• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Jablko nebo hruška?

Většina knih, věnujících se otázkám stravy a cvičení uvádí že se u jednotlivých osob může zásobní tuk ukládat na jiných místech těla. Nejčastěji se hovoří o androidní a gynoidní distribuci tuku. Androidní distribuce je typické pro muže. Tuk se v tomto případě hromadí hlavně v oblasti pasu. Tělo pak dostává tvar jablka (nejvyšší nakupení tuku je v oblasti pasu). Gyniodní distribuce je typické pro ženy. Tuk se v takovém případě ukládá v oblasti boků, hyždí a stehen. Tělo tak připomíná tvar hrušky.

V polovině minulého století si vědci uvědomili, že výskyt onemocnění srdce je u žen méně častý v porovnání s muži. Začali hledat příčiny tohoto jevu. Dospěli k závěru, že na vině může být právě distribuce tukových zásob. U žen je tuk obvykle uložen periferně, především v oblasti stehen, boků a hyždí. Pas mají podstatně užší než boky resp. hrudník. U mužů je zásobní tuk uložen centrálně, v oblasti pasu. A to buď podkožně (pneumatiky tuku) nebo viscerálně (kolem střev a dalších orgánů v břišní dutině, pivní pupek). Pas bývá širší než hrudník nebo boky. A tak vznikl názor, podle níž je pro zdraví škodlivější centrální distribuce tuků. Že zodpovídá za vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění u mužů (infarkty, hypertenze, mozkové mrtvice).

Tento pohled na roli centrálně uloženého tuku v etiologii poruch srdce a cév přetrvává do současnosti. Setkáváme se s ním i v knihách, které vyšly v několika posledních letech. Uvedli jsme jej i my v učebních textech pro kurzy instruktorů fitcenter. Nyní se ale v tisku objevují stále častěji názory, že svádění viny za nemoci srdce na tuk v pase nemusí být správné. Jednak se změnil pohled odborníků na význam pohybu. Donedávna se shodovaly nejvýznamnější zdravotnické a tělovýchovně-lékařské organizace v názoru, že “pro udržení zdraví stačí půlhodina chůze alespoň pětkrát v týdnu”. Nové výzkumy ukázaly, že sezení představuje samostatný rizikový faktor vzniku a rozvoje nemocí srdce. Moc sedíme. Naši předci ještě na začátku minulého století se denně 12-16 hodin pohybovali. My dnes 12-16 hodin denně sedíme.

Nyní vědci přichází s názorem, že tuk našemu zdraví škodí, a to ať je uložen kdekoli v lidském těle. Nezáleží podle nich na tom, kde je tuk uložen, ale spíše na tom, kolik jej v těle máme. Lékaři nejčastěji hodnotí u svých pacientů množství tuků pomocí BMI. Tato metoda má ale platnost pouze pro střed Gaussovy křivky, u osob obézních nebo u sportovců je relativně nepřesná. Proto byl do praxe uveden koncept “poměr pás/boky”, který měl přesněji posuzovat riziko onemocnění srdce a cév. Čím byl větší obvod pasu a nižší obvod boků, tím bylo i vyšší riziko poruch zdraví.

Správnost tohoto předpokladu se pokusil se svým týmem ověřit Dr. Emanuele Di Angelantonio, odborný asistent na “University of Cambridge” v Anglii. Shromáždil 58 studií na komentované téma, kterých se účastnilo 221.934 osob a které sledovaly účastníky nejméně 10 let a více. Během těchto výzkumů zemřelo na infarkt myokardu nebo na mozkovou příhodu 14.297 účastníků. Meta-analýza výsledků prokázala, že BMI, poměr “pas/boky” a měření obvodu pasu dokázaly odhadnout riziko onemocnění srdce naprosto stejně přesně. Z toho Dr. Emanuele Di Angelantonio dovodil, že “z hlediska ohrožení zdraví je jedno, zda je zásobní tuk uložen v oblasti pasu nebo kdekoli jinde v těle”.

S tímto pohledem na centrálně uložený tuk a jeho roli na vzniku onemocnění kardiovaskulárního systému nesouhlasí řada vědců. Podle nich se viscerální tukové buňky chovají jinak než tukové buňky v periferii těla. Pokud lidé zvyšují množství tuku například v oblasti stehen, vznikají nové tukové buňky a ty se chovají normálně. Pokud se ale tuk ukládá viscerálně (v adipocytech kolem střev a vnitřních orgánů), stávající buňky se zvětšují a ztrácí schopnost správně ukládat i uvolňovat triglyceridy.

Jaký si udělat z uvedených názorů závěr? Neměli bychom tloustnout. Musíme se během celého života snažit o udržení energetické rovnováhy. To znamená, že do organismu můžeme dodávat jen tolik energie, kolik ji potřebuje pro zajištění všech základních funkcí a dalších aktivit. Většina lidí se nerada váží. A tak nejednou naberou až desítky kilogramů, aniž by si to plně uvědomili. Proto může obvod pasu sloužit jako nejsnadnější postup měření množství tuku. Kalhoty nebo šaty si oblékáme denně. Jakmile máme problém dopnout kalhoty nebo navléknout na sebe šaty, je čas něco s vlastní hmotností dělat.

Naše tělo si při dlouhodobé energetické rovnováze vytváří rozumné, dosavadní historií lidstva prověřené, množství tukové tkáně. Pokud udržíme množství tukových zásob na této úrovni, je jedno, zda je distribuce tuku androidní nebo gynoidní. Naše tělo má standardní tvar, mírně se sice může odlišovat od průměru, ale tato odchylka není velká a výrazná. Pokud ale dojde k neadekvátnímu navršení tuku v těle, stává se konkrétní distribuce viditelnou a nápadnou. Pokud vinou nedostatečné stimulace dojde současně ke ztrátám svalové tkáně, zvyšují se tělesné disproporce a dochází k devastaci tvaru těla.

Abychom v dnešním obesogenním prostředí dokázali citlivě regulovat svoji hmotnost, musíme si na prvním místě udržet vysokou hladinu výdeje energie. Toho dosáhneme posilováním. Zastánci aerobních aktivit tvrdí, že se při aerobním cvičení vydá více energie. Je to nesmysl, který vyvrací významní fysiologové. Po posilování je podstatně zvýšen výdej energie ještě 36 hodin po cvičení, zatímco po aerobních aktivitách se energetická spotřeba těla vrací k normálnímu stavu za několik desítek minut. Výdej energie po ukončení posilovacího cvičebního programu může dosáhnout až stovek kilokalorií.

Posilováním zpevněné svalstvo tvoří pevný základ pro podkožní tuk. Jakmile se množství svalů sníží, sníží se i opora pro tukovou tkáň a napětí kůže. To našemu vzhledu moc neprospívá. Pokud si udržíme optimální množství svalové tkáně, máme i relativně vysoký výdej energie a snadno můžeme navodit citlivý energetický deficit, který nevyvolá adaptační mechanismy obrany života (pokles hodnoty bazálního metabolismu, zvýšený lipogenetický účinek stravy atd.). Tělo si bere energii ze zásob a tím je udržuje na stabilní úrovni. Nemusíme se pak starat bo to, zda jsme typ jablko nebo hruška.

Množství zásobního tuku je u mužů i žen zhruba stejné - odpovídá 12-13% celkové hmotnosti. Kromě tuku zásobního, jehož hlavním cílem je dodávka energie tkáním mezi jídly, máme ještě tuk esenciální. Ten nemůže tělo použít pro energetické účely. Je úzce spojen se základními životními a reprodukčními funkcemi. U žen npředstavuje esenciální tuk 12% celkové hmotnosti těla, u mužů jen 3% hmotnosti. Pokud tloustneme, zvyšuje se množství zásobního tuku a zvýrazňují se rozdíly v jeho distribuci.

Pro praxi je významné zabránit zvyšování zásobního tuku, ať je již uložen v kterékoli části těla. Zvýšené množství tuku ohrožuje naše zdraví.

LITERATURA:

1. The Associated Press (2011): Apple Or Pear? Excess Fat -- No Matter Where --Is Bad. In.: WITN.com, Mar 12, 2011

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat