• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Středomořská strava snižuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby

Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, charakterizované postupným poklesem poznávacích funkcí, neuropsychiatrickými symptomy, změnami chování a neschopností pacienta postarat se sám o sebe. Je považována za nejrozšířenější druh demence. Začíná běžnou zapomnětlivostí, která se s postupem času prohlubuje. Pacient si pamatuje zážitky z dětství, ale zapomíná na to, co dělal nebo říkal před několika minutami, hodinami čí dny. Jak nemoc postupuje, pokles intelektuálních schopností se prohlubuje, zhoršuje se mluva (afázie), pohyblivost (apraxie), poznávání (agnosie), zhoršuje se úsudek a rozhodování. V mozku dochází k progresivním ztrátám nervových buněk. Touto nemocí trpěl mimo jiné i bývalý americký president Ronald Reagan.

Příčina vzniku nemoci je zatím neznámá. Významnou roli zde jistě hrají genetické faktory. Vědci na celém světě hledají další přispívající příčiny ve snaze najít optimální způsob prevence vzniku nemoci a její efektivní léčby. Intenzivní snahu snížit výskyt této nemoci ozřejmuje skutečnost, že nejrychleji se zvětšujícím segmentem západní společnosti je skupina senioru ve věku nad 80 let, u níž je výskyt této nemoci vysoký. Péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou přijde zdravotní systémy až na 90 dolarů (přes dva tisíce korun) za den.

Ve snaze omezit výskyt této závažné nemoci se vědci zaměřili  na stravu. Odborníci z Kolumbijské University  zjistili, že lidé, konzumující stravu, podobající se stravě středomořské, prokazují vyšší odolnost proti vzniku Alzheimerovy choroby. O svých poznatcích referovali na mezinárodní konferenci o výživě seniorů. Výsledky výzkumu pak presentovali v periodiku “Annals of Neurology”. Výzkumníci sledovali 2.258 seniorů po dobu 4 roků. Každých 18 měsíců museli senioři absolvovat desítky neuro-psychologických testů a vyplnit dotazník o svém způsobu stravování. Během studie onemocnělo Alzheimerovou chorobou 262 účastníků výzkumu.

Výzkumy je prokázáno, že typ stravy, převažující v zemích kolem středozemního moře, má pozitivní vliv na srdečně-cévní systém a prokazatelně snižuje riziko vzniku nemocí srdce a cév. Středomořská strava není přesně definována. Jinak se stravují lidé například v Tunisku a jinak v Řecku. Přesto se v celém regionu kolem středozemního moře dají specifikovat společné stravovací znaky. Patří k nim:

• vysoký příjem zeleniny, luštěnin, ovoce, ryb a obilovin
• vysoký příjem nenasycených mastných kyselin a nízký  příjem nasycených tuků
• nízký příjem mléka a mléčných výrobků, masa a drůbeže
• nízká až mírná konzumace alkoholu

Zajímavý byl následující závěr vědců: “Vše, co škodí našemu srdci škodí i našemu mozku”. Proto by se každý občan, u nějž došlo ve středním věku k podstatnějšímu nárůstu obvodu pasu (midle-age spread) měl uvědomit, že mu ve vyšším věku hrozí podstatně vyšší riziko vzniku obávané Alzheimerovy choroby než lidem, kteří dokázali udržet štíhlý pas.

Tento názor potvrzují výsledky dalšího výzkumu, který realizovala se svými spolupracovníky Dr.Rachel A. Whitmer, PhD, z “Kaiser Permanente” v Oaklandu. Měřili  pomocí kaliperů tloušťku kožních řas u 8.776 mužů a žen ve věku 40-45let. Účastníci tohoto výzkumu byli kontaktováni po 23 letech. Vědci zjistili, že skupina s nejvyšším množstvím podkožního tuku měla trojnásobné riziko vzniku Alzheimerovy choroby v porovnání s osobami s nejnižším množstvím tuku.

Vědci zdůrazňují skutečnost, že pozitivní vliv na stav srdce a mozku nemá nějaká jednotlivá složka stravy, rozhodující je komplexní dopad všech složek středomořské stravy. Zdá se, že středomořský způsob stravování snižuje množství zánětlivých procesů v těle a vliv oxidativního stresu. Tím je pozitivně ovlivněn jak stav srdce, tak i stav nervů v mozku.

Výsledky výše uvedených výzkumů jsou jistě poučné a zajímavé. Přesto si neodpustím svoji tradiční připomínku. Je dobré, že se vědci zabývají vlivem stravy na zdraví srdce a mozku. Stravujeme se obecně velmi nezdravě. Stejně nezdravě ale působí i jiné faktory. Například nedostatek pohybu. Pokud do organismu dopravíme energii, musíme ji buď využít nebo uložit do zásoby. Je pak jedno, co jíme. Tělo umí přeměnit na tuky jak sacharidy, tak i bílkoviny (buď přímo nebo přes přeměnu na cukr). Jakmile se zvýší hladina tuku v těle, nastávají metabolické změny, ohrožující zdraví (metabolický syndrom, diabetes mellitus).

Kromě změn způsobu stravování bychom měli podstatně zvýšit každodenní výdej energie. Pokud dojde ke zvýšení výdeje energie během týdne o 1000 kcal, snižuje se podstatně výskyt nemocí  a zlepšuje se zdraví. Klíčovým prvkem výdeje energie je bazální metabolismus. Ten je do značné míry ovlivněn množstvím aktivní tělesné hmoty, především svalové tkáně. Proto by mělo tvořit základ jakéhokoli zdravotně zaměřeného cvičebního programu posilování, tj. cvičení ve fitcentru.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

LITERATURA:

1. TUFT’S NUTRITION (2006): Mediterranean-Style Diet Pattern Could Reduce Risk of Alzheimer’s Disease. In.: Tufts Nutrition, Health & Nutrition Letter, July.
2. MORLEY, JE. (2004): Is There a Need for a Minimum Data Set for Nutritional Intervention Studies in Older Persons? In.: J. Gerontol. A Biol. Sci. Med. Sci., July 1, 59 (7): M722-M723.
3. WHITMARSH, B. (2001): Mind and Muscle. Champaign, Human Kinetics.
4. WILSON, MG., MORLEY. JE. (2003): Invited Review: Aging and energy balance. J Appl Physiol 95: 1728–1736,; 10.1152.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2007 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat