• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Obezita nás ohrožuje. Jak uniknout?

Obézních spoluobčanů soustavně přibývá. Mezi tlouštíky se řadí stále více dětí a dospívajících. Čím dříve se obezita vytvoří a čím déle trvá, tím vážnější dopady má na zdraví a kvalitu života. Přitom nikdo být tlustý a potažmo nemocný nechce. Všem se to nějak přihodí. Žijí v konkrétním prostředí a chovají se zhruba stejně, jako ostatní. Pak se náhle začnou na těle ukládat zvýšené vrstvy tuku. První pokusy o hubnutí jsou ještě poměrně úspěšné. Pak se ale zásoby energie nějak stabilizují. Jako by se zabarikádovaly. Je stále těžší je vyčerpat. A vrací se s nebývalou vytrvalostí a stále rychleji. Boj s nimi nám bere stále více času. A zbavuje nás sebedůvěry.

Žijeme v kulturním klimatu, který obezitě nahrává. Za žádoucí jsou prostředím, v němž žijeme. považovány činnosti, které nás udržují dlouhodobě v pohybové pasivitě. Úspěch v práci je podložen setrváváním u monitorů počítačů, vysedáváním na poradách, v autě, vlaku nebo autobusu na nevyhnutelných služebních cestách. Společensky významné události jsou automaticky spojovány s posezením u štědře prostřeného stolu. Z těsných pout moderního životního stylu je nesnadné vyklouznout.

Výzkumníci z  University v Pennsylvanii předložili ženám, které se přihlásily do programu na snížení hmotnosti, při vstupním setkání dotazník, obsahující následující otázky:

1. Po jaké hmotnosti toužíte?
2. S dosažením jaké hmotnosti budete spokojená? Jaká hmotnost pro vás není sice ideální, ale budete ráda, když jí dosáhnete?
3. Jaká hmotnost je pro vás akceptovatelná? Hmotnost, která vás nenadchne, ale dokázala byste s ní žít.
4. Jakou hmotnost budete na konci programu považovat za zklamání? I když bude nižší než vaše současná hmotnost, přesto s ní budete velmi nespokojená.

Průměrná “snová” hmotnost odpovídala v průměru váze nižší o  31,5 kg (69 liber), což představovalo pokles o 32% aktuální hmotnosti žen. Pokles hmotnosti, pro účastnice programu přijatelný, představoval hodnotu 25 kg (55 liber), tedy pokles o 25% současné hmotnosti žen. Za zklamání by ženy považovaly pokles hmotnosti o pouhých  16,5 kg (37 liber), tedy o 17% své současné hmotnosti.

Po 48 týdnech trvajícím programu, zaměřeném na snížení tělesné hmotnosti, více jak jedna polovina účastnic nedosáhla ani oné úrovně poklesu, kterou definovaly ve vstupním dotazníku jako “zklamání”!

Proč došli vědci k tak deprimujícím závěrům? Především se domnívám, že zeny si položily nereálné cíle. Proti narůstajícím zásobám energie je nutné bojovat co nejdříve. Tělo je interaktivní. V nikdy nekončící snaze o přežití přeskládává živý organismus své vnitřní prostředí tak, aby byla zajištěna jeho stálost (homeostasa). Pokud převažuje dlouhodoběji přívod energie nad jejím výdejem, vytvoří si tělo více enzymů, urychlujících procesy ukládání tuku do zásob. A přestane se zabývat výrobou enzymů, zajišťujících rychlé uvolňování energie svalovou prací. Čím déle trvá pozitivní energetická bilance, tím důkladnější změny vnitřních poměrů proběhne. Tím nesnadnější je vše opět přeskládat. Je to jako vyměnit v bytě koberce, kuchyňskou linku, vydrhnout parkety a vymalovat. Neděláme to každý rok. A neděláme to rádi. Nesmíme se divit, že se tělu také nechce do hektických generálních přeměn.

Pokud nějaká žena je dvacet let obézní a pak si položí cíl snížit svoji hmotnost o 30 kg, je šance na úspěch téměř nulová. Organismus si dvacet let budoval vnitřní strukturu. Nebude se s ní chtít rozloučit. Umí existovat v daném režimu. Sice dělá opatření, která se později ukáží být nebezpečná a sebezničující, ale nyní fungují. Pokud jsme dvacet let tloustli, musíme si na hubnutí vyhradit podstatně delší čas než je 48 týdnů. Cizí jazyk se také dokonale nenaučíme za rok.

První úkol rodičů je “mít oči dokořán a vidět svoje děti”. Jakmile se začnou zaobalovat, „boubelatět“, musí nastat razantní změna. Musíme předběhnout organismus. Nesmíme dopustit, aby provedl zásadní změny metabolismu. Musíme navodit prostředí, v němž se tělo rychle vrátí k původním osvědčeným postupům řízení. Totéž platí i v dospělosti. Jakmile zaznamenáme pokles síly svalů. snížené množství svalové hmoty nebo již přímo nárůst zásob tuku, musí to být povel k razantní sebezáchovné akci. Musíme tělo bez slitování přesvědčit, že podmínky vnějšího prostředí vyžadují větší výdej energie a naopak není nutné mít tak velké zásoby energie pro strýčka Příhodu. Musíme vnější prostředí upravit. Změnit je tak, aby na ně tělo reagovalo dle našich představ. Zbavit je pohodlí a nadbytku energie.

Musíme vystavit své svaly zátěži na úrovni 70-90% jejich možností. Tím navodíme v organismu anabolické prostředí a automaticky zrušíme dlouhodobě převažující prostředí katabolické, které nás ze zdravotního pohledu vážně ohrožuje. Více svalů zvýší hodnotu bazálního metabolismu. Budeme vydávat více energie 24 hodin denně a po celý rok. ne jen v okamžicích, kdy se dokopeme ke cvičení.

Problémem současné společnosti je sarcopenia. Ztráta svalů, zapříčiněna jejich nevyužíváním ve všech polohách, na něž byly přírodou nastaveny. Sebe přísnější dieta nebo razantní zvýšení aerobních aktivit jsou neúčinné. Tělo je umí obejít. Sníží svoji hodnotu bazálního metabolismu. A dostaneme se do pasti, z níž se bez pomoci odborníků nedostaneme..

Obezita je problém víceúrovňový. Když budeme cvičit, ale neuděláme rozumné zásahy do stravy nebo způsobu trávení volného času, budou výsledky pomalé a nepřesvědčivé. Současná doba je nebezpečná i tím, že podle mého střízlivého odhadu zhruba 90% všeho, co bylo za poslední století napsáno o stravě a pohybu, jsou nesmysly. Bohužel existuje i řada organizací, zabývajících se bojem proti obezitě, které svým praktickými kroky spíše napomáhá jejímu šíření (myslím tím konkrétně organizaci STOB). Proto je vhodné obrátit se před zahájením cvičebního programu na skutečné odborníky. Vložené peníze se vám v takovém případě mnohonásobně a poměrně brzy vrátí.

LITERATURA:

1. ANDERSEN, RE. (2003): Obesity. Etiology, Assesment, Treatment and Prevention. Champaign, Human Kinetics.
2. BELL, H. (2004): Yes, But Is Weight Loss the Be-All and the End-All? In.: TUFT’s Health and Nutrition Newsletter, July.
3. BOUCHARD, C. (2000): Physical Activity and Obesity. Champaign, Human Kinetics.
4. Safer DJ (1991): Diet, behavior modification, and exercise: a review of obesity treatments from a long-term perspective. South Med J 84:1470.
5. Tucker, DM, Minshall, ME,  Palmer, AJ, Valentine, WJ. (2005): Health Outcomes and Associated Lifetime Healthcare Costs of Obesity: A Computer Simulation Model. In.: Příspěvek na konferenci “The Endocrine Society’s 87th Annual Meeting”, San Diego.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat