Myslete na zadní kolečka
Naše společnost je krizově orientovaná. Jinak řečeno málokdo dnes myslí na zadní kolečka. Značná část rodin žije na dluh. Když něco chceme, zajdeme do banky, půjčime si peníze a půjčku následně splácíme. Jakmile se zbavíme jedné půjčky, už vymýšlíme, na co si půjčime příště. Když se dostaneme do úzkých, vždy nám společnost nějak pomůže. A tak si lidé užívají a sází na to, že vše nakonec nějak dopadne. Je natažena neviditelná záchranná síť a ta příliš riskující vždy nějak zachytí. Nedovolí, aby padli tvrdě na dno.
Podobně se chováme i ve vztahu k vlastnímu zdraví. Žijeme si standardním způsobem života, chodíme do práce, po práci do hospůdky nebo kavárny, večer do divadla, kina nebo trávíme večery před televizní obrazovkou. Víme, co bychom neměli jíst, ale přesto se v konzumaci nezdravých potravin neomezujeme, víme, že máme cvičit, ale vždy se najde něco důležitějšího než návštěva fitcentra. Když onemocníme, zajdeme k lékaři a po čase jsme zase v pořádku. Jen musíme polykat čím dál více pilulek a naše návštěvy lékařů jsou častější a častější.
Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, říká známé přísloví. I když se nám zdá, že se ze dne na den neměníme, vlivem nezdravého způsobu života nastávají pozvolné a nesnadno vratné negativní změny. Ubývá nám svalů, řídnou kosti, ztrácíme na obratnosti a vytrvalosti. Činnosti kdysi snadné a příjemné se časem stávají nesnadnými a nepříjemnými. Proto se jim programově vyhýbáme. Čím déle setrváváme ve stavu příjemné pohodlnosti a „užívání si života“, tím zásadnější a podstatnější změny v našem těle nastávají. Tím nesnadnější se stává návrat k původnímu plně funkčnímu stavu. Tím více potíží na nás na další cestě životem číhá.
Jednou z nejhrozivějších potíží se v posledních letech stávají pády. Podle vyjádření American Geriatric Society (AGS) z 19. července 2008 představují pády hlavní příčinu vážných zranění a smrti mezi americkými seniory. Přitom předcházet pádům je možné a poměrně snadné. K základním preventivním postupům se (podle AGS) řadí:
Tato čísla jsou snad dost výmluvná. Měla by každého soudného člověka přimět k zamyšlení. K úvahám o tom, jak „na stará kolena“ pádům předejít. Pokud jsme mladí a zdraví, nemáme moc velkou chuť se zabývat tím, jak budeme žít, až budeme staří. Jenže každý den představuje jeden schod na cestě ke stáří. Je lepší každý den udělat něco málo pro to, aby nás stáří nezaskočilo nepřipravené. Dnešní doba sice nahrává těm, kteří nemyslí na zadní kolečka. Nikdo nás nenechá na stáří umřít hlady. Jenže kvalita života se vinou pádů a z nich pramenících zranění může nesmírně snížit.
V článcích, z nichž jsem čerpal základní informace o seniorech a stárnutí, jsem našel výše uvedená doporučení jak označit schody nebo připevnit k vaně držátka. Je jistě dobré tato a další doporučení respektovat. Za hlavní ale považuji nikoli pasivní, ale aktivní obranu před rizikem pádů. Pády jsou do značné míry zapřičiněny oslabením svalů dolních končetin. Již v roce 1991 jsem v knize „Biomarkers“ od profesora Evanse četl, že v průběhu stárnutí dochází k význačné ztrátě rychlých neuromotorických jednotek svalů dolních končetin. Tato rychlá vlákna zapojuje organismus tehdy, když musí provést nějaký pohyb velmi rychle nebo proti velkému odporu. Takové pohybové vzorce ale z našeho současného života zmizely. A tak naše svaly pracují pouze v zúžené škále pohybové zátěže. Ve škále, v níž nedochází ke stimulaci rychlých svalových vláken.
Sval je interaktivní orgán a reaguje citlivě na podněty vnějšího prostředí. Pokud je daný sval nebo některá z jeho sekcí pravidelně zatěžována, zesiluje a optimalizuje svoji funkci. Pokud ale konkrétní sval není využíván, dochází ke ztrátám nepotřebných vláken. Pokud vinou neužívání ztratíme rychlá svalová vlákna, zvyšuje se prudce riziko pádů. V okamžiku, kdy ztratíme rovnováhu, musí rychlá svalová vlákna rychlým stahem uvést tělo zpět do rovnovážného stavu. Pokud jsme ale rychlá vlákna desítky let nepoužívali, nemáme je. Tělo je jako nepotřebné odstranilo. Jakmile ztratíme rovnováhu, upadneme. Zraníme se. Musíme do nemocnice.
Proti pádům nás mohou částečně ochránit některé pasivní kroky. Nejvíce ale snížíme riziko pádů tím, že si proti nim zajistíme aktivní ochranu. Tím, že zabráníme ztrátám rychlých neuromotorických jednotek svalů těla, hlavně pak svalů dolních končetin. V dnešním světě je nejvhodnějším místem pro udržení kvalitních svalů cvičení ve fitcentrech. Posilování.
Pokud někdy ztratíte rovnováhu a málem sebou „praštíte o zem“, nepřejděte tuto situaci s ulehčujícím úsměvem. Je pravděpodobně nejvyšší čas poohlédnout se po kvalitním fitcentru a po zkušeném osobním trenérovi. Svalstvo současné populace je v zoufalém stavu. Kdyby tuto zem vedli kvalitní politici, již dávno by této otázce věnovali alespoň jedno zasedání vlády a parlamentu. Vyhlásili by stav nouze. Jenže politiky máme mizerné. A tak se musí každý postarat o svoje svaly sám. Nebo přesněji nemusí. Jak jsem napsal v úvodu, někdo se o nás postará i když budeme na vozíčku. Je ale lepší dělat včas účinné kroky k tomu, abychom se na vozíček raději nedostali. Zabránit ztrátám rychlých vláken u svalů dolních končetin!
LITERATURA:
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno
Podobně se chováme i ve vztahu k vlastnímu zdraví. Žijeme si standardním způsobem života, chodíme do práce, po práci do hospůdky nebo kavárny, večer do divadla, kina nebo trávíme večery před televizní obrazovkou. Víme, co bychom neměli jíst, ale přesto se v konzumaci nezdravých potravin neomezujeme, víme, že máme cvičit, ale vždy se najde něco důležitějšího než návštěva fitcentra. Když onemocníme, zajdeme k lékaři a po čase jsme zase v pořádku. Jen musíme polykat čím dál více pilulek a naše návštěvy lékařů jsou častější a častější.Boží mlýny melou pomalu, ale jistě, říká známé přísloví. I když se nám zdá, že se ze dne na den neměníme, vlivem nezdravého způsobu života nastávají pozvolné a nesnadno vratné negativní změny. Ubývá nám svalů, řídnou kosti, ztrácíme na obratnosti a vytrvalosti. Činnosti kdysi snadné a příjemné se časem stávají nesnadnými a nepříjemnými. Proto se jim programově vyhýbáme. Čím déle setrváváme ve stavu příjemné pohodlnosti a „užívání si života“, tím zásadnější a podstatnější změny v našem těle nastávají. Tím nesnadnější se stává návrat k původnímu plně funkčnímu stavu. Tím více potíží na nás na další cestě životem číhá.
Jednou z nejhrozivějších potíží se v posledních letech stávají pády. Podle vyjádření American Geriatric Society (AGS) z 19. července 2008 představují pády hlavní příčinu vážných zranění a smrti mezi americkými seniory. Přitom předcházet pádům je možné a poměrně snadné. K základním preventivním postupům se (podle AGS) řadí:
- odstranit z bytu malé nezajištěné koberečky, na nichž je snadné uklouznout
- nosit pevnou obuv s neklouzavými podrážkami (nebezpečné jsou různé papuče, zvláště pokud jsou v domku nebo bytě schody)
- řádně osvětlit všechny prostory bytu nebo domu, zvláště schodiště nebo cestu z ložnice na záchod
- udržovat v bytě nebo domku pořádek, nenechávat na zemi různé harampádí, krabice, kousky nábytku,
- u schodů udržovat v pořádku zábradlí nebo držadla
- namontovat pevná, spolehlivá držadla u vany případně u záchodu
- u schodů v bytě nebo v domku nechat upravit schody tak, aby na jejich okraji byl neklouzavý pásek a aby byly okraje každého schodu označeny viditelnou barvou
Tato čísla jsou snad dost výmluvná. Měla by každého soudného člověka přimět k zamyšlení. K úvahám o tom, jak „na stará kolena“ pádům předejít. Pokud jsme mladí a zdraví, nemáme moc velkou chuť se zabývat tím, jak budeme žít, až budeme staří. Jenže každý den představuje jeden schod na cestě ke stáří. Je lepší každý den udělat něco málo pro to, aby nás stáří nezaskočilo nepřipravené. Dnešní doba sice nahrává těm, kteří nemyslí na zadní kolečka. Nikdo nás nenechá na stáří umřít hlady. Jenže kvalita života se vinou pádů a z nich pramenících zranění může nesmírně snížit.
V článcích, z nichž jsem čerpal základní informace o seniorech a stárnutí, jsem našel výše uvedená doporučení jak označit schody nebo připevnit k vaně držátka. Je jistě dobré tato a další doporučení respektovat. Za hlavní ale považuji nikoli pasivní, ale aktivní obranu před rizikem pádů. Pády jsou do značné míry zapřičiněny oslabením svalů dolních končetin. Již v roce 1991 jsem v knize „Biomarkers“ od profesora Evanse četl, že v průběhu stárnutí dochází k význačné ztrátě rychlých neuromotorických jednotek svalů dolních končetin. Tato rychlá vlákna zapojuje organismus tehdy, když musí provést nějaký pohyb velmi rychle nebo proti velkému odporu. Takové pohybové vzorce ale z našeho současného života zmizely. A tak naše svaly pracují pouze v zúžené škále pohybové zátěže. Ve škále, v níž nedochází ke stimulaci rychlých svalových vláken.
Sval je interaktivní orgán a reaguje citlivě na podněty vnějšího prostředí. Pokud je daný sval nebo některá z jeho sekcí pravidelně zatěžována, zesiluje a optimalizuje svoji funkci. Pokud ale konkrétní sval není využíván, dochází ke ztrátám nepotřebných vláken. Pokud vinou neužívání ztratíme rychlá svalová vlákna, zvyšuje se prudce riziko pádů. V okamžiku, kdy ztratíme rovnováhu, musí rychlá svalová vlákna rychlým stahem uvést tělo zpět do rovnovážného stavu. Pokud jsme ale rychlá vlákna desítky let nepoužívali, nemáme je. Tělo je jako nepotřebné odstranilo. Jakmile ztratíme rovnováhu, upadneme. Zraníme se. Musíme do nemocnice.
Proti pádům nás mohou částečně ochránit některé pasivní kroky. Nejvíce ale snížíme riziko pádů tím, že si proti nim zajistíme aktivní ochranu. Tím, že zabráníme ztrátám rychlých neuromotorických jednotek svalů těla, hlavně pak svalů dolních končetin. V dnešním světě je nejvhodnějším místem pro udržení kvalitních svalů cvičení ve fitcentrech. Posilování.Pokud někdy ztratíte rovnováhu a málem sebou „praštíte o zem“, nepřejděte tuto situaci s ulehčujícím úsměvem. Je pravděpodobně nejvyšší čas poohlédnout se po kvalitním fitcentru a po zkušeném osobním trenérovi. Svalstvo současné populace je v zoufalém stavu. Kdyby tuto zem vedli kvalitní politici, již dávno by této otázce věnovali alespoň jedno zasedání vlády a parlamentu. Vyhlásili by stav nouze. Jenže politiky máme mizerné. A tak se musí každý postarat o svoje svaly sám. Nebo přesněji nemusí. Jak jsem napsal v úvodu, někdo se o nás postará i když budeme na vozíčku. Je ale lepší dělat včas účinné kroky k tomu, abychom se na vozíček raději nedostali. Zabránit ztrátám rychlých vláken u svalů dolních končetin!
LITERATURA:
- Falls Are Top Cause of Injury, Death Among Elderly.
- CDC (2007): Falls Among Older Adults: An Overview.
- EVANS, WJ, ROSENBERG, IH. (1991): Biomarkers. The 10 Determinants of Aging You Can Control. New York, Simon and Schuster.
- STEVENS, JA. (2005): Falls among older adults—risk factors and prevention strategies. NCOA Falls Free: Promoting a National Falls Prevention Action Plan. Research Review Papers. Washington (DC): The National Council on the Aging; 2005.
- STEVENS, JA, SOGOLOW, ED. (2005): Gender differences for non-fatal unintentional fall related injuries among older adults. Injury Prevention 2005;11:115–9.
- STEVENS, JA. (2006): Fatalities and injuries from falls among older adults — United States, 1993–2003 and 2001–2005. MMWR 2006;55(45).
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno
Mohlo by vás zajímat
Kontakt
LENKA KOLOUCHOVÁ Vzdělávací a konzultační středisko Fitnet PaedDr. Vladimíra KOLOUCHA, Ph.D. AKREDITOVANÉ PRACOVIŠTĚ MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČR Hybešova 853 MODŘICE u Brna 664…
Více informacíZůstaňte aktivní, žijte lépe a déle!
Před necelým stoletím oslovil řečník známého českého spisovatele při oslavě jeho padesátin na naší dobu naprosto nepředstavitelnými slovy: "Velevážený kmete". Nikdo se tomu nedivil, oslavenec se cítil poctěn a byl…
Více informací
Populace stárne - a neposiluje
Když dnes pustíte rádio nebo televizi, mluví se neustále o reformě důchodů. Starších občanů přibývá a mladých ubývá - vinou nízké porodnosti a faktu, že spousta mladých lidí nachází uplatnění v jiných zemích. Dalo by…
Více informací