Nechcete být chudí? Cvičte!

Možná jste se již setkali s názorem, že z pohledu duševní hygieny je vhodné se často usmívat. Někteří odborníci tvrdí, že úsměv na tváři je vnějším projevem optimálního nastavení vnitřního prostředí našeho těla. Cítíme se dobře, a proto máme radost ze života, vnímáme intenzivně jeho kladné stránky, máme pocit dostatku sil pro zvládání jeho záporných stránek. Interpretujeme jednotlivé životní události v zásadě pozitivně.

Vztah mezi výrazem v tváři a vnitřním naladěním organismu je oboustranný. Pokud se usmíváme, mění se k lepšímu i vnitřní nastavení a to i v situaci, které jsou pro nás nepříznivé nebo náročné. Ostatně i obecně se traduje, že smích léčí. Proto je lepší se preventivně usmívat než chodit zakaboněný a chronický nazlobený. V takovém případě interpretujeme jednotlivé životní události primárně negativně, a to i v situaci kdy takovými nejsou, snadněji se dostáváme do konfliktů a problémů a ty nás opět ladí negativně. Je to pak klasický negativní bludný kruh.

Žijeme ve světě, jehož velkým problémem se stává nadměrné nakupení energetických zásob u velké částí lidské populace. Obezita přináší značné ekonomické ztráty, a to jak jednotlivcům, tak i skupinám obyvatel. Tuk v těle je spojován s negativními změnami metabolismu, nižší produktivitou práce, vyšší nemocností a úmrtností. V dosavadní historii lidstva se tlustými mohli stát jen lidé bohatí, lidé, kteří dlouhodobě dokázali získávat dostatek potravy. To nebylo v dobách, v nichž se periodicky střídala období nadbytku s obdobími nedostatku, ani v nejmenším snadné. Dnes je ale situace paradoxně opačná. Statistické údaje jasně dokazují, že nejvíce tuku se nachází v těle lidí s nejmenšími příjmy.

Prudký rozvoj výroby vedl k tomu, že dnes dokážeme vyrobit velké množství potravin. Nejlevnější jsou přitom ty z nich, které obsahují velké množství energie a malé množství biologicky cenných složek. Pokud takové potraviny přijímáme, má náš organismus sice dostatek až nadbytek energie, chybí mu ale základní látky pro tvorbu enzymů a dalších, pro zdárný průběh složitých metabolických procesů nezbytných, složek a látek. Tělo není schopno zajistit řádně jednotlivé vitální funkce. Protože ví, že potřebné látky získá jen prostřednictvím stravy, dostáváme chuť k jídlu. A to v situaci, kdy tělo musí pracně ukládat nepotřebnou energii ve formě tuků.

Odolávat chuti k jídlu je nesnadné. Pokud ale konzumujeme opět stravu, která je chudá na živiny a bohatá na energii, celý proces se opakuje. Hlad nebo chuť k jídlu přitom primárně nenavozuje nedostatek energie, ale potřeba konkrétních chybějících živin. Strava, která by nám tyto živiny v potřebném množství měla dodat je ale drahá. Stačí se v zimních měsících podívat na cenu papriky nebo rajčat a víte, co mám na mysli. A tak si obézní raději koupí za pár korun tatranku nebo jinou pochutinu. Tělo se jim tím ale nepodaří uspokojit. Chuť k jídlu se za krátkou dobu opět vrací.

Obezita je ale hlavně důsledek chyb na straně výdeje energie. Dnešní svět nám nabízí dostatek cenově dostupné a energeticky nadměrně bohaté potravy, naprosto nás ale okrádá o pohybové podněty. Klasickým příkladem je práce u pásů. Lidé zde 8 a více hodin denně sedí a provádí fyzicky nenáročné mechanické pohyby. Stejně pohybově omezující je práce za přepážkou na poště nebo v bance, za volantem automobilu nebo před monitorem počítače. Tyto činnosti buď naše svaly vůbec nezatěžují, nebo alespoň omezují fyzickou stimulaci na spodní část jejího spektra. Důsledkem je ztráta svalů, pokles tolerančního limitu organismu jako celku i jeho jednotlivých složek a snížení hodnoty bazálního výdeje energie. Chronický nízký výdej energie ve světě plném chutné, energeticky bohaté stravy je jednosměrnou cestou k obezitě.

Nedostatečnou habituální pohybovou zátěž můžeme kompenzovat cvičením. Jenže cvičení v dnešním světě není zadarmo. Cena vstupného do fitcentra se každoročně zvyšuje. V blízkém slušně nikoli však výborně vybaveném fitcentru zvýšili v těchto dnech cenu za jeden vstup na 85 korun. Další pro mne časově dostupné, velmi dobře vybavené fitcentrum, chce za vstup dokonce 200 korun. To jsou pro chudší jedince příliš velké sumy. Za necelých 100 korun si dnes můžete koupit celé kuře o hmotnosti kilo a půl. A tak lidé s omezenými zdroji příjmu cvičení ve fitcentru raději oželí a za ušetřený peníz si koupí chutnou stravu. To jen prohlubuje a zpevňuje výše uvedený mechanismus. Vinou nedostatku stimulace ztrácí svaly, jejich hodnota výdeje energie je chronicky nízká, a to je hladce vydlážděná cesta k obezitě a nízké výkonnosti.

Obézní mají prokazatelně vyšší počet zdravotních potíží, častěji navštěvují lékaře, jsou častěji práce neschopní, vydají více peněz za léky. Vyšší nemocnost, nižší hladina energie, častější nepřítomnost v práci jsou nejednou příčinou toho, že je jejich profesní postup zabrzděn a zůstávají na hůře placených místech. Výzkumy prokázaly, že skutečně mezi zaměstnavateli existuje jistá míra „fattismu“, předpojatosti vůči obézním. Obézní mají v porovnání s osobami štíhlými prokazatelně nižší naději získat lukrativní zaměstnání (manažer, mluvčí organizace atd.). Jejich příjmy tak bývají nižší a výdaje vyšší. Proto nechodí do drahých ale skvěle vybavených fitcenter, proto si kupují levnější, ale méně kvalitní stravu. Proto se jejich obezita stabilizuje a zvýrazňuje.

Patříme k zemím s největším výskytem obezity na světě. Podle nejnovějších zdrojů jen v pěti zemích na celém světě (Saudská Arábie, Spojené státy, Velká Británie, Austrálie a Nový Zéland) je více tlouštíků než v České republice. V porovnání s uvedenými zeměmi jsme na tom ekonomicky hůře. Jak vyplývá z dosavadního textu, obezita nás může přitom ekonomicky srážet. Naše ekonomické postavení se tak může v následujících letech spíše zhoršovat než zlepšovat. Staneme se chudým příbuzným ekonomicky efektivnějších zemí. Jak se dostat z této neradostné situace?

Lidé by se měli usmívat, aby pozitivně ovlivnili svoji psychiku. Podobně by lidé měli cvičit, aby zlepšili svoji ekonomickou situaci. Cvičení zabrání ztrátám svalů, zajistí vysokou hodnotu výdeje energie, spálí případnou přebytečnou energii a tím znemožní její ukládání od zásob, zvýší naši tělesnou i duševní výkonnost a tím i naději na získání lépe placeného povolání. Omezí naše výdaje za léky a léčení a sníží počet hodin pracovní neschopnosti. Tím stabilizuje naše postavení na trhu práce a zvýší naději na odpovídající profesní postup. Výsledkem jsou vyšší příjmy. Ty nám pak umožní zaplatit si zodpovědného osobního trenéra, kvalitní fitcentrum, zdravou, živinově bohatou stravu.

Cvičení je v dnešní době možné pojímat jako investici. Investici, která se vrátí nejen ve zlepšení zdraví a výkonnosti, ale i ve zvýšení životního standardu. Jedinců i rodin. Zůstat v dnešním světě štíhlým a tělesně zdatným znamená plavat proti proudu současné patologické koncepce kultury, která ostentativně opovrhuje zdatností a výkonností a vnucuje nám chování, vedoucí k sarcopenii a obezitě.


LITERATURA:

  1. BREHM, BA. (2008): Why Does Poverty Increase Obesity Risk? In.: Fitnessmanagement, September, str. 52.
  2. BOUCHARD, C. (2000): Physical Activity and Obesity. Champaign, Human Kinetics.
  3. DREWNOWSKI, A, SPECTER, SE. (2004): Poverty and Obesity: The role of energy density and energy costs. In.: American Journal of Clinical Nutrition, 79: 6-16.
  4. FINKELSTEIN, EA, ZUCKERMAN, L. (2008): The Fattening of America. How the Economy Makes Us Fat, If It Matters , and What to Do About It. New York, John Wiley & Sons, Inc.
  5. BELZEBUB, H. (2007): Why are poor people fat and rich people thin? In.: Belzebubs blog

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Kongres k problematice kardiometabolického zdraví

Je obecně známou skutečností, že se během posledního století podstatně změnily hlavní příčiny úmrtí v populaci. Zatímco v roce 1900 umírali lidé hlavně vinou infekčních nemocí, tuberkulosy, chřipek a zápalu plic, dnes…

Více informací

Ještě jednou o obesitě

O obesitě píši často. Není to náhoda. Obesita se výrazně podílí na vzniku a rozvoji většiny nemocí, ohrožujících současnou společnost. Náklady na její léčbu, a na léčbu na ni navazujících chorob, již dnes dosahují…

Více informací

Nejsem tlustý, jsem tak akorát

Většina obyvatel průmyslově rozvinutých zemí, ke kterým se řadí i naše republika, má problém. Tím problémem je prudce se zvyšující počet občanů, dospělých i dětí, trpících nadváhou a obezitou. Obezita ohrožuje zdraví…

Více informací