• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Tlusté děti

Pohled na budoucnost národa - na děti a adolescenty - vyvolává stále větší rozpaky. Možná by z pohledu na současné děti měli radost naši dávní předci. Děťátka jsou pěkně buclatá a růžovoučká. Naši dědové by s potěšením konstatovali, že jejich potomky neohrožují “souchotiny”. To byl běžný výraz pro tuberkulosu, jedno z nejzákeřnějších onemocnění minulosti. Hladové a hubené děti této nemoci snadno podléhaly, naopak děti “natloustlé” byly proti ni poměrně dobře chráněny. Čím buclatější byl potomek, tím nižší bylo pro něj i riziko tohoto závažného onemocnění. Jenže současné vědecké poznatky hodnotí buclatost jinak. Nadměrné tukové zásoby představují pro naše děti riziko stejné nebo dokonce vyšší než jejich nedostatek u minulých generací. Obezita v tomto desetiletí nahradila kouření na pozici nejčastější příčiny úmrtnosti. Dnes je již nad jakékoli pochybnosti jasné, že být obézní je nezdravé a nebezpečné. Přesto přibývá obézních dětí. Přesto stále vyšší počet rodičů nezvládá svoji základní povinnost - připravit své děti řádně pro zdravý a úspěšný život.

Příčiny obezity dětí a mladistvých jsou prosté - nedostatek pohybu a nadměrná konzumace energie. Žádné jiné tajnosti v tom nejsou. Oproti předchozím staletím se u dnešních dětí snížila hladina denní habituální zátěže. Nezbytného pohybu k zajištění základních povinností a úkolů. Naše děti vydají v porovnání s předchozími generacemi dětí za den méně energie. A namísto odpovídajícího snížení přivodu energie došlo přitom k pravému opaku. Dnešní generace mají téměř neomezený přistup k chutné stravě, především k potravinám, které do jejich organismů dopravují bezprecedentní množství tuků a jednoduchých cukrů. Podle přírodních zákonů se nevyužítá energie nedá zničit, musí být uložena do zásob. V tom se příroda nezměnila. A tak si sebou nosí v reálném světě nevyužitelné množství zásob energie stále větší část populace. A stále více dětí.

Snad každého musí zarazit odhad vývoje obezity v tomto století, podle nějž v roce 2050 bude spadat do kategorií “s nadváhou” a “obézní” 70 procent britských dívek a 55 procent britských chlapců (Kopelman et al., 2010). Je jasné, že nejvíce bude i v následujících desetiletích ohrožovat “obesogenní prostředí”, které se lidstvu podařilo pracně v posledním století vytvořit, především tu část populace, která je proti němu nejméně odolná - naše děti. Obezita je spojena s řadou velmi závažných poruch zdraví. Zdá se reálné, že v padesátých letech dvacátého prvního století budou dospělí středního věku trpět nemocemi, které ve dvacátém století postihovaly až osoby ve věku nad 65 let. Děti, narozené na přelomu tisíciletí, budou umírat dříve než jejich rodiče.

Naši předci žili ve světě, v němž na sebe jevy zákonitě navazovaly a měly spirálovitý tvar. Když se chtěl muž dosyta najíst a přitom zajistit stravu i pro své potomky, musel mít hodně sil a energie. Proto v situacích, kdy měl dostatek stravy, hodně jedl. Čím více síly a energie měl, tím více jí zákonitě mohl vydat, tím více potravy byl schopen následně ulovit a zajistit. Naopak když byl hladový, měl málo energie a jeho schopnost ulovit zvěř nebo zvládnout těžkou práci byla nízká. Energie nestačila k obnovení jeho sil a tím ani k udržení života jeho blízkých. Proto je v našich genech zaprogramována tendence dosyta se najíst v situacích, kdy je dostatek potravy. V situacích, které nebyly v předchozích staletích příliš časté. V situacích, v nichž dnes žijeme zhruba šedesát let nepřetržitě.

Na oblast stravy se soustředí většina výzkumu, zaměřeného na snížení výskytu nadváhy a obezity. Naprosto přehlížená je v tomto směru druhá část houpačky - výdej energie. Odhady současného energetického přijmu uvádí, že oproti stavu v polovině minulého století konzumuje dnešní občan o 450 kcal denně více. To je hodně, a zdá se, že v následujících letech se příjem bude spíše dále zvyšovat. Jak vyplývá z minulého odstavce, jsme geneticky nastaveni na konzumaci vysokého množství energie v situaci jejího dostatku. Omezováním potravy tak jdeme proti přirozeným tendencím zdravého organismu. Tudy podle mne cesta k dlouhodobé úspěšné kontrole hmotnosti nevede.

Daleko větší prostor vidím v oblasti výdeje energie. Dříve se lidé pohybovali desítky hodin denně. Pohyb byl přitom pestrý, lidé pracovali v podřepu (práce se srpem), předklonu (sbírání lesních plodů, sbírání brambor atd.), časté byly pohyby rotační (například při kosení obilí). Stejně tak se měnila i intenzita zátěže. Kromě pomalých činností jako je chůze museli lidé nosit těžké předměty, pracovat s krompáčem, lopatou, rýčem, sekerou, používat kladky atd. Tyto činnosti nejen vedly k okamžitému zvýšení výdeje energie, ale současně představovaly podněty k anabolickým procesům v těle. Ty pak zajistily udržení vhodné kompozice těla a tedy i k vytvoření a udržení vysoké hodnoty bazálního výdeje energie. A právě tyto anabolické činnosti z našeho dnešního pohybového režimu totálně zmizely. Výsledkem je epidemie sarcopenie.

Zastavit současnou rychle se šířící epidemii dětské obezity a zabránit explozi chronických neinfekčních nemocí již po třicítce u budoucích generací může jen zvýšení množství pohybu. Zde je ale nutné dát pozor na jeden nový jev. Všudypřítomný nedostatek pohybu je poměrně nový jev. Ještě generace našich dědů se o stav svého svalstva nemusela starat. Každodenní práce zajišťovala dostatek podnětů k udržení jeho vysoké funkční úrovně. Proto se v minulosti také nikdo neuživil poradenstvím v oblasti cvičení. Dnes si ale již uvědomuje snad každý soudný člověk nutnost zvýšit svoji pohybovou aktivitu.

Proto se také náhle vynořila spousta “poradců”, kteří se snaží na tomto stavu vydělat. Nabízí se různé “elektrické stimulátory” břišních svalů, obchody jsou přeplněny nefunkčními a nekvalitními cvičebními pomůckami. Objevuje se řada nových forem cvičení s módními názvy. Vytvořil se prostě nový trh, a na každém trhu se kromě kvalitních produktů objevují i různé naleštěné, ale nefunkční až zdraví ohrožující šmejdy. Proto je nutné umět si vybrat, neskočit podvodníkům, chytrákům a obchodníkům s deštěm “na špek”.

Při rozhodování o tom, jakému cvičení dát přednost, musíme vycházet z faktů. Základním faktem je dramatický propad fyzické zátěže vyšší intenzity. Nošení trámů, práce s krompáčem, lopatou, vidlemi, sekerou. Ztratily se činnosti, které se dají dělat bez přestávky jen několik desítek vteřin. Které během krátké zátěže vedou k vyčerpání pracovní kapacity konkrétních svalů a nutí nás k přerušení činnosti a krátkému odpočinku. Která zapojují do činnosti rychlá svalová vlákna. Tyto činnosti chybí nejen dospělým mužům. Chybí ženám, dětem a seniorům. Pokud si to neuvědomíme a “šetříme se”, ztrácíme rychle svaly, snižuje se naše síla, klesá hodnota bazálního energetického výdeje a vytváří se podmínky pro obezitu a na ni navazující poruchy zdraví.

Většina současné populace, muži, ženy, děti a senioři, musí posilovat. Pro posilování je nejvhodnějším prostředím slušně vybavené fitcentrum. Pravidelné posilování brání ztrátám svalové hmoty, zvyšuje výdej energie nejen během cvičení, ale i v klidu a spánku. Pokud rodiče nechtějí mít doma malé “Budulínky”, musí se starat o jejich svalstvo. Jsme první generací rodičů, které připadl tento úkol. Musíme si jej uvědomit a chovat se podle toho. Naučit děti cvičit ve fitcentrech. Kdo to nezvládne, připravuje svému dítěti neradostnou budoucnost.

Na závěr trochu statistiky. V roce 1971 spadala do kategorie “obézní” pouhá 4% dětí ve věku 6-11 let. V roce 2004 prokázala měření vědců obezitu již u 18,8% dětí tohoto věku. Výskyt obezity se ve stejném období zvýšil u věkové kategorie 12-19 let z 6,1% na 17,4%. A co na mne působí nejděsivěji, počet tlouštíků se zvýšil u dětí věkové skupiny 2-5 let z 5% na 13,9%. Upozorňuji, že se jedná jen o skupinu dětí obézních, tedy bez skupiny dětí s nadváhou. I nadváha děti ohrožuje. Pokud dáme všechny skupiny dohromady, má dnes problémy s hmotností ohromujících 32% dětí a dospívajících. Tato čísla jsou z Ameriky. Ale jsem si jistý tím, že u nás jsou totožná. Vždyť podle statistik se Česká republika umístila v pořadí obézních občanů na 5 místě na světě.

Máte děti nebo se je chystáte mít? Uvažujte o tom, jak je co nejlépe připravit do života. Jak u nich zabránit vzniku nadváhy a obezity"

LITERATURA:

1. KLUGER, J. (2008): How America’s Children Packed On the Pounds. In.: Time, Thursday, Jun. 12.
2. MACRAE, F. (2009): ‘It’s just puppy fat’: How parents deceive themselves about their overweight children. In.: MailOnline, 08th May 2009.
3. KOPELMAN, PG, CATERSON, ID, DIETZ, WH. (2010): Clinical Obesity in Adults and Children. Oxford, A John Wiley & Sons, Ltd., Publication.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat