• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Od kolika let mohou děti posilovat?

Některé mýty a nesprávné názory mají hluboké kořeny. Připomínají plevel na zahrádce. Můžete jej vytrhávat každý den. A přijdete následující den a už zase roste. V oblasti cvičení se toho za posledních zhruba 35 let mnoho změnilo. Když jsem v roce 1974 začal již pravidelně chodit do posilovny TJ Tesla Brno, bylo posilování považováno za cvičení pro nepříliš inteligentní halamy, kteří chtějí mít “nafouknuté” svaly. Ženy se v tu dobu vyhýbaly činkám jako čert kříži. A to, že by mohly svoje svaly posilovat i děti byla naprosto nepřijatelná, kacířská, zločinecká myšlenka. Tehdy vznik mýtus, že děti nesmí svoje svaly posilovat do patnácti let. A ten se bohužel chová jako plevel. Ač mnohokrát vyvrácen, neustále se vrací!

Názory na posilování se časem měnily. Lidé se postupně přestali na kulturistiku dívat přes prsty. Posilovny přestaly být místem pro mladé muže ve věku 16-25 let, začaly se pozvolna plnit muži středního věku. V roce 1984 jsme otevřeli v Brně první posilovnu jen pro ženy. Reakce žen nás doslova zaskočila. Kapacita posilovny byla během krátké doby naplněna a nové zájemkyně o posilování jsme museli s ohromnou lítostí odmítat. V devadesátých letech se na nás začali obracet starší lidé a žádali nás o sestavení vhodného posilovacího programu.

Na VUT Brno se do hodin posilování v rámci výuky tělesné výchovy hlásilo na začátku devadesátých let minulého století deset až třicet studentů. Postupně jsme zde vybudovali velmi kvalitní posilovnu. Na začátku třetího tisíciletí zhruba 60% studentů, kteří se hlásili do nepovinné výuky tělesné výchovy, projevilo zájem o zápis do hodin posilování. To v tu dobu představovalo přes 750 studentů, kteří se v posilovně během týdne vystřídali. K tomu jsme ještě provozovali posilovnu ve večerních hodinách jako oddíl a i zde bylo přihlášeno přes sto studentů. Nejednalo se o žádné kulturisty. Mladí lidé, studenti techniky, si jasně uvědomili význam posilování pro pozitivní ovlivnění vzhledu, zdatnosti i zdraví.

Zvýšil se také dramaticky zájem studentek o posilování. Museli jsme vytvořit samostatné hodiny pro dívky, mnoho dívek ale z časových důvodů dále cvičilo ve skupinách s chlapci. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že studentky se rychle s posilovnou seznámily a chovaly se v ní okamžitě jako doma. Odvážím se i tvrdit, že adherence žen ke cvičení se zátěžemi byla vyšší než u mužů. Do hodin posilování se hlásili i studenti s různými zdravotními omezeními. Nemohli například hrát fotbal, hokej, basketbal, neodvážili je jít na aerobik nebo spinning. Ale v posilovně začali pod odborným dohledem cvičit s nízkými zátěžemi, které v návaznosti na zvyšující se kapacitu organismu postupně zvyšovali. Během studia podstatně zvýšili úroveň své zdatnosti a výkonnosti. Vzpomínám naříklad na studenta, který se obával cvičení proto, že v mládí prodělal Scheurmannovu chorobu a měl problémy při klasických formách cvičení. Začal v posilovně cvičit v prvním ročníku a cvičil celých pět let studia. Pohybové obtíže, se kterými zahajoval studium na vyśoké škole, díky posilování zmizely.

Mýty o tom, že posilování vede ke zkracování svalů a následně k nemotornosti posilujících, že posilování způsobuje hypertenzi, poškozuje klouby a šlachy atd. jsou dnes již jednoznačně vyvráceny. Stejně jako mýtus, že ženám v posilovně narostou ohromné svaly. Poslední mýtus, který je nesnadné vyvrátit je tvrzení, že posilování není vhodné pro děti. I když i zde došlo ke zlepšení. Už jen opravdový hlupák si dovolí říci, že “děti mají posilovat jen s vlastní hmotností” nebo že “v posilovně nemají co dělat děti mladší jak 15let”. Přesto se ještě posilování dětí nestalo takovou samozřejmostí, jakou by být mělo.

V “Učebních textech”, které předáváme při vstupní konzultaci našim studentům kurzu “Instruktor fitness”, máme samostatnou část o posilování dětí. V ní uvádíme, že již v roce 1985 se v USA sešli zástupci nejvýznamnějších organizací, zodpovědných za zdravý vývoj mladé generace, na vědecké konferenci o vlivu posilování na zdraví, zdatnost a výkonnost předpubertálních dětí. Závěry tohoto jednání špičkových odborníků jednoznačně označily posilování dětí za zdravou, prospěšnou a vhodnou formu cvičení pro předpubertální chlapce a dívky. Za předpokladu, že jsou dodrženy základní podmínky takového cvičení, které v našich učebních textech přesně popisujeme. Veškerou literaturu, kterou v závěru dané části učebních textů uvádíme a o níž opíráme svoje doporučení k posilování dětí, máme stále k dispozici, včetně záznamu z komentované, velmi významné konference.

Text v učebních textech jsme ale koncipovali někdy koncem minulého století. Protože učební texty neustále rozšiřujeme a inovujeme, hledali jsme nové informace i v publikacích, zabývajících se cvičením dětí. Nové zdroje informací jednoznačně potvrzují správnost závěru komentované konference a přináší nové důkazy nejen o vhodnosti, ale dokonce o nezbytnosti posilování pro současné děti. Současně musím ale i smutně konstatovat, že na webu se stále nachází spousta hloupých až nesmyslných názorů na posilování dětí. A člověk, který v oblasti posilování dětí nemá vlastní zkušenosti, narazí při surfování spíše na tyto nesmysly než na kvalitní a zodpovědné, vědeckými výzkumy potvrzené informace.

Co se tedy děje v “první lize” vědeckých výzkumů o vlivu posilování na zdraví dětí? Asi nejkvalitnějším zdrojem je v současnosti oficiální stanovicko kanadské společnosti sportovní fysiologie (Behm, Feigenbaum, Falk, Klentrou, 2008). Autoři nejprve definují termín “děti” - rozumí pod ním dívky od narození do věku do 12 let a chlapce od narození do 14 let. Jako dospívající (adolescenty) pak text chápe dívky ve věku 12-18 let a chlapce ve věku 14-18 let. Posilování je definováno jako cvičení se měnitelnými zátěžemi, umožňujícími progresivní zvyšování zátěže. V další části vyvrací autoři nejčastější mýty o posilování dětí, například tvrzení, že posilování zpomaluje růst, ohrožuje zdravý vývoj epifýz dlouhých kostí, vede k nemotornosti a negativním změnám tlaku krve. Dále vysvětluje, že posilování předpubertálních dětí vede k nárůstu síly, přičemž hlavní roli v tomto procesu hrají nervové faktory (optimalizace vnitřní a vnější koordinace svalů). Současně ale výzkumy prokázaly i nárůst množství svalové tkáně, a to i v nepřítomnosti anabolických hormonů, které tělo začíná produkovat až v pubertě, a to hlavně u chlapců.

V textu následuje asi šest stran podrobného popisu pozitivního dopadu posilování na rostoucí organismus. Následuje přesný a podrobný popis sestavování bezpečného a účinného posilovacího programu pro dívky a chlapce. Tyto pokyny se v podstatě neliší od toho, co jsme uvedli v našich učebních textech již koncem minulého století. Z celého zhruba čtrnácti stránkového textu mne ale nejvíce zaujala a potěšila následující věta: “There is no minimum age for resistance training for children”. Česky “Neexistuje žádný minimální věk pro posilování dětí”. Jinak řečeno, děti mohou a mají posilovat v jakémkoli věku. Zpočátku je pro stimulaci jejich svalů dostatečnou zátěží hmotnost jejich tělíčka. Jakmile jsou ale ve školním věku a tráví více hodin vysedávání ve škole a doma nad školními úkoly, je nutné do jejich života zařadit záměrnou stimulaci svalů - cvičení ve fitcentru nebo v posilovně. Ani je to nepoškodí, ani to neohrozí jejich zdraví. Přesně naopak. Posilování je pro dnešní děti téměř jedinou možností, jak navodit přírodou zamýšlený rozvoj jejich pohybového systému - svalů a kostí.

Pokud se svým dítětem přijdete do fitcentra a jeho majitel, nějaký osobní trenér nebo instruktor fitcentra vám řekne, že dětí nemají posilovat nebo že mohou začít s posilováním až po dosažením věku 15 let, můžete z této věty hned odvodit, že daný člověk není kvalitní odborník. Že své práci vůbec nerozumí. Raději si najděte jiné fitcentrum! Najděte fitcentrum s kvalitním vedením nebo si najděte zkušeného osobního trenéra, který má zkušenosti s posilováním dětí.

LITERATURA:

1. ACSM Position Stand (2009): Progression Models in Resistance Training for Healthy Adults. In.: Medicine and Science in Sports and Exercise, pp. 687-708.
2. AHIMA, RS. et all. (2011): Metabolic Basis of Obesity. London, Springer.
3. BEHM, DG, FAIGENBAUM, AD, FALK, B, KLENTROU, P. (2008): Canadien Society for Exercise Physiology position paper: resistance training in children and adolescent. In.: Appl. Physiol. Nutr. Metab. 33, 547-561.
4. British Association of Sport and Exercise Science (2004): BASES position statement on guideliness for resistance exercise in young people. In.: J.Sport Sci. 32, 383-390.
5. FAIGENBAUM, A and W. WESTCOTT, W. (2000): Strength and Power Training for Young Athletes. Champaign, IL: Human Kinetics.
6. HAHN, F. (2009): Strong Kids, Healthy Kids. The Revolutionary Program for Increasing Your Child’s Fitness in 30 Minutes a Week. New York, Amacon.
7. VICENTE-RODRIGUEZ, G. (2006): How does exercise affect bone development during growth? In.: Sports. Med. 36:561-569.
8. ZATSIORSKY, V, KRAEMER, WJ. (2006): Science and Practice of Strength Training. 2nd ed. Champaign (IL): Human Kinetics.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat