kypru, v Itálii a dalších zemích, v nichž obyvatele před obezitou donedávna chránila zdravá středomořská strava.

Autor výzkumu, španělský neurolog Dr Miguel Alonso Alonso, který pracuje v USA na “Harvard-affiliated Beth Israel Deaconess Medical Center”, nedávno prohlásil před novináři: “Tělesná aktivita podněcuje zdravý přístup ke stravě. Pokud jsme doplnili omezení stravy cvičením, léčba obezity byla úspěšnější a adherence k postupu léčby byla vyšší”. Otázkami neurologických mechanismů vztahu mezi cvičením a poklesem hmotnosti se vědci dosud nezabývali dostatečně. Přitom sestavení účinné intervence s cílem dlouhodobě kontrolovat hmotnost vyžaduje hluboké pochopení toho, co ovlivňuje chování pacienta, zda je daná intervence podpořena známými neurokognitivními mechanismy.

Podle výsledků výzkumů i předchozích poznatků z literatury se ukazuje, že pohybová aktivita mění strukturu i funkci mozku. Zlepšuje jeho výkonnou (exekutivní) funkci a zlepšuje propojení šedé mozkové kůry a oblastí prefrontálního kortexu. Jednou z “exekutivních” funkcí mozku je “inhibiční schopnost”, Tu definuje slovník cizích slov jako “schopnost a dovednost potlačit, pozastavit nebo zastavit nevhodné tendence a aktivity, sebeovládání, autoregulace”. Inhibiční schopnost resp. inhibiční kontrola nám umožňuje kontrolovat impulsivnost, potlačovat neadekvátní, přehnané nebo nevhodné chování z pohledu dosažení zvoleného cíle.

Autoři výzkumu tvrdí, že pravidelně prováděné tělesné cviky produkují “zesilující účinek na mozkové výkonné (exekutivní) funkce, včetně schopnosti inhibiční kontroly, a to ve svém důsledku napomáhá odolávat mnoha pokušením, kterým jsme denně vystaveni v prostředí, v němž je strava, a zvláště strava hyperkalorická, doslova všudypřítomná” (Paddock, 2011). Nadto ještě pohybová aktivita navozuje vyšší vnímavost mozku k fysiologickým impulzům sytosti. To pomáhá nejen při kontrole apetytu, ale také upravuje hedonickou odpověď na podněty stravy. To v praxi znamená, že vliv cvičení je z hlediska kontroly hmotnosti jak krátkodobý (ovlivnění metabolismu), tak i dlouhodobý (ovlivňuje chování resp. vztah k jídlu). A hlavně je pozitivní. Pokud se jen povalujeme u televize, nedostatek pohybu nám znemožňuje odolávat pokušení přejídat se. To, zda se do konkrétního jídla pustíme nebo ne není jen otázkou naší vůle. Na našem rozhodnutí se do značné míry podílí to, zda jsme převážně pohybově pasivní nebo aktivní.

Dr. Miguel Alonso Alonso a jeho tým doporučují, aby vlády jednotlivých zemí podporovaly vytváření prostředí, které podněcuje a povzbuzuje obyvatele k pravidelné pohybové aktivitě, ať již ve školách, ve velkých městech i na vesnicích. Místa, v nichž lidé žijí, musí nabízet dostatek možností zajít si na procházku, a současně musí omezovat závislost na automobilech a hromadné dopravě.

K tomuto jistě rozumnému názoru mám tradiční připomínku. V pohybovém projevu našich předků se celkem cyklicky střídaly činnosti, které vyžadovaly delší úseky práce nízké intenzity, kratší úseky práce střední intenzity a k tomu i občasné práce velmi vysoké intenzity. Dnešní svět občasné práce velmi vysoké aktivity z našeho života naprosto odstranil. Tím se podstatně omezila stimulace jistých částí svalové tkáně. Dnes převažují činnosti velmi nízké intenzity, obvykle vyžadující sezení. Moderní verze života tak nevytváří podmínky pro navození anabolického prostředí ve svalové tkáni. To má za následek předčasný nástup sarcopenie, pokles hodnoty bazálního energetického výdeje a tím i navození pozitivní energetické bilance.

Řešením tohoto stavu není jen vytvoření prostředí, umožňujícího vědomě provádět činnosti velmi nízké intenzity (chůze). Je to sice lepší než nic, ale nestačí to. Lidé se musí záměrně a vědomě starat o stav svého svalového aparátu. Nejlépe pod dohledem kvalitního osobního trenéra. Kvalitně sestavený cvičební program pak zabrání ztrátám svalů, poklesu hodnoty bazálního metabolismu a vzniku nadváhy nebo obezity.

Jak vyplývá z názoru španělských a amarických vědců, pokud se snažíme zabránit vzniku nadváhy nebo obezity jen zásahy do oblasti příjmu energie, jsme dopředu odsouzeni k neúspěchu. Pokud chceme být úspěšní, nesmíme bojovat proti vlastními tělu. Musíme cvičením navodit takové stavy mozku, které nám v prevenci nadváhy budou pomáhat.


LITERATURA:

  1. PADDOCK, C. (2011): Exercise May Encourage Healthy Eating Via Brain Changes. In.: Medical News Today, 24 Nov.
  2. WHITMARSH, B. (2001): Mind and Muscle. Psych Up. Build Up. Champaign, Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2012 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Trpíte bolestmi zad? Cvičte!

Bolesti zad představují ve většině průmyslově vyspělých zemí druhou nejčastější příčinu pracovní neschopnosti. Postihují stále více lidí a navíc ve stále nižším věku. Bolest většinou nastoupí náhle a s velkou…

Více informací

Zodpovědnost za zdraví dětí

 Pohled na dnešní děti a dospívající je stále méně radostný. Zatímco se rodiče v minulých stoletích v obavách chmuřili nad vyhublými a vytáhlými těly svých potomků a přemýšleli, kde pro ně sehnat trochu více…

Více informací

Má se cukr kontrolovat stejně jako alkohol?

Na světě je další extrémní pohled na obezitu a příčiny jejího vzniku a rozvoje. Presentoval jej 1. února 2012 významný časopis “Nature” ve svém druhém letošním čísle. “Cukr musíme kontrolovat stejně přísně jako…

Více informací