• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

V prevenci nemocí srdce je klíčový životní styl

K nemocím přistupujeme mnohdy fatalisticky. Nemoc v takovém případě vnímáme jako ránu osudu, něco co nás (obvykle neprávem) postihlo, něco čemu nedokážeme zabránit, co je mimo náš vliv, proti čemu jsme bezmocní. V nemoci se obracíme s důvěrou na lékaře a očekáváme, že nám navrátí zdraví pomocí léků a intenzivni léčby v nemocnici. Po uzdravení se obvykle vracíme ke standardnímu způsobu života v důvěře, že nám zdraví bude opět plně sloužit. Jenže tento vzorec je nesprávný. Nemoci nás nepostihují vždy jen z neznámých důvodů. Vědci jasně definovali, že o svém zdraví na počátku třetího tisíciletí rozhodujeme do značné míry tím, jaký styl života si dobrovolně zvolíme. Z hlediska dlouhověkosti a kvality života ve vyšším věku jsou kroky, zaměřené k zabránění vzniku nemoci, mnohem účinnější než sebemodernější léčba.

Faktory podílející se na vzniku a rozvoji nemocí srdce se obvykle dělí na modifikovatelné a nemodifikovatelné. K faktorům které nemůžeme ovlivnit patří věk a genetická predispozice. Muži ve věku nad 45 let a ženy ve věku nad 55 let mají vyšší riziko vzniku všech nemocí, a nemocí srdce zvlášť, než lidé mladší. Pokud se nemoci srdce vyskytly u rodičů nebo sourozenců, je pravděpodobnost vzniku této nemoci v našem případě vyšší. Neznamená to ale, že jsme jednoznačně k nemoci odsouzeni. Jsou zde ony modifikovatelné, ovlivnitelné faktory. A je jich poměrně hodně. Můžeme se zaměřit na ovlivnění každého z nich samostatně nebo se rozhodnout pro komplexní postup.

Vysoký krevní tlak je někdy označován jako „tichý zabiják“. Zvýšená hladina krevního tlaku (hypertenze) na sebe nijak neupozorňuje. Necítíme se špatně, nic nás nebolí, nemusíme proti ní nic dělat. Přesto v těle navozuje nepříznivé prostředí. Pro mnohé je prvním příznakem hypertenze až infarkt myokardu. Ten ale již také nemusíme přežít. Dříve lékaři připouštěli se zvyšujícím se věkem i vyšší hladinu tlaku krve. Nyní jsou lidé povzbuzováni k tomu, udržet si celý život tlak krve někde kolem hranice 120/70. Existuje řada doporučení jak účinně kontrolovat svůj krevní tlak. K nejznámějším patří nekouřit, omezovat solení, kontrolovat stres a pít alkoholické nápoje s mírou.

Počet osob trpících diabetem se neustále zvyšuje. Diabetes je porucha regulace hladiny krevního cukru. Když nezatěžujeme své svaly, neodebírají průběžně z krve glukosu, nedělají si ani odpovídající zásoby glykogenu, dochází k jejich oslabování a ubývání. Tím také klesá postpradiální kapacita organismu snižovat hladinu krevního cukru a zvyšuje se tak riziko vzniku diabetu. Jenže strava je v dnešní světě stále dostupnější a pohyb se z přirozeného života doslova vypařuje. Odborníci považují diabetes za chorobu, která v následujících desetiletích postihne velkou část populace světa. Diabetes je považován za dokořán otevřenou vstupní bránu k nemocem srdce., slepotě, amputacím končetin a poruchám funkce ledvin.

Kouření se významně podílí na vzniku a rozvoji řady závažných onemocnění. Přesto stále kouří téměř 30% populace, počet kuřáků je zvláště vysoký mezi mladými lidmi. Zbavit se závislosti na nikotinu je nesnadné a tak nejednou kouří i lidé, kteří tím ohrožují doslova svůj život. V boji proti kouření nepomáhá zvyšování ceny cigaret, kuřáky neodradí varovné nápisy na krabičkách s cigaretami. Lidé považují stále za normální sedět několik hodin v zakouřené hospodě. Přitom důsledky takového chování jsou doslova děsivé. Dalo by se konstatovat, že dnešní „kultura“ je naprosto patologická, protože považuje za přijatelné formy chování, vedoucí k devastaci biologické podstaty člověka (pasivní formy trávení volného času, tj. televize, kina, divadla, koncerty, konzumace alkoholu při každé významnější příležitosti, akceptování nikotinismu, degradace pohybu na „gladiátorské hry“ dnešních zanabolizovaných vrcholových sportovců atd.).

Stavu cév neprospívá zvýšená hladina cholesterolu. Jenže v dnešním světě jsou cenově nejpříznivější potraviny, které našemu zdraví obecně neprospívají. Lidé v minulých staletích také konzumovali vajíčka, mléčné výrobky, bůček, tlačenku a jitrnice. Jenže negativní dopad těchto potravin byl snížen častými obdobími nedostatku, v nichž se jedla strava z dnešního pohledu zdravější, a hlavně vysokou hladinou habituálního pohybu. Dalším problémem je, že vlády dotují výrobky obsahující nadměrné množství energie a cholesterolu (masné výrobky mléčné výrobky). Tím jsou nezdravé potraviny levnější než potraviny a hlediska pozitivního dopadu na zdraví doporučované. Zkuste si v těchto dnech koupit papriky, rajčata, květák nebo brokolici. Skoro se zdá, že politici nemají zájem na zdraví společnosti, protože je nesnadné ovládat lidi zdravé, výkonné a soudně uvažující.

Z pohledu prevence nemocí srdce ale považuji za nejvýznamnější ovlivnění kvality a kvantity pohybu. V minulých desetiletích došlo k téměř neskutečnému propadu tělesné zátěže u všech skupin populace. Jak na našich stránkách neustále opakujeme „pohyb je geniální, přírodou koncipovaný lék na většinu nemocí dneška“. Jenže pohyb dnes není nezbytný k zajištění živobytí. Právě naopak. Pokud se v dnešních podmínkách chceme prosadit ve svém povolání, musíme dlouhé hodiny sedět - na poradách, před monitorem počítače, v dopravních prostředcích, na konferencích a jednáních. Výzkumy prokázaly, že při pohybu dochází k uvolňování látek, které opravují poškozené stěny cév. Pokud celý den jen sedíme, cévy se nejen neopravují, ale naopak se zanáší některými produkty metabolismu.

V těchto dnech vydala ACSM, nejvýznamnější organizace zabývající se vztahem mezi tělesnou zátěží a zdravím, svoje oficiální stanovisko (Position Stand) ke kontrole hmotnosti. Konstatuje v něm, že se v dnešním světě stává kontrola hmotnosti pro většinu populace nesnadno řešitelným problémem. Dosavadní přístupy omezování příjmu energie (diety) se ukázaly jednoznačně neúčinné a většinou i velmi škodlivé. Jedinou reálnou cestou celoživotní kontroly hmotnosti je funkční kontrola výdeje energie. Zde ale padá většina lidí do další pasti. Naprosto nevhodně se lidem doporučují aktivity aerobního charakteru. Ty sice jsou vhodné, ale jen do jisté míry. Dnes je již dostatek vědeckých podkladů naprosto přesvědčivě dosvědčujících naprostou nezbytnost posilování, a to jak při snaze o zajištění zdraví srdce, tak i při kontrole hmotnosti, prevence pádů, diabetu a většiny chronických neinfekčních nemocí.

Každý soudný jedinec si dnes musí jasně uvědomit, že pokud nechce mít již ve středním věku nemocné srdce, musí zvolit zdravý životní styl. V něm pak musí hrát rozhodující roli vhodný pohybový režim. Nejvýznamnějším prvkem vhodného pohybového režimu je pravidelný posilovací program. Ten je zárukou udržení vhodné kompozice těla a stabilně vysoké úrovně výdeje energie.

LITERATURA:

1. ACSM (2009): Preventive lifestyle changes crucial for cardiovascular health.
2. ACSM (2009): Appropriate Physical Activity Intervention Strategies for Weight Loss and Prevention of Weight Regain for Adults. In.: Medicine & Science in Sports & Exercise.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat