• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Magazín > Pro trenéry >

Krizová orientace

Lidé v minulosti žili pomaleji než my dnes. Žili také více v souladu s přírodou. Vstávali za ranního kuropění a večer uléhali se slepicemi. Pracovali pomalu, ale neustále. Nebyla elektrická energie, a tak jak se setmělo, nebylo víceméně co dělat. Zato během dne bylo práce, a to hlavně práce fyzické, až nad hlavu. Velkou roli v životě našich předků hrála trpělivost. Práce přinášela své výsledky pomalu. Sedlák zasadil do země zrno a musel čekat, než z něj vyroste klas. Když se urodilo, lidé uspořádali hody, týden tancovali a radovali se. Pak se vrátili ke své obvyklé činnosti a rok opět tvrdě pracovali. Když se neurodilo, muselo se šetřit a jíst velmi skromně, aby jídlo vydrželo do nové sklizně. Celkem pravidelně se střídala období hojnosti s obdobími nedostatku. Nebyli lidé tlustí, protože tuk, uložený pod kůží v období hojnosti, byl využit k zajištění energie v obdobích nedostatku.

V minulosti také nebylo mnoho lékařů, a ti co byli, toho zas tak moc v porovnání s dnešními lékaři neuměli. A tak lidé museli spoléhat hlavně na sebe. Dávali si na své zdraví pozor. Nemoci se snažili vyležet, zdravě se stravovali, pili různé bylinné čaje a když mohli, odpočívali. Snažili se nemocem spíše předcházet než je pracně a většinou neúspěšně léčit. Jedli hodně ovoce a zeleniny, protože často stejně nebylo co jiného k jídlu. Museli všude pěšky, museli nosit trámy, kopat studny, rýt zahrady, řezat dřevo a pumpovat vodu, takže pohybu měli nad hlavu. Příroda se tak automaticky starala nejen o jejich zdraví, ale také o jejich postavu. Obezita byla naprostou vzácností. Lidé většinou umírali na infekční choroby. Mnohdy z plného zdraví během několika dní nebo i hodin. Nemuseli brát léky.

Dnes je vše jinak. Máme elektrický proud, televizi, rozhlas, kina, divadla, koncerty, počítače. A tak vysedáváme dlouho do noci a ráno se nám nechce vstávat. Naše zaměstnání nás na dlouhé hodiny nutí zaujímat pasivní polohy, při kterých je zatížení našeho svalstva minimální. Naopak stravy máme dostatek až nadbytek, navíc se podstatně změnila i její struktura. Takže namísto mrkve, květáku, zelí, hrušek nebo švestek si dopřáváme různých energeticky bohatých, odporně přeslazených a nezdravými chemikáliemi nasáklých výrobků. Sumace výše uvedených faktorů má drastický důsledek - jsme často nemocní.

Naše nemoci ale neuhodí jako blesk z nebe, jak tomu bylo v dobách našich předků. My máme zřídka problémy s infekčními chorobami. Trpíme nejčastěji chronickými neinfekčními nemocemi, které se v našich tělech latentně vyvíjí až desítky let. Jsme krizově orientování. Žijeme nezdravě a nemáme moc velkou snahu to nějak změnit. Až je zle, jdeme k lékaři a ten nám předepíše léky. Ty pak s důvěrou konzumujeme.

Přitom celou tu dobu se dá geneze závažných nemocí zpomalit nebo zvrátit. Jenže plížívě se rozvíjející nemoci na sebe příliš neupozorňují. Nic moc nás nebolí. Jsme “natloustlí”, špatně se nám při vyšší zátěži dýchá, máme trávící potíže, špatně spíme a necítíme se ve své kůži. Když lékař zjistí nějaký problém (špatný krevní tlak, změny krevních hodnot), předepíše nám prášek. Polkneme ráno a večer prášek a máme zdánlivě po starostech.

Jenže se ukazuje stále jasněji, že prášky jsou slepou uličkou. Prodlužují sice délku našeho života, ale současně snižují jeho kvalitu. Proto bychom neměli brát léky jako samozřejmost. Léky bychom měli brát jen v extrémních situacích života. Krátkodobě, abychom pomohli tělu v jeho boji s nezvykle silným onemocněním. Jakmile ale atak konkrétní nemoci překonáme, měli bychom co nejdříve léky vysadit. Tělo si musí umět s každodenními problémy poradit bez berliček. Pomáhat mu má zdravý způsob života. Protože léky mají kromě svých kladných stránek i prokazatelné a velmi nepříjemné stránky.

Již před několika lety jsem napsal článek o tom, že negativní účinky léků představují podle amerických statistik šestou a podle přísnějších kritérií dokonce čtvrtou nejčastější příčinu smrti v USA. Lék v těle něco napraví, ale něco jiného přitom poškodí. Pokud bereme více léku, představuje jejich vzájemná interakce nepředvídatelná rizika pro naše zdraví. Mnozí lékaři přiznávají, že neví, co mohou v těle udělat dva, tři, čtyři a více léků, podávaných současně. Přitom podle statistik bere průměrný důchodce ve věku nad 65 let denně 8 rozličných léků.

Léky se staly velkým kšeftem. Ještě před sto lety byly léky naprostou vzácností. Dnes si pustíte televizi, a během několika hodin musíte zhlédnout desítky reklam na léky. Máte nedýmání? Točí se vám hlava? Někde vás něco bolí? Žádný problém! Ani nemusíte k lékaři. Stačí zajít do lékárny a koupit si lék. Nikdo tyto divné reklamy nekritizuje a nediví se jim. Přitom stačí zdravý selský rozum k tomu, abychom pochopili zákeřnost až zrůdnost takových reklam. Bolest je v reklamách presentována jako hlavní nepřítel, kterého je nutné nemilosrdně zničit. Přitom bolest je signalizace poruchy konkrétní tkáně nebo orgánu. Vzít si v takovém případě prášek proti bolesti je totéž, jako kdyby pilot vypnul kontrolku, která mu signalizuje vážnou poruchu nějakého důležitého zařízení letadla. Nebo faktu, že hoří motor.

Zvykli jsme si řešit vše “hákem”. Onemocníme, tak k doktorovi, pak spolknout prášek a zpět do práce. Ve sportu se s obdivem mluví o fotbalistech, hokejistech či cyklistech, kteří nastupují k utkání nebo soutěži nemocní či se zraněním. Přitom oslabený nebo zraněný organismus potřebuje jistý čas k plnému zotavení. Když bereme prášky, sice se většinou rychleji zotavíme, ale léky mají vedlejší negativní účinky, které v těle dříve nebo později navodí patologické procesy. Jenže zájmy ekonomicky nesmírně silných farmaceutických gigantů dokázaly změnit veřejné mínění ve prospěch “polykání prášků”. Nač měnit zaběhnutý a pohodlný způsob života. Spolehněte se na naše léky. Zní to lákavě. Důsledky přitom mohou být děsivé.

Snad každý zná příběh zpěváka Jacksona. Denně polykal spousty nesmírně silných medikamentů, až na ně nakonec  ve věku 50 let předčasně a zbytečně zemřel. Stejně tak snad nejlepší zpěvák historie Elvis Presley. Bral prášky na povzbuzení před každým koncertem, protože na místo koncertu přijel unavený a vyčerpaný z dlouhé cesty. Po koncertu byl sice unavený, ale vinou povzbuzujících prášků byl tak nabuzený, že nedokázal usnout. Tak mu “lékař” dal lék na uklidnění. Další den se cestovalo do jiného vzdáleného města a celá procedura se opakovala. Prášky na povzbuzení, prášky na uklidnění. Ve 42 letech pak přišla smrt.

Léků se vyrábí spousta a čím víc jich zkonzumujeme, tím tlustší je bankovní konto podnikatelů v oblasti farmacie. Ti pak mají logicky zájem vydělat co nejvíce, koupit si lepší auta, lepší domy, mít lepší dovolenou a mladší či atraktivnější milenky. To stojí peníze a tak se spirála neustáleho honu za penězi vymyká z kontroly. Podnikavci chtějí mít na svůj drahý život a tak se neštítí ničeho. Do oběhu se dostávají špatně vyrobené léky, prošlé léky případně léky, jejichž dopad na zdraví pacientů nebyl dostatečně zkoumán.

Typickým případem je firma MERCK, která před lety uvedla na trh lék VIOXX, určený proti bolestem (pain killer). Jak ukázalo vyšetřování, management firmy dobře věděl, že chemický přípravek několikanásobně zvyšuje riziko kardiovaskulárních potíží. Přesto se lék dostal na trh. Byl to kasovní trhák. Firma na něm během krátké doby vydělala 2,5 miliardy dolarů. Pak ale výzkumy ukázaly, že dlouhodobější konzumace tohoto přípravku (déle jak 18 měsíců) zvyšuje dvojnásobně riziko infarktu myokardu a mozkové příhody. V době tohoto odhalení bralo pravidelně VIOXX ohromujících 20 milionů Američanů!!! Až rostoucí počet umírajících přinutil firmu ke stažení léku z trhu.

V zájmu snižování nákladů na výrobu léků (a tím zvýšení zisků z jejich prodeje) přesouvají farmakologické firmy svoji výrobu z průmyslově vyspělých zemí do zemí s levnou pracovní silou. A tak se již léky nevyrábí ve Švýcarsku, Německu a Anglii, ale v Bangladeši, Pakistanu a dalších asijských zemích. Levná leč nekvalitní pracovní síla není schopná zajistit do nedávna základní standardy výroby. Výsledkem je skutečnost, že do Evropy proudí stále více závadných léků. Ty mohou mít děsivé dopady na zdraví osob, které je konzumují. Úřady tak stále častěji než kdy jindy musejí stahovat zdraví ohrožující léky z trhu. “HN zjistily, že zatímco za celý loňský rok stáhl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) z trhu 19 šarží nevyhovujících léků, jen za letošní první půlrok již zakázal 27 šarží. Jsou mezi nimi například Silkis, mast proti lupénce od francouzské společnosti Galderma International, i třeba pilulky na snížení cholesterolu v krvi Simvor od britské firmy Ranbaxy UK Limited” (IHned, 2010).

Výzkumy se nyní snaží sledovat změny, které v našem životě nadměrné spoléhání na léky vyvolává. Jeden výzkum například prokázal, že pokud bereme konkrétní léky a současně změníme zásadně způsob života, mohou nastat problémy. Některé zdravé potraviny, jako ovocné šťávy, ořechy nebo olivový olej, mohou při současné konzumaci některých léků, například statinů (lék na snížení hladiny cholesterolu) vyvolat zdraví ohrožující reakce. Některé potraviny mohou zvyšovat a jiné zase snižovat kapacitu těla absorbovat z léků jejich účinnou látku a tím zásadně měnit zamýšlené dávkování (FoxNews, 2010).

Neměli bychom tolik spoléhat na léky. Lék je silná chemikálie, se kterou se za normálních okolností naše tělo nemůže setkat. Se kterou se v dosavadní historii lidstva člověk nikdy ani setkat nemohl. Lék má posílit vnitřní ozdravné procesy těla. Jakmile tělo převezme vládu nad svými procesy, nemáme do jeho chodu dále zasahovat. Čím více na léky spoléháme, tím víc se oslabujeme. A tím více jsme na lécích závislí. Je to spirála smrti. Ta vyhovuje podnikavcům, kteří vyrábí a prodávají léky. Vyhovuje to bohužel i mnoha lékařům, pro které je pohodlnější předepsat lék než přesvědčit pacienta ke změně životního stylu. Protože příčinou většiny dnešních nemocí je především a na prvním místě nezdravý životní styl. Nedostatečně se pohybujeme a přijímáme nadměrné množství energie, navíc prostřednictvím potravin, které tělu nedodávají dostatek živin. Přejídáme se a jsme přitom podvyživení (máme nadbytek energie a nedostatek živin).

Cestou z tohoto stavu není více léků, více lékařů nebo vyšší platy lékařů. Je nutné, aby si lidé uvědomili, že pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu chorob dneška. Jen to není ten lék, který spolkneme a můžeme se dál věnovat svým zájmům a zálibám. Pohyb začne působit až po několika měsících až letech aplikace. Pak ale působí neustále, dlouhodobě. A nemá vedlejší negativní účinky.

Jako každý lék je nutné i pohyb dávkovat. Musíme vědět jaký typ pohybu, v jakých dávkách a souvislostech v konkrétní životní situaci aplikovat. To nám neřekne žádný lékař. Tyto zásadní informace dokáží sdělit jen profesionálové v oblasti fitnes. Osobní trenéři, fitnes konzultanti, instruktoři fitness. K tomu dokáží podat tito odborníci i informace o stravě, kontrole hmotnosti, kontrole stresu a další podstatná data, zaměřená k dosažení plného zdraví, zdatnosti a výkonnosti.

Odborníky pro oblast fitnes již školíme dlouhá léta. Příští rok oslaví naše vzdělávací centrum “FITNET” dvacet let práce v oblasti přípravy fitness profesionálů. Přesto se domníváme, že je v naší zemi ohromný nedostatek těchto odborníků. Nedávno proběhla tiskem informace, že v naší zemi jsou ohroženy metabolickým syndromem ohromující 3 miliony občanů (téměř každý třetí dospělý občan). Metabolický syndrom je souhrn markerů, které ukazují na zvyšující se riziko onemocnění srdce. Nemoci srdce jsou pak “zabijákem číslo 1” jak pro muže, tak pro ženy. Proto tato země potřebuje nové, kvalitní profesionály v oblasti fitnes.

Nespoléhejte na léky a lékaře. Nepřistupujte ke svému zdraví krizově. Nereagujte až už je zle. Změňte co nejdříve způsob života. Pokud nevíte jak na to, zaplaťte si službu kvalitního profesionála v oblasti fitnes. Prodloužíte si tak nejen život, ale současně zvýšíte i jeho kvalitu.

---

LITERATURA:

1. FoxNews (2010): Healthy Foods Could React Badly With Medication. In.: foxnews.com, June 22.Tuesday, June 22, 2010.
2. Hospodářské Noviny (2010): V Česku je čím dál více závadných léků. Firmy šetří na výrobě. In.: IHned, 26.června.

---

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

---