• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Další důkazy prospěšnosti posilování

Oblast fitcenter se v naší zemi rozvíjí příliš pomalu. Klasická fitcentra, koncipovaná na bázi kvalitní posilovny, stále navštěvuje málo lidí a mezi návštěvníky převládají spíše lidé mladí. Nejčastěji muži. Domnívám se, že právě této skupině populace přináší cvičení ve fitcentru nejmenší prospěch. Mají sice vypracovanější postavu, větší sílu a vytrvalost. Jsou v porovnání s vrstevníky vzhlednější a zdatnější. Toto “vylepšení života” však odhaduji na nějakých 5-10 procent. U osob starých a nemocných však může cvičení ve fitcentru vést ke zlepšení kvality života o 50 a více procent. Přitom se starší lidé cvičení ve fitcentru doslova bojí. Lékaři je pak nejen ke cvičení se zátěžemi nepodněcují, ale spíše je od něj odrazují. To je stav, který je nutné co nejdříve a co nejrychleji změnit.

Diabetes je jedním z nejrozšířenějších chronických neinfekčních onemocnění. Tento typ chorob nastupuje velmi pomalu a nenápadně. Postižení si nějaké výrazné změny stavu zdraví a zdatnosti dlouho neuvědomují nebo nepřipouští. Onemocnění také nepředstavuje okamžité ohrožení života a proto mají postižení tendenci je podceňovat. Nerespektují rady lékařů, jejich adherence k navržené léčbě je velmi často nízká. Nemoc se tak může dále nerušeně rozvíjet. Stav nemocných se postupně zhoršuje, objevují se první poruchy prokrvení dolních končetin, zhoršuje se zrak, objevují se potíže s ledvinami, negativně se mění stav srdce a cév. Ale ani tyto potíže mnohé nepřinutí k zahájení kroků k nápravě. K regulaci hmotnosti, změně kompozice těla, ke zvýšení množství pohybové aktivity a racionálním úpravám jídelníčku.  

Pokud se již diabetik rozhodne něco pro své zdraví udělat, zůstane obvykle u půlhodinové příjemné procházky dvakrát či třikrát v týdnu. Habituální a obvykle velmi nízká pohybová aktivita se zvýší pouze o nepříliš náročné aerobní cvičení. Tendenci moc se nenamáhat mají především lidé starší šedesáti let. Tedy skupina populace, která nemá se cvičením ve fitcentru téměř žádné zkušenosti. Termín “posilování” jim obvykle nic moc neříká a je tak pro ně neutrální nebo mírně negativně zabarven. Fitcentrum je pro ně stejně záhadný a nejasný termín jako diskotéka, technoparty nebo rockový klub.

Již výše jsem zmínil, že nekontrolovaný diabetes může zásadně ohrozit zdraví i život pacientů.  Výzkumy prokázaly, že diabetes lze kontrolovat pomocí léků nebo změnou životního stylu. Úpravami stravy a zvýšením množství pohybu. Náklady na zdravotnictví se po celém světě každoročně zvyšují a tak se ve většině průmyslově rozvinutých zemí hledají cesty, jak vzniku nemocí předcházet, případně jak již vzniklé nemoci vyléčit nebo kontrolovat s co nejmenšími finančními náklady. V posledních letech byla proto realizována spousta výzkumů vlivu tělesné zátěže na zdravotní stav jak běžné populace, tak i osob s různými onemocněními.

Výskyt diabetu se v Evropě a Americe v posledních desetiletích prudce zvyšuje a proto byla řada výzkumů zaměřena k posouzení vlivu tělesné zátěže na toto ochoření. Dr. Ronald J. Sigal, z University v Calgary a jeho spolupracovníci informovali veřejnost v časopise “Annals of Internal Medicine" o výsledcích svého rozsáhlého výzkumu. Při něm náhodně rozdělili 251 pohybově pasivních diabetiků ve věku 39 až 70 let do čtyř skupin. Tři skupiny cvičily třikrát v týdnu, vždy po dobu 45 minut. Rozdíl byl ve struktuře cvičebních programů. První skupina se věnovala výhradně aerobnímu cvičení, druhá posilovala a třetí kombinovala aerobní cvičení s posilováním. Čtvrtá skupina necvičila a  sloužila jako kontrolní soubor. Současně museli účastníci výzkumu dodržovat stravu, zaměřenou k mírnému snížení hmotnosti. Hmotnost poklesla u všech cvičících skupin a to o 0,3 až 2,6 kg. Rozdíly mezi skupinami nebyly v tomto směru významné.

Po šesti týdnech tohoto režimu ukázaly výsledky, že hladina HbA1c se v porovnání s kontrolní necvičící skupinou snížila u aerobní skupiny o 0,51 procentního bodu, u posilující skupiny o 0,38 bodu a u skupiny kombinující aerobní cvičení s posilováním o 0,91 bodu. Vědci již v předešlých výzkumech prokázali, že snížení hladiny HbA1c o jeden procentní bod vede k poklesu rizika vzniku onemocnění srdce a cév o 15% až 20% a ke snížení rizika mikrovaskulátních komplikací diabetu o 37%. Výsledky tedy jasně prokázaly, že posilování v kombinaci s vytrvalostní zátěží má při kontrole diabetu nejvýraznější pozitivní dopad. Změny dalších sledovaných ukazatelů, například hladiny tlaku krve nebo profilu tuků v krvi, byly minimální. Přesto jsou výsledky výzkumu povzbuzující a jasně prokazují nenahraditelnou roli cvičení v prevenci a kontrole diabetu typu 2. Organizátoři výzkumu uzavřeli svůj komentář výsledků větou: “Význam cvičení v prevenci a léčbě diabetu je dnes již nevyvratitelný. Pokud vezmeme v potaz současný prudký nárůst výskytu obezity a diabetu, pak nedoporučit obéznímu pacientovi nebo diabetikovi pravidelné cvičení můžeme vnímat jako nepřijatelný přestupek povinností lékaře”.

Nedávno jsem hovořil s vynikajícím brněnským chirurgem. Udivil mne tím, že podle jeho vyjádření není posilování vhodné pro osoby ve věku nad padesát let. Když jsem se jej ptal, z čeho tak usuzuje, odvětil, že to četl v jedné knize o kulturistice. Vysvětlil jsem mu svůj naprosto odlišný názor na cvičení seniorů. Mluvil jsem o sarcopenii, svalových dysbalancích, pádech a zlomeninách krčku femuru u seniorů, uvedl jsem názory ACSM a dalších významných tělovýchovně lékařských organizací. Vyjádřil jsem svůj praxí a četbou podložený názor, že právě seniorům přináší cvičení ve fitcentru největší prospěch. Samozřejmě za předpokladu, že cvičí správně.

Pan doktor mi dal plně za pravdu a potěšil mne tím, že nejen začne opět sám posilovat, ale bude posilování doporučovat i svým pacientům. Chci tímto odstavcem dokreslit fakt, že lékaři jsou špičkoví odborníci ve svém oboru. O jiných oblastech, například o oblasti fitness a wellness, toho neví až zase tolik, a mnohdy se řídí zastaralými, dávno vyvrácenými koncepcemi. Myslím, že by mělo Ministerstvo zdravotnictví uvažovat o způsobu dodání nejnovějších poznatků o vztahu posilování a zdraví všem lékařům. 

Doporučuji každému obéznímu, diabetikovi nebo pacientovi po operaci či prodělané vážné chorobě pravidelné cvičení. Cvičení je lék. Pokud je podáváno ve správných dávkách. Správné dávky zátěže, její kvality a kvantity, se nedovíte u lékaře. Je nutné být aktivní. Najít si vhodné fitcentrum, kontaktovat kvalitního osobního trenéra nebo fitness konzultanta, začít podle jejich doporučení cvičit. Intenzitu a objem zátěže upravovat podle okamžitých reakcí organismu. To znamená nebát se zvýšit náročnost cvičení v situaci, kdy se cítíme dobře a naopak snížit jeho délku a náročnost, pokud se dobře necítíme. Ve fitcentru necvičíme proto, abychom zvítězili v něja ké soutěži, abychom porazili soupeře. Nemusíme proto přizpůsobovat možnosti svého organismu požadavkům cvičení. Naopak přizpůsobujeme pružně nároky zátěže okamžitým možnostem svého těla.

Jak jsem uvedl v úvodu článku, ve fitcentrech v současnosti převažují mladí muži. Je dobře, že cvičí. Já jsem ale pevně přesvědčen o tom, že fitcentra mají být naplněná osobami středního věku a seniory. Lidmi ve věku nad 45 let. Protože právě jim může toto cvičení přinést nejvíce prospěchu. Může oddálit nástup řady nemocí, může přispět k rehabilitaci po prodělaných chorobách, zlepšit psychiku a kvalitu života.

Každý, kdo se rozhodne cvičit ze zdravotních důvodů, se má nejprve naučit správně cvičit. Stejně jako se má naučit řídit člověk, který se rozhodl zakoupit automobil a vydat se s ním do městského provozu. Jde to z knih a různých jiných zdrojů. Nejefektivnější cesta k důkladnému seznámení se všemi taji cvičení je ale spolupráce s osobním trenérem. Tak jako se před zahájením jízdy v autě nejlépe naučíme řešit složité dopravní situace jízdami v autoškole, pod dohledem kvalitního řidiče, naučíme se nejlépe orientovat v otázkách cvičení a stravy společným cvičením s učitelem - osobním trenérem.

LITERATURA:

1. BELFIORE, F, MOGENSEN, CE. Et al. (2000): New Concepts in Diabetes and Its Treatment. Basel, Karger.
2. CLARK, M. (2004): Understanding Diabetes. Chichester, John Wiley and Sons Ltd.
3. KRAUS, WE, LEVINE, BD. (2007): Exercise Training for Diabetes: The “Strength” of the Evidence. In.: Ann Intern Med, September 18, 147(6): 423 - 424.
4. SIGAL, RJ. et al. (2007): Effects of Aerobic Training, Resistance Training, or Both on Glycemic Control in Type 2 Diabetes: A Randomized Trial. In.: Ann Intern Med, 147:357-369.
5. SINCLAIR, AJ, FINUCANE, P. et al. (2001): Diabetes in Old Age. New York, John Wiley and Sons Ltd.
6. OSTERWEIL, N. (2007): Activity of Any Kind Improves Insulin Sensitivity. In.: MedPage Today, September 19.
7. PHEND, C. (2007): Weights and Aerobics Firm Up Diabetes Control. In.: MedPage Today, September 18.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat