• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Má se cukr kontrolovat stejně jako alkohol?

Na světě je další extrémní pohled na obezitu a příčiny jejího vzniku a rozvoje. Presentoval jej 1. února 2012 významný časopis “Nature” ve svém druhém letošním čísle. “Cukr musíme kontrolovat stejně přísně jako alkohol a kouření, pokud chceme chránit zdraví veřejnosti”, prohlašují vědci Robert Lustig MD, Laura Schmidt PhD, MSW, MPH, and Claire Brindis, DPH, z “University of California”. Ve své zprávě tito vědci uvádí, že cukr představuje základnu pandemického rozvoje globální obezity, způsobuje ročně a celosvětově 35 milionů předčasných úmrtí a podílí se na vzniku všech chronických neinfekčních onemocnění jako jsou diabetes, nemoci srdce a rakovina.

Chronické neinfekční nemoci nyní představují největší břímě pro zdravotní péči na celém světě a předčily v tomto směru infekční nemoci. Například ve Spojených státech se utratí 75% zdrojů zdravotní péče na léčení chronických nemocí a s nimi spojené invalidity. Cukr je vědci z “University of California” označen za látku, navozující závislost, látku toxickou, jejíž další nadbytečné používání v současné civilizaci může navodit celosvětovou zdravotnickou krizi.

Cukr je přírodní sladidlo, sladká poživatina. Chemicky je to sacharóza, tedy disacharid složený z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Vyrábí se v cukrovarech, hlavně z cukrové řepy a z cukrové třtiny. Dodává se na trh v krystalech, prášku, kostkách atd. Světová produkce cukru činí kolem 160 milionů tun ročně a cukr je tak hospodářsky velmi významná komodita. Termín „cukry“ se někdy používá jako označení pro všechny sacharidy. Sacharóza je obsažena v mnoha rostlinách, které ji produkují jako svoji rezervu energie. Výroba cukru z cukrové třtiny je obdobná, ale snazší, protože třtina obsahuje méně nečistot. Kromě toho se cukr v menším množství vyráběl také z čiroku, z datlí, z javoru a dalších rostlin.

Spotřeba cukru ve vyspělých zemích za posledních 150 let nesmírně vzrostla – například v Rakousku se spotřebou 40,4 kg na osobu a rok asi dvacetkrát. Nadměrná spotřeba cukru, sladkých nápojů a cukrovinek působí řadu zdravotních potíží. Přispívá k růstu obezity, zejména u dětí. Všechny cukry prostupují do zubní skloviny, kde se odbourávají na kyseliny, jež mohou snižovat obsah vápníku. Podporují tak bakterie, které způsobují zubní kaz. Naproti tomu onemocnění “diabetes” se sice projevuje zvýšenou hladinou cukru v krvi, není ale většinou primárně způsobeno nadměrnou spotřebou cukru.

Cukr podle autorů zprávy neškodí jen tím, že dodává “prázdné kalorie” a tím přispívá ke vzniku nadváhy a obezity. Cukr mění metabolismus, zvyšuje tlak krve, závažně mění signalizaci hormonů a navozuje rozsáhlé poškozování jater. V tomto směru jsou jeho důsledky na zdraví srovnatelné s alkoholem. Přitom se škodlivý dopad cukru na populaci bude pravděpodobně dále zvyšovat. Za posledních 50 let se spotřeba cukru ve většině zemí světa zvýšila trojnásobně. Obezita přitom může být pojímána jako marker poškození těla nadspotřebou cukru. Cukr ale neškodí jen obézním. Zhruba 40% osob, trpících metabolickým syndromem, není klinicky obézních.

Podle slov jednoho z autorů zprávy “existují dobré kalorie a špatné kalorie, stejně jako existují dobré tuky a špatné tuky, dobré aminokyseliny a špatné aminokyseliny, dobré sacharidy a špatné sacharidy”. Cukr škodí i když nevezmeme v potaz jeho kalorie. Jenže cukr je hluboko zakořeněný v naší kultuře. Je součástí všech kulturních a společenských oslav a svátků. Změnit tento stav nebude snadné. Proto není možné jen lidi vzdělávat a přesvědčovat o tom, aby dobrovolně snížili svoji konzumaci cukru. Musí přijít stejná rozhodnost, jakou lidstvo prokázalo v případě alkoholu a nikotinu. Proti cukru se musí postavit společnost jako celek.

Lidé v minulých staletích neměli vědecké poznatky o škodlivosti nikotinu a alkoholu. Stejně tak většina dnešní populace nemá přístup k informacím, které jednoznačně ukazují na toxicitu cukru. Proto musí vlády světa do této problematiky zasáhnout stejně, jako to udělaly v případě alkoholu a kouření. Mohou se využít stejné modely intervencí s cílem chránit zdraví populace - omezit dostupnost cukru, zvýšit daně za výrobu a prodej cukru a produktů s vysokým podílem cukru, omezit dostupnost cukru na školách a pracovištích.

Nejde přitom o zavedení nějaké prohibice. Vlády zemí musí jen vstoupit do života lidí a zabránit jim v sebepoškozování. Přístup k cukru musí být ztížen, stejně jako je dnes již ztížen (cenou, zákazem konzumace do jistého věku či na vybraných místech atd.) přístup k alkoholu a cigaretám. Lidem je nutné dát možnost vybrat si mezi nezdravými potravinami, přeplněnými cukrem, a zdravými alternativami.

Pokud jste po přečtení dosavadního textu vyskočili, zašli do špíže a vysypali všechen cukr do záchodu, udělali jste chybu. Názory vědců jsou v dnešních dnech velmi nejednotné. Na uvedenou zprávu Kalifornských vědců promptně zareagovala významná organizace “Dietitians Association of Australia” a to hned druhý den po jejím vydání, konkrétně článkem s názvem “Sugar – Not so toxic”. (Cukr - ne tak toxický). Ve svém článku správně poukazují na to, že obezita není primárně důsledkem nadspotřeby cukru ani ničeho jiného. Je důsledkem pozitivní energetické bilance. A ta je v dnešním světě ve své většině zapříčiněna prudkým poklesem na straně výdeje energie. Málo se pohybujeme a máme málo svalů.

Zajímavě zní argument této organizace, že “spotřeba cukru v Austrálii od roku 1980 poklesla o 23% - přičemž výskyt nadváhy a obezity se za totéž období zvýšil na dvojnásobek a výskyt diabetu se ztrojnásobil”. Za rozumnější než svádět vinu za nemoci a obezitu na cukr považuje organizace DAA spolupráci výrobců potravin se špičkovými odborníky na výživu s cílem snížit obsah cukru a dalších aditiv v běžných potravinách. Zákazy a omezování k ničemu dobrému nepovedou, stejně jako uvalení vysoké daně na výrobky s cukrem.

Názory, že když se zdraží sladké potravinářské výrobky, lidé je přestanou konzumovat je podle DAA nesmyslný. Je to jako s alkoholem a nikotinem. Lidé budou pít a kouřit, i když za alkohol a cigarety budou muset vydávat více peněz. Stejně tak budou lidé dál kupovat sladké pochutiny, i když se jim jejich nákup prodraží. Protože budou mít tito lidé následně méně peněz, budou kupovat levnější a tedy méně kvalitní potraviny, omezí spotřebu ovoce a zeleniny. Ve svém důsledku pak nebudou tlustí a nemocní kvůli konzumaci cukru, ale protože vinou nekvalitních potravin jim budou chybět klíčové živiny.

Zdražování cukru a sladkých produktů je stejně hloupá politika, jakou nám vnucuje naše současná vláda. Vše zdražuje, jen aby vytahala z daňových poplatníků více pěněz a mohla dál sprostě rozkrádat a ničit tuto zemi. Zdražila se voda, elektřina, plyn, městská hromadná doprava. Proto lidé začali šetit vodou, méně svítí, méně topí a chodí více pěšky. To ve svém důsledku vede k tomu, že vodárny, elektrárny, plynárny a doprava mají nižší příjmy. Pokles příjmů pak tyto organizace řeší dalším zdražováním. Je to bludný kruh, který vede k naprosto nesmyslnému zdražování a způsobí dříve nebo později ekonomický krach společnosti. Bohužel nám vládnou blbci. S tím asi nic nenaděláme.

Jistě je rozumné necpat se cukrem. V mnoha knihách, které jsme četli při přípravě učebního textu “Kontrola hmotnosti” se poukazovalo na toxicitu cukru. Jenže jsme nakonec došli k závěru, že i v případě cukru platí princip hormese. Mírné dávky jistých látek prospívají, ve větších dávkách tytéž látky škodí. Platí to například o alkoholu. Jistě každý četl o tom, že malé dávky alkoholu snižují výskyt nemocí srdce. Jde jen o to, co kdo vidí pod pojmem “mírné”.

Uvedenou zprávu vidím jako další krok nesprávným směrem. V kontrole hmotnosti, zdraví a zdatnosti musíme hledět nejen na stránku příjmu energie, ale hlavně a především na stránku výdeje energie. Pokud zabráníme ztrátám svalové hmoty (sarcopenii) a zajistíme si denně dostatek prostoru pro cvičení, obezity a oslabení zdraví se bát nemusíme. A můžeme si občas dát i něco sladkého.

LITERATURA:

1. LUSTIG, RH, SCHMIDT, LA, Claire D. BRINDIS, CD, et al. (2012): Public health: The toxic truth about sugar. Nature, 2012; 482
2. BUNIM, J. (2012): Societal Control of Sugar Essential to Ease Public Health Burden. In.: UCSF, February 1.
3. Dietitians Association of Australia (2012): Sugar – Not so ‘toxic’. In.: DAA, February 1.
4. MACRAE, F. (2012): Sugar ‘is toxic and must be regulated just like cigarettes’, claim scientists. In.: MailOnline, February 2.
5. ScienceDaily (2012): Societal Control of Sugar Essential to Ease Public Health Burden, Experts Urge. In.: ScienceDaily, February 2.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat