Jedovaté prostředí
Vědci z „University of California, San Francisco“ (UCSF) označili za jednu z klíčových příčin vzniku epidemie dětské obezity, jednoho z nejpalčivějších zdravotnických problémů dneška, současnou „západní“ stravu, kterou charakterizuje vysoká kalorická hodnota, nadměrné množství jednoduchých cukrů a nízký obsah vlákniny. Takto složená strava vytváří v těle dětí hormonální nerovnováhu a podněcuje je k chronickému přejídání.
Profesor klinické pediatrie Dr. Robert Lustig z UCSF dětské nemocnice publikoval v časopise „Nature Clinical Practice Endocrinology & Metabolism” článek, v němž jasně prohlásil, že výrobci potravin vytvořili toxické prostředí, které odsuzuje děti k obezitě. Počet obézních dětí v USA se podle údajů „the National Institutes of Health” (NIH) během posledních tří dekád zdvojnásobil. Dnes se v průmyslově nejrozvinutější zemi světa považuje za obézní jedno z pěti dětí. Tloustnou děti i adolescenti, roli zde nehraje věk, pohlaví ani rasa. V porovnání se stavem před 30 lety jsou podstatně mohutnější i batolata.
Při snaze o zastavení nárůstu obezity dětí musíme vzít v úvahu koncept biologické vnímavosti, společenské odpovědnosti a osobní zodpovědnosti. V sázce je totiž mnoho. Závažné nemoci, které postihovaly donedávna jen dospělé, například diabetes, postihují každoročně stále vyšší počet dětí. Obézní děti se stávají obézními dospělými a jsou tak zvýšeně vystaveny riziku vzniku hypertenze, nemocí srdce a mozkových příhod. U obézních je prokázán i zvýšený výskyt depresí a jiných psychiatrických poruch. Obézní dítě má nižší vyhlídky na zdravý život.
Strava má do těla dodat odpovídající množství energie a potřebné biologicky cenné látky. Zároveň má být uspokojující a chutná. Tendence uspokojit především naše chuťové buňky vedla výrobce stravy k vytvoření zdraví ohrožující kuchyně. „Západní“ strava se stala „insulinogenní“. Má vysokou energetickou densitu, obsahuje nadměrné množství tuků a to ještě v nevhodném složení (nasycené tuky, nevhodný poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin atd.), má vysoký glykemický index, vysoký podíl fruktosy, nedostatečný podíl vlákniny a obsahuje stále se snižující množství mléčných produktů.
Hormon insulin se podílí na vzniku obesity dvěma mechanismy. Zaprvé potlačuje účinnost působení hormonu leptinu, jehož prostřednictvím informuje tuková tkáň mozek o svém stavu. Zablokování informací leptinu vede k vyšší konzumaci energie a snižuje významně chuť do pohybu. Za druhé insulin podporuje tvorbu neurotransmiteru dopaminu, který se podílí na navození příjemného pocitu z jídla. Čím více je v oběhu dopaminu, tím více chceme jíst a navodit tak odpovídající příjemné pocity.
Potlačení leptinu má další negativní dopad. Leptin zvyšuje tendenci k pohybu, snižuje chuť k jídlu a zvyšuje pocit pohody a uvolnění. Jakmile je signální kapacita leptinu v těle potlačena, zhoršuje se nálada, klesá chuť do pohybu a roste chuť k jídlu. Tento stav se označuje také termínem „leptinová resistence“.
Jak v našem těle působí leptin, to není plně v naší moci. Změny ve výrobě potravin v posledních 30. letech vedly k prudkému zvýšení množství konzumovaného cukru a souběžně ke snížení množství vlákniny – a tím navodily zvýšenou produkci insulinu v těle většiny z nás. Strava tak sama startuje tendenci k přejídání a snižuje nebezpečně chuť do pohybu. Výsledkem je obezita a na ni navazující nemoci.
Můžeme dětem nadávat jak chceme, že se přejídají, pijí příliš slazených nápojů a do pohybu se moc nehrnou. Zodpovědnost za tyto jejich „hříchy“ spadá na hlavu dospělých. Děti se v „obesogenním“ resp. „insulinogenním“ prostředí jinak ani chovat nemohou. Čím snažší budou mít přístup k „rychlé stravě“ a nápojům typu Cola, tím horší jejich stav bude. Současná strava je pro děti toxická. Slovo "toxický" se do češtiny překládá jako „jedovatý“
Děti si samy nevybírají obesitu jako svůj cíl. Děti si, alespoň do jistého věku ani samy nevybírají stravu. Za stav a budoucnost dětí jsou odpovědni jejich rodiče, škola a společnost jako celek. Výrobci potravin, obchodníci, politici. Měli by za stav současné mládeže nést i odpovědnost. Osobní odpovědnost můžeme přičítat dospělým, ale ne dětem.
Na stránkách fitnet doporučujeme cvičení ve fitcentrech jako nejúčinnější prostředek celoživotní kontroly hmotnosti. Na řadě vědeckých konferencí jsme byli kritizovaní za podporu posilování dětí. Zjištění kalifornských vědců nás utvrzuje v názoru, že péče o svaly, a to již u dětí, je z pohledu udržení zdraví nesmírně významná. Největší zásoby glykogenu si tvoří svalová tkáň. Pokud posilujeme, jsou zásoby glykogenu ve svalech využívány a případně i vyčerpány. Jakmile se zvýší glykémie, berou si svalová vlákna glukosu z krve (zvláště vlákna typu Ft II X) ochotně a bez podněcování insulinem, Posilování vede ke snížení insulinové resistence. Nižší hladina insulinu neovlivňuje negativně funkci leptinu. Vše se vrací do normálních kolejí.
Pro děti v dnešních podmínkách nepředstavuje „jedovaté“ prostředí jen nevhodná struktura stravy. Za podstatně „jedovatější“ a nebezpečnější považuji nedostatek podnětů pro rozvoj svalů. Prostředí dětí je totálně ochuzeno o silově náročné činnosti. Svalstvo dítěte se tak nemůže plně rozvinout. Jednotlivá vlákna jsou slabá a nevytváří si větší zásoby glykogenu (protože jej nepotřebují). Pokud k tomu přidáme nadměrnou konzumaci jednoduchých cukrů (slazené nápoje), je dětský organismus přeplněn cukry a insulinem. Insulin se snaží přesvědčit svalové buňky ke zvýšenému odběru přebytečného cukru z krve. Svalové buňky ale zvýšené zásoby glykogenu vytvářet nechtějí. Proto pankreas tvoří více a více insulinu. Insulin brání funkci leptinu. Dítě dostává chuť k jídlu a vyhýbá se pohybu. Bludný kruh se točí stále vyšší rychlostí.
Cestou z něj je zvýšit konzumaci cukru svalovými buňkami. Přesvědčit svalové buňky, aby si dělaly větší zásoby glykogenu. Posílit svaly. Zajít třikrát v týdnu s dítětem do fitcentra, jít s ním občas na delší vycházku, jet s ním někam na kole, zaměstnat jej více domácími pracemi. A připravovat mu prostou, zdravou stravu. Zodpovědnost je na rodičích a společnosti. Musíme si tuto odpovědnost uvědomit a přiznat. Jinak budou děti umírat dříve, než jejich rodiče.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA
- CHAN, KM, MICHELI, LJ. (2008): Sports and Children. Champaign, Human Kinetics.
- UCSF (2006): Childhood Obesity Caused by "Toxic Environment" of Western diets, study says.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Metabolismus a zdraví
Život je někdy značně nespravedlivý. Onemocní nebo předčasně umírají lidé zdravě žijící, naopak lidé, porušující snad každou zásadu zdravého přístupu k životu, se dožijí poměrně vysokého věku. I když jsou takové…
Více informacíPopulace stárne - a neposiluje
Když dnes pustíte rádio nebo televizi, mluví se neustále o reformě důchodů. Starších občanů přibývá a mladých ubývá - vinou nízké porodnosti a faktu, že spousta mladých lidí nachází uplatnění v jiných zemích. Dalo by…
Více informacíKongres k problematice kardiometabolického zdraví
Je obecně známou skutečností, že se během posledního století podstatně změnily hlavní příčiny úmrtí v populaci. Zatímco v roce 1900 umírali lidé hlavně vinou infekčních nemocí, tuberkulosy, chřipek a zápalu plic, dnes…
Více informací