• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Pro trenéry >

Ještě poznámka k trendům v oblasti fitness

Na našich stránkách fitnet již druhým rokem komentujeme výsledky průzkumu, který každoročně pořádá nejvýznamnější organizace v oblasti fitness a wellness - ACSM (American College of Sports Medicine). Oblast fitness je poměrně nová. V naší zemi se o ní nedalo hovořit ještě v roce 1989. Do té doby existoval ČSTV - Československý svaz tělesné výchovy. Ten sdružoval jednotlivé sportovní svazy. Každý takový svaz (fotbalu, hokeje, kulturistiky atd.) měl svůj “Výkonnný výbor”, který zajišťoval danou pohybovou aktivitu na celém území státu. Svazy byly dále děleny a podle zařazení se odvíjela i jejich finanční podpora. Byly sporty olympijské a neolympijské, ty se dále dělily na “podporované” a “nepodporované”. Nejvíce peněz šlo do sportů olympijských. Ty totiž byly složkou “třídního boje”. Vítězství na Olympiádě bylo státem presentováno jako vítězství socialismu nad kapitalismem. Ostatní sporty byly dále děleny podle významu. Existovaly sporty, v nichž bylo organizováno mistrovství světa resp. mistrovství Evropy. Informace o výsledcích těchto mistrovství se dostávaly do světových zpráv a na televizní obrazovky. I tyto sporty byly ekonomicky podporovány, protože se výsledky soutěží daly zneužít v “ideologickém boji”.

Na spodní příčce ekonomické podpory byly “ostatní sporty”. Mezi ně patřila i kulturistika. Ta měla tu smůlu, že se o výsledky soutěží nezajímaly ani noviny, ani televize. Proto také do takových sportů šla minimální finanční podpora. Existoval sice standardní systém řídících orgánů, stejný jako u podporovaných sportů, ale na soutěže a reprezentaci šly minimální prostředky. Na evropské nebo světové soutěže jel nejvýše jeden nebo dva sportovci, s nimi jeden trenér a případně i jeden funkcionář. Činnost v “ostatních sportech” řídily “pedagogické kádry”, tj. trenéři, cvičitelé a rozhodčí. Zadarmo nebo za směšnou odměnu. Také funkcionáři prováděli svoji práci zadarmo a ve svém volném čase.

Oddíly kulturistiky vznikaly v jednotlivých tělovýchovných jednotách hlavně díky nadšení a dobrovolné aktivity jednotlivců. V konkrétní vesnici, městečku nebo městě se skupina lidí dohodla s vedením tělovýchovné jednoty, sehnala si nějaké prostory, poskládala nějaké peníze a zakoupila základní vybavení, případně se činky, lavičky a přístroje dělaly na koleně a ve volném čase. Do vzniklého oddílu kulturistiky chodili nadšenci, kteří se o vše starali sami. Získávali zkušenosti a poznatky o tréninku z různých knih, později pro ně svaz kulturistiky pořádal školení cvičitelů a trenérů.

Československo bylo od světa odtrženo a bylo součástí říše “za železnou oponou”. Říše, v níž se věci nevyvíjely přirozeně. O všem rozhodovali “soudruzi”. Pokud soudruzi řekli, že “kulturistika je západní sport”, bylo jasné, že se jí žádné finanční podpory nedostane. A tak zatímco se ve světě oblast fitness, která je odvozena od posilování, dynamicky rozvíjela, u nás jen živořila. Zajišťovala ji zadarmo a ve svém volném čase skupinka nadšenců, sdružená ve “Svazu kulturistiky”. Plnou podporu měly naopak sporty, z nichž se dal vyrýžovat politický zisk. Například kolová. Tu hrálo snad deset dvojic na celém světě. Ale my jsme měli každoročně snad dvacet let “mistry světa” a s toho se odvíjel politický kapitál - jsme lepší než prohnilý západ. A tak měla kolová podporu od ČSTV.

Lidé, kteří měli zájem o kondiční cvičení, tedy kteří nechtěli jet na mistrovství světa, ale chtěli jen pohybem udržet solidní úroveň zdatnosti, se v tu dobu nejvíce sdružovali v oddílech turistiky, resp. základní a rekreační tělesné výchovy. Cvičební hodiny zde vedli cvičitelé, zadarmo a z nadšení pro věc. Nerozhodovaly znalosti. Stačilo mít do takové činnosti chuť. Zátěž nebyla příliš velká a tak ani moc neprospívala. Ale na druhou stranu zase nemohla uškodit. Stát se staral o přípravu mistrů světa. Zdravotní stav populace ho až zas tak moc nezajímal.

Na “západě” se ale již v sedmdesátých a osmdesátých letech naplno rozvíjel nový jev - oblast fitness. Lidé si jasně uvědomovali, že převažující způsob života nezajišťuje dostatek stimulů pro udržení optimálního množství svalů a že svaly nezískají chůzí. A tak se zvýšil zájem o posilování. Vznikala kvalitní fitcentra (Gold’s Gym, World’s Gym atd.) a ta se plnila zájemci o zlepšení postavy. Objevovaly se nové přístroje, vyšla řada knih a časopisů, vytvořil se nový typ odbornosti - osobní trenéři, instruktoři fitness, fitness konzultanti, life-style coaches. Vznikaly organizace, zajišťující vzdělávání v této nové oblasti. Síť fitcenter zhoustla, zlepšila se kvalita jejich vybavení, cvičení vedli slušně placení profesionálové. Lidé si jasně uvědomili význam odbornosti v oblasti cvičení. Začali využívat znalostí osobních trenérů, cvičit pod jejich odborným vedením. Platbu za práci kvalitních osobních trenérů vnímali jako investici do nejvýznamnější hodnoty života - do zdraví.

Tento trend pokračuje. Lidé se již tolik nedívají na to, zda mají mistry světa ve fotbale, hokeji nebo basketbalu, zda mají olympijského vítěze v té či oné disciplíně. Pro soudné lidi je důležitější, že jsou oni a jejich děti zdravé a výkonné než to, že pár profesionálů vydělá za nějaké významné vítězství pár milionů. Ostatně když vidím oslavy nějakého toho titulu z mistrovství světa či Evropy u nás, je mi nanic. Banda ožralců táhne ulicemi a řve “Jsme mistři”. Přitom jsou to většinou idioti s pivními pupky, jejichž zdatnost jim umožní tak akorát sedět v zakouřené hospodě a nalívat se pivem. Nikdy jsem neměl pocit, že jsem “mistr světa”, když nějaká naše reprezentace někde něco vyhrála. Ostatně pohled na ožralé reprezentanty poté, co se náhodně a s notnou dávkou štěstí probojovali na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012, mne naplnil spíše odporem než obdivem. Nechci být spojován s takovými nevychovanými hulváty!

O pořadí aktivit a trendů v oblasti fitness jsem již psal. Konstatoval jsem, že jsou to přesně ty trendy, které jsme považovali v naší organizaci fitnet za rozhodující již v sedmdesátých letech minulého století a kterým jsme se od té doby nejvíce věnovali. Vzdělávání odborníků pro oblast fitness, posilování, cvičení seniorů, kontrola hmotnosti, cvičení dětí (včetně posilování dětí) a poradenství (personal training). Stačí se podívat na strukturu našich stránek fitnet, které jsme zakládali někdy v roce 1996, a hned je vidět, že přesně odpovídají tomu, co je dnes považováno za progresivní a nosné.

Když jsem dostal někdy v devadesátých letech od přátel z USA knihu o kalanetice, prohlédl jsem ji a odložil. Stejně chladně jsem se postavil k trendu Pilates. Tato aktivita se dostala v roce 2008 mezi deset předpokládaných trendů a zůstala zde další tři roky. Letos již vypadla z první dvacítky. Odhaduji, že stejně dopadne i Zumba. Ta se letos dostala (souhrnně spolu s podobnými tanečními trendy) na deváté místo. Je to úspěch, protože se poprvé dostala mezi dvacet předpokládaných trendů. Dnes na světě nabízi hodiny Zumby 110 tisíc fitcenter ve více jak 250 zemích. Přesto ji nepovažuji za trvalý trend a očekávám, že dopadne stejně jako Pilates.

Naopak se domnívám, že dále bude trendům vládnout příprava odborníků pro oblast fitness. Před několika lety zaznělo v našem tisku, že podle názoru lékařů jsou v této zemi s deseti miliony obyvatel celé 3 miliony ohroženy metabolickým syndromem. Tedy “předskokanem” diabetu a závažných chronických neinfekčních onemocnění. Lidé se chovají jako pštros. Jen místo strkání hlavy do písku polykají prášky a navštěvují lékaře. Necvičí a nedokáží změnit svoji stravu. Přitom to jsou jediné vědecky potvrzené postupy prevence a léčby metabolického syndromu.

Dosud byla léčba u lékařů a v nemocnicích relativně levná. Teď se vše mění. Nemocní budou v následujících letech platit stále více. Těm třem milionům lidí mohu jen dobře poradit, aby si zaplatili osobního trenéra, naučili se cvičit ve fitcentru, získali informace o stravě, kontrole hmotnosti a regulaci stressu. Peníze, které zaplatí za osobního trenéra, za permanentku do fitcentra a sportovní oblečení, budou představovat pakatel proti tomu, co jinak zaplatí lékařům, nemocnicím a v lékárnách za léčení nemocí, pramenících z metabolického syndromu.

Jen musím konstatovat, že zatím nemáme dost kvalitních osobních trenérů, kteří by mohli předat informace třem milionům občanů, kteří tyto informace nutně potřebují. Jsme v divném období. Lidé stále ještě nejsou dostatečně poučeni o tom, že cvičení je v dnešním světě nezbytné. Proto vyhazují peníze za předražené dovolené, nezdravou stravu a nové televizory. Zájem o “know-how” odborníků v oblasti fitness je zatím poměrně nízký. Proto se pro získání kvalifikace rozhoduje málo lidí. Málo odborníků nevytváří tlak na jejich kvalitu. A tak se zatím u nás oblast fitness rozvíjí pomalu. Alespoň v porovnání s ostatním světem.

Přesto je vidět světlo na konci tunelu. Když jsem se začal zajímat o posilování, byl to “západní sport”, nepodporovaný a podceňovaný. Dnes si snad každý, kdo není totální idiot, jasně uvědomuje naprostou nezbytnost pravidelné péče o vlastní svaly. Donedávna si lidé mysleli, že přijdou do posilovny a začnou cvičit. Dnes snad každý ví, že se posilovat musí nedříve naučit. Pod dohledem odborníka. A že investice do takového učení představují v současných podmínkách života nejlépe uložené peníze. Populace stárne. Je méně mladých lidí a více seniorů. Pro mladé lidi je posilování vhodné. Pro seniory je nezbytné. Ve fitcentrech mají cvičit hlavně lidé středního a staršího věku. Lidé, kteří znají svůj organismus a umí jej správně stimulovat a ovlivňovat. Protože kdo to nebude umět, prožije značně smutné stáří.

Práce v oblasti fitness a wellness bude v následujících letech stále žádanější. Význačná organizace “The U.S. Department of Labor’s Bureau of Labor Statistics” v těchto dnech konstatovala: “Zájem o služby fitness trenérů (instruktorů) se bude v období do roku 2018 prudce zvyšovat, a to podstatně rychleji než zájem o ostatní služby”. Je to logické konstatování. Informace představují nejcennější zboží. Vše začíná znalostmi. Jak to vyjadřuje krásný český jazyk “Kdo umí, umí. Kdo neumí, čumí”. Bojím se, že v příštích letech bude spousta lidí jen čumět. Budou se jen zděšeně dívat, jak se jejich zdraví ztrácí, budou se dívat, jak platí stále více peněz lékařům, v lékárně a nemocnici. A nebudou schopni se bránit.

Pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu chorob dneška. Kdo se naučí cvičit, může se proti stáří a nemocem bránit aktivně. A relativně levně.

Věnujeme se otázkám vzdělávání v oblasti fitness již od roku 1977. Máme zkušenosti. Máme špičkové vzdělání. Máme přístup k nejnovějším zdrojům informací. Máme špičkově zpracované rozsáhlé učební texty. Máme kvalitní a živé internetové stránky fitnet.cz a fitnet.eu. Máme kvalitní rozšiřující kurzy.

Máme nejkvalitnější kurzy v oblasti fitness v této zemi.

---

LITERATURA:

1. WORKNEH, L. (2011): Fitness trends for the new year. In: CNN, December 27.

---

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---