• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Sarcopenická obezita a léčba závažných nemocí

Vědci z “University of Alberta” publikovali ve známém časopise “The Lancet Oncology” článek, v němž presentovali svoje objevy v oblasti vztahu mezi obezitou a zotavováním z onemocnění rakovinou. Dr. Clarisse Miranda Prado a její tým sledovali 2.115 pacientů s rakovinou dýchacího resp. gastrointestinálnáho systému. Z nich bylo 325 tj. 15% klasifikováno jako obézních (BMI nad 30 kg/m²). Množství svalové hmoty se ale u obézních pacientů podstatně lišilo. Kritéria pro označení “sarcopenická obezita” splňovalo 15% z nich. To znamená, že tito pacienti vykázali nízké množství aktivní tělesné hmoty a vysoké množství tukové tkáně v porovnání s ostatními pacienty podobné hmotnosti.

Sarcopenická obezita byla spojena s horším funkčním stavem pacientů v porovnání s nesarcopenickými pacienty. Navíc pravděpodobnost úmrtí byla u této skupiny čtyřnásobně vyšší. Když vědci přepočítali hodnoty množství ATH podle konvenčních kritérií pro dávkování cytotoxických chemoterapeutických léků, zjistili, že tito pacienti byli při léčbě pravděpodobně předávkováni a mohla u nich dokonce nastat otrava z daných potentních léků.

Lékaři mají tendenci nasazovat léky podle hmotnosti pacienta, protože při vstupních vyšetřeních se žádné jiné hodnoty nezjišťují. Pokud tedy pacient trpí sarcopenickou obezitou, je jeho množství ATH podstatně nižší než lékaři předpokládají a naopak množství tuku převyšuje očekávání. Dávky léků jsou v takovém případě předimenzované a organismus pacienta je ohrožen příliš vysokými dávkami, které nedokáže účinně odbourat. Léčba pak může pacienta více ohrozit než mu pomoci.

Na druhé straně může vážně onemocnět i člověk, jehož množství svalů je vysoké. I v tomto případě indikuje lékař množství léků podle údaje o celkové hmotnosti. Napřiklad pro muže ve věku 65 let se předpokládá, že se jeho množství aktivní tělesné hmoty bude nacházet někde ve spektru 51-62 kg. Při diagnostice jednoho z našich klientů, který měl v době měření 65 let,  však jeho množství ATH při hmotnosti 77 kg představovalo 68 kg. Pokud bychom vzali střední hodnotu normy, měl by mít průměrný muž ve věku 65 let přibližně 56-57 kg ATH. Náš klient však vykázal množství ATH o více jak 10 kg vyšší. Pokud by lékař rozhodoval o množství léků pro tohoto muže, jistě by podhodnotil skutečnou potřebu daného léku a indikoval by mu mnohem menší dávku. Lék by pak nemohl splnit svoji úlohu a opět by se to mohlo negativně projevit na zdravotním stavu takového netypického pacienta.

Z poznatků kanadských vědců jasně vyplývá, že ke kvalitní léčbě naprosto nestači pouhé zvážení pacienta (kéž by lékaři aspoň pacienty zvážili, obvykle se jich jen zeptaji na jejich váhu a daný údaj se s pacientem potom celou léčbu vleče). Určovat dávkování léků, zvláště při chemoterapii, z pouhé hmotnosti je tedy nepřesné a může vážně ohrozit zdraví a život pacientů. Stejně tak je nesmyslné řídit se kritériem BMI (Body mass Index). Domnívám se, že v nejbližších letech musí lékaři, zvláště při léčbě závažných ochoření jakým je například rakovina, zjistit a brát v potaz i kompozici těla pacienta.
 

Mohlo by vás zajímat