• Novinky
• Zajímavosti
• Zdraví
• Postava
• Výživa
• Stárnutí
• Pro trenéry
• Otázky a odpovědi

Bazální výdej energie

Jak přibývá obézních, vrší se na knižních pultech publikace o kontrole hmotnosti a v různých časopisech narůstá počet článků, zaměřených k problematice tloustnutí. Zdá se, že každý zájemce o kontrolu hmotnosti má informací habaděj. Jenže výsledky informační exploze jsou tristní. Obézních nejen neubývá, ale zarážejícím tempem se jejich počty zvyšují. Dnes snad neexistuje jediný člověk, který by nebyl informován o negativních dopadech nadměrného nakupení tukové tkáně v lidském organismu a jistě neexistuje člověk, který by si o otázkách prevence a léčby obezity nikdy nic nepřečetl. Přesto vítězné tažení obezity moderním světem pokračuje rychlým tempem. Kde je chyba?

Lidé již byli na měsíci, technické zázraky se stávají téměř samozřejmostí, lékaři provádí operace, které byly ještě před pár lety nepředstavitelné. Ale znalosti běžného občana o energetických vztazích v jeho vlastním organismu jsou téměř totožné se znalostmi neandrtálců. Dokud tělíčko funguje, nikdo mu nevěnuje výraznější pozornost. Musí zahrozit svrchu aby se lidé nad svým životním stylem zamysleli. A mnohdy ani hrozba vážné nemoci neodradí jedince od chybného přístupu k vlastnímu tělu.

Na rozdíl od naších dědů máme více volného času. Tedy času, který nemusíme trávit získáváním prostředků pro zajištění základních prostředků pro udržení života. Jenže o tento volný čas soupeří stále více forem zábavy. Televize, kino, divadla, rozhlas, video, počítače, knihy a další. Pokud si chceme hodně užívat, chybí nám čas na řadu významných úloh. Například si nestíháme připravit zdravou stravu. Je pohodlnější koupit si v běhu hamburger a umaštěný papír hodit do nejbližšího koše než nakupovat kvalitní potraviny a pracně z nich vytvářet zdravý a živinově hutný pokrm, následně umývat použité nádobí. Ušetříme tím čas na delší posezení u televize při sledování přihlouplého seriálu (viděli jste už někdy seriál, který by nebyl přihlouplý?) nebo nějakého sportovního utkání. Jenže současně do těla vpravujeme nadměrné množství energie, tuků, jednoduchých cukrů a toxinů.

Chceme toho v životě hodně stihnout. Zajet si na pěknou dovolenou, získat a krásně vybavit prostorný byt, studovat, číst, navštěvovat kulturní představení, navštívit přátele. Na to je potřeba vydělat peníze. Vydělávání peněz je ale časově náročné. Abychom vše stihli, musíme si stanovit priority. Co je pro nás důležitější a co méně. Bohužel většinou jako první ustupuje pravidelná pohybová aktivita. Většina dnešních způsobů získávání prostředků obživy je ve své podstatě fyzicky nenáročná. A tak se náš výdej energie neustále snižuje. Nedostatečně se pohybujeme, z našeho pohybového projevu mizí především namáhavé fyzické činnosti. To má za následek ztráty svalové hmoty a pokles bazálního výdeje energie.

Termín „bazální metabolismus“ byl donedávna používán pouze odborníky. S rostoucím počtem obézních se zařazuje do běžného slovníku stále vyššího počtu lidí. Představuje hodnotu základní přeměny látek a energie v organismu. Většinu obézních zajímá jeho energetická složka. Pokud do organismu vstupuje více energie než tento organismus potřebuje pro své potřeby, vzniká pozitivní energetická bilance. Přebývající energii není možné zmačkat a hodit do koše. V živém organismu se přeměňuje na tuk a ukládá se do zásob. Čím více tuku si tělo uloží do zásob, tím vyšší je i riziko vzniku řady závažných pouruch zdraví. A tím větší škody vzniknou z pohledu estetického působení postavy.

Celkový výdej energie za den se skládá ze tři částí. Bazálního výdeje energie, tepelného účinku potravy a pohybu. Jednoznačně největší z těchto tří složek je bazální výdej energie. U osoby, žíjící klasickým způsobem dneška, obvykle představuje 65 - 75% denního energerického výdeje. Hodnota výdeje energie přitom není nějakou stálou hodnotou, kterou jsme „vyfasovali“ při narození a která se nezmění do našeho vysokého věku. Nejvíce ji ovlivňuje množství aktivní tělesné hmoty (ATH). Čím více ATH si dokážeme vytvořit a udřžet, tím vyšší je i hodnota bazálního výdeje energie.

Výše jsem uvedl, že dnes je k dispozici dostatek informací o tom, jak předcházet obezitě. Jenže kromě informací jasných a správných se stále více setkáváme s informacemi více či méně zkreslenými nebo přímo nesprávnými. Dá se dokonce říci, že nesprávné informace představují 95% všech informací o vztahu mezi stravou, pohybem a množstvím podkožního tuku. Většina diet je postavena na naprosto zcestných a nesmyslných předpokladech. Proto je také naprostá většina pokusů snížit hmotnost dietami předem odsouzena k neúspěchu.

Základním předpokladem udržení vhodné hmotnosti je dlouhodobé udržování rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Přitom až ze tří čtvrtin je výdej energie určen hodnotou bazálního metabolismu. Pokud tedy tuto hodnotu dokážeme určit, můžeme i přesněji odhadnout hodnotu denního příjmu energie. Jenže zjištění hodnoty bazálního výdeje energie není snadné. Existuje řada postupů, z nich je ale velká většina velmi nepřesná. Záleží opět na informacích, ke kterým se dostaneme. Pokud se řídíme nevhodným postupem, můžeme si spíše ublížit než prospět.

Většina vzorečků pro odhad hodnoty bazálního výdeje energie vychází z celkové hmotnosti. Ta ale nic neříká o naší kompozici těla. Neumožňuje nám rozpoznat, kolik z celkové hmotnosti představuje ATH a kolik zásobní tuk. V těchto dnech jsem na jedné internetové stránce našel autoritativně napsaný článek o tom, jak významné je znát svoji hodnotu bazálního výdeje energie. S tím plně souhlasím. Autor článku následně presentoval vzoreček pro zjištění této hodnoty. Vzoreček bere v potaz tělesnou hmotnost, výšku a věk. Když jsem daný vzoreček vypočítal, vyšlo mi, že můj základní denní výdej energie dosahuje hodnoty 1.450 kcal.

Mám ale přístup ke špičkové odborné literatuře a v jedné seriozní práci jsem našel jiný vzoreček. Ten nevychází z celkové tělesné hmotnosti, ale z hodnoty množství aktivní tělesné hmoty. Proto je také výsledek zatížen podstatně nižší chybou. Podle tohoto postupu se hodnota mého bazálního výdeje energie pohybuje na hladině kolem 2.100 kcal za den. Rozdíl mezi oběma výsledky je propastný. Představuje 650 kcal. Pokud bych se stravoval tak, abych zajistil energerickou rovnováhu podle prvního vzorečku, dodával bych do svého těla denně o 650 kcal méně než mé tělo pro svoji správnou funkci potřebuje. Výsledkem by byla negativní energetická bilance a nedostatečný přisun mikroživin. To by dříve nebo později vedlo k nepříjemnému poklesu hmotnosti, poklesu hodnoty bazálního výdeje energie a nebo k nemoci.

Málokdo se dnes autoritativně vyjadřuje k letům do vesmíru nebo k operacím srdce. Je s podivem, kolik lidí se přitom suverénně vyjadřuje k výživě a problematice obezity. Přitom mnohé chybné rady mohou vést k tragickým důsledkům. Pokud bych na základě výpočtu hodnoty bazálního výdeje energie snížil zásadně svůj energetický příjem, bránilo by se moje tělo poklesem klidového energetického výdeje. Tím bych se dostal do bludného kruhu, na jehož konci bych představoval energericky redukovaný systém, schopný udržet základní plamen života při minimální spotřebě energie. I sebevětší omezování příjmu potravy by pak nebylo schopno udržet energetickou rovnováhu. Stal bych se chronicky obézním jedincem.

Problémem dneška je prudký růst počtu obézních. Obezita vzniká jako důsledek pozitivní energetické bilance. Ta je způsobena nízkou hodnotou energetického výdeje. Základním problémem dneška je udržet si vysoký bazální výdej energie. Toho dosáhneme tím, že zabráníme ztrátám svalové hmoty. Tím, že posilujeme. Tím, že cvičíme ve fitcentrech. Tím, že vědomě navozujeme v těla anabolické prostředí a znemožníme ztráty metabolicky aktivních tkání.

Při snaze o kontrolu hmotnosti bychom přitom neměli do svého těla „fušovat“, zkoušet zda funguje to či ono. Neměli bychom se řídit nepřesnými vzorečky, které náhodou najdeme někde na Internetu nebo v nějakém časopise. Bylo by to stejně rozumné, jako fušovat do svého moderního automobilu bez základních znalostí jeho funkce.

Při snaze o zajištění dlouhodobé energetické rovnováhy a tím i stabilní hmotnosti je vhodné se obrátit na odborníky. Těmi jsou osobní trenéři a instruktoři fitcenter.

LITERATURA:

1. Redrockerfan1013 (2009): How to Calculate Your BMR. In.: HealthMad.

UPOZORNĚNÍ: Tato informace není zamýšlená jako náhrada za odbornou péči. Před zahájením cvičebního programu nebo před zásahem do stravovacího režimu se vždy poraďte s odborníkem.

Copyright © 2011 PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.

Všechna práva rezervována. Rozšiřování nebo rozmnožování tohoto článku nebo jeho částí jakoukoli formou – ať již mechanickou či jinou, v současnosti známou nebo v budoucnosti vyvinutou, včetně xerokopií, fotokopií, zaznamenávání a přenášení na počítačích či v počítačových sítích – je bez písemného schválení autora zakázáno.

Mohlo by vás zajímat