• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Ještě jednou o vitaminech

Vitaminy jsou látky, které lidské tělo potřebuje v malých množstvích (gramech, miligramech, mikrogramech). Organismus si je sám nedokáže vytvořit a proto musí být rovnoměrně dodávány stravou. Neumíme si ani vytvořit zásoby vitaminů či minerálů na delší dobu. Jakmile do těla dopravíme větší množství některého vitaminu, tedy množství překračující aktuální potřebu, je nadbytek vylučován ledvinami nebo stolicí. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že dlouhodobější nedostatek nebo naopak nadbytek vitaminů může ohrožovat naše zdraví.

Většinu historie lidstva představovala hlavní problém kvantita potravy. Zajistit dostatek potravy pro dané společenství. Rodiny byly více-generační, žilo v nich deset a více dětí. Primitivní způsoby zemědělské výroby nezajišťovaly vysoké výnosy. Neúroda, povodně či války vedly obvykle k nedostatku potravy. Lidé neměli čas koukat na to, co je k jídlu. Byli rádi, když vůbec měli co jíst. O nějakých vitaminech, minerálech či enzymech neměli nejmenší potuchy. Jedli vše, co bylo k snědku. A ve zlých dobách to byla hlavně zelenina a ovoce. Strava v takovém případě byla energeticky chudá, ale živinově hutná. Lidé byli hubení, ale zdraví.

Ve dvacátém století se rodiny začaly atomizovat a zmenšovat. Mizela více-generační uskupení a podstatně se snížil počet dětí. Zlepšovala se soustavně i ekonomická situace společnosti. Neúroda nebo jiné přírodní pohromy neohrožovaly lidi bezprostředně. Technický pokrok umožnil zvýšení zemědělské produkce. Vyrábělo se více cukru, potraviny se začaly průmyslově upravovat. To vedlo k poklesu obsahu biologicky cenných látek v běžné stravě. Strava se stala energeticky bohatší, ale živinově chudší. Lidé jsou dnes tlustí a nemocní.

Jakmile přestala být kvantita potravy problémem, začali si lidé více všímat její kvality. Podnět k tomu dali sportovci. Ti si jako první všimli, že kvalitnější strava, obsahující dostatek sacharidů, bílkovin, vitaminů a minerálů, vede k lepším výkonům. Sportovci jako první začali masivně konzumovat vitaminové přípravky. Souběžně s tím, jak se zvyšovala popularita sportu, narůstal i zájem běžných občanů o doplňování stravy. Kdo by nechtěl být zdravý a výkonný?

Rozhodujícím faktorem v prosazení doplňků výživy do života společnosti byla ale kulturistika a z ní vzniklá oblast fitness. Kulturistické časopisy se staly doslova katalogy doplňků výživy. Dokonale svalově rozvinuté postavy profesionálů byly presentovány jako výsledek tvrdého tréninku a kvalitní stravy, v níž rozhodující slovo hrály doplňky výživy. Prudký vzestup zájmu o doplňky výživy vedl k raketovému nárůstu firem, věnujících se jejich výrobě. Všudypřítomná reklama naznačovala, že “kdo nebere vitaminy, minerály a ostatní doplňky ohrožuje svoji zdatnost, výkonnost a zdraví”. Reklamě podlehla většina současné populace. Podle různých průzkumů dnes každodenně bere nějaký typ doplňků výživy 50-75% obyvatel průmyslově rozvinutých zemí.

Amerika uvedla do života nebezpečný trend. Bývá uváděn touto větou: “pokud je jedna pilulka dobrá, pak dvě jsou lepší a tři ještě lepší”. První tablety vitaminu C se vyráběly ve 20 mg dávkách. Pak se přešlo na 100 mg, 200 mg, 500 mg a nakonec i na gramové dávky. Řada autorů (Abravanel, King, 1985, Davis, 1965, Hass, 1994) doporučuje dávky vitaminů a minerálů, které mnohonásobně překračují lékaři stanovené reálné potřeby lidského těla. Lidé pod vlivem reklamy a nekvalitních informací začali brát nebezpečně vysoké dávky konkrétních látek.

Nikdy v historii lidstva nemohl žádný člověk dopravit do svého těla nadbytek vitaminů, minerálů či jiných biologicky aktivních složek výživy. Ty se v přirozené stravě vyskytují v malých dávkách. Podle jednoho zdroje bychom museli sníst například 300 banánů, abychom do těla dostali tolik melatoninu, kolik jej obsahuje jedna pilulka, doporučovaná výrobcem k denní spotřebě. Pokud bychom snědli dvacet banánů, asi by se nám již z nich “navalovalo” a určitě bychom si je na dlouhou dobu znechutili. Stejně tak pokud bychom chtěli do těla dopravit přirozeným způsobem 20 g kreatinu, museli bychom sníst zhruba 5 kg masa. Přitom toto množství kreatinu mnoho mladých lidí přijímá v “nabíjecí” fázi jeho aplikace.

Představte si, že přijdete k lékaři a postěžujete si na konkrétní neduh. Lékař vás vyslechne, pak vezme recept a aniž by vás jakkoli vyšetřil, ihned napíše lék. Taková léčba by nejen nebyla účinná, ale velmi pravděpodobně by vám mohla uškodit. Přitom většina konzumentů doplňků výživy se pro konkrétní produkt rozhoduje intuitivně. Podle reklamy, rady kamarádů, nálady. Prostě podle oka. Reklama nás přitom “masíruje”, abychom brali doplňky na prostatu, zlepšení paměti, nárůst svalové hmoty, odstranění bolestí kloubů či zvětšení penisu. Neupozorňuje nás na možné negativní vedlejší účinky.

Lidé tyto produkty koupí a slepě je konzumují, přičemž jediné, na co spoléhají, je doporučení (samochvála) daného výrobce. Nedávno jeden producent doplňků přišel na trh s agresivní reklamou výrobku, podle jeho tvrzení zlepšující zrak. Reklama se ale nezmiňovala o tom, že výzkum prokázal zlepšení zraku pouze u osob s poškozenou sítnicí. Když tentýž produkt brali lidé zdraví, ukázalo se, že zrak neovlivňuje, zato zvyšuje riziko onemocnění prostaty a ledvin.

Léky a doplňky výživy jsou ve skutečnosti silné koncentrace konkrétní látky nebo látek, které se v přírodě přirozeně nevyskytují. Takové silné koncentrace mohou mít na lidský organismus příznivé i škodlivé dopady. Nelze je šmahem odsuzovat ani schvalovat. Donedávna lidi ohrožoval spíše nedostatek vitaminů a minerálů. Dnes se ukazuje jako velká hrozba nadbytečný příjem těchto a podobných látek. Před pár měsíci jedna meta analýza prokázala, že vysoké dávky vitaminů mohou zvýšit riziko předčasné smrti. Konkrétně konzumace beta karotenu vedla k nárůstu případů úmrtí o 7%, vitaminu A o 16% a vitaminu E o 4%. Obhájci konzumace vitaminů přispěchali s upozorněním, že v některých posuzovaných výzkumech byli sledováni většinou starší a vážně nemocní pacienti. Navíc brali tito pacienti až 65-ti násobek doporučovaných denních dávek daných vitaminů. Studie tedy nedokazuje, že konzumace vitaminů a minerálů v mírných dávkách škodí zdravým lidem. Přesto by měla každého z nás přimět k zamýšlení. Jiné výzkumy totiž jednoznačně prokázaly, že nadměrné dávky některých vitaminů zvyšují riziko vzniku rakoviny.

Některé výzkumy, prováděné u zdravých osob, naopak prokázaly, že malé dávky jistých látek snižují riziko vzniku nemocí. Jednalo se však o skutečně malé dávky, například o 100 mcg selenia, 120 mg vitaminu C, 30 mg vitaminu E, 6 mg  beta-carotenu a 20 mg zinku. Tedy o dávky, nedosahující hodnot běžných denních doporučení. Nedoporučuje se také brát jakýkoli doplněk kontinuálně, tj. vzít první tabletu prvního ledna a poslední na Silvestra. Období zhruba jednoho až dvou měsíců konzumace doplňků má střídat stejné nebo dvojnásobně dlouhé období bez těchto látek.

Konzumace vitaminů a minerálů je jakousi nezbytnou daní za lenost. Za hlavní problém dneška považuji nedostatek pohybu a sarcopenii. Sarcopenie (ztráta svalové hmoty) vede nejen k devastaci tvaru těla, ke ztrátě svalové síly, zvýšení rizika pádů a z nich  plynoucích zlomenin kosti, ale i k poklesu hodnoty bazálního výdeje energie. Tento pokles může dosáhnout 300-800 kcal za den. Pokud méně energie vydáváme, musíme jí i méně přijímat. Jinak tloustneme. Jakmile snížíme příjem energie, tj. jíme méně potravy, snižuje se logicky i přívod biologicky aktivních látek. Z toho mohou pramenit metabolické poruchy, vedoucí dříve nebo později k rozvoji nemocí. Pokud se nedostatečně pohybujeme, výdej energie se dále prohlubuje a tím se zhoršuje i náš zdravotní stav.

Jak se tedy v dnešní době chovat? Jak netloustnout a současně netrpět nedostatkem vitaminů, minerálů a dalších důležitých látek? Řešení není v oblasti příjmu, ale v oblasti výdeje. Abychom vydávali více energie, musíme zabránit ztrátám svalů. To lze v dnešní době u stále většího počtu lidí dosáhnout jen cvičením ve fitcentru. Posilováním. Cvičením na přístrojích, kladkách, lavičkách, s jednoručními a nakládacími činkami. Cvičením na přístrojích, které umožňují citlivou regulaci hmotnosti zátěže. Cvičením, které zatíží naše svaly na hranici 70-90% jejich maxima.

Pokud tímto způsobem cvičíme několik let, dosáhneme pozitivních změn kompozice těla. Zvýši se množství svalů a sníží množství tuku. Zlepší se naše postava. A jako prémie se zvýší hodnota našeho bazálního metabolismu. Vydáváme více energie nejen při činnosti, ale i v klidu. Můžeme více jíst. Pokud je naše strava vyvážená, dopravujeme do těla optimální množství všech biologicky aktivních látek. Nemusíme spoléhat na vitaminy a doplňky výživy. Jsme zdraví a výkonní.

Je zde ještě jedna podmínka dosažení úspěchu. Musíme cvičit správně a pravidelně. Abychom tak cvičili, musíme získat potřebné znalosti, vědomosti a dovednosti. Ty získáme od osobních trenérů. Osobní trenéři museli absolvovat odpovídající školení, na němž byli seznámeni s potřebnými okruhy vědomostí. Dokáží proto stav zájemce o cvičení komplexně posoudit a sestavit pro něj optimální strukturu zátěže.

LITERATURA:

1. ABRAVANEL, ED., KING, E. (1985): Body type program for health, fitness and nutrition. New York, Bantam Books.
2. BALL, GFM. (2004): Vitamins: Their Role in the Human Body. Oxford, Blackwell Publishing. 
3. DAVIS, A. (1965): Let s get well. Chicago, Signet.
4. HAAS, R. (1994): Eat smart, think smart. New York, Harper-Collins Publishers. 
5. HAMM, M, GEIS, KR. (1993) : Sportler Ernahrung. Falken. 
6. MURRAY, F. (2000): 100 Super Supplements for a Longer Life. Keats Publishing, McGraw-Hill Companies. 
7. MOYARD, M. (2007): The Vitamin Trap. Overdosing on vitamins could increase your risk for disease. In.: Bestlifeonline.com

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat