• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Američané mají v těle dostatek vitaminů

Jak dlouhodobě ukazují statistiky, větší polovina populace průmyslově vyspělých zemí světa konzumuje alespoň část roku nějaké doplňky výživy. Cílem takové strategie je zajistit tělu stoprocentně vše potřebné pro zajištění zdraví. Doplňky výživy byly přitom ještě v polovině minulého století téměř neznámé. Nebral je pravidelně nikdo. Biologicky cenné složky se do těla dostávaly jen ze stravy. Vitaminy a minerály se vyráběly ve velmi malých množstvích a jejich aplikaci navrhovali lékaři jen výjímečně při některých vzácných typech onemocněních. Dnes zabírají doplňky výživy snad polovinu prostoru v každé lékárně. Dají se koupit na benzinových pumpách, v supermarketech, drogériích, na Internetu a na řadě dalších míst.

Vědci v USA prováděli v letech 2003 až 2006 analýzu vzorků krve a moči u velkého výběru populace. Vzorky byly analyzovány a byla posuzována hladina 58 vybraných živin. Výsledky ukázaly, že nedostatek mikroživin je velmi vzácný. Obyvatelé průmyslově nejrozvinutější země tedy mají v těle dostatečné zásoby biologicky cenných látek. A to i přesto, že odborníci stále upozorňují na nesprávné složení stravy u značné části Američanů. Jejich zdravovní potíže tak musí mít logicky jiný původ, než nedostatek minerálů a vitaminů.

Pro obyvatele země jako celku se ukázalo, že 10,5% z nich by mělo mít vyšší množství vitaminu B6, 8,1% potřebuje o něco více vitaminu D, 6,7% chybí něco železa, 6% by prospělo vyšší množství vitaminu C, 2% potřebují více vitaminu B12 a necelému jednomu procentu chybí vitaminy A, E a kyselina listová. Zatímco u bělochů byl nedostatek vitaminu D zaznamenán jen u 3% sledovaných, afroameričané prokázali nedostatek u 31% a mexičané, žijící na území USA, 12%. U žen ve věku 20-39 let se ukázalo, že jejich hladina jódu je jen mírně nad spodní doporučenou hranicí. Protože jód hraje velmi významnou roli v procesu růstu a vývoje plodu, hlavně pak při vývoji mozku, je jeho poměrně nízká hladina u mladých žen alarmující. Stejně tak vědce zarazila skutečnost, že 11% děti mexického původu a 16% dětí afroameričanů ve věku 1-5 let vykázalo nedostatek železa. Tento nedostatek se prokázal i u 13% žen mexického původu v reprodukčním věku, což opět může mít neblahý dopad na vývoj a růst plodu. V porovnání s předchozími podobnými šetřeními se ukázal být podstatně vyšší obsah kyseliny listové v těle Američenů, a to o celých 50%. Odborníci tento fakt přičítají dodávání této kyseliny do cereálních produktů, které v posledních letech celostátně probíhá.

Zjištění vědců ukazuje, že příčiny nemocí a zdravotních potíží Američanů pravděpodobně nejsou na straně příjmu potravy. Američené jistě potřebují zlepšit svoji stravu. Omezit příjem energie, jednoduchých cukrů, tuků a potravin typu McDonald. Protože dnes 66% americké populace má nadváhu nebo obezitu, dostává se do jejich těl dostatek energie a tedy i dostatek mikroživin. Problém zhoršujícího se stavu zdraví americké populace je tedy nutné hledat na straně výdeje energie. Ohromující počet obyvatel států je pohybově pasivních, neaktivních. Tráví více jak 12 hodin denně sezením, mají nízkou hladinu zdatnosti a výkonnosti. Pohyb byl celou dosavadní historii lidstva nevyhnutelný. Až dnešní doba si vynutila založení nového směru vědeckého bádání - fysiologie inaktivity. Vědci si až v posledních letech uvědomili, že toho ví hodně o standardní fysiologii a fysiologii tělesných cvičení. Ale že vlastně nic moc nevíme o tom, co s člověkem dělá pohybová pasivita. Proto tento fenomen intenzivně sledují.

Lidské tělo je koncipováno tak, že má každá buňka ve své DNA zapsánu jak celkovou koncepci fungování organismu, tak i úkoly, které v tomto procesu má hrát daná konkrétní buňka. Ta ví, kolik kterých látek potřebuje pro jednotlivé metabolické procesy, spojené s její úlohou. Pokud například taková buňka potřebuje denně 10 jednotek nějakého vitaminu nebo minerálu, snaží se toto množství z extracelulární tekutiny vyzvednout. Pokud je k dispozici málo dané látky, buňka nemůže plnit svoje úkoly a může to ohrozit zdraví. Pokud ale přijímám dané látky třeba 1000 jednotek, vyzvedne si buňka jen oněch potřebných 10 jednotek. Zbytek pak musí být z těla vyloučen. Tělo si nemůže dělat nějaké enormní zásoby potřebných chemických složek. Nemá tedy žádný smysl cpát se pilulkami, které do nás napumpují nadměrná množství nějaké látky. Jen tím tělo zbytečně zatěžujeme. Musí nepotřebné množství vyloučit. A to je pro něj práce a zbytečná zátěž.

Pokud se pohybujeme, zvyšuje se výdej energie. Můžeme se více najíst aniž bychom se museli bát nadváhy nebo obezity. Když více jíme, a složení stravy je pestré a vhodné, do těla se dostane dostatek až nadbytek potřebných biologicky cenných látek v jejich přirozené struktuře. Tělo je používá pro své standardní metabolické pochody. Nemusíme pak konzumovat žádné umělé chemikálie. U těch je jeden hlavní problém. Vědci v posledním půlstoletí zjistili, které mikroživiny naše tělo potřebuje. Jenže věda ještě není tak daleko, aby našla všechny složky v dané potravině. Pravděpodobně bude trvat ještě desítky let, než to vědci zjistí. Když bereme doplňky výživy, dodáme do těla jisté látky. Ale obvykle chybí jiné, zatím nezjištěné komponenty stravy, jejichž přítomnost může být pro realizaci konkrétních metabolických reakcí klíčová. Můžeme mít několika násobné množství známých vitaminů a minerálů. Ale pokud nejsou v těle jiné látky, potřebné pro správný průběch daného chemického procesu, reakce neproběhne. V přirozené stravě máme jistotu, že tělu dodáme vše nezbytné pro jeho správnou funkci a ve správných poměrech.

Zdá se tedy, že se nemusíme bát nedostatku vitaminů a minerálů. Hlavní hrozbu dneška představuje nedostatek pohybu. Na výrobě a prodeji “patáků” dnes ale vydělávají statisíce lidí. Ti v zájmu udržení svých příjmů přesvědčují běžné občany o nezbytnosti doplňovat stravu o některé látky. A zdraví si samozřejmě přeje každý. Tak si pro jistotu raději nějaký ten multivitamin koupíme. Jak ale ukázal komentovaný výzkum, jistý nedostatek některých živitn byl zaznamenán jen u 3% bělochů. Takže zhruba 50-60% občanů vyhazuje měsíčně značné peníze za doplňky. Doplňují něco, čeho nejen nemají nedostatek, ale čeho mají spíše nadbytek. Je to jako házet peníze do kanálu. S tím aspektem, že přebývající množství některých látek může hrubě poškodit naše zdraví. Vydáváme tak pravděpodobně peníze ne za zlepšení zdraví. Ale za to, že si své zdraví poškozujeme. To je dost špatný obchod.

Doplňky výživy zaplavily i oblast fitness. Najdeme je v každém fitcentru. Přitom lidé do fitcenter chodí proto, aby své zdraví podpořili. Profesionálové v oblasti fitness by měli problematice vhodnosti doplňování potravy věnovat zvýšenou pozornost. A na základě nových poznatků vědců mají své klienty spíše od jejich konzumace odrazovat, než je k ní nabádat a povzbuzovat.

V životě člověka může přijít období, kdy z různých důvodů potřebuje zvýšené množství nějaké látky. Jakmile ale taková situace nastane, tělo spouští činnost “uzdravovacího systému” a ten hledá postup, jak opět navodit homeostasu. Na potřebu jistých látek nás tělo upozorňuje zvýšenou chutí na konkrétní potraviny. Jakmile dojde k nápravě stavu, není zvýšená dodávka dané látky nutná. Můžeme tedy někdy krátkodobě konzumovat nějaké doplňky výživy. Nikdy ale nemáme takové přípravky brát dlouhodobě. To našemu zdraví a zdatnosti nejen neprospěje, ale můžeme si tím “zavařit” na nepříjemné problémy.

Pracoval jsem se zdrojem informací ze Spojených států amerických. Ale ukazuje se, že problémy této země se dnes promítají, zásluhou globalizace, ve stejném poměru i do života občanů všech průmyslově vyspělých zemí. Proto se vyplatí uvedené informace vzít v potaz a zvážit svůj vztah a přístup k doplňkům výživy. Název článku mohl tedy také znít: “Češi a Moravané mají v těle dostatek vitaminů a dalších živin”.

LITERATURA:

1. MSNBC (2012): Most in U.S. get enough vitamins, nutrients. In.: msnbc.msn.com, 3. dubna.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2013 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat