• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Hudba a zdraví

Před několika lety jsem strávil po dopravní nehodě necelý týden v nemocnici. V pokoji, na němž jsem byl umístněn, ležel i mladý, zhruba dvacetiletý muž. První den jsem téměř celý prospal a tak jsem si pacientů na dalších postelích nevšímal. Druhý den jsem si všiml, že mladík má téměř neustále na uších sluchátka a přesto, že ležel u okna a já u dveří, slyšel jsem matný zvuk hudby. Napadlo mne tehdy, že snad musí být hluchý. Další den jsme se náhodně dali do řeči a já jsem se jej zeptal, proč poslouchá tak hlasitou hudbu. Odvětil, že se jedná o rychlou, agresivní hudbu, která by nevyzněla, pokud by byla příliš tichá. Když mi hudbu pustil tak, abych ji mohl slyšet i já, poznal jsem zvuky, které se ozývají na různých rockových nebo neonacistických koncertech (snad to ani není hudba, strašně se mlátí do kytar, zpěvák nezpívá, spíše zuřivě až nenávistně do toho zvukového smogu řve jako pominutý), promíchané s repem a technem. Hodně rychle jsem jej požádal, aby si svoji hudbu pouštěl jen do sluchátek. Z našeho rozhovoru si ještě pamatuji, že se mladík léčil na žaludeční vředy.

Na tohoto mladíka jsem si vzpomněl při četbě výsledků výzkumu, prováděného italskými odborníky pod vedením Dr. Luciana Bernardi z University di Pavia. Tým sledoval vliv hudby na krevní tlak, tepovou frekvenci a tempo dýchání u 24 mužů. Pokusné osoby naslouchaly sérii šesti odlišných čtyřminutových hudebních záznamů, oddělených od sebe dvouminutovými přestávkami ticha, a výzkumníci přitom sledovali odezvu jejich organismu na danou produkci. Zahájení každého pokusu předcházela šestiminutová relaxační seance. Postupně byla pouštěna pomalá, relaxační hudba, pomalá i rychlá klasická hudba, techno, rep a dodekafonická skladba (vytvořená pomocí atonální skladební techniky pracující s dvanácti chromatickými tóny uspořádanými do určité řady bez tónového centra).

Většina hudby vyvolala jak zvýšení tlaku krve, tak i tepové frekvence a frekvence dechu. Výkyvy hodnot byly výraznější u hudby rychlé, a to bez ohledu na typ hudby. Jinak řečeno, stejný vliv na odezvu organismu měla rychlá klasická hudba i rychlý rep, rock či techno. V přestávkách mezi oddělenými hudebními vstupy, vyplněných tichem, sledované hodnoty fysiologických funkcí klesaly, a to až pod hodnoty, naměřené před zahájením pokusů.

Autoři studie uzavírají, že hudba může mít značný relaxační účinek na lidský organismus. Pokud vytvoříme vhodné prostředí, nastavíme správný rytmus naslouchání vhodné hudbě, propojený se správným zařazením přestávek vyplněných tichem, můžeme navodit uvolnění a uklidnění organismu a snížení tónu sympatického vegetativního systému.

Vrátím se k pacientovi, léčícímu se na žaludeční vředy. Domnívám se, že hudba může mít nejen relaxační, ale i excitační efekt, který se může u vnímavých jedinců kumulovat a vést až k ohrožení zdraví. Ještě donedávna byla hudba velkou vzácností. Lidé si možná zazpívali při práci na poli nebo ve stodole, při hodech případně na tancovačce naslouchali dechovce nebo cimbálové muzice. Ale jinak celé dny žili v božském tichu, harmonicky narušovaném přírodními zvuky  - zpěvem ptactva, zurčením potůčků a šuměním větru.

Dnes do nás hudba doslova buší, ať jsme kde jsme. V místní samoobsluze Delvita, ve fitcentru (někdy mám kvůli technu sto chutí jít raději domů), právě mi z WinAmpu zpívá Elvis Presley, mnohdy kolem mne projede auto a málem mne k zemi srazí kravál, který se z něj ozývá (řidič musí být přinejmenším hluchý, hluk mu navíc brání včas a správně reagovat na spoustu dopravních situací, například na zvuk pohotovostních sanitek). Denně vidím mladé lidi se sluchátky na uších suverénně vstupovat do slinice, nedávno jsem stejné vybavení viděl u jednoho cyklisty v hustém provozu. Jezdím na kole více jak 40 let, z toho přes dvacet let celoročně. Nikdy v životě bych při jízdě na kole neposlouchal hudbu. Jakoukoli. Jde v takovém případě skutečně o život.

Prostě jsme hudbou posedlí. Hudba je všudypřítomná. Prospívá nám tato výhoda civilizace nebo nám spíše škodí? Pokud sledujete statistiky, neujde vám, že přibývá lidí s poruchami sluchu, osob trpících poruchami trávení, žaludečními vředy a cukrovkou. Na vziku a rozvoji těchto nemocí se silně podílí nadměrný stres. Pokud jsou mladí lidé na různých hudebních koncertech, zábavách, v rockových klubech apod. vystavováni opakovaně nadměrnému hluku, jejich zdraví to spíše škodí než prospívá.

Mohlo by vás zajímat