• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Nepřejídat se a vydávat dostatek energie

V posledních letech přibývá internetových stránek, knih a článků, v nichž různí podnikavci přesvědčují naivní tlouštíky, že právě odhalili tajemství kontroly hmotnosti a že tedy právě jimi doporučený přístup zbaví lidstvo navěky nadměrných zásob tuku. Doporučovaný přístup je přitom vždy nějaká forma omezování příjmu energie nebo konzumace nějakého chemického patáku. Podnikavci slibují, že budeme moci dále vysedávát za volanty svých vozů, u počítačů a před monitory televizorů, budeme si dále pohodlně užívat současné patologické kultury, postavené na falešné premise. Na tom, že se během dne fyzicky vyčerpáme, vydáme spoustu energie, a že vysedávání v kině či divadle urychlí nezbytný proces rekuperace - obnovení pracovní kapacity. Tato premisa je nesmyslná a představuje jednu z hlavních příčin současné epidemie obezity. Vazby lidského organismu a přiměřené pohybové zátěže jsou natolik silné a komplexní, že každá snaha o nefysiologické řešení obezity je předem odsouzena k neúspěchu. Důkazem pravdivosti tohoto závěru je fakt, že v druhé polovině dvacátého století spatřily světlo světa stovky různých diet. Za stejné období se počty obézních několikanásobně zvýšily.

Jedinou spolehlivou cestou k udržení stálé a optimální tělesné hmotnosti po celý život je dostatek kvalitního pohybu a zdravá strava. Přesto různí “vědci” neustále přichází s rádoby-objevy, které mají ošálit přírodu a zajistit lidstvu “komfort bez diskomfortu”. Nedávno například pracovníci v oblasti výzkumu obezity přišli s názorem, že pokud zablokují mechanismus metabolismu cukrů, musí tělo přejít na vytváření energie z tuků. Tím se spálí více tuků a ty tak nemohou být uloženy do zásob. A je po starostech! Jako teorie to zní pěkně. Ale v praxi se jedná o totální nesmysl.

Farmaceutické společnosti neustále hledají klíč ke kontrole hmotnosti. Jedním z takových klíčů se zdá být enzym s označením ACC2 (acetyl-CoA karboxylasa). Kontroluje proces výběru zdroje makroživin pro tvorbu energie, tedy to, zda konkrétní buňka využije k tvorbě ATP raději cukry nebo tuky. Pokud je tento enzym zablokován, je buňka nucena použít k tvorbě energie tuky a tím je navozeno jejich rychlejší odbourávání. Teoreticky tedy budeme využívat k zajištění chodu těla více tuků a tím zůstaneme štíhlí. Zní to kouzelně. Američané rádi užívají větu “pokud něco zní podezdřele dobře, obvykle je to špatné”. Tato věta platí i v tomto případě.

Australští vědci se danou teorii pokusili ověřit. Geneticky změnili pokusná zvířata tak, aby byl zablokován enzym ACC2 a tím byl jejich organismus nucen přednostně spalovat tuky. Jenže stravou přijaté a metabolicky nevyužité sacharidy musela těla pokusných zvířat přeměnit na tuky. Po ukončení výzkumu se ukázalo, že se hmotnost ani kompozice těla pokusných zvířat nelišily od kontrolních (normálních) myší. Takže další pokus o objev “kouzelné pilulky proti obezitě” skončil nezdarem. Jinak řečeno, nemůžeme se pohodlně povalovat u televize a být štíhlí.

Na trhu doplňků výživy je spousta “spalovačů tuku” a dalších podobných chemických “zázraků”. Naivní kupující vyhazují peníze za produkty, které nejen nepovedou k hubnutí, ale které mohou vážně poškodit jejich zdraví. Nejzranitelnějšími skupinami populace jsou obézní, kulturisté a návštěvníci fitcenter. Lidé nemají dostatek znalostí anatomie, fysiologie a biochemie k tomu, aby se dokázali orientovat ve výrobcem a prodejcem proklamovaných prohlášeních o daném výrobku. A proto se řadí mezi ty ošálené a okradené. Vydávají peníze za neúčinné až zdraví ohrožující produkty.

Když si zapnete televizi, rádio nebo rozsvítíte žárovku ve spíži, odebírají dané spotřebiče ze sítě elektrickou energii. Je jim přitom upřímně jedno, zda tato energie vznikla v atomové, tepelné, větrné nebo vodní elektrárně. V síti je elektrická energie a tu dokáží přístroje používat. Pokud chce lidské tělo provést další stah srdečního svalu, zvednout a někam odnést pytel brambor, zvednout činku nebo provést peristaltický pohyb střeva, musí mít pohyb realizující buňky energii. Potřebná energie je ukryta v adenosintrifosfátu (ATP). Konkrétní svalové, srdeční nebo kterékoli jiné buňce v těle je jedno, z čeho je ATP vytvořen. Každá buňka těla si umí vytvořit ATP z cukrů (glukosy), tuků (volných mastných kyselin) nebo bílkovin (aminokyselin). Pokud zabráníme tvorbě ATP z glukosy, udělá si ji z tuku nebo aminokyseliny. Zůstane mu ale nevyužitá glukosa. Nepoužitá přebývající glukosa musí být přeměna na tuky a ty se ukládají do tukových buněk.

Omezením využití glukosy si tedy moc nepomůžeme. Rozhodující je tady celkový energetický obrat - kolik energie (ve formě makroživin - cukrů, tuků a bílkovin) do těla vstoupilo a kolik energie tělo spotřebovalo na zajištění všech svých potřeb za určité období (bazální metrabolismus, pohyb, tepelný efekt stravy). Pokud energie chybí, musí tělo jít do zásob a spalovat více tuků. Pokud energie přebývá - a je jedno z kterých zdrojů vznikla - musí ji tělo přeměnit na tuky a ty uložit do zásob.

Počty tlouštíků se zvyšují proto, že dnešní doba nám nabízí chutnou a energeticky hutnou stravu a na naprosté minimum omezila náš výdej energie. Většinu dne sedíme a tím náš organismus vydává velmi málo energie. Pokud nechceme být tlustí, musíme v dnešních podmínkách kontrolovat výdej energie. Podle odhadů odborníků poklesl výdej energie průměrného muže dneška oproti výdeji průměrnému muže v devatenáctém století každý den o ohromujících 1000-1500 kcal. Tento propad výdeje energie se nedá nahradit pouhým omezováním přívodu energie. A už vůbec ne vyhazováním peněz za podvodné “spalovače” tuku. Spalovače tuku jsou trik na okrádání lidí. Na okrádání naivních lidí.

Problémem dneška je sarcopenia. Jinak řečeno máme méně svalové tkáně než příroda plánovala. Množství svalové hmoty rozhoduje o hodotě bazálního metabolismu, tj. o množství energie vydané za jeden den v klidových podmínkách. Bazální metabolismus představuje až 70% celkového denního energetického obratu. Rozdíl bazálního výdeje energie mezi osobou svalově rozvinutou a svalově ochablou může představovat 300-600 kcal za den. To může znamenat za jeden rok rozdíl výdeje energie o 109 tisíc až 218 tisíc kcal. A to v praxi znamená 14-28 kg tuku (za pouhý rok)

Abychom neztráceli svaly, musíme je zatěžovat. Protože dnešní pracovní činnosti nevyžadují zapojování svalů, musíme cvičit. Aby byly svaly optimálně zatíženy, musí je jistá část zátěže přinutit k výkonům na hladině 70-90% jejich maxima. Nestačí jen chodit. Musíme posilovat. Musíme navštěvovat kvalitně vybavená fitcentra, umožňující optimální stimulaci svalstva. Jinak o svaly přicházíme a snižuje se náš bazální výdej energie. Pokles hodnoty bazálního výdeje energie je v současném světě šestiproudou dálnicí k obezitě. Je to prosté.

Snad jsem to napsal dostatečně jasně. Nespoléhejte na něco, co slibuje komfort bez diskomfortu. Nic takového na světě neexistuje. Stejně jako neexistuje perpetum mobile. Převážná část obézních svým tělem dokazuje, že nepochopili význam svalstva a pohybu v prevenci vzniku obezity.

LITERATURA:

1. BAKCHI, G, PREUSS, GH. (2007): Obesity. Epidemiology, Pathophysiology, and Prevention. London, CRC.
2. BRAY, GA, BOUCHARD, C. (2004): Handbook of Obesity. Clinical Applications. Basel, Marcel Dekker, Inc.
3. KORBONITS, M. (2008): Obesity and Metabolism. Basel, Karger.
4. MAGUIRE, T, HASLAM, D. (2010): The Obesity Epidemic and its Management. London, Pharmaceutical Press.
5. PAŘÍZKOVÁ, J. (2010): Nutrition, Physical Activity, and Health in Early Life. London, CRC Press.
6. ScienceDaily (2010): Setting the Record Straight on Weight Loss. Jan. 7, 2010.
7. WOOD, PA. (2006): How Fat Works. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2010 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat