Valná hromada Svazu kulturistiky
V Praze se v sobotu 17. března 2007 konala Valná hromada Svazu kulturistiky a fitness. Protože jsem se na dění v tomto Svazu dlouhá léta aktivně podílel, sledoval jsem atmosféru ve Svazu před Valnou hromadou a byl jsem zvědavý na její výsledky. Osobně jsem se jednání nezúčastni. Naplno se věnuji svým vzdělávacím aktivitám a nechtěl jsem ztratit celý jeden den sledováním jednání, které bývá obvykle nezáživné a vyčerpávající. V následujícím textu uvedu svoje pocity ze sledování diskuse před Valnou hromadou (na stránkách časopisu Svět kulturistiky), z rozhovoru s účastníky Valné hromady před a po jejím konání a z oficiálních výsledků jednání.
Atmosféra před zahájením Valné hromady byla dusná. Před osmi lety se za podivných okolností dostali do vedení Svazu ve velké převaze funkcionáři jednoho oddílu z Opavy, což vyvolalo u velké části hnutí pochybnosti a nespokojenost. Nové vedení se začalo chovat podivně. Likvidovalo všechny schopné funkcionáře Svazu, například se mu podařilo vyloučit ze Svazu vynikajícího trenéra PhDr. Luďka Noska. Po jisté době ukončili činnost ve Svazu i Dr. Tlapák, MUDr. Černý a další. Z výkonného výboru byli během několika let vyštváni všichni nepohodlní funkcionáři. Lidé, kteří odmítali diktátorské metody řízení Svazu Stanislavem Pešatem a jeho opavskou klikou. V druhém volebním období byli do VV dosazeni lidé, blízcí opavské skupině.
Vedení Svazu se vydalo po roce 1998 nereálnou, sebevražednou cestou. Jejich jediným zájmem bylo připravovat vrcholové závodníky a s těmi za státní peníze cestovat do zahraničí. Aby bylo možné se prosadit na mezinárodních soutěžích, nevystupovalo vedení Svazu důsledně proti dopingu. Tím došlo k porušení všech dohod o boji s dopingem, které představitelé Svazu podepsali. Byly porušovány i zákony boje proti dopingu, které podepsala Česká republika. Svaz kulturistiky zapříčinil větší polovinu všech dopingových přestupků v ČSTV. Vedení Svazu naprosto podcenilo práci s mládeží, práci na základní úrovni oddílů. Během posledních dvou funkčních období prudce poklesl počet soutěží, snížily se závratně počty oddílů a soutěžících, vytratil se zájem sponzorů podporovat kulturistiku.
Vedení Svazu se v posledních zhruba dvou letech téměř v ničem neshodlo. Vytvořily se dvě skupiny, soupeřící o moc ve Svazu. Na jedné straně to byla opavská skupina v čele se Stanislavem Pešátem, na druhé straně lidé kolem Ing. Libora Minaříka. Za těchto podmínek se o kulturistické hnutí téměř nikdo nestaral. Lidé kolem Pešáta se snažili vyjíždět do zahraničí a pořádat finančně lukrativní soutěže, jako jsou Mistrovství světa nebo Evropy. Za těchto podmínek život Svazu skomíral, dále ubývalo oddílů, závodníků a soutěží. Zmizela klasická funkcionářská práce, která v letech 1970-1992 zajistila prudký rozvoj kulturistiky a zájmu o ni u běžné populace.
Pracoval jsem ve Svazu na úseku trenérském a metodickém. Zpracoval jsem „Učební texty pro školení trenérů III. a II. tříd“, dále první vysokoškolská skripta o cvičení ve fitcentrech, v nichž byla zařazena i kapitola o historii kulturistiky. Vedl jsem desítky školení a seminářů. Zajistil jsem první a druhý běh „Dálkového studia trenérů kulturistiky I. třídy“ (1983-1986, Praha, FTVS UK, 1987-1990 Bratislava, FTVŠ KU). Prosazoval a obhajoval jsem kulturistiku na desítkách vědeckých konferencí a na domácích i zahraničních setkáních tělovýchovných odborníků. Napsal jsem stovky článků, v nichž jsem prosazoval kulturistiku a posilování, vystupoval v tomto duchu v televizi a rozhlase.
Představte si, jak na mne po zhruba 35 letech práce v kulturistice (1968-2004) působí tento úsek rozhovoru s bývalým předsedou Svazu Stanislavem Pešátem, v němž hodnotí stav trenérsko-metodického úseku po osmi letech jeho vedení Svazu Kulturistiky: „Dnes nám nefunguje trenérsko-metodická komise, neprovozují se v žádném případě trenérská školení. V našem státě sice vzdělávají soukromé trenérské školy, ale nevíme, jakým způsobem. SKFČR školí minimálně. Nemáme pak dosah na fitcentra, na tréninkové metody… a co takový trenér ve fitku pak dělá?“. Musím se ptát, proč Svaz, ve kterém před nástupem Pešáta a opavské kliky pracovali špičkoví odborníci (MUDr. Černý, CSc., PaedDr. Tlapák, CSc., PhDr. Nosek, PaedDr. Kolouch, PhD., Libuše Boháčková a další) náhle neměl lidi na pořádání školících akcí a seminářů? Byla zde dlouholetá tradice těchto akcí. Kdo vědomě tyto lidi ze Svazu vyštval a tím jej značně poškodil? Odpověď je snadná. Metodický úsek Svazu zničil Stanislav Pešát za plné podpory své opavské kliky!
Podobně depresivně zní i hodnocení práce rozhodčích z úst bývalého „presidenta“ Svazu Stanislava Pešáta : „Není vytvořen ani rozpočet, soutěže jsou připraveny polovičatě. Vím, nominace rozhodčích se dělaly neskutečně špatným způsobem, byly popřeny veškeré schválené postupy, které byly v minulosti nastaveny. Dnes je všechno jinak. Neříkám, že nominace je zcela chybná, ale dobrá rozhodně není“. A jen tak na půl úst přechází bývalý předseda Svazu problém, který nastal po dopingových skandálech: „V roce 2005 nedostal svaz po velkých dopingových problémech v předešlém roce žádné finanční dotace“. Žádné zamyšlení nad tím, proč byly Svazu dotaze odebrány. Žádné kroky směrem k znemožnění aplikace dopingu ve Svazu!
Práce předsedy Svazu kulturistiky spočívá v koordinování činnosti svazu, v ukládání úkolů komisím a kontrole jejich plnění. Co pan Stanislav Pešát v čele Svazu posledních 8 let dělal, když dnes přiznává takové fiasko své činnosti? Z předchozího odstavce jasně vyplývá, že Svaz kulturistiky nebyl v minulých letech řízen. Dostal se do rukou jednotlivců, kteří sledovali svoje soukromé obchodní zájmy a kterým kulturistika sloužila pouze jako kulisa a zástěna pro jejich divné soukromé obchody.
Valná hromada byla jako vždy dlouhá a nepřipravená. Většinu času museli účastníci věnovat procesním otázkám a k tomu nejdůležitějšímu – volbě nového vedení, se dostali až v pozdních nočních hodinách, kdy již značná část účastníků ze vzdálenějších míst republiky odjela domů. Valná hromada se stává nástrojem chytráků, kteří její manipulací dosahují svých cílů, většinou ekonomických. Běžný účastník hromady se stává figurkou, kterou na šachovnici posouvají různé mafie funkcionářů.
Toto hodnocení není osamocené. Stejně se vyjádřilo několik účastníků, kteří mi telefonovali ještě v sobotu večer a v neděli ráno. Jejich hlas zněl unisono: „s tímto Svazem nechceme již nikdy mít nic společného. Valná hromada byla opět Pešátem zmanipulovaná“. Stejně hovoří i místopředseda ČSTV Pavel Kořán: „Kulturistika dostala na Valné hromadě další ránu. To co začíná vyplývat na povrch, nejen že nepodpoří zmírající důvěryhodnost, ale může být v jistém slova smyslu i zkázonosné. Ale zároveň ozdravující, pokud se revitalizace vezme rychle za správný konec. To se na sobotní Valné hromadě nestalo“ (citace z článku v časopise „Svět kulturistiky“).
Nedá mi to, abych nepoužil i další část textu z daného rozhovoru, který vedl s Pavlem Kořánem vydavatel časopisu pan Ivan Rudzinskyj:
Otázka: Jaké jsou Vaše bezprostřední pocity po skončení valné hromady?
Odpověď: Po skončení mě ovládl smutek, svaz nevyužil příležitosti k očistě pošramocené pověsti díky dopingovým aférám, vnitřním bojům funkcionářských skupin a k mému zděšení také ekonomickým kejklům, které, pokud se potvrdí, mohou být kvalifikovány jako podezření ze spáchání trestných činů. Pro mne bylo zdrcujícím poznáním, že velká část delegátů přijela rozhodnuta nedostatky např. v hospodaření hlasováním přikrýt, šlendriánství je jakoby nezajímalo. Samotný průběh jednání se vymykal obvyklým standardům slušných jednání občanských sdružení celostátní úrovně. Amatérská a nedůsledná příprava základních dokumentů VH (jednací, volební řád), zmatečné a mnohdy tendenční řízení VH, chaotická práce volební komise, v jejímž vedení se vystřídali tři její členové, aby na konec byla přijata volba ve dvou případech v rozporu s přijatým volebním řádem. Někteří členové volební komise naznačují i sporné, nekontrolovatelné sčítání volebních hlasů. Obávám se, že to může být impuls pro napadení výsledků voleb a tím i platnosti valné hromady. Pro mne překvapivým byl i střet kultur chování delegátů. Ještě jsem se nesetkal s tím, aby na podobném jednání pořvávali agresivní cholerici plní zášti. Protahování úvodních procedur, napadání a osočování, umělé obstrukce, zdržování jednání, způsobily, že v odpoledních hodinách odešla první vlna znechucených delegátů a večerní jednání se proměnilo v jakýsi happening, kdy se v uvolněné atmosféře a pod tlakem času začaly porušovat platné normy. Nasvědčovalo tomu i přijímání usnesení. Jedním z minima pozitivních výsledků VH bylo obnovení členství PhDr.Noska. Varujícím signálem také bylo, že hodnocení výsledků činnosti svazu na úseku STK, rozhodčích, mládeže, TMK atd. zůstalo prakticky bez povšimnutí, řekl bych, že dominantním rysem bylo skandalizování".
Svaz nakonec v pozdních nočních hodinách, vinou nepřipravenosti akce, zvolil pro další funkční období tyto funkcionáře:
Prezident SKFČR Zbyněk Janoud, komise vr. sportu: Petr Stach, TMK: František Porteš, STK: Radek Čejka, komise mládeže: Ludmila Čížová, školská mládež: Tomáš Dluhoš.
Disciplinární komise: předseda p. Vlastimil Laška, p. Věra Částková, p. Vlaďka Dědičová, p. Tomáš Kolínský, p. Robert Lukáš (náhr. člen). KRK: předseda p. Zdeněk Šaman, p. Černý, p. Mikulenka.
Dále si účastníci odhlasovali zkrácení volebního období na 3 roky.
Kulturistika je na rozcestí. Buď se radikálně zbaví lidí typu Pešáta nebo v rámci ČSTV skončí. Bude to „konec kulturistů v Čechách“.
Jak jsem v textu zdůraznil, byl průbě VH zmatečný. Většinu času strávili účastníci hádkami a spory. Odpoledne a k večeru účastníci VH ze vzdálenějších míst odjížděli. Volby probíhali pozdě v noci, kdy již značná část delegátů nebyla přítomná. To samo o sobě zkreslilo výsledky voleb.
Navíc v časovém pressu nepostupovala volební komise podle stanov. Za platné byly označeny volby a tak zvoleni navržení členové výkonného výboru, kteří neobdrželi nadpoloviční většinu platných hlasů. V takovém případě Stanovy SKFČR jasně říkají, že je nutné vyhlásit druhé kolo voleb, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů (Svět kulturistiky).
Je vidět, že Svaz kulturistiky se dostal pod vedením opavské kliky do vleklé krize. Zřejmě bude muset být svolána mimořádná Valná hromada Svazu. Ta by měla na prvním místě vyloučit ze SKFČR pana Pešáta a další funkcionáře, kteří Svaz zavedli do současného "srabu" (nenapadá mne žádné výstižnější slovo).
LITERATURA:
- Valná hromada SKFČR
- Pavel Kořán: Kulturistika dostala další ránu.
- Valná hromada SKFČR označena za neplatnou
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Kulturistika žen
Autoři: Libuše Boháčková, Vladimír Kolouch Na zhruba 90 stránkách textu se čtenář seznámí se všemi základními aspekty posilování žen. Text byl původně připravován jako podklad pro tvorbu metodického dopisu svazu…
Více informacíNekompromisní rozhodnutí Olympijského Výboru
V posledních příspěvcích na této stránce se snad až příliš podrobně zabývám stavem ve Svazu kulturistiky a fitness České republiky. Možná toto téma mnoho čtenářů nezajímá. Cvičení ve fitcentrech však má…
Více informacíK situaci ve Svazu kulturistiky a fitness
V sobotu 17. března 2007 se v Kulturním centru Novodvorská v Praze-Lhotce koná Valná hromada Svazu kulturistiky a fitness. Na této Valné hromadě budou zástupci jednotlivých oddílů kulturistiky z České republiky volit nový…
Více informací