• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Život a námaha

V posledních desetiletích jsme zdokonalili postupy snižování množství a namáhavosti pohybu ad absurdum. Naši předkové vymysleli spousty přístrojů, jejichž jediným cílem je omezit množství pohybu. Původně podobné vynálezy likvidovaly nevyhnutelnou dřinu, později snižovaly zvýšenou námahu a dnes nás olupují o poslední zbytky i té nejpřirozenější fyzické aktivity. Okrádají nás tak o nezbytné podněty pro udržení biologické podstaty žití. Škodí nám!

Zbavili jsme se nejen dřiny, ale i prospěšné námahy. Přestože jsou dnes již naprosto zřejmé negativní dopady nedostatku pohybu na člověka, neděláme nic pro záměrnou, cílenou údržbu své biologické podstaty. Žijeme v nepřirozeném světě, v patologické kultuře, která nás podněcuje k tomu, abychom se slepě hnali za požitky a bezstarostně si hověli v pohodlí, která krátkozrace vnímá tělesnou námahu jako zlo. Která zdůrazňuje práva a popírá povinnosti.

Jsme jako horníci, kteří narazili na bohatou žílu uhlí, a ve snaze vydělat co nejdříve co nejvíce peněz, kutají a posílají na povrch další a další vagony narubaného černého zlata. Zapomínají přitom na výdřevu. Nepodepírají stropy v rychle vyhloubených štolách. Je jen otázkou času, kdy se stropy zhroutí a horníky zasypou. Namísto peněz a požitků na povrchu je čeká krutá smrt v hlubinách. Pohybová pasivita jednoznačně představuje nezdravý, krátkozraký přístup k životu. Je to hloubení štoly bez současného zabezpečování stropu. Je jen otázkou času, kdy tento život na nás strhne nezpevněnou zeminu a nelítostně ukončí náš život.

Dnes je organismus většiny populace přetěžován nadměrným přívodem energie a na tento historicky vzácný jev se nedokážeme rychle adaptovat. Tělo řeší problémy nedostatku pohybu a nadbytku energie změnami, které sice krátkodobě problém vyřeší (uloží se více energie do tukových buněk, zvýší se produkce insulinu, změní se poměr cholesterolových frakcí, sníží množství aktomyosinových komponent svalových buněk atd.), ale z dlouhodobého pohledu se v našem těle navodí změny, které během několika let vyvolají závažné nemoci a podstatně uspíší smrt.

Existuje ze současné slepé uličky, nějaká cesta? Odpověď na tuto otázku je kladná. Cesta ke zdraví ale není v tom, že zničíme bagry a začneme zase kopat základy domů krompáči. Cesta je v optimalizaci využívání volného času. Musíme především změnit životní styl. Dosavadní třídimensionální pojímání života musíme přeměnit na pojímání čtyřdimensionální.

Dosud platil vzorec: 8 hodin spánku, 8 hodin v zaměstnání a 8 hodin odpočinku. Tento vzorec měl opodstatnění a platil v dobách, kdy práce v sobě zahrnovala optimální až nadměrné množství stimulů pro zajištění biologické podstaty člověka. Nošení trámů, řezání dřeva, pumpování vody, kosení, orání – to byly habituální (každodenní nevyhnutelné) aktivity našich předků. Těžká práce až dřina, mohla být ve volném čase vystřídána pasivním odpočinkem a konzumací energie. Tento vzorec umožňoval obnovu pracovní schopnosti a představoval rovnovážný vztah mezi zátěží a odpočinkem.

Dnes musíme nastavit nový vzorec: 8 hodin spánku, 8 hodin v zaměstnání. Tyto prvky zůstávají zhruba nezměněné. Změna musí nastat v poslední sekci vzorce. 8 hodin odpočinku musíme modifikovat. Rozdělit. Obnova pracovní schopnosti dnes nespočívá v pasivním odpočinku a v doplění vydané energie. V rámci oněch osmi hodin, vyhrazených pro odpočinek, dnes musíme na prvním místě zajišťovat svoji biologickou podstatu.

Musíme cíleně zatížit svaly, zvýšit požadavky na práci srdce, navodit vasokonstrikční a vasodilatační mechanismy, urychlit odplavování metabolitů z extracelulární tekutiny mízním systémem, přispět k výživě chrupavek kloubů zvýšenou produkcí synoviální tekutiny, navodit zapojení rychlých glykolytických neuromotorických jednotek atd. Musíme cvičit. Musíme posilovat!

Mohl jsem si odpustit popis vlivu pohybu na jednotlivé systémy těla. Není nutné je znát. Nutné je se dostatečně pohybovat. A zajistit, aby pohyb měl jisté parametry. Vhodnou kvalitu a kvantitu. Ostatní se spustí automaticky. Nemusíme znát složité mechanismy zajištění homeostasy – udržení stálosti vnitřního prostředí. Jsou přirozeně, mimovolně, automaticky navozovány pohybem.

Aby měl pohyb očekávaný dopad na naše zdraví, musí respektovat náš okamžitý stav. Protože stejná tělesná zátěž může jednomu cvičícímu prospět a jinému ublížit. Zvolit správnou hladinu tělesné zátěže není snadné. Proto vzniká nová vrstva odborníků, která se otázkami strukturace tělesné zátěže profesionálně zabývá.

Na tyto odborníky je vhodné se obrátit jak ve zdraví, tak i po každé nemoci, operaci či jiném přechodném oslabení zdraví. Čím starší jsme, tím cennější je pro nás dlouhodobá spolupráce s odborníkem na cvičení. Musíme si zvykat na to, že údržba našeho zdraví není zadarmo. A pochopit, že nemoc a slabost nás stojí spoustu peněz. Spolupráce s odborníkem na cvičení nám prodlouží život a zvýší jeho kvalitu.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. CHODZKO-ZAJKO, W. (2000): Active Aging Tips from the ACSM. In.: WebMD Live, 31.5.2000.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat