• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Pohodlí, pohodlí, pohodlí!

Pohodlí! Neboli jak často píši “komfort”. Stáváme se populací poživačných lenochů, kteří se vyhýbají jakékoli námaze a naopak vyhledávají sebemenší příležitost k tomu “užít si”. A ještě se tím chlubíme. Často v televizi vidím reportáže, v nichž herci a sportovci radostně oznamují, jak si něčeho užili a jak jsou z toho nadšení. Jaký díky tomu mají úžasný život! Kdyby se podobné reportáže objevily jednou za čas, dalo by se jim věřit. Ale tvářit se jako “užívač” je dnes skoro povinnost. Zvláště pro lidi v politice, sportu a kultuře. V dekadentních oblastech lidské činnosti. V oblastech, které ovlivňují populaci. A které ji v dnešních podmínkách ničí. Navádí ji do slepé uličky.

“Gallupův úřad” v červnu 2011 vydal zprávu, podle níž 55,9% Američanů uvádí, že konzumují doporučovaných pět kousků ovoce a zeleniny alespoň čtyři dny v týdnu. Jíst co nejvíce ovoce a zeleniny je obecně považováno za zdravé. V květnu roku 2010 uvedlo dostatečnou konzumaci ovoce a zeleniny 57,8% Američanů. Z uvedených čísel dovozuje Gallupův úřad, že počet zdravě se stravujících obyvatel nejbohatší země světa klesá. Nejvíce se proti zdravému chování v oblasti stravy prohřešují Hispánci, mladí lidé, senioři a ženy.

Stejný výzkum prokázal, že poklesl i počet osob, které mohou s čistým svědomím říci “včera jsem se stravoval naprosto zdravě” a to z 68,2% na 66,2%. Takže přes veškerou snahu různých organizací, zabývajících se zdravým přístupem obyvatel ke stravování, dochází k poklesu lidí, přistupujících k vlastní stravě zodpovědně. Při hodnocení výsledků tohoto průzkumu je nutné vzít v potaz fakt, že ve Spojených státech dnes žije více jak 300 milionů lidí. To znamená, že pouhé jedno procento představuje 3 miliony lidí, dvě procenta 6 milionů lidí atd.

Takže a na straně příjmu potravy se lidé chovají méně zodpovědně. Přejídají se a nekonzumují dostatek zdravých potravin. Přestože dnes je i lidem s velmi nízkou úrovní inteligence jasné, že nevhodná a nezdravá strava vede k nadváze, obezitě a následně ke vzniku a rozvoji chronických neinfekčních nemocí. Velkou nezodpovědnost k vlastnímu zdraví naznačuje i skutečnost, že se počet kuřáků v USA za poslední rok zvyšil z 20,2% na 20,8%. Přes naprosto prokázané velké riziko poškození zdraví kouří dnes o zhruba 2,5 milionů Američanů více než před rokem.

Pro mne je nejpodstatnější fakt, že za poslední rok počet osob, které “minulý týden cvičily alespoň třikrát po dobu 30 minut” poklesl z 53,6% na 52,9%. Již jsem mnohokrát napsal, že taková tělesná zátěž je naprosto nedostatečná a nezpomaluje proces sarcopenie. Naši předci byli každý den na nohou minimálně 12-16 hodin. Chodili, pracovali na polích, zahradách, prováděli různé pohybové činnosti. Z nich značná část nutila jejich svaly krátkodobě k výkonům na hladině 50-80% jejich možností. Během dne seděli naši pradědové a prababičky maximálně hodinu až dvě. Z tohoto pohledu mi připadá doporučení “cvičit alespoň 30 minut třikrát v týdnu” za směšné a naprosto nepodstatné. Přesto klesá počet osob, které jsou ochotné vystavit vědomě své tělo alespoň tak nízké zátěži. Pohodlnost!

Takže shrnuto, nejzákladnější formy zdravého chování populace za poslední rok poklesly. A stále více lidí se chová nezdravě. Je to příjemnější, pohodlnější. Následky tohoto chování se neprojeví zítra, pozítří, za týden, za měsíc ani za rok. Postupně se ale bude měnit metabolismus negativním směrem. Až propukne nemoc, bude již na uzdravení pozdě. Postižení budou závislí na lékařích, kteří dokáží chronické nemoci ještě několik let kontrolovat a zpomalovat jejich zhoršování. Jenže kvalita života v takovém případě prudce klesne. A zdá se, že nás brzy nemoci přijdou na dost velké peníze. Za svoji pohodlnost budeme velmi tvrdě platit!

Co dělat? Jak se před takovým deprimujícím scénářem života bránit? Odpověď je snadná. Musíme ze života vyřadit nadměrnou pohodlnost a zvýšit dobrovolně, vědomě a záměrně podíl námahy. Musíme do života vřadit řízený diskomfort. Omezit nezdravé formy chování a posílit zdravé formy chování. Ale jak z výzkumu vyplývá, zvyšuje se v dnešním světě soustavně vliv patogenů (forem chování, posouvajících nás směrem k nemoci a nízké kvalitě života) a snižuje se vliv salutorů (forem chování, posouvajících nás směrem ke zdraví a vysoké kvalitě života). To je pohyb naprosto opačným směrem, než si většina z nás přeje. U sebe i svých blízkých. Upřednostňujeme pohodlí a chronicky se vyhýbáme námaze. Důsledky začínají být doslova děsivé. Odhadem 85-90% obyvatel průmyslově vyspělých zemí má nevhodnou kompozici těla - mají nadbytek tuku a málo aktivní tělesné hmoty. Stojí v dlouhé frontě na onemocnění.

Když se v přírodě rozmnoží nějaký druh živočichů, stoupá automaticky i počet jeho predátorů. V lidském světě vzrostl počet osob s nadváhou, svalově ochablých a obézních. Proto se také zvyšuje počet predátorů, kteří toho chtějí využít. Predátorů, kteří naši tendenci k pohodlosti zneužívají k vlastnímu obohacení. Dnes jsou více jak dvě třetiny populace zdravotně ohrožené. Přejídáním a nedostatkem pohybu. Ohrožuje nás náš vlastní, dobrovolně zvolený způsob života. Protože se lidé rádi přejídají, predátoři začali vyrábět chutné, energeticky hutné potraviny. Zvyšuje se počet hospod a restaurací, divadel, kin, multikin, televizních stanic atd. Nabídka forem pasivního trávení volného času se za minulé století zvýšila snad tisícinásobně. Predátoři se množí rychle. Stejně rychle, jako jejich oběti. Nezdatní, líní, tlustí občané!

Lidé ale mají přirozený zájem o to, být zdraví. Bojí se nemoci a předčasné smrti. Proto se predátoři zaměřili i na tento aspekt. Nenabízí ale přirozený pohyb a zdravou stravu. Nabízí to, co líní lidé chtějí. Bez práce koláče. A tak se rozjel průmysl doplňků výživy. Větší polovina Američanů bere nějaký druh těchto doplňků. Nejvyšší zájem je o multivitaminové přípravky. Mezi lety 1988 až 1994 konzumovalo podle průzkumu organizace “Centers for Disease Control and Prevention” pravidelně doplňky výživy 42% obyvatel USA. Opakovaný výzkum této organizace v letech 2003 až 2006 ukázal nárůst konzumentů multivitaminů a dalších doplňků výživy na 53 procent. To je nárůst o 11%, tedy zhruba o 35 milionů Američanů! Zhruba o stejné množství se za uvedené období zvýšil počet osob s nadváhou a obézních.

Naskýtá se otázka? Mají tyto přípravky na lidský organismus pozitivní vliv? Odpověď je jasná: “Navzdory všudypřítomnosti doplňků výživy neexistuje jediný důkaz toho, že pravidelná konzumace multivitaminů snižuje výskyt chronických onemocnění, jakými jsou rakovina nebo nemoci srdce a cév”, konstatovala Dr. Roberta Anding, mluvčí významné organizace ADA (American Dietetic Association). A dodává, že “je obecně vhodnější dodávat tělu vitaminy v komplexní formě, tj. v potravě, hlavně zvýšením příjmu ovoce a zeleniny. Ty obsahují nejen vitaminy, ale i další nenahraditelné a vědci dosud neobjevené živiny a pigmenty”.

Odborníci se shodují na tom, že multivitaminy a další formy doplňků výživy mohou mít význam ve výživě jistých skupin populace. Mají ale vždy představovat to, co definuje jejich název - mají být pouze “doplňky”. Máme zdravě jíst, dostatečně se pohybovat. Doplňky stravy mohou pro naše zdraví odhadem představovat tak necelé jedno procento vlivu. Mnozí lidé se ale domnívají, že mohou být pohybově pasivní, kouřit, jíst tučná a nadměrně sladká jídla, vysedávat v hospodách či před televizní obrazovkou a nalívat se alkoholem. A všechny tyto patogeny pak přetrumfneme tím, že si vezmeme ráno nebo před spaním pár tabletek. Viděl jsem nedávno ve zprávách reportáž o požáru v Arizoně. Hasiči smutně konstatovali, že si připadají jako “člověk, který se snaží uhasit hořící stodolu náprstkem vody”. Kdo spoléhá v péči o své zdraví na doplňky výživy, je zhruba ve stejné situaci.

Sypat si do hlavy prášky v dnešním světě spíše škodí než prospívá. Podle zjištění odborníků představují v dnešním světě vedlejší negativní účinky léků pátou, a podle přísnějších kritérií dokonce třetí nejčastejší příčinu smrti. Naši předci nikdy nebrali žádné multivitaminy. A mnozí se dožívali ve zdraví velmi vysokého věku. Vědecké výzkumy neprokázaly pozitivní vliv konzumace multivitaminů v prevenci rakoviny, nemocí srdce, hypertenze, mozkových příhod a řady dalších onemocnění. Prokázaly však v prevenci těchto chorob pozitivní vliv vyšší konzumace ovoce a zeleniny.

Prospěšné živiny ze stravy se vstřebávají lépe než z jakýchkoli umělých přípravků. A podle vyjádření Katherine Tallmadge, další mluvčí ADA, “existuje velké množství živin, významných pro udržení a zlepšení našeho zdraví, které ještě nebyly objeveny” (“There are so many nutrients we haven’t even discovered yet,”). Z pohledu zdraví představuje vhodná pohybová aktivita, racionální strava s dostatkem zeleniny a ovoce tisíckrát silnější trumf než doplňky výživy.

Statistiky dokazují, že lidé v USA se méně pohybují, více kouří, konzumují méně ovoce a zeleniny, mění se negativně jejich kompozice těla. USA je dnes průmyslově nejvyspělejší zemí, která ovlivňuje vývoj celého světa. Můžeme očekávat, že se k nám z této země dostanou významné pozitivní vlivy. Musíme ale také počítat s tím, že se budeme muset bránit i negativním vlivům, které se z této zémě šíří. Pokud nechceme být tlustí, ochablí, trpět již ve středním věku chronickými nemocemi, mít ochablé a diabetické děti, musíme těmto vlivům odolat. Musíme cvičit a zdravě se stravovat.

LITERATURA:

1. TOKUSOGLU, O, HAL III, C. (2011): Fruit and Cereal Bioactives. Sources, Chemistry, and Applications. Boca Raton, FL, CRC Press, Taylor & Francis Group.
2. THIRLAWAY, K, UPTON, D. (2009): The Psychology of Lifestyle. Promoting Healthy Behaviour. London, Routledge.
3. RETTNER, R. (2011): Popping vitamins is common, but benefits are few. More than half in U.S. take supplements, despite little evidence that they help. In.: msnbc, April 26th.
4. MyHealthNewsDaily Staff (2011): America’s bad eating habits get even worse. We’re eating fewer fruits, veggies than we were in 2010.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat