I při pití musíme uvažovat
Je teplo až vedro (píši tento článek ve středu 27.července 2005), nejlépe je někde u vody nebo pod slunečníkem v místní zahradní restauraci. Takový půllitr chlazeného piva, to je dnes přímo požehnání. V rozhlase a televizi neustále slyšíme doporučení, že máme denně přijmout nejméně tři litry tekutin, raději více. Starším lidem se doporučuje pít i když necítí přímo žízeň, neboť stárnoucí organismus má již mírně narušenou signalizaci aktuálního stavu tekutin v systému. V dny jako je dnes se automaticky snižuje chuť k jídlu a zvyšuje se pocit žízně. Proto pijeme.Jsme k tomu ze všech stran ponoukáni. A nejvíce se nutnost pít doporučuje těm z nás, kteří si místo posezení u piva zvolili kondiční běh nebo cvičení ve fitcentru.
Ke zvýšenému příjmu tekutin byli v posledních desetiletích tiskem, televizí a odborníky ponoukáni zvláště sportovci a lidé pohybově aktivní. Prodejny kol nabízí držáky na láhev s tekutinou, v každém obchodě si můžeme zakoupit barevné, módně tvarované, větší nebo menší, plastikové láhve, vyrobené právě pro potřeby sportujících. Při každém běžeckém závodě je trať lemována občerstvovacími stanicemi, tekutiny nabízí spontánně i nadšení diváci. V každém fitcentru vám obsluha okamžitě nabídne nějaké pití, obvykle již doplněné o potřebné ingredienty, zlepšující chuť a obohacující obsah. Obecně se prostě akceptoval názor, že pro sportující je jediným nebezpečím nedostatek tekutin.
V odborné literatuře se ale stále hlasitěji ozývají hlasy, které považují za hlavní riziko, pojené s letním sportováním, možnost vzniku závažného stavu - hyponatrémie (nedostatku sodíku v tkáních). Mnozí experti v oblasti sportovní medicíny, například Dr. Tamara Hew-Bulter z University v Cape Town (Jižní Afrika) označují hyponatrémii za nejčastější závažné zdravotní postižení u sportovců v minulém desetiletí. V rozhovoru pro stránku “Reuter Health” doslova řekla: “Chceme hlasitě upozornit na závažné zdravotní komplikace, které vyvolává nadměrné pití tekutin. Lidé si musí jasně uvědomit, že výsledkem nerozumné konzumace tekutin může být i smrt”.
Hyponatrémie v důsledku cvičení a nadměrného pití nastane, když hladina sodíku v krvi klesne pod normál (přibližně 135 mmol/litr). Tento stav sice nastává většinou až v souvislosti s pohybovou činností vytrvalostního charakteru, trvající déle jak 4 hodiny. U vnímavých nebo fyzicky nedostatečně na zátěž připravených jedinců však může nastat i podstatně dříve. První příznaky tohoto nebezpečného stavu se podobají znakům, doprovázejícím dehydrataci (nedostatek tekutin v systému), tedy “zvedání žaludku”, zvracení, bolesti hlavy a nevolnost. Jak se stav prohlubuje, stávají se i symptomy závažnější, může vzniknout například stav zmatenosti, dezorientace, potíže s dýcháním, záchvaty, koma a smrt.
Jak se v devadesátých letech minulého století zvyšoval počet vytrvalostních závodů, zvyšoval se postupně i počet jejich účastníků, kteří v průběhu závodu nebo po proběhnutí cílem vykazovali znaky hyponatrémie (Brown, 2004). Problematikou se začali intenzivně zabývat tělovýchovní lékaři a vědci ve snaze nalézt příčiny stavu a způsoby jeho prevence i léčby. Na základě výsledků výzkumů se odborníci shodují v názoru, že nejlepší prevencí je během cvičení nepít nadměrné množství tekutin, ať již vody nebo jakéhokoli typu sportovních nápojů. Pořadatelům soutěží bylo doporučeno, aby umísťovali občerstvovací stanice ve vzdálenosti pět kilometrů od sebe nebo i větší (Casa, 2000). Při maratónských bězích vedlo dodržování tohoto doporučení k nižšímu výskytu hyponatrémie u běžců.
Vytrvalcům, ale i dalším sportovcům hrozí dvě protichůdná nebezpečí -
dehydratace a hyponatrémie, Podle Tamary Hew-Bulter škodí dehydratace spíše výslednému výkonu než zdraví. Naopak hyponatrémie může vést v krajním případě i k smrti (Casa, 2000). Neznamená to, že běžci a další sportující nemají v horkém prostředí vůbec pít. Je ale nutné rychle zavrhnout dřívější doporučení, na jejichž tvorbě se podílely i významné organizace jako ACSM (American College of Sports Medicine), podle nichž čím více sportovec během aktivity pije, tím lépe. Je to velmi nebezpečné doporučení, od kterého se dnes všichni jednoznačně distancují. Je ale hluboce zafixováno v myslích vytrvalců a je stále šířeno různými lékaři, kteří nesledují oblast sportovní medicíny pravidelně.
Před mnoha lety zpívali Voskovec a Werich píseň o oslu, který nechtěl ukusovat trávu ani na pravé straně ani na levé straně cesty. Chtěl jít zlatou střední cestou. Nakonec zemřel hlady. V případě pití během zátěže je ale pravidlo “zlaté střední cesty” tím nejlepším doporučením. Lidé, kteří pravidelně sportují si udržují se svým tělem daleko lepší komunikaci než lidé pohybově pasivní. Mají proto naslouchat svému vlastnímu tělu a pít podle jeho interních pokynů. Bez ohledu na počasí a doporučení.
Nadměrným pitím při cvičení vzniklá hyponatrémie je naštěstí velmi vzácná porucha zdraví. Lidé, kteří cvičí ve fitcentrech se jí nemusí nijak zvláště obávat. Přesto na tento stav upozorňujeme. Jsou mezi námi lidé s nízkou hladinou tolerančního limitu. V loňském čísle časopisu “The Physician and Sportsmedicine” popisuje autor případ 29letého mladého muže, který musel být hospitalizován s diagnosou “námahová rhabdomyolýza” po pěti dnech provádění zhruba 50 opakování základního cviku pro posílení břišních svalů denně (Brown, 2004). Je to zátěž, kterou průměrně zdatný člověk snáší naprosto bez potíží. Daného oslabeného muže ale tato pro většinu z nás nesmírně malá zátěž přivedla do nemocnice. Stejně tak se může stát, že u nezkušeného cvičence může vyvolat závažné potíže již konzumace množství vody, které je pro ostatní naprosto neškodné. Často vidíme ve fitcentru vypít cvičící za hodinu až dva litry tekutin. To je naprosto nadměrné, zbytečné, přímo škodlivé množství!
Informace o správné hydrataci mají být předány cvičícím spolu s ostatními informacemi, týkajícími se techniky cvičení a způsobu stravování. Proto je dnes pro zájemce o cvičení, ať již zkušené nebo začátečníky, výhodné ba až nutné, spolupracovat dlouhodobě s kvalitním fitness-konzultantem. Od něj získají správné základní informace, které zabrání nejen vzniku zranění, ale i rhabdomyolýzy, hyponatrémie a dalších zdraví nebo i život ohrožujících stavů.
Cvičení je prospěšné, ale musíme dodržovat určitá pravidla hry. Stejně jako musíme za volantem dodržovat pravidla silničního provozu.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA
- BROWN, TP. (2004): Exertional Rhabdomyolysis: Early Recognition Is Key. In.: Physsportsmed, Vol 32, No. 4.
- CASA, DJ. et al. (2000): National Athletic Trainers’ Association Position Statement: Fluid Replacement for Athletes. In.: Journal of Athletic Training 2000;35(2):212–224.
- Casa, DJ. (1999): Exercise in the heat, I: fundamentals of thermal physiology, performance implications, and dehydration. J Athl Train. 1999;34:246–252.
- Werner, J. (1993): Temperature regulation during exercise: an overview. In: Gisolfi CV, Lamb DR, Nadel ER, eds. Exercise, Heat, and Thermoregulation. Dubuque, IA: Brown and Benchmark; 1993:49 –77.
- Clinical Journal of Sport Medicine, July 2005.
- HealthPages: Experts warn against excess fluids during exercise. Printed 26-07-2005
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Alkohol a zdraví srdce a cév
Snad každý chce být zdravý. Zároveň jen málokdo chce žít jako poustevník, soustavně se uskrovňovat a neustále v potu tváře pracovat. Dnešní život nabízí nepřebernou spoustu příjemných forem trávení volného času. Přitom…
Více informacíTekutiny a obezita
V posledních letech téměř neustále slyšíme a čteme o nutnosti přijímat více tekutin, zvláště v horkých letních měsících. Autoři článků, nebádajících k intenzivnějšímu pití, upozorňují na rizika dehydratace,…
Více informacíAlkoholismus a obezita
Alkohol provází lidstvo od nepaměti. Výroba a konzumace alkoholických nápojů byla spojována s různými kultovními oslavami, kterými si lidé vždy vylepšovali nejistý a fyzicky vyčerpávající život. Alkohol umožnil zapomenout…
Více informací