Riziko, zisk a prohra
Snad každá situace v životě nabízí více řešení. Jakmile se ocitneme v situaci, v níž musíme volit mezi více možnostmi, zvažuje mozek velikost rizik a souvisejících výhod jednotlivých nabízených řešení. Na základě výsledků analýzy se pro jedno z řešení rozhodne. Různí lidé se v podobných situacích rozhodují různě. Někdo je ochoten na sebe vzít vysokou míru rizika, nabízející velmi vysoký zisk, a poměrně snadno se vypořádá s případnou prohrou. Jiní lidé mají z neúspěchu přirozenou obavu a proto se snaží volit řešení s nižším ziskem při nejmenší možné míře rizika.
Většina z nás nepodléhá hazardním hrám. Přesto snad každý zná ve svém okolí někoho, koho hazard přivedl na mizinu, případně zničil nebo alespoň zkomplikoval jeho život či život jeho rodiny. Přitom závislí lidé dlouho nevykazují žádné odlišné rysy od průměru. Pak se ale dostanou do prostředí konkrétního hazardu a podlehnou mu. Napadá mi věta, kterou pronesl v jedné diskusi o drogové závislosti jeden z účastníků: “Každý z nás má svoji drogu a běda tomu, kdo ji najde”.
Vědci z “California Institute of Technology” v Pasadeně, USA, tvrdí, že pomocí magnetické resonance objevili oblasti mozku, které ovlivňují či řídí naši kapacitu hazardovat. Riskovat velkou prohru v situaci, kdy je naděje na velkou výhru. Cílem jejich výzkumu je najít způsob léčby osob, které přijímají v naději na velkou výhru nadměrná rizika. Na nápad hledat odpověď v mozku je přivedl poznatek, že hazardní jednání je častější u osob, trpících schizofrenií nebo bipolární chorobou.
Vědci vyšetřili 19 zdravých dospělých osob ve věku 18 až 30 let, mezi nimi 9 žen. Nikdo z nich netrpěl duševní chorobou ani závislosti na hře. Každý účastník obdržel 25 dolarů. Pak mu byla nabídnuta možnost vsadit 1 dolar na sázku, zda bude mít první nebo druhá karta z balíčku deseti karet na stole vyšší hodnotu. Jejich mozek byl přitom sledován přístrojem magnetické resonance, umožňujícím zaznamenat tok krve jednotlivými částmi mozku.
Nejprve bylo nutné vsadit částku bez možnosti podívat se na karty. Přístroj sledoval hlavně fázi po obdržení první karty a před shlédnutím karty druhé. Hodnota první karty nabídla sázejícímu informaci, z níž bylo možné přesněji odhadnout pravděpodobnost výhry nebo prohry. V této fázi se účastníci soustředili výhradně jen na předjímanou výhru. Signál, informující o neodlučitelné úrovni rizika, byl v daném okamžiku v mozku zablokován.
Výzkumný tým na základě získaných výsledků konstatoval,: “Předjímání odměny pravděpodobně omezuje činnost té části mozku, která vyhodnocuje hladinu souvisejícího rizika daného rozhodnutí”. Oblasti mozku, podílející se na posuzování úrovně rizika a odměny z konkrétního chování, jsou kontrolována neurotransmiterem dopaminem. Ten řídí pohyby, emoce a schopnost cítit potěšení a bolest. Řada látek mění množství dopaminu v mozkové tkáni. Přitom hladina dopaminu může ovlivnit naše rozhodování. Pokud se vědcům podaří najít související mechanismy, bylo by možné léčit osoby s poruchou vyhodnocování rizik chování. Výzkum v tomto směru je v počátcích, ale vědci věří, že jsou na správné stopě.
Při čtení výše uvedeného výzkumu mne napadla souvislost s chováním v oblasti zdatnosti a zdraví. I zde se můžeme svobodně rozhodovat. O tom, zda se budeme pohodlně rozvalovat v křesle před obrazovkou televizoru, pochutnávat si na tučném mase, popíjet pivečko nebo nápoj typu Coca, kouřit, dávat si denně několik “frťanů”, vyhýbat se jakémukoli namáhavějšímu pohybu. Vyřadit námahu a získat pro sebe co nejvíce pohodlí a výhod moderního života. Toto chování je ale spojeno se značným rizikem. S rizikem vzniku obezity, metabolického syndromu, diabetu, nemocí srdce a nádorových ochoření.
Máme jinou volbu. Získat informace o salutorech a patogenech a jejich vlivu na náš život. V důsledku těchto znalostí změnit způsob stravování a zvýšit množství pohybu. Výsledkem může být vysoká úroveň zdatnosti a výkonnosti, plné zdraví, přitažlivá postava a optimální funkční stav všech orgánových systémů těla. Jenže tyto výhody nejsou zaručeny stoprocentně. Můžeme se snažit, odepírat si potěšení života a vřazovat potřebné množství zátěže do denního programu. Náš život může přesto zkrátit nějaká závažná choroba nebo opilý řidič na silnici.
Každý se musí rozhodnout sám. Musí zvážit rizika a výhody přijatého životního stylu. Musí rozhodnout, jak naloží se svými penězi. Zda za ně nakoupí další balíček cigaret, kilo bůčku, předraženou dovolenou případně pohodlnější křeslo před televizor. Pak musí počítat s tím, že jeho postava se zaobalí, zdatnost prudce klesne, objeví se potíže a nemoci. Kvalita života se tímto způsobem může v padesáti letech dostat na úroveň, na niž měla přirozeně klesnout v devadesáti.
Za peníze, které máme, si s jistou mírou rizika můžeme zaplatit služby odborníků na cvičení, permanentku na vstup do blízkého kvalitního fitcentra, pohodlný cvičební úbor a obuv. Připlatit si můžeme na kvalitnější stravu, více ovoce a zeleniny. Investovat můžeme do aktivní dovolené, do nákupu horského kola, nových lyží a pobytu na zasněžených horách. Pak se většinu života můžeme těšit z pěkné postavy, nepoznáme problémy spojené s obezitou, bolesti kloubů, nebudou nás ve vyšším věku ohrožovat pády a zlomeniny.
Nevím jistě, zda toto rozhodování závisí na hladině dopaminu v mozku. Závisí podle mne na zodpovědnosti k vlastnímu životu. Protože rizika, spojená se současným všudypřítomným nezdravým životním stylem, jsou tak ohromná, že je může přehlédnout jen hazardní hráč.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- Brain Sees Reward Before Risk. Researchers learn how the brain processes risky behavior such as gambling. In.: Health Day, 2. srpna 2006.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Aktivní senioři se dožívají vyššího věku
Jak stárneme, ubývá nám sil a energie. Vidíme to my i lidé kolem nás. Normální lidé mají k dětem a starým lidem přirozeně zvýšený „ochranářský vztah“. Snaží se jim život ulehčit, pomoci jim. Nejednou tak jsou…
Více informacíMáme naději do budoucnosti?
Tisíce let se zachovávala jistá neměnná hierarchie společnosti. Nejvíce bylo dětí. Ty tvořily základ pyramidy rodiny, rodu či klanu i společnosti. Pak zde byla užší vrstva osob středního věku, která svojí usilovnou prací…
Více informacíMaximum pro zdraví
Nedávno jsem se pustil do úklidu kuchyně a k této osobně velmi neoblíbené činnosti jsem si pustil rádio. Na stanici Český rozhlas 2 chvilku hráli a pak se ozvala redaktorka s reportáží o stravě. Uvedla, že půjde…
Více informací