• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Jablko denně

Možná znáte staré anglické přísloví “An apple a day keeps doctor away”. Česky řečeno, jablko denně nás chrání před nemocemi. Spotřeba jablek a dalších tradičních typů ovoce v posledních desetiletích soustavně klesá. V obchodech se dají koupit různé sladkosti a tak nám ovoce nepřináší takové příjemné pocity jako našim předkům. V předchozích staletích nic příjemně sladkého kromě ovoce nebylo. A tak lidi nemusel nikdo ke konzumaci ovoce - a zvláště jablek - nutit. Jídla bylo málo. Lidé jedli proto s chutí vše, co jim matička příroda v hojnosti nabízela. A příroda nejčastěji nabízela ovoce a zeleninu. V této nabídce měla jablka výsadní postavení pro svoji chuť a dostupnost. Ovocné stromy, a nejvíce jabloně, byly vysazovány na zahradách, na polích, v sadech a kolem cest. Některé druhy jablek dozrávaly na počátku léta, jiné pozdě na podzim. Zimní jablka byla nezbytnou součástí slavnostního stolu o Vánocích a doplňovala stravu lidí větší část zimy a počátku jara.

Maso, cukr, sladkosti a řadu dalších potravin si mohli dovolit jen movitější občané. Ovoce bylo obecně dostupné všem, tedy i chudým, a tak byla vysoká i jeho spotřeba. Přitom lidé nemysleli na nějaké zdravotní důsledky toho, co konzumují. Pro většinu z nich bylo nejdůležitější, že zahnali hlad. Že dostali do těla dost energie pro zvládnutí úkolů daného dne. Ale již v dávných dobách naši předci získali zkušenost s tím, že jsou pro jejich zdraví jablka velmi prospěšná. Proto také vzniklo ve staré dobré Anglii výše uvedené rčení. Lidé v Evropě a na britských ostrovech tehdy neříkali “banán nebo pomeranč nás chrání před nemocemi”. Většina z nich nikdy v životě takové ovoce ani nezahlédla. Zato jablko bylo každodenním vylepšením jinak chudé stravy.

Dnes se situace nepříjemně změnila. Nevím, v čem to vězí. Ale pomeranče a banány jsou - alespoň v některých částech roku - levnější jak jablka, hrušky a dokonce i brambory. Zatímco v minulosti byla jablka potravou chudiny, dnes si je mnozí lidé téměř nemohou koupit, protože je jejich cena mimo jejich finanční možnosti. Zarážející je také skutečnost, že dříve bylo nesnadné najít na stromě jablko, ve kterém nebyl červ. Lidé velmi často jablka vykrajovali, aby jedli jen jejich nenapadené části. Dnes jsou jablka jako ze žurnálu. Jde ale o to, zda jsou také zdravá. Když o ně nejeví zájem ani červi, asi s jejich obsahem bude něco v nepořádku. Přesto budou pravděpodobně stále patřit k tomu nejzdravějšímu, co se dnes dá v supermarketech a jiných obchodech koupit.

Dnešní vědci analyzovali obsah živin v jablku a poskládali pořadí jeho zdraví prospěšných složek. Jablka podle nich obsahují:

• Vitamin C, který povzbuzuje imunitní systém. Lidé, jejichž strava nedodává dostatek tohoto vitaminu, jsou častěji nachlazení, pomaleji se z nemocí zotavují, krvácí jim dásně, tvoří se jim modřiny.
• Flavonoidy, které mohou zabránit vzniku nemocí srdce a zvláště předcházet infarktu. Flavonoidy mají významný antioxidační účinek.
• Nízké množství energie, což je výhodou zvláště v období současné pandemie obezity. Jablko střední velikosti dodá tělu 70-100 kilokalorií. Proto je vhodnější v situci, kdy nás “honí mlsná” sáhnout raději po jablku než po čokoládě, protože ta nám dodá ve stejném objemu čtyřikrát více energie.
• Látky, chránící člověka před nádorovými chorobami, tedy nemocí, jejichž výskyt se s poklesem konzumace ovoce a zeleniny neustále zvyšuje
• Fenoly, to jsou látky, které redukují LDL-cholesterol (které našemu zdraví škodí) a současně zvyšují hladinu HDL-cholesterolu (který našemu zdraví prospívá)
• Látky, které chrání zuby před kažením. Šťáva jablek má schopnost zničit až 80% bakterií, které způsobují kazivost zubů. Takže by se klasické anglické rčení dalo upravit na “jablko nás chrání před zubaři”. Většina lidí zubaře právě nemiluje, tak by měli jíst častěji jablka.
• Phytonutrienty, které chrání náš mozek před zhoršením funkce, zvláště před neurodegenerativními nemocemi typu Alzheimerovy nemoci a Parkinsonovy nemoci. Stále méně seniorů se dožívá vysokého věku bez poruch funkce mozku.
• Látky, podporující funkce plic. Podle vědců z “University of Nottingham” každý člověk, který sní 5 a více jablek za týden má méně dýchacích problémů, včetně astma
• Látky, které jim dodávají unikátní chuť. Existuje velké množství odrůd jablek, některé jsou zelené, jiné červené nebo žluté. Můžeme tedy jablka střídat, stále nám budou chutnat, a stále budou dodávat tělu potřebné složky pro jeho optimální funkci a tím udržení zdraví.

Dnešní Američané sní za rok v průměru 9 kilogramů jablek, což odpovídá zhruba jednomu jablku za týden. Je to sice lepší než nejíst jablka vůbec, má to ale dost daleko k optimální, zdraví podporující konzumaci. Jablka jsou pro obyvatele Evropy přirozenou stravou, která má na jejich zdraví pozitivní dopad. Proto by se měla spotřeba jablek zvýšit. Na úkor spotřeby sladkostí, masa, tuků a cizokrajných druhů ovoce. Toto tvrzení podpořily i výsledky výzkumů, které uveřejnili v časopise “Cell Metabolism” vědci z “University of Iowa” pod vedením Dr. Christopher Adamse.

Vosková substance, vyloučená z jablečných slupek, podporuje podle vědců z Iowy růst svalů a zpomaluje tak významně svalové ztráty, které jsou doprovodným znakem stárnutí a závažných nemocí. Obsahuje kyselinu ursolovou, která po podání u myší měla za následek jejich štíhlost, nižší hladinu glukosy, triglyceridů a cholesterolu v krevní plasmě. Současně byla zaznamenána snížená ztráta svalové hmoty v porovnání s kontrolní skupinou. Lékaři v současnosti nemají žádný lék proti sarcopenii (ztrátě svalové hmoty). Ta často doprovází stárnutí a onemocnění. Prodlužuje pobyt v nemocnici, zpomaluje rekuperaci a podílí se na invalidizaci. U zdravých myší kyselina ursolová podporovala růst svalů.

Jednoznačně souhlasím s tím, že by se měla zvýšit konzumace jablek, ale i hrušek, švestek, meruněk, broskví, třešní. Určitě nám to neuškodí a je velká pravděpodobnost, že to bude mít na naše zdraví pozitivní vliv. Tyto druhy ovoce konzumovaly předchozí generace a pro náš organismus tak jsou výhodnější, než banány, pomeranče, mandarinky nebo grapefruity a další druhy cizokrajného ovoce. Jenže spoléhat v prevenci sarcopenie jen na konzumaci jablek by bylo velmi naivní a nedostatečné. Existují spolehlivější postupy péče o stav svalového aparátu.

Nejúčinnějším postupem ochrany svalů před sarcopenií je posilování. Cvičení s měnitelnou zátěží, respektující princip “progresivní resistence”. Pro takové cvičení je nejvhodnějším prostředím kvalitně vybavené fitcentrum. Fitcentrum, v němž najdeme jednoruční a nakládací činky, lavičky, kladky a přístoje s měnitelnou zátěží. Pokud v takovém prostředí citlivě zatěžujeme svoje svalstvo, dochází ke zvýšení síly svalů a k optimalizaci jeho objemu. Péče o svalstvo byla do nedávna nepotřebná. Příroda se sama starala o to, abychom svaly neztráceli. Lidé museli pumpovat vodu, nosit těžké předměty, řezat a sekat dřevo, sbírat brambory, orat, kosit atd. Tyto práce byly dostatečným stimulem k udržení vysokého podílu svalů na celkové hmotnosti, k zachování ideální kompozice těla.

O svaly se dnes musíme starat vědomě a záměrně. Proč? Odpověď jsem našel v abstraktu  článku s názvem “The underappreciated role of muscle in health and disease” (Nedoceněná role svalů ve zdraví a nemoci) od Dr. Wolfeho:
“Sval hraje ústřední roli v celo-tělním metabolismu bílkovin a to tím, že slouží jako základní zásobárna aminokyselin pro syntézu bílkovin v klíčových tkáních a orgánech v situaci nedostatečné absorbce aminokyselin ze střev nebo z jaterních glukoneogentických prekurzorů. Navíc hraje změna svalového metabolismu klíčovou roli v genezi, a tudíž i v prevenci, mnoha patologických stavů a chronických onemocnění. Udržení adekvátního množství svalové hmoty, síly a svalové metabolické funkce, bylo dosud zřídka, pokud vůbec, součástí doporučení pro stravovací postupy. Proto musí být studium faktorů, podílejících se na ovlivnění stavu svalové hmoty, síly a metabolických funkcí, v budoucnosti součástí postupů, sledovaných při hledání optimálního chování a způsobu života lidí v celém spektru jejich života, včetně pohybové aktivity a stravy” (Wolfe, 2006).

V budoucnosti bude posilování hrát klíčovou roli v prevenci většiny nemocí, které dnes nejvíce ohrožují lidstvo. Čím dříve se naučíme správně posilovat, tím méně škod na našem organismu nastane a tím nižší bude i riziko onemocnění ve vyšším věku.

Z pohledu pochopení významu svalu pro zdraví a pochopení zásad bezpečného a účinného posilování je nejvýhodnější cvičit několik měsíců pod dohledem kvalitního osobního trenéra.

LITERATURA:

1. GRAVES, JE, FRANKLIN, BA. (2001): Resistance Training for Health and Rehabilitation. Champaign, Human Kinetics.
2. WOLFE, RR. (2006): The underappreciated role of muscle in health and disease. In.: Am J Clin Nutr; 84:475–82.
3. 9 Reasons why An Apple a Day Really Keeps the Doctor away.
4. An apple (peel) a day may keep atrophy away. Study of mice finds waxy substance found in apples may promote muscle growth.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat