• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Ženy a zlomeniny kostí

Zlomeniny kostí představují v každém věku závažné ohrožení zdraví a mnohdy i života, přináší bolest, omezují pohyblivost, zapříčiňují finanční ztráty a další výrazné potíže. Výskyt zlomenin se zvyšuje s rostoucím věkem,  Zlomeninami jsou více ohroženy ženy než muži. Na vzniku zlomenin se podílí nejen negativní změny struktury kostí - osteoporosa a osteopenie - ale také oslabení svalového systému tj. úbytek svalové hmoty (sarcopenia) a pokles svalové síly . Pokud chceme riziko vzniku zlomenin omezit na minimum, musíme se po celý život aktivně starat o stav svého pohybového aparátu. Zabránit ztrátám svalové hmoty, především na dolních končetinách.

Většina žen se chybně domnívá, že se riziko presentace osteoporosy (řídnutí kostí), a tím i riziko zlomenin kostí, zvyšuje podstatně až po menopause. Proto převážná část ženské populace nic proti tomuto riziku aktivně nedělá. Dokud nedojde ke zlomenině, zdá se, že se s kostmi nic nepatřičného neděje. Oslabující se kost nebolí a nijak na svůj horšící se stav neupozorňuje. Zlomenina pak přichází  jako blesk z čistého nebe. O to horší jsou důsledky.

Jsme zvyklí na to, že když jsme nemocní, starají se o nás lékaři a pomocí léků nás dříve nebo později uzdraví. Jenže v případě zlomeniny se dostáváme do situace, která nás nemilosrdně vtahuje do spirálového bludného kruhu, na jehož konci číhá nesamostatnost nebo předčasná smrt. To si musí každá žena plně a včas uvědomit a stav svých kostí během střední fáze života aktivně, záměrně, cíleně regulovat.

Jakmile máme zlomenou kost, snižuje se naše pohyblivost. Když se nepohybujeme, nepoužívané svaly slábnou. Slabý sval nemá velkou sílu a proto nemusí být připevněn k silné kosti. Tělo představuje řetěz, jehož jednotlivé články vzájemně upravují svoji kapacitu. Jakmile máme slabý sval, oslabuje se automaticky i kost - ubývá v ní minerálů, které zajišťují její pevnost. Slabé svaly a slabé kosti nemusí být bohatě zásobeny krví. Oslabuje se tedy i funkce srdečního a dýchacího systému. Vydáváme méně energie a proto jí musí tělo více ukládat do zásob. To vede k tomu, že tloustneme. Obezita navozuje metabolické maladaptace, směřující k diabetu, hypertenzi a nemocím srdce. Organismus se postupně hroutí jako řada na hranu postavených a za sebou stojících kostek domina (dominový efekt). Jakmile spadne první kostka, můžeme se jen s bezmocným úžasem dívat na spoušť, která automaticky následuje. Zastavit pád kostek je nesnadné až nemožné. Nevím jak kdo, ale já pocit bezmocnosti nesnáším.

Ženy často považují za stáří, tedy za fázi života, v níž se zvyšuje riziko zlomenin, až věk nad 65 let. Jak ale ukázaly výzkumy, jsou kosti u žen oslabeny mnohem dříve. Mnohdy již v perimenopause, tj. ve věku 40-55 let. Nedávný výzkum, jehož se účastnilo 90 000 žen ve věku 50-64 let ukázal, že celá jedna třetina sledovaných žen měla natolik oslabené kosti, že jim hrozilo akutní riziko zlomenin. Jiný výzkum 200 tisíc žen prokázal, že jedna třetina utrpěných zlomenin postihla ženy mladší 65 let. V další studii bylo sledováno 163 935 žen po dobu jednoho roku. Za tu dobu utrpělo 2440 z nich zlomeninu kosti, z toho 440 představovaly zlomeniny krčku femuru, jedné z nejnebezpečnějších, až život ohrožujících zlomenin. Přitom 37% všech zlomeni a 20% zlomenin krčku femuru postihlo ženy ve věku 50-64 let (McCook, 2003).

Ženy nesmí jen trpně čekat na to. jak rozhodne osud. Mohou včas svoje kosti pozitivně ovlivnit. Ideální pohybovou aktivitou je v tomto směru posilování. Posilovat lze nejlépe v kvalitně vybaveném fitcentru. Zvýšená síla svalů přinutí organismus zvýšit i pevnost kostí, podstatně naroste i bazální výdej energie, posílí se funkce srdce a plic. Začít je však nutné co nejdříve, nejpozději v perimenopause. Pokud nemá žena dostatek zkušenosti se cvičením, měla by se nejdříve poradit s kvalitní fitness konzultantkou, která má dostatek zkušeností nejen se cvičením obecně, ale se cvičením žen a speciálně žen perimenopausálních.

V mnoha článcích se vyjadřuji negativně ke všeobecně přijímanému názoru, že pro udržení zdraví a zdatnosti postačí denně půlhodina pohybové aktivity střední intenzity. Dnes již mám k dispozici dostatek důkazů k tomu, abych podobné tvrzení kategoricky označil za nesmyslné a nebezpečné. Alespoň pro většinu populace.  V dnešní extrémně pohodlné době ale lidé nechtějí slyšet pravdu. Chtějí být klamání. Proto s důvěrou a potěšením naslouchají lžím o tom, jak se svaly, dejme tomu ramenní nebo dolní fixátory lopatek, posilují při pomalé procházce. Život má tvrdé zákony. A neznalost zákonů neomlouvá. Kdo uvěří lžím o tom, že se svaly posilují samy od sebe, zaplatí - nejpozději ve třetí třetině života - nesmírně tvrdou daň.

Osteoporosa, která dnes ohrožuje v USA 25 milionů osob, převážně postmenopausálních žen, je každoročně příčinou 1,5 milionů zlomenin. Osteoporosa vede v posledních desetiletích stále čstěji ke zlomeninám krčku femuru (viz snímek nahoře). Zhruba 20-50% postižených se již nedokáže po zlomenině vrátit k samostatnému životu, Přibližně 12-20% postižených do jednoho roku od úrazu umírá. Zlomenina, to je jinými slovy bolest, utrpení, omezení pohyblivosti, závislost na pomoci ostatních. Bezvýchodná situace. Z jiného úhlu pohledu je to logický trest za pohodlí, za neochotu investovat do svého zdraví včas peníze, čas a energii.

Význam posilování v prevenci vzniku zlomenin jasně definuje přiložený graf. Je z něj jasně patrné, že velmi doporučovaná pohybové aktivita - plavání - nevyvolává téměř žádné zlepšení stavu kostí. Výhodnější je z tohoto pohledu běh, který podněcuje nárůst kostní hmoty v zatěžovaných kostech, tj. kosti stehenní (femuru) a v bederních obratlech. Ideální je z hlediska dlouhodobé péče o stav kostí posilování. Vede k podstatnému zvýšení množství kostní tkáně ve všech hodnocených kostech těla, tj. kosti stehenní, kosti vřetenní a tělech obratlů. Posilování tak představuje nejlepší prevenci zlomenin kostí. Navíc zvýšená síla svalů, hlavně dolních končetin, snižuje riziko ztráty rovnováhy a z ní pramenících pádů.

Každá žena ve věku nad 40 let, která pravidelně necvičí ve fitcentru, podstatně zvyšuje pravděpodobnost vzniku zlomenin některé z kostí svého těla v následujících fázích života. Habituální zátěž se dnes propadla u mužů i u žen na historické minimum. Požadavky života v minulosti byly i u velmi starých žen podstatně vyšší, než požadavky, které klade dnešní život na ženy mladé. Buď si tuto skutečnost uvědomíme a zátěž do života vědomě, účelně vložíme, nebo musíme počítat s následky. Znovu zdůrazňuji fakt, že 90% zlomenin krčku femuru (kosti stehenní) se přihodí ženám. Proto musí ženy prevenci těchto život ohrožujících úrazů věnovat v porovnání s muži podstatně vyšší pozornost.

Mělo by se to v praxi projevit vyšším počtem žen ve fitcentrech. Zatím jsou fitcentra prostředím, v němž potkáme spíše muže než ženy. Pokud již ženy do "fitka" přijdou, cvičí většinou špatně. Nedostatečně intenzivně. Nenastavují si na většině přístrojů dostatečně velké zátěže. Věnují příliš času aerobním aktivitám. Nezatěžují všechny svalové skupiny, hlavně "šidí" svaly horních končetin, ramen, hrudníku a zad. Prostě, dělají chyby, kterými se okrádají o větší část prospěchu ze cvičení. Zaplatí poměrně vysoké vstupné, ale přínos cvičení je pochybný.

Možná již může čtenářům stránek fitnet připadat neustálé zdůrazňování významu poradenství přehnané. I já bych již raději psal jinak. Ale po každé návštěvě nějakého fitcentra si znovu uvědomuji, jak nízké jsou obecné vědomosti značné části návštěvníků o správném cvičení. A ženy, jak jsem již napsal výše, cvičí  neúčelně a neúčinně nejčastěji. Stačilo by přitom několik hodin spolupráce s osobní trenérkou nebo fitness konzultantkou a kvalita jejich cvičení by se prudce zvýšila.

Čím efektivněji pak daná žena cve fitcentru vičí, tím nižší je u ní i riziko oslabení svalů a kostí, tím nižší je pravděpodobnost vzniku zlomenin a na ně navazujících zdravotních komplikací. Cvičení ve fitcentru představuje pro ženy každého věku, ale zvláště pro ženy v období perimenopausy, nejúčelnější investici do budoucnosti.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. KHAN, K, McKAY, H, KANNUS, P, BAILEY, D, WARK, J, BENNELL, K. (2001): Physical Activity and Bone Health. Champaign, Human Kinetics.
2. McCOOK, A. (2003): Study Shows Women 50-64 at High Fracture Risk Too. In.: Reuters Health, Friday, May 2, 2003
3. WATKINS, J. (1999): Structure and Function of the Musculoskeletal System. Champaign, Human kinetics.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat