• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Steroidy a děti

V šedesátých letech minulého století se sport stal arénou, na níž se odehrávala mediální válka mezi západem a východem. Socialistické státy ztrácely ekonomickou schopnost rovnat se západním demokraciím a tak se snažily zmást myšlení svých obyvatel i přívrženců levicového myšlení na západě. Vítězství ve sportovních soutěžích mělo dokazovat přednosti “progresivního” socialismu nad “zlým” kapitalismem. Vlády států bývalé Varšavské smlouvy vytvářely pro sportovce nebývalé podmínky. Byla vybudována dokonalá, komplexní centra, v nichž měli sportovci optimální podmínky pro přípravu na cílové soutěže. Do přípravy sportovců byli zapojeni lékaři a další odborníci.

V roce 1930 byl syntetizován mužský pohlavní hormon testosteron. V padesátých letech pak vstoupil do sportu. Sověti v roce 1952 odešli vítězně z Olympijských vzpěračských soutěží, kterým do té doby dominovali američtí siláci. Pak přišla éra sportovních úspěchů NDR (tehdejší “Německé demokratické republiky”), jejíž reprezentanti vítězili v atletice a plavání. Všichni věděli, že za těmito úspěchy je farmakologie. Ale v dané době nebyly vyvinuty postupy detekce použitých chemikálií, zodpovědných za zlepšování výkonů.

Souběžně pronikaly chemikálie i mimo sport, do oblasti, kterou dnes nazýváme “kondiční”. Zvláště pak do kulturistiky a silového trojboje. Anabolické steroidy vedly prokazatelně k nárůstu svalové hmoty. A tak je začali používat lidé, jejichž smyslem cvičení bylo zlepšit tvar těla. Zvýšit množství svalů a snížit množství zásobního tuku. Zpočátku brali tyto přípravky jen kulturisté, kteří ukončili aktivní činnost a chtěli si jen udržet svalnatou postavu. Jejich chování začali napodobovat mladší kulturisté, později se zneužívání anabolik dostalo i do řady dalších sportů, v nichž hrála významnou roli síla a množství svalů. Jako například americký fotbal nebo baseball. Současně se aplikace anabolik dostávala mezi stále mladší ročníky.

Anabolika jsou potentní léky, navozující v těle pozitivní dusíkovou bilanci. Tím umožňují léčbu řady závažných onemocnění. Mají však silné vedlejší, nežádoucí následky. Při léčbě nemocí se lékaři rozhodují mezi prospěchem a poruchami, které mohou léky v těle pacienta navodit. Pokud bere léky zdravý mladý jedinec, nezodpovědně riskuje. Anabolika škodí až zabíjí. Mnozí konzumenti těchto látek pocítí během několika měsíců negativní dopad aplikace léků. Jiní platí za krátkodobý efekt anabolik krutou cenu až po létech. Lidé, kteří brali anabolika v padesátých letech, prožili v osmdesátých a devadesátých letech spoustu operací, infarktů, mozkových příhod, selhání jater a ledvin. Používat anabolika je jako hrát ruskou ruletu. Nikdy nevíte, kdy zbraň vystřelí.

Anabolika působí návykově. Jejich aplikace vede ke zvýšení množství svalů a poklesu množství podkožního tuku. Navozují sportovní, svalnatý vzhled. Ten vnímá uživatel jako příjemný a těší se z něj. Jakmile ale anabolika vysadí, jeho vzhled se mění k horšímu. Mnohdy velmi dramaticky. To přináší nelibé pocity a vytváří se tak tebndence znovu zahájit aplikaci. Čím déle léky daný jedinec bere a čím vyšší jsou dávky léků, tím výraznější jsou i negativní vedlejší účinky konzumace. Uživatel se dostává do bludného kruhu, na jehož konci číhá závažná nemoc nebo předčasná smrt.

Žijeme v době, která nám nabízí spousty chutné, nesnadno odolatelné stravy. Současně je to doba, bohatá na pasivní formy trávení volného času. Divadla, kina, koncerty, počítačové hry, videa, televize - to vše nás přikovává do křesel a omezuje náš pohyb. Dnešní svět přitom doslova skrblí podněty pro plný rozvoj svalů. Z našeho života zmizela těžká práce, dřina. Činnosti, které nutily svaly pracovat na hraně jejich možností. Činnosti, které vedly k hypertrofii svalů. K zesilování kostí, šlach a vazů. Činnosti, které vedly k vyčerpání zdrojů energie v těle, které udržovaly zásoby energie na optimální úrovni. Které bránily vzniku obezity a diabetu.

Výše uvedené  změny způsobu života se projevují vizuálně na našich postavách. Vidíme mladé ochablé, shrbené mladíky, natloustlé mladé dívky, působící spíše dojmem tajících sněhuláků než “pružných mladic” (výraz doc. Plzáka). Přitom tito mladí, svalově nerozvinutí, natloustlí mladí lidé jsou soustavně vystavováni nedosažitelným vzorům. V televizi je ohromují svalnatí hrdinové akčních filmů, štíhlé a sexy herečky. Lidé, kteří mají vše na správném místě. Rozdíl mezi realitou (vlastním tělem) a vzory (modely v televizi a časopisech) je natolik velký, že se zdá být nepřekonatelný. Pokud ektomorfní mladík začne cvičit, rozvoj jeho svalů je po několika měsících zanedbatelný. Cíl se zdá být nedosažitelný. Mladík má pocit, že bude stále stejně ochablý a slabý.

V ten okamžik jej osloví “pusher”. Člověk, živící se prodejem anabolik. Pokud mladík podlehne jeho slibům a začne anabolika brát, většinou se během několika měsíců projeví viditelný efekt. Současně se ale objevují i jisté negativní aspekty aplikace léků. Některé z nich jsou nesnadno zaznamenatelné. Například zvýšení krevního tlaku, změna hodnoty jaterních testů atd. Jiné jsou rychle rozpoznatelné. Například zvýšená agresivita, vedoucí ke konfliktům ve škole, v rodině, mezi přáteli a známými. Může se ale objevit i akné (porucha kůže na obličeji nebo hrudníku), padání vlasů, zmenšování velikosti varlat a další velmi varovné znaky.

Uživatel anabolik se dostává do dilematu. Pokud ukončí aplikaci léků, svalový rozvoj se podstatně sníží, naopak naroste množství zásobního tuku. Postava se změní spíše k horšímu. Pokud léky nevysadí, vedlejší účinky se sumují. Nakonec uživatele anabolik přinutí k vysazení aplikace a k návštěvě lékaře. Mnohdy ale může být pozdě. Jednou z nemocí, kterou anabolika vyvolávají je i rakovina! Anabolika také vedou ke zvýšení množství LDL cholesterolu v krvi a k poklesu hladiny HDL cholesterolu. Tyto změny mohou vést k tvorbě usazenin na stěnách cév a po čase k infarktu myokardu nebo mozkové příhodě. Není dobré hrát si s anabolickými steroidy.

Aplikace anabolik a dalších výkonnost zvyšujících substancí se posouvá do stále nižšího věku. Je to nebezpečný, závažný, zarážející jev. Sport přestává být modelem zdravého vývoje mladých lidí. Spíše dnes přispívá k jejich devastaci. Sportovní vzory, tj. vítězové soutěží a utkání, dnes běžně dopují. Doping se stává neoddělitelnou součástí umělého světa extrémní výkonnosti. Každý, kdo do této sféry vstupuje, podvědomě akceptuje doping v jeho různých podobách. Dobu, kdy byli sportovci  hrdí na “fair play” vystřídala doba obecně přijímaného podvodného jednání sportovců, trenérů, lékařů a dalších sportovních činovníků. Pustit vlastní dítě do tohoto jedovatého prostředí je riskantní.

Stejně tak je v mnoha místech riskantní pustit dospívající děti do fitcenter. V některých se pohybují divné osoby, navádějící naivní cvičence k aplikaci anabolik. Zatímco v USA byla anabolika zařazena mezi kontrolované substance a jejich vlastnictví je považováno za federální přečin, u nás mají “pusheři” téměř zelenou. Nezájem státu tak likviduje jednu z nejperspektivnějších oblastí současnosti - cvičení ve fitcentrech. Toto cvičení může kompenzovat obecný nedostatek přirozených podnětů pro plný svalový rozvoj. Stát však rozvoj fitcenter nepodporuje. Hodil je do mlýnice “volného trhu”. Nesnaží se ani zabránit „zasvinění“ této oblasti “pushery” a podobnými zločinci. Je to smutné.

Všude ve světě se proti anabolikům ve sportu a ve fitcentrech aktivně bojuje. Přesto se zvyšuje počet mladých lidí, kteří mají s anaboliky nějakou zkušenost. Doping si našel cestičku k nezkušeným, nadměrně motivovaným mladým lidem. Ve Francii ukázal jeden výzkum, že 1,2% jedenáctiletých a 3,0% patnáctiletých chlapců přiznalo užívání anabolik ke zlepšení sportovní výkonnosti. Americké studie se shodly na tom, že ”prepubescenti dnes užívají dopingové látky způsobem, který byl před deseti lety obvyklý u studentů vysokých škol”. Přitom dopingové testy nejsou u této věkové skupiny obvyklé a tím se snižuje šance rizikové chování mládeže odhalit a změnit. U prepubescentů nikdo nehledá příznaky aplikace anabolik a dalších nebezpečných látek.

Studie s názvem “Cohorte Myrtilles” zjišťovala vztah k dopingu u 3.564 studentů prvního ročníku středních škol ve Francii (Lorraine). Děti vyplnily dotazníky, v nichž uváděly svoje aktivity mimo školní výchovu. Dále se z údajů dala posoudit jejich sebeúcta, úroveň úzkosti a aplikace lékařem nepředepsaných léků. Zhruba 10,7% sledovaných žáků uvedlo mimoškolní sportovní činnost, 86,5% uvedlo, že si občas zacvičí, 2,5% uvedlo, že mimo školu necvičí vůbec. V prvním ročníku střední školy 1,2% dotázaných přiznalo používání dopingu, v posledním ročníku toto číslo vystoupilo na 3,0%.

Výzkum také prokázal velmi nebezpečný trend. Doping, zvyšující výkonnost chemickou cestou, byl vyšší u kondičně cvičících než u mladých sportovců, organizovaných v nějakém sportovním klubu. V prvním ročníku tak přiznalo aplikaci anabolik 1,4% dotázaných nesportovců (kondičně cvičících), v posledním ročníku to bylo 2,9% dotázaných, z toho 1,0% těch, kteří vůbec nesportovali ani necvičili! Byl tak prokázán škodlivý trend k aplikaci anabolik z čistě “kosmetických” důvodů.

Cvičení ve fitcentru je prospěšné a potřebné. Pravidelné cvičení vede po jisté době k optimalizaci metabolismu. Zvýší se množství svalové hmoty a sníží množství zásob tuků. Postava se zpevní a zlepší. U mužů i u žen. Jde to i bez jakýchkoli chemikálií. Jen to déle trvá. Zato jsou dosažené pozitivní změny trvalé. Pokud podlehneme lákadlu rychlého zlepšení, zaplatíme za to potížemi a poruchami. Dříve nebo později. V současném světě musíme chránit sebe i svoje děti před moderními zločinci - pushery. Před darebáky, kteří nabízejí naivním lidem se zájmem o zlepšení postavy prostředky, které je mohou zabít. Zvláště pak musíme před tímto zlem chránit naše děti.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. LAURE, P, BINSINGER, C. (2007):  Doping prevalence among preadolescents athletes: a 4-year follow-up. In.: Br J Sports Med.
2. LLEWELNYN, W. (2006): Anabolics 2006. Jupiter, Body of Science.
3. O’CONNOR, FG. Et al. (2005): Sports medicine. Just a Facts. New York, McGraw-Hill.
4. PHEND, C. (2007): Steroid Abuse Found Among Preadolescents. In.: Med Page Today, 22. června.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat