• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Cvičení je klíčové v prevenci a léčbě diabetu typu 2

Dokud jsme zdraví, neradi čteme a slyšíme o nemocech a zdravotních potížích. Žijeme, pracujeme, bavíme se, užíváme si života. Dnešní svět nabízí nadbytek pohodlí a pasivní zábavy. Naopak z něj vymizely i ty nejzákladnější požadavky pro činnost svalů. Svaly přitom u zdravých, aktivních jedinců představují 40-50% tělesné hmoty. Pokud je neužíváme, atrofují (zmenšují se, mají menší potřebu energie). Svaly jsou největšími konzumenty glukosy - krevního cukru. Po každém jídle se hladina glykémie (množství cukru v krvi) podstatně zvýší. Tento stav vyvolává zvýšenou produkci hormonu insulinu v beta buňkách pankreatu (slinivky břišní). Pod vlivem insulinu začnou buňky jednotlivých tkání odebírat z krve glukosu a využívat ji pro své energetické pochody. Tím se hladina glykémie stabilizuje v potřebných hranicích. Největším odběratelem glukosy z krevní plasmy jsou svaly.

Během posledního století se výrazně změnila struktura nemocí, ohrožujících lidstvo  (viz graf). V roce 1900 populaci ničily nejvíce infekční nemoci, tuberkulosa, zápal plic, chřipky a průjmy. Ještě těsně před vypuknutím druhé světové války například zemřel na zápal plic skvělý spisovatel Karel Čapek. Dnes zkracují život nejvíce nemoci srdce, nádorové choroby a metabolické poruchy. Z těch se ukazuje být nejzávažnější diabetes mellitus. Tento typ narušení metabolismu cukru postihuje stále vyšší počet obyvatel průmyslově rozvinutých států. Podle odhadů amerických vědců se diabetes v průmyslově nejvyspělejší zemi světa vyvine u jednoho ze tří dětí, narozených po roce 2000. Diabetes vyvolává dříve nebo později poruchy zraku (retinopatie), poruchy prokrvení končetin (neuropatie) nebo poruchy funkce ledvin (nefropatie). Představuje též otevřenou bránu k rozvoji hypertenze a nemocí srdce. Jednou vzniklý diabetes se nedá vyléčit. Je však možné jeho průběh korigovat léky nebo změnou životního stylu.

Podle některých zdrojů více jak 80% případů diabetu postihuje obézní osoby. Udržení hmotnosti odpovídající věku, resp. udržení štíhlé postavy, je tedy jedním z nejjistějších způsobů prevence vzniku diabetu. Nejspolehlivější cestou k udržení standardní hmotnosti je cvičení ve fitcentrech, které zabrání ztrátám svalové tkáně, zvýší aktuální i dlouhodobý výdej energie a je nejjistější zábranou vzniku insulinové resistence. Stavu, kdy buněčné tkáně odmítají odebírat z krve kolující nadbytek glukosy a buď ji využívat pro své energetické potřeby nebo z ní vytvářet zásobní cukr - glykogen.

Diabetem dnes trpí  v USA 6% populace, tj. zhruba 16 milionů obyvatel (8,7% mužů a 8,9% žen). Navíc tato závažná choroba postihuje stále mladší ročníky. Souvisí to s rostoucím výskytem obezity u dětí a mládeže. V roce  1970 se řadila do kategorie “s nadváhou” pouhá 4% dětí ve věku 6-11 let a 5% mládeže ve věku 12-19 let. Při měření v roce 1999 vzrostl jedinců “s nadváhou” na 13% u dětí ve věku 6-11 let a u mládeže ve věku 12-19 let. Zatímco ještě nedávno se diabetes typu 2 u dětí nevyskytoval, vinou obezity dětí se rychle šíří i mezi mladou generací.

Vědci z University v Missoury (Columbia) dospěli na základě výsledků svých výzkumů k závěru, že pouhých 15 minut cvičení denně může podstatně snížit riziko vzniku diabetu nebo usnadnit jeho kontrolu. Společnost tak může ušetřit miliony dolarů za léčbu, injekce a léky pro diabetiky. Tato choroba se dá plně kontrolovat pouhými zásahy do životního stylu, tj. zlepšením přístupu ke stravě a zvýšením denního výdeje energie. Léčba pohybem je stejně účinná jako léky a mnohdy i injekce. Je vhodné začít s potřebnými změnami co nejdříve. Podle slov prof. Johna Thyfaulta se ukázalo, že “cvičení je stejně efektivní jako klasická léčba léky a to na všech stupních rozvoje diabetu. Od diabetu, který postihl obézní dítě po osoby, trpící diabetem déle jak 20 let, má cvičení dramatický efekt na zvýšení citlivosti tkání vůči insulinu”.

Podle Dr. Thyfaulta i relativně krátké úseky zvýšeného zatížení svalů podstatně zvyšují vnímavost svalové tkáně vůči insulinu a urychlují tak přesun přebytečné glukosy z krevní plasmy do svalových buněk. Po každém jídle se 80-90% veškeré glukosy přesouvá do svalů. Čím více máme svalů a čím častěji je používáme, tím vyšší je i kapacita svalové tkáně odebírat glukosu z plasmy. Čím méně máme svalů a čím méně je zatěžujeme, tím méně glukosy potřebují buňky jednotlivých tkání (především svalů) pro své energetické potřeby, tím menší je i jejich kapacita odebírat z plasmy přebývající cukry. Tím vyšší je riziko vzniku insulinové resistence, hyperglykémie a hyperinsulinémie. Tím pravděpodobnější je rozvoj diabetu!

Jsem přesvědčen, že pohybová aktivita je v prevenci a léčbě diabetu nepostradatelná. Obávám se jen, že aktivita, trvající 15 minut denně a nevystavující svaly vyšším požadavkům, není v prevenci diabetu příliš účinná. Pomalá vlákna, zatěžovaná při zátěži nízké intenzity, si nevytváří velké zásoby glykogenu (zásobního cukru). Jejich občasné zatěžování vede ke zvýšenému odběru cukru z krve během aktivity. tento odběr se ale krátce po dokončení cvičení zastavuje. Pokud volíme typ cvičení, zapojující do činnosti i rychlá glykolytická svalová vlákna, konzumují svalové buňky během cvičení poměrně málo cukru z krve (pracují na kyslíkový dluh). zato ještě několik desítek hodin po ukončení zátěže je jejich odběr glukosy z krve zvýšený. Tyto buňky si totiž vytváří největší zásoby glukosy (viz tabulka).

Tabulka: Základní charakteristiky jednotlivých typů  svalových vláken 

Každý, kdo podceňuje diabetes by se měl zamyslet nad následujícími poznámkami:

• Diabetes je nejčastější příčinou slepoty v dospělosti.
• Amputace nohou je u diabetiků 15krát častější než u nediabetiků.
• v USA 60% všech netraumatických amputací připadá na diabetiky.
• 50% amputací je přitom možno zabránit kontrolou diabetu a zvýšenou péčí o nohy.
• Riziko nemoci srdce a mozkové příhody je u diabetika 2-3krát vyšší.
• Každý rok je v USA nově diagnostikováno 1,3 milionů případů diabetu.
• 73% diabetiků trpí hypertenzí.
• Hodně lidí trpí diabetem ale nebyl u nich dosud diagnostikován, neví o něm, chovají se jako zdraví, to může vést k problémům.

Cvičení ve fitcentru je nejlepší prevencí vzniku diabetu u dětí, dospělých i seniorů. Představuje také nejúčinnější intervenci při kontrole již vzniklého diabetu. Nejnovější výzkumy prokázaly velmi pozitivní dopad vhodně sestaveného posilovacího programu na stav diabetiků (Castadela, 2002, Ericson, 2000). Fitcentra nemají být naplněna mladými, zdravými, svalově rozvinutými lidmi. Největší prospěch z posilování mají lidé tělesně oslabení a nemocní. Posilovny mají být plné diabetiků a dalších osob s ohroženým zdravím. Tito lidé ale většinu života necvičili, nemají ke cvičení důvěru. A neumí cvičit. Pokud začnou bez dohledu odborníka, spíše si cvičením ublíží. Proto je pro ně klíčové obrátit se při zahájení cvičení o radu k odborníkům v otázkách cvičení.

Důkazů o prospěšnosti cvičení přibývá. Jde jen o to se konečně rozhodnout. Koupit vhodné cvičební oblečení, vybrat vhodné fitcentrum, najít si kvalitního “učitele cvičení“ (osobního trenéra, fitness konzultanta) a začít. Vyplatí se to!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. AMERICAN DIABETES ASSOCIATION  - POSITION STATEMENT (2003): Physical Activity/Exercise and Diabetes Mellitus. In.: Diabetes care, volume 26, supplement 1, January 2003.
2. BERG, KE. (1986): Diabetic’s Guide to Health and Fitness. An Authoritative Approach to Leading an Active Life. Champaign, Human Kinetics.
3. BRITISH MEDICAL  ASSOCIATION. Board of Science and Education (2004): Diabetes mellitus: an update for healthcare professionals.
4. BROADHURST, CL. (1997): Nutrition and Non-Insulin Dependent Diabetes Mellitus from an Anthropological Perspective. In.:  Alt Med Rev 1997;2(5):378-399.
5. CAMPAIGNE, BN, LAMPMAN, RM. (1994): Exercise in the Clinical Management of Diabetes. Champaign, Human Kinetics.
6. CANADIAN DIABETES ASSOCIATION - Clinical Practice Guidelines Expert Committee  (2003): Physical Activity and Diabetes. 2003 Clinical practice guidelines.
7. CANADIAN DIABETES ASSOCIATION (2003): Diabetes in the Elderly. Clinical practice guidelines.
8. CASTANEDA, C. et al. (2002): A Randomized Controlled Trial of Resistance Exercise Training to Improve Glycemic Control in Older Adults With Type 2 Diabetes. In.: Diabetes Care, Volume 25, number 12, December 2002.
9. ERIKSSON, JG. (2000): Effect of resistance training on Type 2 diabetes mellitus. Abstract.
10. FARRELL, PA, ULBRECHT, SJ. (2000):  Managing blood glucose control before, during, and after exercise: recommendations for persons with type 1 (insulin-dependent) And late type 2 (noninsulin-dependent) Diabetes.
11. PIERCE, NS. (1999): Diabetes and Exercise. In.: Br J Sports Med 1999;33:161–173.
12. Medical News Today (2007): Exercise Pivotal In Preventing And Fighting Type II Diabetes. In.: MNT, 12 Feb.
13. THE AMERICAN ASSOCIATION OF CLINICAL ENDOCRINOLOGISTS (2002): Medical Guidelines for the Management of Diabetes Mellitus. In.: Endocr Pract. 2002;8(Suppl 1).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat