• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Zdraví srdce ohrožuje již mírná nadváha a nedostatek pohybu

Před zhruba deseti lety zemřel ve věku 55 let můj dobrý kamarád z mládí na selhání srdce. Byl středně obézní a se zdatností byl údajně v posledních letech značně na štíru. V bytě nade mnou bydlí mohutný muž, kterému táhne na sedmdesátku. Obvod pasu bych odhadl na 150 cm, postavou se silně podobá sněhulákovi. Podle všech znaků se přitom těší dobrému zdraví. Soudě alespoň podle neustálého dupání nad mojí hlavou. Jeho žena se mu silně podobá, nedávno byla na operaci srdce. Obecně se traduje, že být obézní je nezdravé a že nadměrné nakupení tuků v lidském těle může vést k nemocím srdce. Jak je ale vidět z praxe, příroda není v tomto směru důsledná. Někoho za přejídání a nedostatek pohybu tvrdě trestá, jinému odpouští. Mnoho tlouštíků se svojí postavou moc nezabývá, a když slyší varování lékařů, utěšují se tím, že “lékaři prdlajz ví”. Praxe jim v tom směru dává občas za pravdu.

Když sledujete články na webu, najdete zde v otázce vztahu obezity a zdraví různé názory. Většina oficiálních lékařských stránek před tloušťkou varuje. Ve všech posledních lékařských doporučeních se uvádí, že máme méně jíst a více se pohybovat. Co si pod tímto doporučením ale přesně představit není právě jasné. Některé zdroje se kloní k tomu, že se naše hmotnost může blížit horní hranici doporučovaných hodnot, jiné naopak nabádají k přísné střídmosti. Například v knize “Therapeutic Strategies in Cardiovascular Risk”, která vyšla v těchto dnech (konec roku 2008), uvádějí autoři tuto větu: ”Existují důkazy, že zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních chorob začíná již na tak nízké úrovni hmotnosti, která odpovídá BMI 22–23kg/m^₂, což znamená, že optimální úroveň BMI by měla být v polovině dolní části spektra považovaného dnes za “normální” (21-25 kg/m²)”. Mimo jiné se v knize zdůrazňuje, že vyšší hmotnost je výrazně škodlivější pro mladší ročníky.

Najdeme ale i názory přesně opačné. Brzy po roce 1989 u nás vyšla kniha, jejíž autorka se ostře pustila do všech kritiků obezity a razila militantní heslo: “Tloušťka je normální, hubenost je úchylka”. Považoval jsem tehdy její názory za naprosto výjimečně a extrémní. Později jsem ale narazil na knihy Dr. Atkinse, v nichž doporučoval tučná jídla a nabádal k minimalizaci příjmu sacharidů. Nedávno se mi dostala do rukou kniha “The Obesity Myths”. Názory autora knihy (lékaře) jsou naprosto extremní. Tvrdí, že obezita naprosto zdraví neškodí, že nabádání k štíhlosti je spiknutím jistých obchodních skupin, které bohatnou na snaze občanů udržet si přijatelný tvar těla. Agresivní obhajoba obezity se objevuje i na řadě internetových stránek a se zvyšujícím se počtem obézních těchto extrémních stránek přibývá.

Na kterou stranu se tedy máme v tomto informačním chaosu přiklonit? Máme přísně kontrolovat svoji hmotnost nebo máme obavy ze zdravotních dopadů obezity hodit za hlavu a spokojeně si pochutnávat na dobrém jídle a pití? Toť otázka! Jak jsem uvedl v úvodním odstavci, jsou návody přírody v tomto směru nepřesné. Někteří lidé mají vinou vyšší hmotnosti zdravotní problémy a jiní ne. Také vědci jsou v přesných závěrech na dané téma silně nejednotní. Jeden lékař nás před nadměrnými zásobami tuku varuje, jiný nad nimi mávne rukou. V posledních letech se objevila řada vědeckých článků (o některých jsem informoval na těchto stránkách), které razily názor, že člověk může být tlustý a přitom zdravý. To znělo Američanům a obecně tlouštíkům na celém světě jako rajská hudba. Jen v USA dnes spadá do kategorií “s nadváhou” nebo “obézní” téměř 190 milionů osob.

Těsně před vánocemi (22. prosince 2008) publikovali vědci v prestižním vědeckém periodiku “Circulation” výsledky studie o vztahu mezi obezitou a zdravím. Vyplývá z nich, že naše hmotnost je pro naše zdraví skutečně velmi významná. S každým dalším kilogramem navíc se zvyšuje riziko poškození srdce. Vědci sledovali po dobu dvaceti let skupinu 21 tisíc lékařů středního věku. Při zahájení výzkumu 5% sledovaných spadalo do kategorie obézní a 40% do kategorie s nadváhou. Závěry měření prokázaly, že nárůst hmotnosti oproti optimu pro daný věk a výšku o pouhé 3 kilogramy zvyšuje riziko poškození srdce o plných 11 procent. Při vyloučení všech dalších možných vlivů na zdraví se ukázalo, že osoby s nadváhou jsou vystaveny vyššímu riziku nemocí srdce o 49% a obézní osoby o celých 180% v porovnání s osobami, jejichž BMI byl nižší než 25 kg/m^2.

Velmi významný se ukázal pro zdraví srdce i pohyb. Jedinci, kteří cvičili alespoň třikrát v měsíci vykázali 18 procentní snížení rizika poškození srdce. Jedinci, kteří cvičili 5-7krát v týdnu. snížili svoje riziko onemocnění srdce o 36 procent. Čím častěji sledovaní lékaři cvičili, tím nižší bylo u nich i nebezpečí poškození srdce. Cvičení bylo přitom automaticky spojeno i s dalšími prospěšnými návyky, například pravidelně cvičící většinou nekouřili, měli nižší tlak krve a netrpěli diabetem. Tyto závěry jsou velmi významné. V posledních letech se tvrdilo, že nadváha sama o sobě zdraví neškodí. Proto možná mají dvě třetiny Američanů nadváhu a jen necelých 30 procent více či méně pravidelně cvičí. Přitom každoročně přibývá 660 tisíc případů selhání srdce. Děsivý je údaj, podle nějž 80% mužů a 75% žen ve věku nad 65 let, u nichž lékaři zjistili onemocnění srdce, umírá během následujících osmi let. Je nutné hlasitě prohlásit, že nejen obezita, ale i nadváha představují pro zdraví srdce vážné nebezpečí. A že pohybová pasivita je v současném světě jistou formou sebevraždy.

Studie jasně prokázala vztah mezi pohybovou aktivitou a zdravím. Nestačí jen omezovat stravu a dál si spokojeně žít klasickým životem dneška. Štíhlí pohybově pasivní muži vykazovali o 19% vyšší riziko selhání srdce v porovnání se štíhlými pohybově aktivními muži. Pohybově aktivní osoby s nadváhou vykázaly v porovnání se štíhlými aktivními osobami vyšší riziko onemocnění srdce o 49%, pohybově pasivní osoby s nadváhou vykázaly vyšší riziko nemoci srdce v porovnání s štíhlými aktivními osobami o 78%. Obézní ale pohybově aktivní osoby vykázaly v porovnání se štíhlými a aktivními osobami vyšší riziko onemocnění srdce o 168%, pokud ale obézní osoby byly současně pohybově pasivní, jejich riziko se zvýšilo na ohromujících 293%.

Myslím, že není nutné dále zdůrazňovat význam cvičení a kontroly hmotnosti pro zdraví srdce. Možná znáte někoho, kdo se i při zvýšené hmotnosti těší dobrému zdraví. Nenechte se tím mýlit. Žijeme v obesogenním prostředí a pokud se jeho prokazatelným negativním dopadům chceme bránit, musíme být aktivní. Musíme kontrolovat svoji stravu a pravidelně cvičit. Některým lidem s věkem narůstá množství tukových zásob, souběžně se ale proporcionálně zvyšuje i množství aktivní tělesné hmoty. U jiných lidí je nárůst tuku doprovázen stejně výrazným poklesem aktivní tělesné hmoty. Celková hmotnost se tak nemusí léta měnit k horšímu. Tato situace má přitom zřejmě na naše zdraví mnohem horší dopad než přímý vzestup hmotnosti.

Neměli bychom být tlustí. Neznamená to ale, že musíme udržovat svoji hmotnost na minimální hladině BMI. Takové řešení mi připadá nesprávné, nevhodné a zavádějící. Pokud se podle jím budou řídit lékaři, doporučí svým pacientům, aby snižovali hmotnost až pod úroveň 22 kg/m². Pokud takovou radu uposlechne občan žijící klasickým způsobem života dneška, dojde u něj k výrazným ztrátám aktivní tělesné hmoty a tím i logicky svalové hmoty a svalové síly. Výzkumy přitom jasně prokázaly, že se snižující se úrovní svalové síly se zvyšuje nemocnost a úmrtnost. Lidé nemají být povzbuzování k razantnímu poklesu BMI, ale k optimalizaci kompozice těla. Riziko onemocnění srdce je spíše spojováno s vyšším podílem tuku resp. nevhodným uložením zásobního tuku než s celkovou hmotností těla.

Ideálním typem cvičení pro dnešního člověka je posilování, tedy cvičení v kvalitně vybaveném fitcentru. Pokud si cvičením na posilovacích přístrojích, s činkami, na kladkách a lavičkách vybudujeme kvalitní svalový korzet, zajistíme si současně vysoký výdej energie. Ten pak představuje nejjistější prevenci vzniku obezity. Tento fakt si musí uvědomit především ženy, které byly donedávna od aktivit silového charakteru programově odrazovány. Jakýkoli nárůst hmotnosti musíme řešit okamžitě. Nečekat, až se hmotnost zvýší výrazněji. Pokud někdo nemá v oblasti ovlivňování své hmotnosti a výběru stravy dostatek znalostí, měl by se s důvěrou obrátit na osobní trenéry.

Fitnet, Brno, 28. prosince 2008

LITERATURA:

1. CAMPOS, PF. (2004): The Obesity Myth: Why America’s Obsession with Weight is Hazardous to Your Health. New York, Gotham Books.
2. EDELSON, E. (2008): Even a Little Overweight, Inactivity Hurts the Heart. In.: HealthDay Reporter.
3. GRAHAM, IM, D’AGOSTINO, RB. (2008): Therapeutic Strategies in Cardiovascular Risk. Oxon, Clinical Publishing, Oxford.
4. HITTI, M. (2008): FDA Warns of Risky Weight Loss Pills. In.: MedicineNet.com.
5. KENCHAIAH, S, SESSO, HD, GAZIANO, JM. (2008): Body Mass Index and Vigorous Physical Activity and the Risk of Heart Failure Among Men. In.: Circulation, 22.December.
6. PADDOCK, C. (2008): Staying Lean And Fit Reduced Men’s Risk Of Heart Failure. In.: Medical News Today, 24 December.
7. WHITAKER, B. (2008): Study: A Few Extra Pounds = Big Heart Risk. CBS Evening News: New Findings Show That Being Just A Little Pudgy Can Raise Heart Failure Risk By 49 Percent. In.: CBS News, Los Angeles, December 22th.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat