Středomořská dieta

 Když zaslechneme slovo “dieta”, představíme si automaticky nějaké nepříliš účinné, násilné omezování stravy, skryté za lákavým módním názvem. V angličtině je to ale především výraz pro stravu, resp. potravu. Když někdo mluví o dietě, říká co jí, jak se stravuje, jakým jídlům nebo potravinám dává ve svém jídelníčku přednost. V poslední době se stal obecně používaným termín “Mediterranean diet”. Je označením pro středomořskou stravu, pro typický způsob stravování obyvatel zemí, nacházejících se v okolí Středozemního moře. Nejedná se tedy o žádné omezování stravy za účelem hubnutí. Jde o model přístupu ke stravování, charakteristický vysokou spotřebou zeleniny, ovoce, luštěnin, obilovin, ryb, ořechů, olivového oleje, dále mírné konzumace červeného vína v průběhu jídla, a nízkou spotřebou červeného masa, mléčných výrobků a alkoholu.

 Lékaři a vědci již před mnoha lety zaznamenali, že v oblastech. v nichž převládá uvedený způsob stravování, je nižší výskyt některých onemocnění, nižší je úmrtnost na nemoci srdce a nádorové choroby a lidé jsou celkově zdravější a vitálnější. Proto se odborníci v otázkách výživy začali zabývat vztahem mezi středomořskou stravou a zdravím podrobněji. Byly realizovány stovky výzkumů, které přinesly řadu rozdílných výsledků. Každý výzkum je totiž zatížen nějakou chybou. Nelze tak výsledky jednoho výzkumu zobecňovat. Aby mohli vědci co nejpřesněji odhadnout skutečný vliv středomořské stravy na zdraví populace, rozhodli se provést meta-analýzu dosavadních vědeckých výzkumů.
 
Výsledky, které v prestižním časopise British Medical Journal (BMJ) publikoval Dr. Francesco Sofi z University ve Florencii, byly přesvědčivé. Jedinci, kteří dodržovali nejdůsledněji zásady středomořské stravy, vykázali pokles úmrtnosti o 9%, o stejných 9% byla u nich nižší i úmrtnost na nemoci srdce a cév. Úmrtnost na obávané nádorové nemoci byla nižší o 6%, výskyt Parkinsonovy nemoci a Alzheimerovy nemoci byl nižší o 13%. Jednalo se přitom o posouzení působení středomořské stravy jako celku. Většina dosavadních výzkumů se soustředila na zhodnocení vlivu některé ze složek tohoto pojetí stravování. Protože se ale jednotlivé živiny nebo skupiny izolovaných živin navzájem doplňují nebo naopak působí protichůdně, snažili se vědci posoudit komplexní dopad stravy jako celku. Vědci pod vedením Dr. Sofiho volili přístup, umožňující posoudit vztah mezi dodržováním konceptu středomořské stravy, výskytem některých civilizačních onemocnění a úmrtnosti na ně.
 
Meta-analýza posuzovala výsledky 12 mezinárodních prospektivních výzkumů, na nichž se podílelo 1.574.299 jednotlivců, kteří byli sledováni v rozmezí 3 - 18 let. Šest z uvedených šetření probíhalo u obyvatel středomořských států, ostatní v USA, severní Evropě a u skupin Evropanů žijících v Austrálii. Všechny tyto výzkumy používaly tzv. “adherenční skóre”, které na bodové škále od nuly (nízká adherence) až po devět bodů (skóre sedm až devět bylo považováno za vysokou adherenci) posuzovalo hladinu dodržování zásad středomořské stravy. Výsledky ukázaly výrazný pozitivní vliv vyšší adherence na zdraví účastníků výzkumů. Zvýšení adherence o dva body se promítlo do statisticky významného zlepšení zdraví a poklesu rizika úmrtí.
 
Vědci se ve svých závěrech shodli na tom, že typ výživy, reprezentovaný středomořskou stravou, ovlivňuje zdraví prokazatelně pozitivně. Současně konstatovali, že za sledované období došlo e světě spíše ke snížení počtu lidí, jejichž stravovací návyky jsou blízké koncepci středomořské stravy a naopak se podstatně zvýšil počet osob, které dávají přednost připraveným jídlům v zařízeních typu McDonald. Dokonce i v oblastech, v nichž se tradičně aplikovala středomořská strava, došlo k nárůstu zájmu o rychlá jídla. Při průběžném poklesu hladiny habituální fyzické zátěže se tak dále ve světě zvyšuje množství obézních a počet osob, trpících chronickými neinfekčními chorobami. Přestože výsledky výzkumu potvrdily současná doporučení lékařů a významných organizací, zabývajících se zdravím populace, podle nichž mají lidé přejít na typ stravování podobné středomořské stravě, trendy v oblasti výživy se přiklání spíše k prokazatelně nezdravým přístupům, šířeným globálně ze Spojených států.
 
Zdá se, že se lidé nechali ukolébat úspěchy současné vědy a sází na to, že v případě nemoci jim pomohou moderní medicínské postupy a potentní léky. Lékaři ale důrazně upozorňují, že po letech nezdravého přístupu k životu je naděje překonat závažná onemocnění podstatně snížená. Proto má každý zodpovědný člověk pečlivě posoudit svůj současný přístup ke stravě a přejít co nejdříve na typ stravování připomínající co nejvíce středomořskou stravu. Zároveň je nutné podstatně zvýšit množství pohybu a zařadit typ cvičení, který vede k nárůstu svalové hmoty nebo alespoň zpomaluje tempo svalových ztrát.
 
LITERATURA:
  1. GROCH, J. (2008): Mediterranean Diet Protects Against Major Chronic Diseases. In.: MedPage Today, September 12.
  2. SOFI, F, CESARI, F, ABBATE, R, GENSINI, GF, CASINI, A. (2008): Adherence to Mediterranean diet and health status: meta-analysis. In.: BMJ 2008; 337: DOI: 10.1136/bmj.a1344.
  3. SIMOPOULOS, AP, VISIOLI, F. (2007): More on Mediterranean Diet. Basel, Karger.
  4. WOLINSKY, I, HICKSON, Jr., JF. (2001): The Mediterranean diet: Constituents and Health Promotion. London, CRC Press.
UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.
 
Copyright © 2008 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
 
Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat

Obezita to nevzdává

V posledním roce se na mnoha Internetových stránkách objevily články, v nichž lékaři a vědci opatrně naznačují možné zastavení nárůstu počtu osob s nadváhou a obézních. Po zhruba 30 letech neustálého vzestupu výskytu…

Více informací

Jsme tlustí? A je obezita větší problém než jsme se dosud domnívali?

Dnes je divná doba. Ještě relativně nedávno se v každé oblasti lidské činnosti vědci shodli na nějakém názoru. Vznikl dokonce výraz, který takovou širokou shodu označuje. Je jím “konsensus”, a slovník cizích slov jej…

Více informací

Metabolický syndrom

Jeden ze šesti obyvatel Evropy, v některých zemích EU dokonce každý třetí, je ohrožován závažnou poruchou metabolismu, pro kterou se v posledním desetiletí ustálil výraz „metabolický syndrom“. Tento stav podstatně zvyšuje…

Více informací