Omezovat příjem energie nebo zvýšit její výdej?
Před zhruba pětadvaceti lety jsem byl několik let po sobě účastníkem konferencí s názvem“Brněnské dny zdravotní tělovýchovy”. Byly to na svoji dobu výjimečné akce, na nichž se setkávali propagátoři jógových cvičení, čínských a dalších forem cvičení, zastánci vegetariánství či makrobiotiky a další specialisté. Jednalo se o společnost různorodou, kterou spojovala skutečnost, že socialismus jejich názory neuznával a mnohdy i potlačoval. Ve svých vystoupeních a příspěvcích jsem i tehdy zastával názor, že velký význam pro zdraví a zdatnost má stav svalové tkáně a že se o své svaly musíme po celý život aktivně starat. Během jednání jsem pak vždy vyslechl spoustu zajímavých, podnětných názorů. Ale i názorů, se kterými jsem bytostně nesouhlasil. Duší těchto konferencí byl vynikající odborník, propagátor jógy a čínských forem cvičení, ing. Vladimír Zeman.
Jednou vystoupila na konferenci jistá žena, jejíž názor se dal shrnout do dvou vět: “Měli bychom co nejméně jíst, protože každé jídlo je svým způsobem jedovaté. Čím méně jíme, tím nižší je i riziko vzniku nemoci”. Za ideál byli v jejím vystoupení kladeni indičtí fakíři, kteří údajně žili jen na jednom hrníčku kávy denně celá desetiletí. Dokonce se v diskusi objevilo i podle mne naprosto extrémní tvrzení, že lze žít jen ze slunečního záření. Z přednášek fyziologie si pamatuji, že „pokud nastává negativní dusíková bilance, organismus schází a hroutí se“. Proto jsem byl a jsem dodnes k podobným tvrzením silně skeptický.
Žijeme v době informační exploze. Ze všech stran se na náš řítí názory, poznatky, varování a autoritativní tvrzení. S příchodem Internetu se příval informací zvýšil snad stonásobně. Má to své výhody. Když chceme zjistit odjezdy vlaků, nemusíme trávit několik hodin marnou snahou dovolat se na informace na nádraží. Na Internetu najdeme potřebná data během chvilky. Na druhé straně však přináší Internet i řadu informací, které jsou nepřesné, zkreslující, nevhodné až nebezpečné. Každý si dnes může za pár korun koupit doménu, editační soubor a pak publikovat co se mu zlíbí. Internet je zneužíván pedofily, prodejci “hadího sádla” (různými propagátory diet a jiných pasivních forem regulace hmotnosti), grafomany, teroristy a potížisty.
Zvyšuje se význam specializace. Pokud chceme posoudit správnost konkrétního tvrzení, musíme mít o dané oblasti lidského poznání dostatek znalostí. Pokud je nemáme, riziko toho, že budeme podvedeni, prudce narůstá. Jako příklad může sloužit oblast kontroly tělesné hmotnosti. Obézních přibývá a tím se stali perspektivním trhem. Pokud by se nám na každém obézním v České republice podařilo vydělat každý rok tisíc korun, byli bychom brzy velkými boháči. A tak jsou lidé s nadváhou a lidé obézní zahrnováni informacemi, které je mají přesvědčit, aby si za svoje peníze koupili právě ten či onen výrobek na hubnutí. Informace jsou většinou vyšperkovány různými výsledky výzkumů nebo souhlasem lékařů. Těžko se v takových tvrzeních vyznat. Stejně tak je nesnadné argumentovat proti tvrzení, že čím méně jíme, tím lépe.
Dnes mne na Internetu zaujal článek odborníků z Alabamské University v USA. Dali si za úkol posoudit, zda je v prevenci vzniku nádorových onemocnění účinnější snížit množství přijímané stravy nebo zvýšit výdej energie. Pokud je v lidském těle nadbytek energie, ukládá se nevyužitá energie v tukových buňkách. Odborníky, které vedl Dr. Tim Nagy, Ph.D., zajímalo, zda ke vzniku a rozvoji zhoubných nádorů přispívají spíše mohutnější tukové buňky nebo vyšší příjem potravy.
Otázku řešili vědci pomocí výzkumů na myších, geneticky náchylných ke vzniku rakoviny prostaty. V prvním z pokusů byly myši rozděleny do dvou skupin, obě skupiny přijímaly stejné množství a druh potravy. Jedna skupina žila v klecích s mírnou teplotou 80,6 stupňů Fahrenheitera. Druhá skupina v klecích s teplotou 71,6 stupňů Fahrenheitera. Myši v chladnějších klecích vydávaly během dne více energie aby udržely potřebnou tělesnou teplotu. Po třech týdnech byla jejich tělesná hmotnost nižší než hmotnost myší v teplejších klecích. A výskyt rakoviny prostaty byl u nich podstatně nižší.
V druhém pokusu mohly obě skupiny myší konzumovat stravu dle chuti. Myši v chladnějších klecích konzumovaly zhruba o 30% potravy více ve srovnání se skupinou v teplejších klecích. Výskyt rakoviny prostaty byl u obou skupin zhruba stejný, bez ohledu na to, kolik konzumovaly potravy. Dr. Nagy interpretuje výsledky takto: “V prevenci vzniku a rozvoje rakoviny je prospěšnější být štíhlejším než jíst méně potravy. Na vzniku nádorů se podílí spíše zvýšené ukládání energie v tukových buňkách než zvýšená konzumace jídla”.
Tento názor podporují nedávné objevy z oblasti funkce tukové tkáně. Ta není jen nějaké pasivní skladiště, kam tělo “odveze” přebývající energii. Tuková tkáň produkuje mnoho chemických signálů, které mají zásadní vliv na celý organismus. Například leptin zřejmě přispívá ke vzniku některých typů rakoviny. Ve výzkumu Dr. Nagyho a jeho spolupracovníků byly nalezeny u štíhlých myší nižší hladiny leptinu. Naopak adiponectin chrání tělo proti vzniku nádorového bujení. Tuková tkáň obézních myší produkovala méně adiponectinu v porovnání s tukovými buňkami myší štíhlých.
Pokud chceme zůstat štíhlí a současně snížit riziko vzniku nádorových onemocnění, nemusíme přestat topit ve svých bytech. Energii můžeme vydávat rozumnějším způsobem. Zajít do fitcentra a zacvičít si. Pokud bude náš cvičební program dobře sestaven, nejen vydáme značné množství energie (200-400 kcal/hod) ale současně zvýšíme množství svalů a tím navodíme vzestup bazálního výdeje energie. Pokud za den vydáme stejné množství energie jako jsme přijali, nebude docházet k ukládání tuků. Tím se podstatně sníží riziko vzniku obezity i řady závažných nemocí.
Proto by měli cvičit ve fitcentrech hlavně starší lidé. Klasickým způsobem dneška žijící člověk ztrácí ročně zhruba 1% svalové tkáně. To je hodně varovné zjištění.
Na závěr slova, kterými výsledky svých výzkumů komentoval Dr. Nagy: “Nikoli kalorie, které jsme zkonzumovali - ale kalorie, které jsme nevydali zvyšují riziko vzniku rakoviny”. Neměli bychom tedy co nejméně jíst, jak tvrdila v osmdesátých letech (jistě v dobrém úmyslu) jedna z účastnic Brněnských dnů zdravotní tělovýchovy. Měli bychom co nejvíce cvičit.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- DeNOON, D. (2007): Stored Calories May Raise Cancer Risk. Mouse Study: Cancer Risk Not From Calories Eaten, but From Calories Kept. In.: WebMD Medical News, Tuesday, January 02, 2007
- CBS NEWS (2007): Stored Calories May Raise Cancer Risk.
- HUFFMAN, D. (2007): Cancer Research, Jan. 1, 2007; vol 67: pp. 1-8.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Máte problém s pitím?
Tato otázka se může zdát přímo urážlivá. Pod pojmem „problém s pitím“ si představujeme případ alkoholika, který ohrožuje svoji rodinu, hrozí mu kvůli pití vyhazov z práce nebo způsobil pod vlivem alkoholu dopravní nehodu.…
Více informacíPokud chcete užší pas, cvičte!
Když jsme mladí, moc se o svůj vzhled a zdraví starat nemusíme. Pokud se přirozeně pohybujeme, chodíme plavat, tancovat, hrajeme čas od času fotbal nebo volejbal, jezdíme v létě na kole a v zimě na lyžích, cítíme se obvykle…
Více informacíDělená strava
Po válkách v minulém století se ve většině zemí západní civilizace začala postupně stabilizovat ekonomika. Došlo k podstatnému zvýšení životní úrovně. Tento pozitivní posun měl ale nepříjemný doprovodný stín.…
Více informací