• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Jak dlouho působí vlivy tělesné zátěže?

Žijeme ve světě, v němž je tělesná zátěž totálně oddělena od výrobního procesu. Výsledky naší práce nevznikají obvykle v potu tváře. Při současné standardní práci ve většině povolání nedochází k zapojování svalů, šlach, vazů a kostí, není stimulován náš dýchací a oběhový systém. V práci zapojujeme mozek, jsme pod silným akutním i dlouhodobým tlakem. Tento režim zátěže je z historického hlediska nový. Uvedené změny charakteru práce vznikly až v průběhu minulého století. Mají na naše zdraví velmi negativní dopad. Vyvolávají sarcopenii, obezitu, metabolický syndrom (syndrom insulinové resistence), diabetes, nemoci srdce a další poruchy zdraví. Tyto poruchy se vyvíjí poměrně pozvolna. Mnohdy se projeví až po 15 a více letech nevhodného působení daného stylu života. Návrat k plnému zdraví je pak obvykle velmi svízelný nebo dokonce nemožný.

Pohyb je klíčem k udržení stálé tělesné hmotnosti a zdraví. Představuje jednu stranu pomyslné energetické houpačky. Druhou stranou houpačky je příjem potravy. Celá dlouhá tisíciletí bylo nesnadné sehnat po celý rok dostatek stravy, přičemž její shánění bylo neodlučitelně spojeno s pohybem těla a jeho jednotlivých částí. S výdejem energie. Dnes je nabídka stravy nejštědřejší v celé historii lidstva. Současně podstatně ubylo nezbytného pohybu. Tím se narušila rovnováha energetické houpačky. Převážila se ve prospěch příjmu energie. Přibývá nesmírným tempem obézních. A stejným tempem roste počet nemocí, vyvolaných nadměrným nakupením tuku v organismu.

V současném světě nezajišťuje habituální zátěž (zátěž nezbytná k získání prostředků obživy) dostatečnou stimulaci pro udržení optimální kompozice těla. Nedostatek pohybu navozuje pozitivní energetickou bilanci. Navíc se zmenšuje množství svalstva a roste množství zásobního tuku. Snížené množství svalstva navozuje pokles hodnoty bazálního metabolismu a tím podstatně snižuje množství vydané energie. Tloustneme. Dostáváme se pozvolna a nenápadně do pasti, na jejímž konci číhají nemoci a předčasná smrt.

Musíme tedy do svého života pohyb vřazovat záměrně. V tomto směru dnes existují tři přístupy:

1. Fitness is fun - tedy cvičit je příjemné, zábavné, radostné. Zastánci tohoto přístupu neustále tvrdí, že pokud nás cvičení nebaví, je malá naděje, že se mu budeme dlouhodobě věnovat. V tom je jistý racionální podtext. Na druhé straně práce, která byla dlouhá tisíciletí nevyhnutelná, byla zřídka příjemná. Protože ale byla nezbytná k získání základních prostředků k přežití, lidé ji, mnohdy s velkou nechutí, vykonávali. Tím si nejen vydělali na živobytí, ale zároveň stimulovali základní systémy organismu. A vydali spoustu energie. Proto netloustli. Dnes se k pohybové zátěži musíme rozhodnout vědomě. A vykonávat ji i když nám okamžitě nepřináší potěšení. Když se otužujeme, musíme nechat na tělo působit studenou až ledovou vodu. To není dvakrát příjemné. Ale k dosažení daného cíle je to nezbytné. Stejně pokud chceme zabránit ztrátám svalové tkáně, stimulovat oběhový systém a zvýšit výdej energie, musíme se přinutit k zátěži, která není právě “fun”. Která je nepříjemná. Ale ve svých důsledcích předchází poruchám zdraví.
2. Kolektivní cvičení - tedy cvičení stejného programu větším počtem osob současně. Spadá sem aerobik, spartakiády a “hurá” akce typu ”Strojařské schody” nebo pochod “Praha-Prčice”. Kolektivní cvičení je vhodné pro jistou část současně cvičících. Pro jinou část je buď nadměrně nebo nedostatečně náročné. Přetěžuje nebo nedostatečně stimuluje organismus. Při kolektivních cvičeních vzniká vysoký počet úrazů, případně jiných poškození zdraví. Akce jsou obvykle nárazové, dlouhá období naprosto nízké pohybové zátěže jsou přerušena krátkými, nadměrně náročnými činnostmi, po nichž opět následuje dlouhé období pohybové pasivity.
3. Cvičení ve fitcentech - tedy individuální cvičení v komerčních zařízeních, která vyrostla v posledních desetiletích a představují moderní střediska společenského styku. Lidé do nich mohou přicházet kterýkoli den v týdnu, mohou si přitom sestavit zátěž tak, aby odpovídala jejich okamžitým možnostem. Cvičit zde mohou současně lidé mladí a zdraví i lidé starší a tělesně oslabení. Cvičení zajišťuje rozvoj svalů i jednotlivých orgánů a orgánových systémů těla.

Proč zde opakuji myšlenky, které se na stránkách fitnet objevují často? Při sledování literatury jsem narazil na článek, který se věnuje otázkám obezity dětí. Obézních dětí přibývá neuvěřitelným tempem. Obezita dětí představuje nesmírnou hrozbu pro jejich budoucí život. Zdravotní potíže, které dnes postihují výhradně osoby ve věku nad 50 let, budou zřejmě v brzké budoucnosti komplikovat život od dětství obézních ve dvaceti až třiceti letech jejich života. Současně tyto nemoci prudce zvýší výdaje na zdravotnictví. Proto je nutné hledat cesty zajištění energetické rovnováhy u většiny současné populace. Dosavadní zkušenosti jasně prokázaly, že samotné omezování stravy (diety) k tomuto cíli nevedou. Je naprosto jasné, že klíčem k udržení štíhlé, vzhledné postavy je výdej energie. Pohyb.

Pohyb však musí být pravidelný. Pokud se k pohybu přinutíme jen když budeme mít dobrou náladu nebo když někde někdo zorganizuje nějakou jednorázovou kolektivní akci, moc toho nenacvičíme. Výzkumy přitom dokazují, že pozitivní dopady pohybu mizí, pokud po něm následuje období pohybové pasivity. Můžeme cvičit pravidelně i několik měsíců. Pokud poté vysadíme, vrací se nastavení těla a jeho jednotlivých systémů k původním nízkým, život ohrožujícím hodnotám.

Dr. Aaron L. Carrel a jeho spolupracovníci na Universitě ve Wisconsinu sledovali náhodně vybraných 17 dvanáctiletých obézních dětí, které se účastnily vzdělávacích hodin, zaměřených na změnu životního stylu a zvýšení úrovně fyzické zdatnosti. Intervence trvala 9 měsíců a na jejím konci  vědci prokázali v porovnání s kontrolami u intervenční skupiny statisticky významné zvýšení kardiovaskulární zdatnosti a snížení hladiny insulinu v plasmě nalačno (indikátor rizika vzniku diabetu).

Tatáž skupina dětí byla pozvána na začátku nového školního roku ke kontrolním vyšetřením před zahájením druhého kola výzkumu. Žákům přitom nebyly na konci první fáze výzkumu poskytnuty žádné pokyny, jak se mají stravovat a pohybovat během prázdnin. Zlepšení parametrů zdraví, zaznamenaná během předchozího devítiměsíčního intervenčního programu, během prázdnin zmizelo. Maximální spotřeba kyslíku poklesla o 3,2 mm.kg^-1.min^-1 a procento tuku se zvýšilo o 1,3 mm. Tyto výsledky jasně prokazují, že změny pohybového a stravovacího režimu musí působit dlouhodobě, trvale. Pokud se sledované osoby vrátí k pasivnímu způsobu života, výsledky jakkoli dobře myšlených zásahů do životního stylu jsou nulové.

V porovnání s minulostí přibylo v posledních desetiletích neuvěřitelné množství nových, lákavých forem pasivního trávení volného času. Do této zrádné pavučiny se chytá stále více lidí.”Žijeme jen jednou” je heslo, které nás směruje k pohodlí a užívání. Jenže nedostatek pohybu navozuje negativní změny v organismu, vedoucí k metabolickým poruchám. Pokud chceme zabránit vzniku obezity a nástupu metabolických poruch, musí se pravidelný, účelný pohyb stát neodlučitelnou součástí našeho životního stylu. V tomto směru jsou nejprospěšnější fitcentra.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. CARREL, AL, CLARK, RC, PETERSON, S,  EISKHOFF, J, ALLEN, DB. (2007): School-Based Fitness Changes Are Lost During the Summer Vacation. In.: Arch Pediatr Adolesc Med. 161:561-564.
2. SINGH, AS, PAW, MJ,  BRUG, J,  Van MECHELEN, W. (2007): Short-term Effects of School-Based Weight Gain Prevention Among Adolescents. In.: Arch Pediatr Adolesc Med. 161:565-571.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat