Sarcopenická obesita
Současná svět charakterizuje nadměrné množství obézních lidí. Obezita je lékaři chápána jako významný rizikový faktor vzniku řady závažných nemocí. Snižuje podstatně kvalitu života. Mimo jiné nadměrná hmotnost přetěžuje klouby a zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození. Proto se lidé dříve nebo později snaží svoji hmotnost snížit. Přitom se dopouští závažné chyby. Snaha o snížení tělesné hmotnosti bez souběžné stimulace svalstva vede k tomu, že u stále vyššího počtu dietujících nakonec dochází ke vzniku sarcopenické obezity. A ta je ze zdravotního hlediska nebezpečnější než obezita standardní.
Sarcopenia je termín, označující postupnou ztrátu svalové hmoty v procesu stárnutí. Sval je metabolicky velmi aktivní tkáň. Množství svalů určuje množství aktivní tělesné hmoty. Máme-li hodně svalů, musí mít vyšší kapacitu i orgány a orgánové systémy, zajišťující svalovou funkci. Snižuje-li se množství svalů, snižuje se i hustota kostí, pevnost šlach a vazů či hmotnost většiny orgánů. To má za následek pokles hodnoty bazálního metabolismu. Na zajištění základních pochodů organismu potřebujeme méně energie. To je ve světě snadného přístupu ke stravě nesmírně nevýhodný stav.
Sval je interaktivní tkáň. Upravuje svoji kapacitu v návaznosti na požadavky vnějšího prostředí. A je to energeticky nesmírně náročná tkáň. Něco jako západní dělníci, zvyklí na vysokou mzdu. Tělo si svalstvo neudržuje jen tak z plezíru. Pokud svaly nepotřebuje, automaticky se jich zbavuje. Jakmile kapacita svalstva přesahuje potřeby organismu, dochází v procesu atrofie k odbourávání nevyužívané kapacity. Stejně jako podnikatel propouští své dobře placené dělníky v okamžiku, kdy nemá dostatek zakázek. Nebo kdykoli musí z jakýchkoli důvodů snížit výrobu.
Svět byl po tisíciletí velmi nepohodlný. Pokud chtěl člověk v přirozeném prostředí přežít, musel sebou dost mrskat. Unikat před šelmami, pronásledovat kořist, zajišťovat si palivo na zimní období. Pohyb byl miliony let povinný. Pohyb zajišťují svaly. Tělo našich předků svaly potřebovalo a plně využívalo. Nezbavovalo se jich. Za posledních zhruba padesát let se situace prudce změnila. Pohybovat se moc nemusíme. Dokonce mnohdy ani nemůžeme. Sedíme na poradách, v kancelářích, za volantem automobilu nebo před obrazovkou televizoru. Nemáme pro své svalstvo práci. A automatický pilot v nás se podle toho chová. Svalstvo odstraňuje. Propouští nadbytečné dělníky. Podle hesla “Kdo nepracuje, ať nejí”. Málo svalů znamená malý bazální výdej energie. Malý bazální výdej energie v dnešních podmínkách života je odsouzení k obezitě. Nebo k metabolickým poruchám.
Pokud jsme obézní, nosíme na těle dost velkou zátěž. Dvacet a více kilogramů. Kdykoli vstáváme ze židle, musí stehenní svaly zvedat vyšší hmotnost. To pro ně představuje stimul. Podnět. Automatický pilot vidí, že svaly potřebuje a proto je zachovává. Doručuje jim energii a stavební látky na údržbu. Jenže současně způsobuje nadbytek tuku v těle metabolické zmatky. Ukládá se kolem střev a srdce, prorůstá játra, zaplavuje krev a usazuje se na stěně cév. Zvyšuje se náš krevní tlak, narušuje se metabolismus cukrů, pomalu ale jistě se rozvíjí závažné poruchy. Diabetes, nemoci srdce, nádorové choroby. Lékař doporučí zhubnout.
A zde se většina obézních dopouští kritické chyby. Omezí příjem potravy. Jí méně. To má logický důsledek. Hubnou. Hodnota na ukazateli váhy se pozvolna snižuje. Tělo se ale s nastalou situací nerado smiřuje. Osoba držící dietu má hlad, je podrážděná a unavená. Do ničeho se jí nechce. Sedí a kouká na televizi, aby nemusela myslet na jídlo. Nebo čte. Prostě, nezatěžuje své svaly. Protože nejí, snižuje se její hmotnost. Jak je lehčí, nemusí svaly nosit nadměrnou hmotnost. Snižuje se dále stimulace svalstva. A automatický pilot propouští další a další dělníky.
Pokud držíme dietu, vzniká energetický deficit. Do systému vstupuje méně energie než systém pro zajištění své existence potřebuje. Musí se brát energie ze zásob. Ostatně, právě pro tento případ si živá hmota zásoby tuku vytváří. Jenže tělo se nezbavuje při dietě jen tuků. Protože se snižuje potřeba svalstva, použije tělo pro tvorbu chybějící energie bílkoviny, které bere z nepoužívaných svalů. Následující tabulka ukazuje, že ztráty svalů jsou při nevhodných dietách doslova ohromné:
Tabulka 1: Kompozice ztrát tkání při různých dietách (Connors, Connors, 1986).
Typ dosažení energetického deficitu | Procent poklesu hmotnosti | |
ATH | TUK | |
Hladovění (půsty) | 68 | 32 |
Ketogenní diety (méně jak 1000 kcal) | 65 | 35 |
Smíšená strava (méně jak 1000 kcal) | 40 | 60 |
Smíšená strava (více jak 1000 kcal) | 32 | 68 |
Smíšená strava a cvičení( více jak 1000 kcal) | 21 | 79 |
Nižší hodnota bazálního výdeje energie vede rychle k nárůstu hmotnosti. Nárůst je ale téměř z 90% způsoben zvýšením množství tuku. Jsme tlustí a máme méně svalů. Pokud se tento sebezničující kruh několikrát opakuje, kompozice těla se podstatně změní. Trpíme sarcopenickou obezitou. Jsme svalově ochablí a máme nadměrné množství tuku. Je to s námi špatné.
Cestou z tohoto moderního bludiště je posilování. Pokud chce obézní jedinec snížit svoji hmotnost, nesmí podstatně změnit kompozici těla. Musí dosáhnout poklesu množství tuku, ale zabránit ztrátám svalstva. To umožňuje jen posilování. Obézní musí cvičit ve fitcentru na přístrojích, umožňujících citlivé nastavení zátěže. Vystavit své svaly dvakrát až třikrát v týdnu zátěži na hladině 70-90% jejich aktuálních možností. Procvičit nejen svaly dolních končetin, ale i zad, ramen, paží, břicha a hrudníku. Posilování zajistí vysoký podíl svalů na celkové hmotnosti a zabrání poklesu hodnoty bazálního metabolismu. Posouvá cvičící na cestu, která je vyvede z obezity.
Cviky musí být zvoleny tak, aby optimálně stimulovaly všechny svaly těla. Obesita obvykle vede k rozvoji svalových nerovnováh (dysbalancí). Ty je potřeba odstranit. Obézní většinou mají spoustu nejasností ve výběru stravy. Není to až zase tak jednoduché všechny proměnné faktory, podílející se na energetické rovnováze, dát do vhodné struktury. Každý jsme jiný a jinak reagujeme na navozené změny.
Proto všem vážným zájemcům o snížení hmotnosti doporučuji spolupráci s odborníkem na otázky cvičení. Vhodně navržené změny pohybového režimu a přístupu ke stravě mohou znamenat rozdíl mezi neúspěchem a úspěchem. Mezi sarcopenickou obezitou a zhubnutím, dosaženým úspěšnou změnou kompozice těla. To za jisté peníze stojí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
LITERATURA:
- ADAMS, M. (2005): Why weight loss requires strength training, even in women and seniors
- CONNORS, SL, CONNORS, WJ. (1986): The New American Diet. New York, Simon and Schuster.
- FLEISCHMANN, J, LINC, R.: Anatomie člověka. Praha, SPN, 1976.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
Copyright © 2006 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.
Mohlo by vás zajímat
Role cvičení při snaze o snížení hmotnosti
Otázka: Jakou roli hraje cvičení při snaze o snížení tělesné hmotnosti? Odpověď: Pokud bych měl možnost vyjádřit se pouze jednou větou, zněla by: "Klíčovou, a u 99,9% obézních naprosto…
Více informacíTřetí hodina tělocviku
Při pohledu do Internetových novin v posledních týdnech mládnu. Připadá mi, že je zhruba období 1977-1982. V tu dobu jsem studoval na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. A snad ve všech přednáškách…
Více informacíNeat
Nedávno jsme sledovali procházku přibližně 55leté babičky s asi osmiletou vnučkou. Zatímco pohyby babičky byly pomalé, rozvážné a úsporné, vnučka byla jako "šídlo", překypovala aktivitou, neustále poskakovala, vozila se…
Více informací