Aktivitystat
Jistě jste slyšeli výraz „termostat“. Je přiřazován přístroji, jehož smyslem je udržovat v daném prostředí stálou teplotu. Jakmile například v místnosti poklesne teplota pod předem nastavený bod, zapne přístroj topení. Když teplota vystoupne na určenou hodnotu, dojde k jeho vypnutí. Je tak dlouhodobě zajištěna stálá teplota v předem stanoveném rozsahu.
V posledních letech se zvyšuje počet obézních dětí. Obezita vážně ohrožuje zdraví postižených. Například vědci v USA prokázali, že 25% obézních dětí trpí vysokým krevním tlakem. Navíc byly též prokázány další negativní ukazatele stavu zdraví, mimo jiné i zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů. Je tedy nezbytné zastavit nebezpečný růst obezity u mladé generace.
Okamžitá hodnota hmotnosti člověka je výsledkem dlouhodobého poměru mezi příjmem a výdejem energie. Na současném prudkém růstu obezity dětí se zřejmě podílí oba tyto faktory. Děti se nedostatečně pohybují a přijímají dlouhodobě nadměrné množství potravy.
Vědci se rozhodli posoudit, zda za obezitu dětí může jejich prostředí. Domnívali se, že snížený počet hodin tělesné výchovy na školách může vést k nedostatečnému výdeji energie a tím k tloustnutí. Dr. Willkins a jeho tým z „Peninsula Medical School“ ve městě Plymouth sledovali pohybovou aktivitu dětí ve věku 5-11 let na různých školách ve Velké Británii. Vytvořili tři skupiny:
- První tvořilo 307 dětí z 53 základních škol, které byly ve věku 5 a 6 let.
- Druhou skupinu tvořilo 215 dětí ve věku 7-11 let ze tří škol v oblastech s nízkým socioekonomickým statusem. Do této skupiny byly zařazeny i děti ze soukromé přípravné školy, které měly v rozvrhu hodin každý týden 9 hodin tělocviku.
- Třetí skupinu tvořilo 732 dětí, navštěvujících školy v oblasti skotského Glasgow.
Ve vesnických školách měly děti jen 2,2 hodin tělocviku týdně, ve většině městských škol pouze 1,8 hodin v týdnu. Děti nosily sedm dní nepřetržitě akcelerometry. Tyto přístroje zaznamenávaly přesně délku i intenzitu jejich pohybové činností. Na závěr byla data, získaná měřidly, převedena do počítače a vyhodnocena.
Děti ze škol, kde byl velký počet hodin tělesné výchovy, zaznamenaly více pohybu během školních hodin. Ve volném čase se ale vše vyrovnalo. Pokud byly sečteny hodnoty pohybu během pobytu ve škole a ve volném čase, hodnoty u dětí z různých škol byly téměř totožné. Mezi skupinami byly rozdíly vyjádřeny hodnotou 0,1%. Dívky se obecně pohybovaly (ve srovnání s chlapci) méně.
Stejné výsledky přineslo hodnocení pohybové činnosti dětí o víkendu. Rozdíly nebyly zaznamenány ani mezi dětmi, které rodiče vozili do školy automobily a těmi, které chodily do školy pěšky. Stejné množství pohybu v průměru vykonávaly děti z městských škol i ze škol vesnických. Množství pohybu mezi skupinami nebylo podstatně rozdílné ani z pohledu množství času, stráveného u televize a dalších pasivních aktivit volného času.
Uvnitř jednotlivých skupin však existovaly velmi podstatné rozdíly – množství vydané energie za den se u jednotlivců lišilo až čtyřnásobně. Na všech školách však kromě jistého počtu velmi pasivních dětí byl podobný počet dětí velmi aktivních, takže průměry škol se shodovaly.
Vědci svůj výzkum uzavřeli konstatováním, že vnější podmínky nehrají v množství pohybu dnešních dětí podstatnou roli. Nemůžeme tedy zvýšený počet obézních svést na nedostatek sportovišť a hřišť. Nebo na možnost dětí sledovat televizi, surfovat po Internetu nebo sledovat video. Musí zde být něco jiného, co bylo pracovně označeno termínem „aktivitystat“. Každé dítě má někde v mozku konkrétní nastavení potřeby pohybu a to v praxi určuje jeho pohybový projev.
Péče o děti je primárním úkolem rodičů. Můžeme se sice vymlouvat na to, že na děti nemáme čas, že je nekvalitní školní tělesná výchova nebo že jsou obchody přeplněné lahůdkami. Budeme to my, kdo bude trpět, až budou naše děti ve středním věku těžce nemocné nebo budou předčasně umírat. Musíme být aktivní a najít cesty, jak právě u svého dítěte vzniku obezity zabránit.
Jak ale ukazují výsledky popsaného výzkumu, v prostředí problém není. Člověk je tvor od přírody pohodlný. Pokud nemusí, moc toho nenadělá. Jakmile se objeví motiv, jsme schopni gigantických výkonů. Pokud je dnes prostředí takové, že nás k fyzické zátěži nic nenutí, musíme se přinutit sami. Pokud podlehneme svodům lenosti, náš pohybový systém se oslabí a poškodí. V takovém případě se budeme muset do pohybu nutit ještě více.
Naše děti nemusí nic dělat. V minulých generacích musely děti chodit pro uhlí, vynášet popel, pomáhat s pracemi na poli a v domácnosti. Dnes musíme tyto zmizelé povinnosti nahradit jinou formou nevyhnutelného pohybu.
Měli bychom chodit s dětmi do fitcentra. Pokud nevíme, jak by dítě mělo cvičit na složitých posilovacích přístrojích, můžeme si zaplatit služby odborníků. Tato investice do života našich dětí se nám vrátí v jejich štíhlé postavě, vysoké zdatnosti a tělesné výkonnosti. A to jsou hodnoty, které svým dětem nekoupíme. Ty musí získat samy. My je ale musíme umět motivovat.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- GALE, K. (2006): Activity level in kids unaffected by environment. In.: Reuters Health, June, 27.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Copyright © 2009 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Posilování je prevencí vzniku zranění v tělocviku
Nezbytnost a prospěšnost posilování dětí jsem obhajoval již v osmdesátých letech minulého století. Tehdy jsem narážel na velmi silný odpor veřejnosti, trenérů i učitelů. V odborných kruzích bylo posilování stále…
Více informacíKolik pohybu denně potřebují děti?
V odborné literatuře se můžeme setkat s různými názory na množství pohybu, zajišťujícího přiměřenou hladinu zdatnosti, výkonnosti a zdraví. Pohybová aktivita má na zdatnost a zdraví živých organismů jednoznačně…
Více informacíMohou senioři posilovat?
V roce 1991 jsem byl pozván jako host na odborný seminář tělovýchovných lékařů Jihomoravského kraje. Přednesl jsem zde příspěvek o vhodnosti posilování pro seniory. Při jeho sestavování jsem vycházel jednak z vlastní…
Více informací